Vyrostla naše civilizace z krve lidských obětí?  
Evoluční studie rituálních lidských obětí u austronéských kultur tvrdí, že ano. Ne všichni s tím ale souhlasí.

 

Lidská oběť na Tahiti. Kredit: volně dostupné (cca 1773)
Lidská oběť na Tahiti. Kredit: volně dostupné (cca 1773)

Jací asi byli naši předci? Nějakou představu máme. Věříme, že byli v mnoha ohledech jako my. Jak se ale stalo, že objevily společnosti, které vyrostly až do dnešní civilizace? Podle nového výzkumu tradičních austronéských kultur (od Madagaskaru přes jihovýchodní Asii až po Velikonoční ostrov) ve skutečnosti stojíme na krvavých základech. Studii Josepha Wattse z Aucklandské univerzity na Novém Zélandu a jeho kolegů na toto téma právě zveřejnili na webu časopisu Nature.

Joseph Watts. Kredit: J. Watts.
Joseph Watts. Kredit: J. Watts.


Watts a spol. prostudovali etnografická data z 93 austronéských kultur a dospěli k závěru, že klíčovou roli ve vzniku systémů s dědičnými společenskými třídami sehrály rituální lidské oběti. Mocní lidé tehdejších společností podle nich právě prostřednictvím zabíjení mohli kontrolovat a zastrašovat níže postavené spoluobčany. A jak už to chodí u podobných studií, ne každý souhlasí s jejich výzkumnými metodami a závěry.

Rituální lidské oběti nebývaly žádnou výjimkou. Platí to i pro mnohé austronéské kultury. Watts s kolegy zjišťovali, jestli dotyčná kultura vyznávala lidské oběti anebo ne. K tomu také zaznamenávali, jestli šlo o kulturu rovnostářskou, hierarchickou kulturu, kde bylo možné zvýšit si sociální status anebo kulturu s dědičnými vrstvami, do nichž se člověk víceméně narodí. Takto získaná data vynesli do evolučního stromu austronéských kultur z předešlého výzkumu v roce 2009, který  tehdy sestavili z jazykovědných dat, a sledovali, kolikrát austronéské kultury zavedly lidské oběti a jaký to pak mělo vliv na jejich sociální strukturu. 

Oblast austronéských jazyků. Kredit: Vrata / Wikimedia Commons.
Oblast austronéských jazyků. Kredit: Vrata / Wikimedia Commons.

Vědci nakonec dospěli k závěru, že osvojení lidských obětí posouvá kultury směrem od rovnostářských společností ke společnostem s dědičnými vrstvami. Watts a jeho spolupracovníci považují rituální oběti za skvělý nástroj, kterým lze brutálně ovládat nižší vrstvy. Samotné oběti rituálů jsou ve velké většině lidé z nižších vrstev. Podle Wattse a spol. lze vlastně říct, že společnosti, v nichž dnes žijeme, vyrostly na nespočetných lidských obětech.

Peter Turchin. Kredit: The Evolution Institute
Peter Turchin. Kredit: The Evolution Institute


Ostatní vědci naprosto souhlasí v tom, že vliv lidských obětí na vývoj moderních společností byl zatím dost přehlížený, a že je naprosto fascinující. Joseph Henrich z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru považuje lidské oběti za významné v historii lidských společností, už jenom proto, že byly tak rozšířené. Jinak ale Henrich i někteří další lidé nesouhlasí s tím, že by bylo možné takhle studovat historii lidských obětí. Podle nich je zásadní rozdíl mezi jazyky a prvky kultury, jako jsou lidské oběti. Jazyky se prý předávají skoro jako geny, z rodičů na potomky, kdežto lidské oběti mohou najednou v průběhu historie zmizet, jako se to stalo právě v Austronésii.

Peterovi Turchinovi z Univerzity v Connecticutu, o němž jsme psali jako o milovníkovi hry Civilizace ve výzkumu lidské historie, se zase nelíbí, že se výzkum Wattsova týmu soustředil jenom na Austronésii. Kultury v Austronésii jsou prý obvykle relativně malé a nejsou tam velké komplexní společnosti, jako jinde po světě. Turchin zjevně není fanouškem lidských obětí a považuje je za zhoubný kulturní znak, který společnostem nepřináší mnoho dobrého. Vidí to úplně opačně. Podle Turchina systémy s extrémní nerovnosti, mezi něž počítá společnosti založené na otroctví a lidských obětech, nejsou ve skutečnosti výhodné, ale naopak velice křehké. Takové společnosti mají prý větší šanci, že budou zničeny válkou, než společnosti rovnostářské. Jak se zdá, ohledně dávné historie lidských společností ještě panuje nemálo dohadů. 


Literatura
New Scientist 4. 4. 2016, Nature online 4. 4. 2016, Wikipedia (Human sacrifice).

Datum: 05.04.2016
Tisk článku

Související články:

Partie hry Civilizace s reálnou lidskou historií     Autor: Stanislav Mihulka (26.09.2013)
Evoluční příběh Červené karkulky     Autor: Stanislav Mihulka (14.11.2013)
Evoluční historie pohádek je mnohem starší, než vypadá     Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni











Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace