Ukryjeme se před zvědavým pohledem mimozemšťanů pomocí laserů?  
Mohli bychom se zamaskovat vhodně načasovaným paprskem ze 30 megawattového laseru. Anebo s ním můžeme dát najevo, že tu jsme.

 

Budeme střílet lasery na hvězdy? Kredit: ESO / G. Hüdepohl.
Budeme střílet lasery na hvězdy? Kredit: ESO / G. Hüdepohl.

Opět tu máme bláznivý, osvěžující apríl. Kéž bychom takových svátků měli víc, popularizátory alespoň vytrhne z jarní letargie. Jde o to, že ve všech zajímavých novinkách musíte hledat magickou formulku „it's not a joke“ nebo něco v tom smyslu. Tímto testem prošla i zpráva o tom, že se můžeme před vetřeleckými dalekohledy zamaskovat sofistikovaně nastavenými lasery. Studie na toto téma již visí na webu časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, pokud to ovšem není luxusní apríl na druhou.

David Kipping. Kredit: Columbia University.
David Kipping. Kredit: Columbia University.


Stejně jako my hledáme cizí planety u okolních hvězd, mohou i případní mimozemští pozorovatelé hledat planety u našeho Slunce. Pokud by měli k dispozici technologii podobnou našemu teleskopu Kepler, třeba i o něco lepší, tak by se jim to mohlo podařit. Kdyby objevili Zemi, tak nejspíš dojdou k závěru, že by na takové planetě mohl existovat život vázaný na kapalnou vodu.

Pokud jste toho názoru, že cizí civilizace mají holubičí úmysly, tak je to jistě dobrá zpráva. Zkušenost našeho druhu ale ukazuje, že při střetnutí dvou civilizací hrozí děsivé násilí, a to zejména tehdy, jsou-li síly těchto civilizací očividně nevyrovnané. Technologicky slabší civilizaci hrozí v takovém případě zmasakrování, a sázka na zázračnou záchranu pozemskými bakteriemi nebo třeba počítačovým virem by nemusela vyjít. Stephen Hawking, Elon Musk a mnozí další věří, že musíme být ostražití a že bychom neměli Zemi zbytečně vystavovat pozornosti celého vesmíru.

Volat E.T.? Nebo raději ne? Kredit: 20th Century-Fox / Wikimedia Commons.
Volat E.T.? Nebo raději ne? Kredit: 20th Century-Fox / Wikimedia Commons.


Na obavy z nenávistných, hrabivých nebo třeba hladových alienů zareagoval David Kipping z newyorské Kolumbijské univerzity. Se svým studentem Alexem Teacheyem vymysleli postup, jak rafinovaně zamaskovat Zemi proti pozorování z vybraných okolních hvězdných systémů. Pokud se nás někdo odtamtud snaží najít pomocí pozorování tranzitu, čili přechodu Země přes sluneční kotouč, tak se jim to může povést jenom po dobu několika hodin ročně. Pokud postavíme 30 megawattový laser a necháme po inkriminovanou dobu zářit laserový paprsek o specifické vlnové délce směrem k dotyčnému hvězdnému systému, tak se tím obstojně zamaskujeme. Podle Kippinga je fascinující, jak málo energie je k něčemu takovému potřeba. Pokud bychom nashromáždili energii, kterou v dnešní době využije 70 domácností za jeden rok, a pak jim vyzářili během těch několika hodin, tak to bude stačit.

Stephen Hawking doporučuje opatrnost. Kredit: 20100 / Wikipedia Commons.
Stephen Hawking doporučuje opatrnost. Kredit: 20100 / Wikipedia Commons.

Pokud ale někdo propadá xenofobnímu zoufalství a hodlá Zemi obmotat ostnatým drátem, měl by se rychle vzbudit. Jsou totiž i jiné způsoby, jak odhalit planetu pozemského typu. Jak podotýká Seth Shostak z Institutu SETI v kalifornském Mountain View, jestli existují nějaké okolní civilizace a nejsou za námi pozadu v astronomickém vybavení, tak už o Zemi nejspíš vědí. V takovém případě Kipping a Teachey doporučují maskovat vlnové délky záření, které mohou odhalit molekuly, jejichž přítomnost prozradí život na Zemi. Jde o slušně rafinované maskování. Cizí pozorovatelé uvidí planetu, ale nenajdou žádné stopy po životě. Země by vypadala jako mrtvý svět.

Tak trochu paradoxně je Kipping osobně spíše nakloněný vysílání do vesmíru, než aby se snažil svůj rodný svět ukrýt. Beztak se prý prozrazujeme rádiovými vlnami už řadu desetiletí. Stejné lasery, kterými se můžeme zamaskovat, bychom i mohli vyslat nápadný vzkaz o své přítomnosti, a zvýšit tak šanci, že nás někdo objeví. Můžeme rovněž zkusit, jestli náhodou podobný laserový systém nepoužívá někdo v cizím hvězdném systému. To bychom mohli vyčíst z dat, která nasbíral teleskop Kepler. Kipping se chce domluvit se SETI a pustit se do práce. 

Je to zajímavé dilema. Máme křičet do vesmíru a usilovně hledat nejbližší sousedy? Anebo se skrčit do kouta a snažit se co nejlépe zamaskovat? Za současného stavu věcí je velmi obtížné odhadnout, jaký postup je pro pozemšťany výhodnější. Zatím to kolem nás vypadá úplně pustě, ale kdo ví. Přesto, ať už jsme obklopeni nenasytnými brouky, puntičkářskými Vulkánci, nebo jen mrtvými světy, rozhodně nám neublíží usilovně pracovat na naší technologické vyspělosti. Ta se hodí vždycky.

Video:  "Hunting Alien Moons" with David Kipping (2012)

David Kipping - Press Briefing on First Earth-Mass Transiting Planet, KOI-314c


Literatura
NewScientist 31. 3. 2016, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society online 30. 3. 2016.

Datum: 02.04.2016
Tisk článku

Související články:

Najdeme mimozemšťany podle umělého osvětlení?     Autor: Stanislav Mihulka (25.11.2011)
Prohledání 100 tisíc galaxií neobjevilo žádné stopy pokročilých civilizací     Autor: Stanislav Mihulka (15.04.2015)
Podezřelá hvězda KIC 8462852 na nás nebliká mimozemským laserem!     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2015)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz