Ugrilujeme varroázu?  
Invazní asijský roztoč Varroa destructor je asi největší hrozbou pro světové včelařství. Také u nás o jeho řádění vědí včelaři své, protože chemické léčbě se ne vždy daří ho účinně tlumit. A pokud ano, pak jen za cenu navyšování vstupů chemických látek při léčbě včelstev. Alternativní řešení nabízí termosolární úl.

Kleštík na těle pokročilého stádia včelího plodu. (Kredit: Wikipedia)
Kleštík na těle pokročilého stádia včelího plodu. Škodí i tím, že je přenašeč virových chorob. (Kredit: Wikipedia)

Příkladem stávající snahy vypořádat se kleštíkem včelím a jím způsobovaným onemocněním varroáza, jsou mimořádná veterinární opatření jara 2016, kdy museli všichni včelaři na územní ČR krom běžné léčby povinně natírat plásty pro roztoče toxickým léčivem. To v březnu a dubnu, tedy asi jen měsíc či dva před květnovým vytáčením jarního medu. Což je díky krátké ochranné lhůtě krajní opatření, pohybující se na samé hranici bezpečnosti pro produkované včelí produkty. Je ale v kontextu nedávných plošných úhynů pochopitelné. Neuškodí si připomenout, že v zimě 2014 -15 zničil parazit Varroa v ČR na 175 000 včelstev. V USA běžně hubí kolem 50% včelstev každoročně. Velmi by se tedy hodil nový způsob nechemické léčby varroázy, abychom nemuseli dopovat včelstva jedy v míře stále vyšší.

 

RNDr. Roman Linhart z ČR vytvořil nový typ úlu, který nazval „termosolární úl“. Jde o kombinaci úlu pro běžné včelaření a léčebného zařízení. Léčebným faktorem v úlu je zvýšená teplota. Autor tvrdí, že jeho výrobek dokáže řízeným ohřevem včelstvo zcela zbavit roztoče Varroa. Toho úl zabíjí jak pod víčky zavíčkovaného plodu, kde se jedině množí, tak také ve foretické fázi na včelách. Mortalita v populaci parazita je prý po prvním léčebném ohřevu 80% a po druhém je již roztoč vyhuben. Účinné rozpětí teplot hubících roztoče činí 40 - 47°C. Časová expozice ohřevu plástů s vývojovými stádii včel činí 120 -150 minut. Teploty jsou regulovány včelařem a úl je vybaven čidly k měření teplot. Krom tohoto řízeného ohřevu vysokými teplotami se úl umí také sám ohřívat bez zásahu včelaře a to na teploty nad 35,5°C, což brání roztočům v množení a vede k jejich vyhynutí.

 

Termosolární úly. (Kredit: Daniel Mašín)
Termosolární úly. (Kredit: Daniel Mašín)

Termosolární úl funguje na bázi skleníku. Sluneční svit do něho vstupuje prosklenými okénky či stropem, pokud včelař oslunění těchto prvků dovolí sejmutím střechy a stínítek. Po průchodu sklem záření dopadá na aktivní povrch. Jím je tmavá deska, natřená speciální fotoabsorbční  barvou. Právě ta umožňuje vysoce účinnou přeměnu světelné energie na tepelnou. Protože je úl výborně izolován, stoupá v jeho nitru postupně teplota. Pokud působí teplota 40 - 47°C na parazitovaný včelí plod po uvedenou dobu, pak parazit na plodu hyne (Rosenkranz, 1987). Včelí plod prý nikoli, díky jeho vyšší teplotní toleranci.

 

Mnozí konzervativní včelaři považují tento nový úl za vysoce kontroverzní. Obávají se úhynů plodu, borcení plástů, i následků pro matku.  A předvídají možnost negativního ovlivnění medu. Někteří se domnívají, že takto ohřívat úl ani nelze. Proto, že včely větráním nárůst teplot nedovolí. 
Vynálezce naopak tvrdí, že léčení neovlivní kvalitu medu. Protože se léčí v čase pozdního léta či časného jara, kdy nejsou medníky nasazeny. A ohřev plástů do 48°C nevadí ani kvalitě zásob určených pro včely. Protože teplotou do 48°C je povoleno rozehřívat i konzumní krystalický med. Matka má v úlu volný pohyb a vzdaluje se za léčby do úlového dna, kde teploty nepřekračují 28 - 30°C. Vosk taje při 60°C, což je teplota dosti vzdálená od maximálně 47°C, které se používají za léčby. Údajnou neschopnost úlu ohřívat včelí plod autor nekomentuje slovy, ale vyvrací pořádáním veřejných ukázek léčby. To pro zájemce z řad laiků, i veterinářů. Pokud na YouTube zadáte do vyhledávače klíčová slova Termosolární úl (Thermosolar hive), pak zde najdete videa z léčby.

Teprve budoucnost ukáže, zda se potvrdí tvrzení vynálezce, že vytvořil převratný úl, který je schopen plně nahradit používání chemických látek při chovu včel. A zajistit tak produkci bezrizikového medu komukoli.

 

Série videí z léčby:

 

Jak bývá nejen v našich končinách běžné, příchod nové technologie provází značné emoce. Včelařící veřejnost je z novinky mírně řečeno v rozpacích, a je názorově rozpolcena. Někteří včelaři si přejí úspěch úlu a již ho sami k hubení roztoče používají. Jiní brání metody tradiční chemické léčby a nevěří tomu, že by osamocený výzkumník nenapojený na státní penězovody vypálil rybník renomovaným výzkumným institucím. Netřeba rozvádět, že tento souboj má také oboustranně výrazný ekonomický aspekt.

Výrobci chemických léčiv a běžných úlů nejsou z této technologie vůbec nadšení a včelaře od užívání Termosolárního úlu odrazují konstatováním, že chemická léčba je u nás stejně povinná. Vynálezce naopak uvádí, že to oč jde, přece není sama léčba. Nýbrž jde o dosažení stavu plného zdraví včel. Proto pokud včelař vyhubí již v létě roztoče termoterapií, neprotiví se duchu Veterinárního zákona. Jelikož pak chová zdravá zvířata a neohrožuje okolí. Dodává také, že je nemorální nutit včelaře i nadále k užívání desítky let starých chemických metod, které v minulosti způsobily nízkou účinností masové úhyny včelstev. A volá po uznání termoterapie coby alternativy léčby včelstev, po vzoru některých německy mluvících států. Uvidíme, jak tento spor dopadne.

RNDr. Roman Linhart, autor nápadu.
RNDr. Roman Linhart, autor nápadu.

 

Nicméně je zřejmé, že vlastní princip hubení roztoče ohřevem plástů je nepochybně účinný. Protože v Rakousku, Německu a na Slovensku se již podobná zařízení běžně používají. Ve Švýcarsku dokonce existuje uskupení včelařů, kteří chemii vůbec neužívají a léčí varroázu výhradně ohřevem plástů.

Jejich zařízení ale fungují na elektřinu a nejde o úly. Nýbrž o elektricky vyhřívané termoboxy, kam se dočasně vkládají plásty bez včel. Také je známo, že včela východní Apis cerana ohřevem dělničího plodu na 35,5°C roztoči Varroa brání v množení. Proto se u tohoto druhu včely vyvíjí parazit jen na chladnějším plodu trubčím, ohřívaném na 33,3°C (Erickson et. al. 2000). Dr. Linhart tvrdí, že hubení roztoče funguje obdobně také u včely medonosné, protože oba druhy včel jsou si blízce příbuzné.

Uděleny patent č. 9,363,984
Uděleny patent č. 9,363,984

 

Ať už patříte k zastáncům či odpůrcům tohoto nového úlu, faktem zůstává, že byl na jeho ochranu dne 14. 06. 2016 v USA udělen patent č. 9,363,984. Což dokládá, že jde o celosvětově unikátní zařízení, principiálně odlišné od jiných. O tom, zda a do jaké míry změní český Termosolární úl světové včelařství, rozhodne blízká budoucnost. K tomu aby to dokázal, má velmi dobré předpoklady. Neboť je 3x až 6x levnější než jiná zařízení, která slibují na bázi ohřevu plástů elektřinou stejnou účinnost v boji s varroázou. Není proto lhostejný ani veřejnosti v zahraničí, která ho v kampani na Indiegogo podpořila částkou nad 30 000 USD.


I pokud by tento úl skončil jako okrajová kuriozita, pozitivní je, že u nás existují unikátní výzkumné směry, zcela odlišné od těch zahraničních. A že se desítky let stagnující vody veterinární praxe daly konečně do pohybu. Pokud bude Termosolární úl fungovat, pak získáme poprvé od roku 1981 (kdy k nám roztoč Varora přišel) zcela bezrizikový med. Takový, k jehož produkci nebylo ze strany včelaře použito vůbec žádných pesticidů. Což je svatým grálem všech příznivců ekologických potravin. To už stojí za to, aby včelaři tento úl otestovali a zjistili, zda funguje. To se už ostatně v hojné míře děje. Jen v ČR a SR dle vyjádření autora výrobku včelaři testují na 200 kusů tohoto úlu. Již na podzim 2016 tedy budou mít jeho uživatelé jasno v tom, zda roztoče Varroa vyhubil. Pokud úl obstojí, bude to výborná zpráva nejen pro konzumenty medu, ale hlavně pro včely.

A proč vlastně píši tento článek na Osla.cz ? Protože jeho čtenáři patří k pokrokovým a mnozí sami včelaří. Pak možná ocení možnost úl shlédnout v akci stejně, jako jsem učinil já. Na stránce www.kmedubezjedu.cz. se lze přihlásit na veřejnou ukázku ohřevu včelstev. Což dává veřejnosti vzácnou možnost o vědeckých problémech pouze nečíst, nýbrž je řešit aktivně.


Zdroje

Rosenkranz, P. 1987. Temperature treatment of sealed worker brood as a method of controlling Varroatosis. Apidologie 18(4): 385–388.

Erickson, E.H. et al. 2000. Proceedings of the 2nd International Conference on Africanized Honey Bees and Bee Mites, Tucson 2000.

Datum: 29.09.2016
Tisk článku

Chemie pro čtyřletá gymnázia - 1.díl - Mareček Aleš, Honza Jaroslav
 
 
cena původní: 165 Kč
cena: 147 Kč
Chemie pro čtyřletá gymnázia - 1.díl
Mareček Aleš, Honza Jaroslav
Související články:

Aethina tumida     Autor: Josef Pazdera (19.09.2003)
Za mizení včel v USA může virus     Autor: Jaroslav Petr (07.09.2007)
Včely a geneticky modifikované plodiny     Autor: Jaroslav Petr (16.01.2008)
Vyhubí plíseň vraha včel?     Autor: Jaroslav Petr (28.08.2008)
Proč volně žijící včelstva netrpí morem včelího plodu     Autor: (15.05.2009)
Včely si možná likvidují sami včelaři     Autor: Josef Pazdera (11.08.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace