V říjnu loňského roku (2015) se svět dozvěděl o hvězdě, která se chovala zvláštně. Objevil ji teleskop Kepler, kterému vděčíme za tisíce exoplanet a dalších podivuhodnosti. Kepler několik let pozoroval 100 tisíc hvězd v dnes již legendárním zorném poli na pomezí souhvězdí Labutě a Lyry. Když některá z pozorovaných hvězd nepatrně pohasla a pak opět zjasnila, mohli si dychtiví lovci exoplanet připsat další nově objevený svět.
Jenže hvězda KIC 8462852, vzdálená asi 1.500 světelných let, je jiná než ostatní. Jde o žlutobílého trpaslíka spektrální třídy F, co je asi 1,5 krát větší než Slunce, to by ale až tak nevadilo. Tahle hvězda, která dostala přezdívku Tabby po své objevitelce Tabethě Boyajianové z Yale, totiž za dobu pozorování teleskopu Kepler pohasla dvakrát velmi nepravidelně. A bylo to velmi drsné – pohasla asi o 20 procent, což je tak dvacetkrát více, než když záři hvězdy utlumí procházející planeta. Chování hvězdy Tabby (což se také používá jako jméno pro kočky ve významu „Mourek“) tedy téměř jistě nezpůsobuje planeta.
Tabby je tak podivná, že od samotného počátku je jedním z možných vysvětlení megastruktura technicky velmi vyspělé cizí civilizace, která by visela u zmíněné hvězdy a občas nám zacláněla výhled. Jak jsme nedávno psali na OSLU – cizí civilizace můžeme hledat pomocí fyzikálně obtížně vysvětlitelných jevů ve vesmíru, a tady máme jeden takový přímo před nosem. Na vyspělé a tím pádem nebezpečné mimozemšťany je nicméně vždycky času dost, takže se astronomové snažili přijít s nějakým méně dramatickým vysvětlením. Záhy se začalo šuškat, že by podivné pohasínání hvězdy Tabby mohlo mít na svědomí obrovské hejno komet. Tohle vysvětlení ale bylo na první pohled poněkud násilné, a dnes už nehraje hlavní roli.
V lednu 2016 se ozval Bradley Schaefer ze Státní univerzity Louisiany v Baton Rouge, který prozkoumal aktivitu KIC 8462852 za minulé století. Tehdy samozřejmě ještě vesmírný teleskop Kepler nelovil exoplanety, ale Schaefer důvtipně využil staré fotografické desky z let 1890 až 1989. Z více než 1.200 snímků vyčetl, že hvězda Tabby během uplynulého století postupně pohasínala – celkem asi o 15 procent. Schaeferův výzkum ihned rozpoutal bouřlivé debaty, které se přelévaly tam a zase zpět, bez definitivního rozuzlení.
V těchto dnech se ale do vřavy kolem Tabby vložili Benjamin Montet a Josh Simon z Caltechu, které napadlo znovu analyzovat data teleskopu Kepler. Potvrdili Schaeferovy výsledky a zjistili, že prvních tisíc dnů mise teleskopu Kepler Tabby skutečně pohasínala, rychlostí asi 0,34 procenta jasnosti ročně. To je dokonce dvojnásobnou rychlostí, než k jaké dospěl rozborem starých snímků Schaefer. Také zjistili, že během dalších 200 dní pohasla Tabby o dalších 2,5 procenta – tedy ještě mnohem rychleji.
Když tohle všechno dáme dohromady, získáme dost zajímavý obrázek. Hvězda KIC 8462852, čili Tabby, prochází minimálně třemi různými módy změn jasnosti: 1. hlubokými náhlými změnami asi o 20 procent, které rozvířily dohady o mimozemšťanech, 2. pozvolným zhasínáním, které objevil Schaefer a které teď potvrdili Montet se Simonem a 3. středně rychlým pohasínáním během pár set dní, které objevili Montet a Simon.
Co si o tom máme myslet? Montet jen krčí rameny. Snad bychom dali dohromady nějaký scénář pro jeden nebo dva z těchto módů změn, ale pro všechny tři v tuhle chvíli nemáme žádné vysvětlení. Bylo by prý krásné vystopovat fyzikální jev, který by byl zodpovědný za všechny pozorované změny jasnosti KIC 8462852. Co by to ale mělo být? Jason Wright z Pensylvánské státní univerzity, který před loni na podzim přišel s myšlenkou cizí megastrukturu v soustavě Tabby, je nanejvýš nadšený. Původně se bál, že jeho bláznivý nápad smete ze stolu objev nějaké nudné chyby v přístrojích. Teď se stal naprostý opak. Z Tabby se stala plnokrevná záhada, o které se mluví po celém světě.
Pokud jde o mimozemšťany, Montet se Simonem, dokonce i Wright, stojí nohama na Zemi. Je to pro ně poslední varianta, která zůstane ve hře, až vyčerpáme všechny možnosti přirozeného vysvětlení. Ale už to, že megastruktura je stále ve hře, řadu lidí rozpaluje doběla. Z hvězdy Tabby se stal přednostní cíl pro pozorování. Na Kickstartetu letos proběhla úspěšná crowdfundingová kampaň, ve které astronomové získali přes 100 tisíc dolarů na zakoupení pozorovacího času Las Cumbres Observatory Global Telescope Network. Budou hvězdu pozorovat celý rok. Badatelé sázejí na to, že by pozorování více různými observatořemi na rozmanitých vlnových délkách mohlo celou záhadu vyřešit. Možná se ukáže, jestli v soustavě KIC 8462852 krouží velice extravagantní gigantické hejno komet anebo třeba megastruktura plná bizarních mimozemšťanů.
Video: Benjamin Montet - A Catalog of Transit Timing Posterior Distributions for all
Literatura
NewScientist 8. 8. 2016, arXiv:1608.01316
Diskuze:
