Vytvoříme v dohledné době umělý lidský genom? Kredit: Cynthetic / deviantart.

Jak se zdá, i vědci mívají tajné schůzky. A jak už to chodí, taková tajemství obvykle nevydrží moc dlouho. Jedna taková schůzka se odehrála minulý týden, kdy se na harvardské medicíně tajně sešlo více než 130 vybraných odborníků. Tajnosti jako by do jisté míry dávaly smysl, projednávané téma bylo dost kontroverzní. Vědci, právníci, filozofové a vládní úředníci diskutovali o syntetizování celých lidských genomů. Novináři neměli na setkání přístup a jeho účastníci museli slíbit, že médiím neposkytnou žádné informace. Jenže detaily o schůzky záhy unikly ven a je z toho pěkný poprask.

Paul Freemont. Kredit: Imperial College London.

Podle toho, co víme, se na setkání probíraly plány na desetiletý výzkumný projekt, v jehož rámci by měl vzniknout kompletní uměle syntetizovaný lidský genom. Podle Paula Freemonta z Královské univerzity v Londýně, který byl se schůzkou důvěrně obeznámen, jde o logické pokračování projektu čtení lidského genomu. Tam, kde projekt Human Genome Project v roce 2003 skončil, by měl navázat nový projekt umělého lidského genomu. Samotný Freemont přitom neprozradil, jestli se schůzky osobně zúčastnil.

Nakolik to jsou šílené plány? Ani tak moc ne. Syntetičtí biologové už úspěšně vyrobili umělé genomy bakterií. Lidský genom je sice mnohonásobně větší a jeho syntetizování bude mnohem obtížnější, molekulární biologie ale letí vpřed raketovou rychlostí a umělý lidský genom už je přinejmenším velice blízko našich možností. Freemont prozradil, že vědci zatím nehodlají vyrábět umělá mimina. Cílem projektu bude vložit uměle syntetizovaný lidský genom do připravených buněk, a tyto buňky pak pěstovat v buněčné kultuře.

Šušká se, že by šéfem nyní už ne tak moc tajného projektu měl být čtenářům OSLA dobře známý pionýr syntetické biologie a editování genů George Church z Harvardu. Na projektu by se měl podílet také genetik Jef Boeke z medicíny Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru a Andrew Hessel z výzkumné divize softwarové firmy Autodesk Research.

George Church. Kredit: Kris Krug.

Zatím není jasné, k čemu budou chtít vědci buněčné linie s umělým lidským genomem využít. Tým Craiga Ventera pracuje se syntetickým genomem bakterií a snaží se najít jeho minimální životaschopnou podobu. Cílem jejich snažení jsou bakterie se sofistikovaným umělým genomem, které budou vyrábět biopalivo ze Slunce, syntetizovat složitá léčiva, pohotově odstraňovat znečištění a dělat podobné fantastické věci.
Buňky s lidským genomem určitě nebudou vyrábět palivo, i když v syntetické biologii nikdy neříkej nikdy. Mohly by ale například přispět k výzkumu fungování složitých buněk eukaryotních organismů. Zajímavé možnosti využití takových buněk se nabízejí v medicíně. Mohly by se uplatnit v testování léků, vývoji genových terapií nebo vakcín, i v regenerativní medicíně. Když se naučíme vyrobit celý lidský genom, mohli bychom tím pádem značně pokročit v personalizované medicíně a cílit léčbu podle potřeb konkrétních pacientů. Nezasvěceným odborníkům také leccos o povaze tajné schůzky prozradila vedoucí pozice Hessela z Autodesk Reserch. Společnost Autodesk se již delší dobu zajímá o syntetickou biologii a může usilovat o vývoj genomů, které by vylepšily lidské vlastnosti a schopnosti.

Jef Boeke vlevo. Kredit: Will Kirk / Homewoodphoto.jhu.edu

Jak se dalo očekávat, ne každý tuhle novinku přivítal s bezmezným nadšením. Bioetička Laurie Zoloth ze Severozápadní univerzity v Evastonu, stát Illinois, která má očividně syntetickou biologii v hledáčku, nechápe, proč by měla být právě syntetická biologie tím nejlepším nástrojem pro uvedené aplikace v medicíně. Zolothová podezřívá zlovolné korporace, protože syntetická DNA prý může být majetkem nějaké společnosti, zatímco například editovaná lidská DNA nikoliv.

Proč tedy schůzka byla tajná, navíc tak nešikovným způsobem? Podle New Scientistu je odpověď nejspíš docela jednoduchá. Prý ani tak nešlo o kontroverzi tvorby umělých lidských genomů, ani genetickou konspiraci frankensteinovských korporací, jako spíš o běžné informační embargo. Ohlášení projektu, k němuž nejspíš brzy dojde, je totiž pravděpodobně svázáno s publikací článku George Churcha (a možná i dalších zúčastněných) ve významném vědeckém časopisu. A média nebyla přizvána právě kvůli informačnímu embargu, protože prestižní časopisy si tohle často hlídají.


Video:  George Church on the Future of Human Genomics and Synthetic Biology

Video:  Scientists Synthesize First Functional "Designer" Chromosome in Yeast



Literatura
New Scientist 18. 5. 2016.