Ukryjeme se před zvědavým pohledem mimozemšťanů pomocí laserů?  
Mohli bychom se zamaskovat vhodně načasovaným paprskem ze 30 megawattového laseru. Anebo s ním můžeme dát najevo, že tu jsme.

 

Budeme střílet lasery na hvězdy? Kredit: ESO / G. Hüdepohl.
Budeme střílet lasery na hvězdy? Kredit: ESO / G. Hüdepohl.

Opět tu máme bláznivý, osvěžující apríl. Kéž bychom takových svátků měli víc, popularizátory alespoň vytrhne z jarní letargie. Jde o to, že ve všech zajímavých novinkách musíte hledat magickou formulku „it's not a joke“ nebo něco v tom smyslu. Tímto testem prošla i zpráva o tom, že se můžeme před vetřeleckými dalekohledy zamaskovat sofistikovaně nastavenými lasery. Studie na toto téma již visí na webu časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, pokud to ovšem není luxusní apríl na druhou.

David Kipping. Kredit: Columbia University.
David Kipping. Kredit: Columbia University.


Stejně jako my hledáme cizí planety u okolních hvězd, mohou i případní mimozemští pozorovatelé hledat planety u našeho Slunce. Pokud by měli k dispozici technologii podobnou našemu teleskopu Kepler, třeba i o něco lepší, tak by se jim to mohlo podařit. Kdyby objevili Zemi, tak nejspíš dojdou k závěru, že by na takové planetě mohl existovat život vázaný na kapalnou vodu.

Pokud jste toho názoru, že cizí civilizace mají holubičí úmysly, tak je to jistě dobrá zpráva. Zkušenost našeho druhu ale ukazuje, že při střetnutí dvou civilizací hrozí děsivé násilí, a to zejména tehdy, jsou-li síly těchto civilizací očividně nevyrovnané. Technologicky slabší civilizaci hrozí v takovém případě zmasakrování, a sázka na zázračnou záchranu pozemskými bakteriemi nebo třeba počítačovým virem by nemusela vyjít. Stephen Hawking, Elon Musk a mnozí další věří, že musíme být ostražití a že bychom neměli Zemi zbytečně vystavovat pozornosti celého vesmíru.

Volat E.T.? Nebo raději ne? Kredit: 20th Century-Fox / Wikimedia Commons.
Volat E.T.? Nebo raději ne? Kredit: 20th Century-Fox / Wikimedia Commons.


Na obavy z nenávistných, hrabivých nebo třeba hladových alienů zareagoval David Kipping z newyorské Kolumbijské univerzity. Se svým studentem Alexem Teacheyem vymysleli postup, jak rafinovaně zamaskovat Zemi proti pozorování z vybraných okolních hvězdných systémů. Pokud se nás někdo odtamtud snaží najít pomocí pozorování tranzitu, čili přechodu Země přes sluneční kotouč, tak se jim to může povést jenom po dobu několika hodin ročně. Pokud postavíme 30 megawattový laser a necháme po inkriminovanou dobu zářit laserový paprsek o specifické vlnové délce směrem k dotyčnému hvězdnému systému, tak se tím obstojně zamaskujeme. Podle Kippinga je fascinující, jak málo energie je k něčemu takovému potřeba. Pokud bychom nashromáždili energii, kterou v dnešní době využije 70 domácností za jeden rok, a pak jim vyzářili během těch několika hodin, tak to bude stačit.

Stephen Hawking doporučuje opatrnost. Kredit: 20100 / Wikipedia Commons.
Stephen Hawking doporučuje opatrnost. Kredit: 20100 / Wikipedia Commons.

Pokud ale někdo propadá xenofobnímu zoufalství a hodlá Zemi obmotat ostnatým drátem, měl by se rychle vzbudit. Jsou totiž i jiné způsoby, jak odhalit planetu pozemského typu. Jak podotýká Seth Shostak z Institutu SETI v kalifornském Mountain View, jestli existují nějaké okolní civilizace a nejsou za námi pozadu v astronomickém vybavení, tak už o Zemi nejspíš vědí. V takovém případě Kipping a Teachey doporučují maskovat vlnové délky záření, které mohou odhalit molekuly, jejichž přítomnost prozradí život na Zemi. Jde o slušně rafinované maskování. Cizí pozorovatelé uvidí planetu, ale nenajdou žádné stopy po životě. Země by vypadala jako mrtvý svět.

Tak trochu paradoxně je Kipping osobně spíše nakloněný vysílání do vesmíru, než aby se snažil svůj rodný svět ukrýt. Beztak se prý prozrazujeme rádiovými vlnami už řadu desetiletí. Stejné lasery, kterými se můžeme zamaskovat, bychom i mohli vyslat nápadný vzkaz o své přítomnosti, a zvýšit tak šanci, že nás někdo objeví. Můžeme rovněž zkusit, jestli náhodou podobný laserový systém nepoužívá někdo v cizím hvězdném systému. To bychom mohli vyčíst z dat, která nasbíral teleskop Kepler. Kipping se chce domluvit se SETI a pustit se do práce. 

Je to zajímavé dilema. Máme křičet do vesmíru a usilovně hledat nejbližší sousedy? Anebo se skrčit do kouta a snažit se co nejlépe zamaskovat? Za současného stavu věcí je velmi obtížné odhadnout, jaký postup je pro pozemšťany výhodnější. Zatím to kolem nás vypadá úplně pustě, ale kdo ví. Přesto, ať už jsme obklopeni nenasytnými brouky, puntičkářskými Vulkánci, nebo jen mrtvými světy, rozhodně nám neublíží usilovně pracovat na naší technologické vyspělosti. Ta se hodí vždycky.

Video:  "Hunting Alien Moons" with David Kipping (2012)

David Kipping - Press Briefing on First Earth-Mass Transiting Planet, KOI-314c


Literatura
NewScientist 31. 3. 2016, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society online 30. 3. 2016.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 02.04.2016
Tisk článku

Laser game -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 2500 Kč
cena: 2225 Kč
Laser game

Související články:

Najdeme mimozemšťany podle umělého osvětlení?     Autor: Stanislav Mihulka (25.11.2011)
Prohledání 100 tisíc galaxií neobjevilo žádné stopy pokročilých civilizací     Autor: Stanislav Mihulka (15.04.2015)
Podezřelá hvězda KIC 8462852 na nás nebliká mimozemským laserem!     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2015)



Diskuze:

A co spektrum?

David Röhlich,2016-04-05 22:51:20

Laser je na rozdíl od Slunce koherentním zrdojem jedné vlnové délky. Nic takového se v přírodě nevyskytuje. To znamená, že by se nejednalo o maskování, ale o velmi nápadný signál. Jde tedy o apríl, a to zcela jistě. Dále jen minimální procento potenciálních pozorovatelů se nachází v rovině sluneční soustavy (a tedy může pozorovat zákryty). Ti ostatní (ale spíše všichni) použijí k detekci naší civilizace nějaký jiný způsob, který funguje všesměrově. Třeba radioteleskop. Takže je to apríl na druhou, jak je ostatně napsáno v úvodu článku.
Já to vidím spíš tak, že skutečně rozvinutou mimozemskou civilizaci nikdy na vlastní oči nepoznáme. Spíš dojde k tomu, že až lidstvo za pár tisíc let osídlí celou sluneční soustavu (a spotřebuje na to celou zeměkouli, zejména její železoniklové jádro), tak přiletí vesmírný kombajn (bez obsluhy) a sklidí zralé železo.

Odpovědět

David Kipping

Drahomír Strouhal,2016-04-04 07:34:06

No pan Kipping mi přijde nápadně podobný panu Christopheru Karoffovi. Nejsou bráchové?

Odpovědět

V 90. letech

Jan Šimůnek,2016-04-04 07:27:00

Stanislav Lem analyzoval možné scénáře kontaktu dvou civilizací a dospěl k závěru, že i při oboustranně dobrých původních úmyslech nakonec dojde ke střetu na život a na smrt. U nás jeho analýzy publikoval Ondřej Neff (něco bylo výlučně na již nedostupném archivu starého Neviditelného Psa, něco ve sbornících Klon, něco snad vyšlo i v Intercomu).
Jedinou účinnou obranou je vytváření mimozemských a ještě lépe "mimoslunečněsoustavových" kolonií, které by nepřítel nemusel všechny dohledat, čím dřív a čím víc, tím líp.

Odpovědět

...

Jozef Vyskočil,2016-04-03 08:58:37

Je to síce článok z 1. apríla, ale aj tak by ma zaujímalo či sa nám niekedy podarí vysielať gravitačné vlny tak, ako sa nám podarilo vysielať elektromagnetické vlny. V minulosti sme si tiež mysleli, že to nejde o tých elektromagnetických.

Odpovědět

Pavol Hudák,2016-04-02 11:15:11

osobne som za hladanie mimozemskeho zivota za kazdu cenu, vedecko-technicky progres je uz pomaly aj bez umelych obmedzeni.
vesmir vyzera byt iba riedko osidleny, sanca ze nas smiesnou rychlostou nizsou od svetla pride niekto napadnut je skoro nulova. a ak vie niekto ohybat vesmir, isto o nas uz vie. navyse, ludstva by az taka skoda nebola, vacsina ludi je odpad.

Odpovědět

Je však nutno To vysílat neustále ve všech možných i nemožných směrech a pokud možno se Jim trefit přesně do okou

Josef Hrncirik,2016-04-02 10:16:25

Odpovědět


Zemi demaskuje zaclonění toku světla 1,7*10** 17 W

Josef Hrncirik,2016-04-04 17:17:29

Pozorován z hvězd přechod Země přes kotouč Slunce trvá max cca 13 hod.
Čistě "energeticky" 13 hod*30MW /(24*365*1,7*10**17W = 2,6*10**-13 je pravděpodobnost že můžeme oklamat nahodilého pozorovatele z oblasti pozorovatelnosti zákrytu, pokud kompenzace je přesná výkonem, ale hlavně směrem, jinak je to jen demaskující.
30 MW vyžaduje přesnost zaměření 6*10**-10 rad.
Z přesnosti reálné lze vypočítat jistotu demaskování oproti bláhové naději maskování.

Odpovědět

Zjednodušené predstavy

Anton Anton,2016-04-02 10:10:08

...Pokud postavíme 30 megawattový laser a necháme po inkriminovanou dobu zářit laserový paprsek o specifické vlnové délce směrem k dotyčnému hvězdnému systému, tak se tím obstojně zamaskujeme...

Príliš zjednodušená predstava.
Najprv definujme vyspelosť mimozemšťanov, ktorých sa týka táto téma. Vyspelejších ako ľudstvo, alebo minimálne na podobnej úrovni.
Ak chceme maskovať našu Zem navrhnutým spôsobom v optickej oblasti museli by sme maskovať aj ostatné väčšie planéty našej Slnečnej sústavy. Pozemskí astronómovia už detegovali podľa zistenej planéty, planét a ich porúch v obežných dráhach okolo svojej hviezdy, mnoho dalších planét v iných sústavách. Ide predpokladať že vyspelejší mimozemšťania dokážu detegovať Zem podľa inýc planét v našej Slnečnej sústavy celkom presne. Tajomstvo takej planety by ich mohlo začať veľmi dráždiť.

Našu Zem môžu zamerať aj v radiovej oblasti. Tie naše radia, TV,mobily, vysielačky a podobne riadne zvyšujú radiové pozadie našej Zeme v blízkom vesmíre a signály už minuli prvé susedné hviezdy.

Autori zabúdali napríklad na začínajúcu neutrínovu astronómiu. Už pomocou neutrínovej astronómie a detektorov dokážeme zaznamenať tri druhy neutrín zo Slnka, jadrové skúšky na Zemi, jadrové elektrárne, a začíname skúmať jadro našej Zeme a vesmír.
Neutrína takmer nebrzdí hmota a rôzne kozmické smetie, prach. Neutrinová výstraha môže byť oveľa účinnejšia,rýchlejšia ako v optickej, či rádiovej oblasti.
Neutrinové žiarenie s našej Zeme začína z našich jadrových elektrárni narastať. Záleží len na tom či sa dajú efektívne odlíšiť od neutrín materskej hviezdy.
Tak isto je možná neutrínová komunikácia.
Proste vyspelí mimozemšťania sa nechcú baviť s menej vyspelými civilizáciami, ktoré ešte nezvládajú neutrinovú astronómiu. Pošlú diskom galaxie neutrinový signál, že niekde vybuchne supernova, alebo iná kataklizma. Vyspelejšie civilizácie ktorí majú neutrinovú astronómiu a výstrahu, zachytia tieto neutrína detegujúce kataklizmu a automatickí tam zamerajú pozornosť. Ku kataklizme ale nedôjde a tak budú musieť dospieť k záverom, že neutrínovy signál bol umelého pôvodu. A kontakt je na svete!

Ľudstvo začína vyvíjať aj kvantovú komunikáciu, kvantové počítače!

Tmava hmota a tmavá energia sú pre nás zatiaľ neznáme. Ktovie čo sa dá zistiť pomocou tmavej hmoty a tmavej energie, ktoré tvoria 95% nášho vesmíru?

Prelomili sme už detekciu gravitačných vĺn a prvý krát zaznamenali nejakú kataklizmu asi splynutie dvoch čierných dier.

Mimozemšťanov sa snažíme zachytiť aj podľa tepla - infračerveného žiarenia. Napríklad boli prvé prehliadky hľadať tak Dysonové sféry super vyspelých civilizácii typu 3. Každá výroba a aktivita sa totiž prejavuje teplom teda aj v infračervenom spektre. To dobre vedia aj naše armády a preto vyvíjajú nové generácie strojov stealth neviditeľných aj v infračervenom spektre, alebo rôzne návnady, ktoré presvetia v prípade potreby infračervené navadzacie zariadenia.

Ak už chcú schovať život na našej Zemi navrhoval by som skôr maskovanie nejakými vesmírnymi javmi pred menej vyspelejšími. Supercivilizácie a ich umelá inteligencia nás môžu detegovať, zamerať aj mnohými inými spôsobmi.
Sledujem v súčasnej dobe beznádej na Internete, na súkromie. Amnesty uvádzala link že v roku 2013 Americká NSA monitorovala denne 6 miliárd mobilov a 42 miliárd aktivít na internete mesačne. Amnesty tiež uvádzala, že aj Čína ma vyčlenených najmenej 2 milióny pracovníkov na špehovanie Internetu. Dnes sa kvata špehovania a archivovania našími veľmocami a štátmi určite znásobili.
Aj keď plošné špehovanie a archivovanie sa riadne narastá, vôbec nevidím, zníženie vojen, občianských vojen, teroristických útokov, zločinu!!!
Došiel som k záveru, že mnohí špehovaci sa priamo, či nepriamo podieľajú na vojnách, teroristických útokov a zločinu. Je aj príliš mnoho faktov o tom na Internete.
Ľudstvo špehuje už od svojho úsvitu seba samých s rozličných príčin.
Je to dané faktom, že ľudské kultúry a rôzne zoskupenia sú založení na konkurencii.
Potrebe energii,kontrolovať strategický priestor,ovládať, kradnúť nové technológie a podobne.

Ak sú vyspelé mimozemské civilizácie založené tiež na konkurencii, tak budú tiež špehovať. Asi najviac informácie o technológiách a technike. Je vysoko pravdepodobne, že sa skrývajú pod nejakým vesmírnym javom kataklizmou.
Možno nám ich umelá inteligencia sníma rovno náš Internet, TV a podobne.
Je to najefektívnejší spôsob. Ak predpokladáme a definujeme vyspelú mimozemskú civilizáciu musíme predpokladať ich vysokú efektivitu v prístupu a využívania energii a informácii.
Načo k nám lietať vysokými rýchlosťami, rizikovo, energetickí pridraho s rizikom prezradenia.

Niektorí vedci sa už snažili zachytiť stopy na našom Internete po ľudoch s budúcnosti podľa kľúčových slov, udalosti ktoré predpovedali dobu. Zatiaľ bez úspechu. Preto sa obrátili na NSA aby im pomohli vo vyhľadavaní, lebo NSA majú určite lepšiu techniku softwery a vyhľadávacie algoritmy. Či uspeli u NSA to som sa nedozvedel.
Minule som ale čítal že americký tajní prispeli na neutrinový výskum nejakými miliónmi $ lebo radi by vylepšili detekcie jadrových skúšok.

Odpovědět

schovat

Jakub Beneš,2016-04-02 01:07:14

dokud nejsme schopni doletět ani k nejbližší planetě a zpět, tak bysme o sobě moc vyřvávat do okolí neměli. nemáme absolutně nic, co by mohlo případnou jinou civilizaci zajímat kromě Země a nic, čím bychom se jim mohli ubránit, kdyby se rozhodli ji chtít.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni