Nejenže vesmír chladne, nějak prošustroval i část své temné hmoty  
Ruští vědci z Ústavu jaderného výzkumu v Moskvě a Novosibiřské státní university přicházejí s vysvětlením nesouladu kosmologických parametrů. Na vině má být nestabilita a rozpad temné hmoty.
Složenina dvou snímků. Na první z Hubblova teleskopu byl vložen ještě druhý – počítačem  zpracovaný do modré barvy, vyjadřující naměřené prstenecové rozložení temné hmoty kolem středu kupy galaxií CL0024+17  (Kredit: M.J. Jee and H. Ford,  Johns Hopkins University)
Složenina dvou snímků. Na první z Hubblova teleskopu byl vložen ještě druhý – počítačem zpracovaný do modré barvy, vyjadřující naměřené prstencové rozložení temné hmoty kolem středu kupy galaxií CL0024+17 (Kredit: M.J. Jee and H. Ford, Johns Hopkins University)

V nejnovějším čísle časopisu Physical Review D  ruští vědci publikovali výsledky svého bádání, z kterého vyplynulo, že temná hmota byla (a možná ještě je) složena z nestabilních částic. V době bezprostředně po velkém třesku této nestabilní složky bylo o dvě až pět procent víc.

 

Temná hmota

Neměli bychom si jí plést s temnou energií, které je ve vesmíru mnohem více (téměř tři čtvrtiny) a která je prostorově rozmístěna rovnoměrně. Temná hmota není rovnoměrně rozprostřena a navíc je vůči temné energii v menšině. Má se zato, že tvoří shluky hodně podobné těm, jaké tvoří  viditelná hmota a podobně jako ona se také projevuje - gravitací.

 

Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působení viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí. (Kredit: Stefania deluca, Wikipedia)
Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působení viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí. (Kredit: Stefania deluca, Wikipedia)

I když hovoříme stále jen o hypotetické hmotě, kterou nikdo neviděl, nejspíš existuje, protože  bez ní nejde vysvětlit podivné chování galaxií. První podezření na existenci velkého množství skryté  hmoty, která neemituje žádné záření, padlo už v roce 1930, když Fritz Zwicky objevil "zvláštnosti" v kupě galaxií v souhvězdí Vlasy Bereniky. Všiml si, že se galaxie pohybují, jako by byly pod vlivem gravitace z neviditelného zdroje. A protože skrytou hmotu známe jen z jejího gravitačního účinku, proto se jí dostalo pojmenování temná hmota. Z měření Planckova kosmického dalekohledu je její podíl ve vesmíru 26,8  %.  Té „obyčejné“ hmoty jsou 4,9 % a temné energie 68,3 %.


I když nám temná hmota zůstává skryta, poznání jejích vlastností by mohlo vyřešit problém, který vyvstal z dat naměřených Planckovým teleskopem, když přesně změřil výkyvy teploty vesmírného mikrovlnného pozadí, považované za "echo" počátečního velkého třesku. Měřením těchto výkyvů vědci byli schopni vypočítat základní kosmologické parametry krátce po vzniku vesmíru, kdy mu bylo jen asi 300 000 let (myšleno po Big Bangu). Objevil se ale problém s interpretací naměřených dat a především s Hubbleovou konstantou.

Nesrovnalosti v kosmologii raného vesmíru a toho dnešního se dají vysvětlit snížením podílu temné hmoty. Lze tak spočítat, kolik temné hmoty mohlo být ztraceno (o nestabilní složku). To také znamená, že se lze zabývat tím, jak rychle se to nestabilní část se rozpadá a říci, zda temná hmota je stále rozpadá. Kredit: MIPT
Nesrovnalosti v kosmologii raného vesmíru a toho dnešního se dají vysvětlit snížením podílu temné hmoty. Lze tak spočítat, kolik temné hmoty mohlo být ztraceno (o nestabilní složku). To také znamená, že se lze zabývat tím, jak rychle se to nestabilní část se rozpadá a říci, zda temná hmota se stále rozpadá. Kredit: MIPT

 

Přímo změřená rychlost expanze galaxií v nynějším vesmíru, se ukázala být jiná. Ke zmíněné konstantě kdysi dospěl astrofyzik Hubble. Bylo to ve dvacátých letech minulého století při měření rychlosti vzdalování spirálních galaxií pomocí rudého posuvu spektrálních čar. Sestrojil diagram, který ukázal naprosto jednoznačně lineární vztah obou veličin, tedy rychlosti vzdalování galaxií a jejich vzdálenosti. Na jeho počest se tomuto objevu říká Hubbleův zákon (někdy Hubbleův vztah) a konstantě úměrnosti, kterou se řídí, Hubbleova konstanta. Ta měla mít zhruba 500 (km/s)/Mpc.

Novější poznatky její hodnotu ale neustále snižují. Podle posledního měření z roku 2013 provedené sondou Planck, by měla mít hodnotu už jen 67,15 ± 1.2 (km/s)/Mpc, a po přepočtu dat 73,2 (km/s)/Mpc, nicméně to je stále o mnoho méně, než se původně předpokládalo.

 

Planck teleskop (Kredit: ESA/D. Ducros)
Planck teleskop (Kredit: ESA/D. Ducros)

Jak nyní autoři popisují, na Hubbleovu konstantu popisující rychlost rozpínání vesmíru, nesedí parametr počtu galaxií v klastrech a rozdíly jsou podstatně větší, než aby šlo o chyby měření. Z toho vyvozují, že buďto jde o nějakou neznámou chybu, kterou ale astronomové nepředpokládají, nebo by pak muselo být složení prvotního vesmíru značně jiné, než jaké jsme předpokládali a jaké je dnes. Zmíněný rozpor lze smazat jimi navrhovanou představou rozpadající se temné hmoty (DDM hypotéza). Laicky řečeno, raný vesmír měl hodně temné hmoty, ale nějak nám jí část ztrouchnivěla a rozpadla se.

 

Igor I. Tkachev, astrofyzik INR spoluautor studie
Igor I. Tkachev, astrofyzik INR spoluautor studie

Nejde o nikterak složitou představu. Předpokládá, že temná hmota se skládá z několika složek, podobně jako je tomu u „obyčejné" hmoty, kterou tvoří protony, elektrony, neutrony, neutrina a fotony, ale s tím, že jedna ze složek temné hmoty je z nestabilní částice s poměrně dlouhou životností. V takovém případě by pak stovky tisíc let po Velkém třesku (v době vzniku vodíku), tedy v raném vesmíru, bylo hmoty víc, ale miliardy let poté (tedy dnes), jsou již některé z těchto částic rozpadlé a převtělené do neutrin, nebo hypotetických relativistických částic. V takovém případě by pak přístroje naměřili právě to, co nyní naměřily - že totiž množství temné hmoty v éře tvorby vodíku a dnes (v dalekém vesmíru a tom blízkém) se rozchází.

 

Koncentrace nestabilní složky temné hmoty F ve vztahu k rychlosti expanze ne-gravitačně vázaných objektů (proporcionálně ke stáří vesmíru), jak vyplynula z různých kombinací dat z Planckova teleskopu pro několik různých kosmických jevů. (Kredit: MIPT)
Koncentrace nestabilní složky temné hmoty F ve vztahu k rychlosti expanze ne-gravitačně vázaných objektů (proporcionálně ke stáří vesmíru), jak vyplynula z různých kombinací dat z Planckova teleskopu pro několik různých kosmických jevů. (Kredit: MIPT)

Autoři studie svou představu podpírají analýzou dat získaných Planckovým teleskopem. Když porovnávali jejich konzistenci s jejich DDM modelem (decaying dark matter) počítajícím s rozpadající se  temnou hmotou ve vesmíru a standardním  modelem Λ CDM (Lambda-studenou temnou hmotou), který pracuje se stabilní temnou hmotou s větší klidovou hmotností, zprostředkovanou dosud neobjevenými slabě interagujícími hmotnými částicemi. Vyšlo jim, že jimi propagovaný DDM model (prošustrované temné hmoty) je s naměřenými daty v mnohem větším souladu. Nicméně i u něj je zádrhel. A sice v podobě efektu gravitační čočky, která vesmírné mikrovlnné záření na pozadí gravitačního pole zkresluje. Výrazně tak snižuje podíl rozkládající se temné hmoty. Igor I. Tkachev poznatky jejich týmu uzavírá slovy: "V dnešním vesmíru je o 5 procent méně temné hmoty než v době rekombinace. Nyní ještě nejsme schopni říci, jak rychle se její nestabilní část rozkládala a rozkládá. Temná hmota se i dnes může stále rozpadat, ale to už by chtělo ještě složitější model stavby vesmíru, než o jakém jsme dosud uvažovali".


Literatura

A. Chudaykin, D. Gorbunov, Igor. I. Tkachev.: Dark matter component decaying after recombination: Lensing constraints with Planck data. Physical Review D (2016). DOI: 10.1103/PhysRevD.94.023528

 


Přednáška Vadimíra Wagnera  (2014)

 

Přednáška Petra Kulhánka na téma Temná energie a temná hmota z roku 2014  ZDE.

Autor: Josef Pazdera
Datum: 30.12.2016
Tisk článku

PROTO hmota, display 36 ks - neuveden
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 40 Kč
cena: 33 Kč
PROTO hmota, display 36 ks
neuveden
Související články:

100 metrů v podzemí aneb výprava do CERNu a letošní Nobelova cena     Autor: Vladimír Pecha (25.10.2013)
Co všechno již víme o temné hmotě?     Autor: Vladimír Wagner (20.01.2014)
Pozoruje spektrometr AMS produkty částic temné hmoty?     Autor: Vladimír Wagner (28.09.2014)
Co nám řeklo pozorování antiprotonů pomocí zařízení AMS o temné hmotě?     Autor: Vladimír Wagner (13.07.2015)
Anihiluje nám temná hmota v centru Mléčné dráhy?     Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2016)
Temná hmota: Horká anebo studená?     Autor: Stanislav Mihulka (04.09.2016)
Vysvětlí temnou hmotu nová teorie gravitace?     Autor: Stanislav Mihulka (10.11.2016)
Podezřelá interakce s temnou hmotou v trpasličích spirálních galaxiích     Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2016)



Diskuze:

Poplašné dotazy: Kde se nachází těžiště temné energie? Co se stane až sežere všechny Černé Díry?

Josef Hrncirik,2017-01-07 10:03:10

Odpovědět


Jak daleko stačí být od NSA, aby Hubblovou konstantou definitivně ztratila schopnost odečítat ze rtů i pomocí nejlepších teleskopů ESA?

Josef Hrncirik,2017-01-07 10:45:39

Odpovědět

vesmir

Bluke .,2017-01-02 10:11:41

Ďakujem všetkým za úžasné až dobrodružné príspevky a teším sa aj na rok 2017 ,čo prinesie.
Prajem všetmým dostakok kritického myslenenia. Som síce lajik ,ale rád čítam ako sa snažíte dopátrat každý k zatiaľ neexistujecej svojej pravde.


Keď sa budete snažiť porozumieť celému vesmíru, nepochopíte nič. Keď sa pokúsite porozumieť sebe, pochopíte celý vesmír.
Budha

Odpovědět

Jak nám před mnoha a mnoha lety

Josef Blecha,2016-12-31 23:12:56

říkával opakovaně na pražské hvězdárně pan doktor Pavlousek coby přednášející, Hubbleova konstanta je jediná konstanta ze všech přírodních konstant, jejíž hodnota se s časem zmenšuje. Určitě je to tak i dneska.

Odpovědět

Nestojí za tím tak nějak ten

Josef Blecha,2016-12-31 23:08:59

zlý Putin? To by mu bylo podobné, nechat rozpadávat temnou hmotu.

Odpovědět

Pokud existují černé díry,

Karel Rabl,2016-12-31 14:30:48

tak podle mně je rychlost síření gravitace rychlejší než světlo protože by jinak světlo z černé díry uniklo a aspoň půl na půl a jelikož pozorujeme nic tak rychlost gravitace je nejméně o řád ne li více rychlejší.

Odpovědět


Re: Pokud existují černé díry,

Jiří Svejkovský,2017-01-02 09:34:04

Nevidím souvislost?

Odpovědět


Re: Re: Pokud existují černé díry,

Milan Krnic,2017-01-02 17:14:36

Na to, zda jí nevidíte, si, obávám se, můžete odpovědět jedině vy sám.
Já jí vidím (třeba se základními výpočty nejuznávanějšího modelu, kde se gravitace šíří nekonečnou rychlostí).

Odpovědět


Re: Re: Re: Pokud existují černé díry,

Milan Krnic,2017-01-02 17:15:56

už zase :( ... *gravitační interakce

Odpovědět


Re: Re: Pokud existují černé díry,

Karel Rabl,2017-01-03 02:13:07

No vidíte já zas nepochopím Vás že to nechápete ale budu se snažit Vám to nějak vysvětlit na nějakém jednoduchém příkladě.Představte si že jste veslař, který ve vodě narazí na něco co se černé díře podobá a sice vír, který ho vtahuje dovnitř pokud tento veslař bude silně pádlovat proletí okolo víru a dostane se ve vodě dál od víru, když ale pádluje rychlostí světla, kterou podle většiny vědců nelze překonat a přesto tam padá a už se nevrací asi to bude s tou rychlostí světla trochu jinak než se nám tady vědci snaží naznačit. A nejspíše za horizontem událostí nejenže bude zcela jiná fyzika ale i rychlost světla nebude konečná a jelikož vypařování hmotných černých děr se děje velice "pomalu" takže světlo se tam tolikrát zpomalí o kolik se černá díra pomaleji vypařuje a to může být klidně i několik řádů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pokud existují černé díry,

Karel Rabl,2017-01-03 02:52:55

Ještě podotýkám pokud černé díry existují, myslím si že ano a my do ní taky padáme a celé se to jeví jako velký třesk, může to být také klidně obráceně (ten velký třesk) jenže + se změní v - jinak je to téměř absolutně stejné.Proto se ve vesmíru nacházíme zdánlivě v jeho středu což by v Big bengu byl větší problém prostě jsme na té řece jako ten veslař, který okolo sebe vidí jen vodu a když padá do víru tak už ze všech stran stejně protože je uvnitř.Protože pře námi i za námi je spousta vody a padáme téměř rychlostí světla padáme tak "téměř" nekonečně dlouho a to vice jak 13 miliard let a vysvětlovalo by to i tu kosmologickou konstantu co je vzdálenější pohybuje se stále rychleji.Myslím si že pokud se postaví větší dalekohled a budeme moci vidět dál tak se vzdálené objekty budou pohybovat zdánlivě stále rychleji vůči naší rychlosti.Nejsem žádný fyzik jen to předkládám jak si to myslím že to je a mohu se klidně mýlit.

Odpovědět

Hubblova konstanta

Tomáš Horázný,2016-12-31 11:27:09

Ahoj,

Mam dva dotazy, treba mi nekdo dokaze odpovedet.

1) Jak se pan Hubble mohl seknout o rad?
2) Cim je objekt vzdalenejsi, tim dele k nam svetlo putuje, takze objekt je pozorovan v minulosti. To by znamenalo, ze cim je objet mladsi, tim rychleji se od nas vzdaluje a naopak cim je objekt starsi, tim se rychlost zmensuje. Takze rozpinani vesmiru nezrychluje, ale naopak zpomaluje. Co je na teto uvaze spatne?

Odpovědět


Re: Hubblova konstanta

Milan Krnic,2016-12-31 12:29:14

Bez problému.
1) Determinovat jak se mohl seknout nelze, determinace má (téměř) nekonečno kroků. Zkuste determinovat, jak jste vy mohl napsat váš příspěvek.
2) Na úvaze není špatné nic. Je to prostě úvaha. Neznáme ani globální topologii Vesmíru, takže je úvaha každý jeho popis.
Zda je nějaká pravdivá, zatím nemáme možnost zjistit (ono ale ostatně i to slovo "pravdivá" je relativní).

Odpovědět


Odpověď panu Horáznému

Pavel Brož,2017-01-01 21:44:36

Pokud by Vás neuspokojila filosofující, byť fyzikálně bezobsažná odpověď pana Krniče, tak já Vám nabídnu ještě fyzikální odpověď, a Vy si pak z nich vyberete tu, která Vám lépe vyhovuje :-)

Co se týče Hubblea a jeho o řád chybného odhadu Hubbleovy konstanty, tak podstata jeho chyb spočívala hlavně v tehdejších nedostatečných znalostech o kategoriích zářících objektů ve vesmíru. Asi ale bude lepší vzít to maličko šířeji, aby vynikly potřebné souvislosti. Když Hubble začal pracovat v roce 1919 na observatoři Mount Wilson v Kalifornii, probíhal v astronomii spor o velikost našeho vesmíru. Většina astronomů tehdy měla za to, že vesmír sestává pouze z naší Galaxie, tj. Mléčné dráhy. Jiné galaxie byly tehdy už dlouhá léta známy, ale mělo se za to, že jsou to objekty uvnitř naší Galaxie – také se jim tehdy říkalo spirální mlhoviny, protože právě jejich typická spirální struktura je odlišovala od jiných mlhovin, které se opravdu nacházejí uvnitř naší Galaxie. Pouze menší část astronomů věřila, že spirální mlhoviny jsou ve skutečnosti velice vzdálené objekty podobné naší vlastní Galaxii, a že tím pádem že je celý vesmír mnohem, mnohem větší než je naše Galaxie.

Hubble tento problém během svého několikaletého pozorování a měření rozlousknul. Podařilo se mu najít v ramenech spirálních mlhovin proměnné hvězdy, Cefeidy. Cefeidy už byly známé i dřívějším astronomům, kteří na základě jejich pozorování odvodili vztah mezi jejich minimální a maximální jasností a periodou jejich zjasňování – díky tomu mohly být tyto proměnné hvězdy využívány jakožto jakési standardní svíčky umožňující určovat vzdálenosti v naší Galaxii. Tím, že Hubble nalezl Cefeidy v ramenech spirálních mlhovin, mohl poprvé zjistit vzdálenost spirálních mlhovin od Země. Zjistil, že jejich vzdálenost až mnohonásobně převyšuje rozměry naší Galaxie (konkrétně, že tehdy pozorovatelné spirální mlhoviny jsou až stokrát dále, než je velikost Galaxie), a že tedy spirální mlhoviny jsou mnohem vzdálenější a mnohem větší objekty, než se do té doby soudilo. Současné dalekohledy umožňují dohlédnout o dva řády dále, než dokázaly největší dalekohledy v Hubbleově době, takže je vidět mnohem více detailů, a o správnosti Hubbleova závěru dnes proto už není nejmenších pochyb. Nicméně v jeho době šlo o opravdu převratné tvrzení - dalo by se metaforicky říci, že vlastně Hubble nám mnohonásobně zvětšil vesmír. Dnes Hubblea známe hlavně kvůli „jeho“ zákonu určujícímu vztah mezi vzdáleností galaxií a jejich rudým posuvem, nicméně jeho objev, že spirální mlhoviny jsou hvězdné ostrovy podobné naší Galaxii (dnes už se jim také neříká spirální mlhoviny, ale galaxie) je objevem tak zásadním, že by si za něj právem zasloužil Nobelovu cenu. To, že ji nedostal, bylo způsobeno dílem kvůli běžné řevnivosti mezi vědci (někteří mu např. nemohli zapomenout, že svůj objev uveřejnil poprvé (23. listopadu 1924) v The New York Times, místo ve vědeckém časopise – Hubble byl prostě samorost), a dílem kvůli tehdejšímu mínění, které tehdy astronomii nebralo jako součást fyziky, ale jako samostatný vědní obor, podobně jako je chemie. A zatímco Nobelova cena pro chemii existovala, Nobelova cena pro astronomii ne, podobně jako neexistuje Nobelova cena např. pro matematiku.

Rudé posuvy galaxií – tehdy ještě chybně interpretovaných jako spirální mlhoviny uvnitř naší Galaxie – byly změřeny už před Hubblem, konkrétně v letech 1912-1914 díky pionýrské práci amerického astronoma Vesto Melvina Sliphera. Poté, co Hubble jako první změřil (byť velice hrubě) vzdálenosti spirálních mlhovin, bylo možné dát poprvé do souvislosti vzdálenosti těchto objektů a jejich spektrální posuny. Jako prvního to nicméně nenapadlo Hubblea, ale belgického kněze a fyzika George Lemaitra, který svůj nápad publikoval v roce 1927 v lokálním belgickém časopise Annales de la Société Scientifique de Bruxelles, který ale samozřejmě mimo Belgii nikdo nečetl, takže jeho objev vešel ve známost až po znovuobjevení téhož zákona Hubblem. Lemaitrův článek je mimochodem k vidění zde:
http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?1927ASSB...47...49L&defaultprint=YES&filetype=.pdf
a odkazy na Hubbleova měření jsou v něm snadno nalezitelné.
Hubble odvodil ze svých měření stejný závěr, dokonce se zhruba stejnou hodnotou Hubbleovy konstanty, jaká vyšla Lemaitrovi – tomu vyšla v rozmezí 575-625 km/(s Mpc), Hubbleovi 559 km/(s Mpc).

Nyní se konečně dostáváme k tomu, proč Hubbleova (i Lemaitrova) prvotní hodnota pro Hubbleovu konstantu vyšla o řád jinak. Dílčích nepřesností v měření byla celá řada – tak např. vzdálenosti objektů nacházejících se i uvnitř naší Galaxie byly v té době známy s až více než desetiprocentní nepřesností, a trvalo dlouhá desetiletí, než byly díky dokonalejším dalekohledům a robustnějším měřením postupně zpřesňovány. V celé řadě dílčích nepřesností se ale svou velikostí vymykají dvě následující – objev, že Cefeidy jsou dvou různých typů, a objev, že některé tzv. H II regiony, které jsou ve skutečnosti mlhovinami tvořenými ionizovaným vodíkem, byly mylně považovány za hvězdy.

První z těchto dvou objevů patří německému astronomu Wilhelmu Heinrichu Walteru Baademu, který objevil dva typy populací hvězd – populace I je populace hvězd, která vznikla z pozůstatků předchozí generace hvězd, a díky tomu je bohatší na „kovy“ upečené v té předchozí generaci (v astronomické hantýrce se kovy přezdívá všem prvkům těžším než helium, tedy nejenom lithium, ale i třeba uhlík či kyslík, které jsou rozpoznatelné ve spektrech hvězd, se v této hantýrce nazývají kovy). Oproti tomu generace II je vlastně ta předchozí generace, která vznikala přímo z původních mračen vodíku a helia, a která tudíž obsahuje „kovů“ velice málo. Teoreticky může existovat ještě populace III, což by měly být ty úplně první vzniklé hvězdy, ale u těch se předpokládá, že už dávno zanikly. Proměnné hvězdy – Cefeidy – existují u obou populací, ale s diametrálně odlišnými parametry, zapříčiněnými právě odlišným podílem „kovů“ v jejich složení. Cefeidy z populace I (tzv. klasické Cefeidy) jsou 4 až 20 krát hmotnější než Slunce a až stotisíckrát jasnější, a pulzují s periodou v řádu dnů až měsíců. Cefeidy z populace II mají typickou hmotnost kolem poloviny hmotnosti Slunce, a proto i mnohem menší jasnost, a pulzují s periodou 1 až 50 dní, přičemž se navíc rozpadají do dalších vzájemně odlišných podkategorií.

Hubble o existenci dvou diametrálně odlišných typů Cefeid nevěděl. Dříve odvozený vztah mezi periodou a jasností zahrnoval oba dva typy Cefeid, a byl proto zatížen velkou chybou, která mj. způsobila, že vzdálenosti galaxií vypočtené Hubblem byly několikrát menší, než ve skutečnosti. Tak např. galaxie v Andromedě je ve skutečnosti čtyřikrát tak daleko, než vyšlo Hubbleovi. To nijak nezpochybnilo předchozí Hubbleův závěr, že spirální mlhoviny jsou daleko za hranicemi naší Galaxie, ba naopak se ten rozdíl ještě zvýšil (průměr naší Galaxie je cca sto tisíc světelných let, a galaxie v Andromedě je vzdálena cca dva milióny světelných let, Hubbleovi vyšlo cca půl miliónu), nicméně Hubbleova konstanta po té korekci vyšla menší, protože stejný rudý posuv najednou platil pro objekty, které byly ve skutečnosti dále, než se jevilo dříve.

Druhým ze zmíněných korigujících objevů bylo, když americký astronom Allan Sandage zjistil, že Hubble mylně považoval v pozorovaných galaxiích za nejjasnější hvězdy i to, co ve skutečnosti hvězdy nebyly, ale šlo o tzv. H II regiony, neboli o lokální, byť stále obří shluky ionizovaného vodíku. Tato záměna také vedla k tomu, že vzdálenost galaxií byla Hubblem podhodnocována, a že ve skutečnosti byly jím pozorované galaxie dále (velké H II regiony totiž výrazně převyšují jasnost i těch nejjasnějších hvězd, tj. když je Hubble považoval za hvězdy, vycházely mu galaxie blíže, než ve skutečnosti jsou). I tento objev, stejně jako ten předchozí se dvěma typy Cefeid, byl umožněn pouze díky nástupu mnohem dokonalejších dalekohledů, než s jakým pracoval Hubble.

Po Sandageově objevu už k až tak dramatickým skokům ve velikosti Hubbleovy konstanty nedocházelo, nicméně samozřejmě nástup přesnější pozorovací techniky se projevoval i potom. Díky ní se mj. rozšiřovala statistika o měření jak čím dál vzdálenějších, tak čím dál slabších galaxií, díky čemuž se snižoval vliv lokálních fluktuací – připomeňme, že Hubble svůj zákon odvodil na základě pozorování pouhých 46 nejbližších galaxií, zatímco dnes jich pozorujeme kolem dvou biliónů (2x10^12).

Takže toto je proč se Hubble tak moc „sekl“. Nyní ještě zmíním Vaši úvahu týkající se rozpínání vesmíru. Vy v té úvaze opravdu děláte chybu, a to následující:
- sice správně píšete, že čím je objekt vzdálenější, tím déle k nám jeho světlo putuje, a proto jej vidíme v tím vzdálenější minulosti
- v další větě usuzujete, že čím je objekt mladší, tím rychleji se od nás vzdaluje, naopak čím je starší, tím pomaleji se od nás vzdaluje. Už v této větě začíná být problém, protože porovnáváte dva objekty (hodně vzdálený a méně vzdálený) ve dvou rozdílných časech. Ten vzdálenější objekt vidíte mladší, prostě protože, jak správně píšete v předchozí Vaší úvaze, jeho světlo k nám letí déle, bližší objekt vidíte starší, protože k nám jeho světlo tak dlouho neletělo. Předpokládejme pro jednoduchost, že oba dva objekty jsou staré dejme tomu deset miliard let (to je typické stáří galaxie jako je ta naše). Např. ten bližší objekt nechť bude galaxie vzdálená miliardu světelných let, a ten vzdálenější objekt bude galaxie, která vznikla ve stejné době jako ta předchozí, ale je osm miliard světelných let daleko, takže ji vidíme jako ve stavu, v jakém bychom viděli tu první před cca sedmi miliardami let. Takže tu máme dva objekty, které se opticky liší o sedm miliard let, ale jsou ve skutečnosti stejně staré.

Jinými slovy, ve Vaší úvaze zaměňujete „optický věk“ s věkem skutečným. Obě galaxie z toho příkladu výše, ač ve skutečnosti stejně staré, se vzdalují různou rychlostí, a z ničeho nijak nelze vyvodit, jak se ta rychlost vzdalování mění s časem. Ta rychlost vzdalování se může s časem zrychlovat, nebo zpomalovat, nebo zůstávat stejná, a mezi těmito příklady nelze rozhodnout na základě toho, že bližší objekt vidíme opticky mladší. Můžeme rozhodnout až na základě pozorování křivky rudých posuvů galaxií v závislosti na jejich vzdálenosti. Pouze z tvaru této křivky pak můžeme usoudit, jestli se rozpínání vesmíru s časem zrychluje, zpomaluje, nebo je stejné. Pokud by touto křivkou byla přímka (tak jak předpokládal Hubble), a pokud předpokládáme, že se sklon této přímky s časem neměnil, tak potom by takovému modelu odpovídala konstantní rychlost expanze vesmíru. Pokud se ta křivka zakřivuje pod tu předchozí přímku (tj. pod tečnu křivky v počátku), tak tomu odpovídá zpomalování expanze, zatímco pokud se zakřivuje nad tu přímku, tak tomu odpovídá zrychlená expanze.

Odpovědět


Re: Odpověď panu Horáznému

Antonín Hvízdal,2017-01-02 12:55:49

Tento příspěvek by měla redakce vydat jako samostatný článek.
Velice čtivé a zajímavé. Děkuji autorovi.

Odpovědět


Re: Odpověď panu Horáznému

Milan Krnic,2017-01-02 14:01:44

Připojuji se k poděkování. Opravdu parádně napsáno.
Těch úvah je samozřejmě více. Jedna z nich třeba hovoří o zpomalování času:
https://www.newscientist.com/article/mg19626354-000-is-time-slowing-down/
Já vidím jako nejpravděpodobnější, že je toto vědění za naším horizontem, a tedy jak to skutečně je, neuvidíme nikdy. I pokud bychom měli ty pozorovací stanice v třeba galaktické vzdálenosti od sebe, stále bychom neviděli celek. Což ovšem neznamená, že bychom se neměli snažit.

Odpovědět


Re: Odpověď panu Horáznému

Tomáš Horázný,2017-01-03 05:56:12

Moc děkuji za vycerpavajici a velmi ctivou odpoved. Uz dlouho jsem nic tak zajimaveho necet. Take se primlouvam aby toto vyslo jako samostatny clanek.

Odpovědět

temna

Zdeno Janeček,2016-12-31 10:24:18

Jinak je asi zajimave, kam se stratila vsechny energie po anihilaci normalni a antihmoty, ktere vznikly po VelkemTresku ?
Neni toto ta hledana temna hmota ??
Maji energie hmotnost a pokud ano, jak se to projevuje.

Odpovědět


Re: temna

Jiří Svejkovský,2017-01-02 09:36:59

Částice a antičástice se transformovali na neanihilující neutrální fotony, které vesmírem poletují dodnes. Například jako mikrovlny na pozadí.
Mě spíš vadí ta temná energie. To je jako z Hvězdných válek. Energie buď je a pak je i vidět nebo není.

Odpovědět

Ubívání temné hmoty.

Vlastislav Výprachtický,2016-12-30 18:39:18

Vlivem vesmírných" predátorů " -černých děr může docházet k přeměně temné hmoty na jinou formu hmoty a energie. Chladnutí je důsledek vyzáření již od počátku Velkého třesku a následek stávajících interakcí hmoty a energie.

Odpovědět

Tepelná smrt

Malomestak Veliky,2016-12-30 15:14:59

Tohle pěkně zapadá do konceptu tepelné smrti vesmíru. Temná hmota se vypaří na temnou energii a všechno spěje k maximální entropii. hm.

Odpovědět


Re: Tepelná smrt

Jiří Svejkovský,2016-12-30 17:20:52

Možná vznikl vesmír fluktuací vakua, jakou Hawking popsal na hranici událostí. Tam se z ničeho vytvoří něco, tedy elektron a pozitron, jeden slítne zpátky na ďouru, druhý odlítne ven, ďouře sebere něco málo energie a zazáří.

Možná je vesmír jenom důsledkem podobné fluktuace, nebo spíš úvěru s neekonomickým úrokem, kdy jedna částice spadla zpět do časoprostoru a druhá explodovala do dnešních rozměrů.

Možná jsem tu proto, že došlo k vypaření jiného vesmíru ... RIP.

Odpovědět


Re: Re: Tepelná smrt

Anton Matejov,2016-12-31 10:12:22

Sú aj jednoduchšie vysvetlenia,teorie napríklad...
My žijeme v zrážajúcich sa vesmíroch.
Prestavte si vriacu vodu a v nej bubliny ako prejav energie. Bubliny sa môžu aj zraziť.
V zrazených vesmíroch existujú častice vesmíru1 a vesmíru2, ktoré interagujú = hmota.
V zrazených vesmíroch existujú častice vesmíru1 a vesmíru2, ktoré spolu neinteragujú = tmavá hmota.
Bing-bang je vlastne počiatočný bod zrážky vesmíru1 a vesmíru2.
My pozorujeme vlastne hmotu, ktorá je prienikom vesmíru1 a vesmíru2.
Zrážka vesmírov môže byť dynamická ako zrážka galaxii.
Keby sme nepoznali počiatok zrážky galaxii, tiež by sme sa čudovali, kde berie to monštrúm miliárdy hviezd energiu na rôzne pulzy svojích ramien.
Teda meraná tmava energia je vlastne prejav jedného z pulzov zrážky dvoch vesmírov.
Zrážka vesmírov nedosiahla ešte maximálny priemer a preto meriame tmavú energiu ako zrýchľujúce sa rozpínanie zrazených vesmírov.
Naraz by sa našlo dosť vysvetlení, kam zmizla časť antihmoty.
V klasickej teorii Bin-Bangu nemôžeme riadne vysvetliť, kam zmizla časť antihmoty. Ak by ale nezmizla časť antihmoty,tak náš vesmír by tvoril asi len fotóny po anihilácii.
Čo alebo aký mechanizmus spustil Bin-bang? A ešte infláciu a ešte zrýchľujúce sa rozpínanie vesmíru = tmava energia?
V teorii zražajúcich sa vesmíroch by sa našlo veľa dobrých vysvetlení aj na infláciu.
Naraz by šlo lepšie vysvetliť aj niektoré paradoxy kvantového sveta ako napríklad dualita, javy tunelovania a podobne.
Zrážky pozorujeme v mikrosvete, pozorujeme ich aj na úrovní planét, hviezd, čierných dier a zrážky pozorujeme aj na úrovní galaxii.Tak prečo nepripustiť multivesmír a možnosť, že žijeme v zrazených vesmíroch?
Zrazené vesmíry by riešili aj v tomto článku uvádzané paradoxy, ako...
Z toho vyvodzujú, že buď ide o nejakú neznámu chybu, ktorú ale astronómovia nepredpokladajú, alebo by potom muselo byť zloženie prvotného vesmíru značne iné, než aké sme predpokladali a aké je dnes...
Veľká časť dnešných astronomovov fyzikov,kozmológov, nechú pripustiť multivesmír. Iní sa nechcú zmieriť s inými teoriami ako Bin-Bang a podobne. A tak majú nesmierný problém zaoberať sa teoriou zrazených vesmírov, zapracovať na nich.
Tak ako mali veľký problém v stredoveku prijať možnosť, že Zem obieha Slnko a nie naopak.
O Galaxiach ani netušili, tobôž ešte aj o zrážkach galaxii. Ak by okolo roku 1900 niekto vyhlásil, že náš Mesiac vznikol zrážkou planety (Thea)približne veľkosti Marsu so Zemou, asi by ho odporučili do blázninca.
V dnešnej dobe zisťujeme, že aj počet galaxii sme riadne podcenili. Tak isto som v 90 rokov s hrôzou čítal, ako teoretici riadne podceňujú počet planet pri druhých hviezdách a v našej galaxii. Dnes už pripuštame planety aj pri pulzarov, že niektoré planety ani nevznikli pri hviezdách.

Odpovědět

Vesmír

Josef Šoltes,2016-12-30 14:38:40

Podle mého názoru je vesmír v podstatě jako FIAT měna. Vznikl z ničeho a vzniká jak dluh, tak i kredit.

Odpovědět

Problem sucasnej kozmologie.

Richard Palkovac,2016-12-30 12:25:43

Problem sucasnej kozmologie je tento :

http://riki1.eu/problem_kozmologie.htm

*

Odpovědět


Re: Problem sucasnej kozmologie.

Jiří Svejkovský,2016-12-30 20:48:28

Promiňte, ale opravdu vás to baví dávat ty odkazy zrovna sem? Co čekáte?

Odpovědět


Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Richard Palkovac,2016-12-31 08:18:53

Kedze oficialne moje vzdelanie nema nic spolocne s fyzikou, nemam inu moznost "publiklvat". Ak to niekomu vadi, staci to necitat, ak by to vadilo tomuto portalu, staci ked to admin zmaze.

Ja zase nechapem, co cakate od Vasho komentaru, ktory nic nehovori k veci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Jiří Svejkovský,2017-01-02 09:44:26

Nečekám nic, jenom se divím, že vás to pořád baví. Sem chodí lidé s alespoň minimálním povědomím o fyzice. Od nich opravdu nemůžete očekávat potlesk nad vašimi zmatenými úvahami. Je to páté přes deváté, bez jediného odkazu, bez podpory nějakého matematického aparátu. Doba, kdy stačilo, aby si Aristoteles trochu zafilozofoval a byl pak 2.000 let slavný (než ho roztrhal na kusy G. Galilei) je pryč. Chcete-li nás o něčem přesvědčit, měl byste nějak argumentovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Richard Palkovac,2017-01-02 17:01:40

Pan Svejkovsky, moj pohlad je nasledovny : Pokial sa vesmir rozpina zrychlene, tak som si na 99% isty, ze mam pravdu a hmota sa v singularitach Sivych objektov straca (straca kvalitu hmoty)a meni sa na cistu (zapornu, tmavu, temnu) energiu . Pokial sa vesmir rozpina spomalene, alebo stale rovnakou rychlostou, tak je podla mna stale logicke, ze sa takto hmota meni,straca, ale potom by som si uz vobec nebol isty, ze mam pravdu, bolo by to tak 50 na 50. Vsetko, co by malo naznacovat ze mam (alebo nemam) pravdu, velmi konkretne uvadzam vo svojej hypoteze a v okolitych clankoch.

Odpovědět


Re: Problem sucasnej kozmologie.

Marcel Brokát,2016-12-31 13:10:51

Otevřel jsem Vaše stránky, dnes, poprvé a po prvních větách jsem zalitoval... - upřímně - Němcová měla větší fantazii, a to je už co říct. Nestojí to za nic - jo kdyby Vám bylo 10, 12 let, ok, ale takhle...

Odpovědět


Re: Problem sucasnej kozmologie.

Ivan Ingr,2016-12-31 13:40:20

Přidávám se, pane Palkovači, k ostatním s prosbou - věnujte se raději tomu, v čem jste dobrý. Fyzika to není, a nemá cenu bludy tady šířit. Učím fyziku ale to co píšete jsou fakt blábolatiny... Prosím admina aby zasáhl.

Odpovědět


Re: Problem sucasnej kozmologie.

Richard Palkovac,2017-01-01 08:38:39

Uz ste komplet ? Ziadny dalsi mudrlant s prazdnymi recami ?

Odpovědět


Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Milan Krnic,2017-01-02 17:04:09

Já prosím s věcnou!
Mezi "kozmologie" a "je" vám chybí "si myslím, že", prípadne "sa domnievam, že", alebo "veštím z krištáľovej gule, že", alebo "podľa citovaných zdrojov ... ," atp.
To pak možná nebude tak dráždit ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Richard Palkovac,2017-01-02 17:16:05

To "domnievam" by sa tam aj hodilo, ale zase ked niekoho vyprovokujem (vydrazdim) k nejakej vecnej reakcii, tak som stale rad a rad zodpoviem pripadne otazky, len tie taraniny o nicom nemam rad.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Milan Krnic,2017-01-02 17:23:55

To byste tam ale měl přihodit diskuzi. Protože i tady s vámi někdo v minulosti věcně diskutoval, a takto není zaručeno, že námitky vezmete v potaz, a opravíte svá tvrzení, a tedy se to nebudou zbytečně opakovat, resp. bude zaručen vývoj diskuze.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Richard Palkovac,2017-01-02 17:42:57

Diskusiu tam nepridam, lebo to by dopadlo katastrofalne, kedze moje clanky su dost provokativne a na internete je velka vacsina diskutujucich anonymnych s prepacenim debilov. Tu na Oslovi uz par ludi vecne diskutovalo so mnou, ale zatial, je moja hypoteza stale v povodnom zneni z roku 2003, aj ked je mi jasne ze je pisana velmi naivnym sposobom (ved to bolo pred 13 rokmi, ked so zacinal so studiom fyziky, konkretne relativity), rozhodol som sa ju nechat v povodnom zneni, zatial som totiz nedostal ziadnu relevatnu namietku proti je zakladnej myslienke.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Marcel Brokát,2017-01-03 15:29:50

Já se hlásím k těm debilům a musím říct, že ve Vašem případě jsem polichocen.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Vít Výmola,2017-01-03 17:53:42

Tak se teda trochu posnažíme. Kapitola "Gravitácia a "tmavá hmota" (http://riki1.eu/Gravitacia_a_tmava_hmota.htm):
Píšete, samozřejmě bez podložením čímkoliv, že temná hmota je ve skutečnosti projev gravitačního působení objektů z jiných vesmírů. Ty jiné vesmíry mají podobné rozložení hmoty jako ten náš. Nemůžou mít úplně stejné, ale náhodně rozdělené do galaxií a jiných útvarů, že? Z toho vyvozujete (na trochu jiném místě), že je vysoce nepravděpodobné, aby hvězdy z jiných vesmírů byly na stejném místě jako Slunce, zato u galaxií se to stane s vyšší pravděpodobností, takže gravitační zesílení nepozorujeme ve Sluneční soustavě, ale v soustavě galaxií ano. Nesouhlasím, vesmíry jsou na galaktických rozměrech řidší než na hvězdných, takže ta pravděpodobnost je opačná, ale dejme tomu. Takže co nám NUTNĚ plyne z vaší hypotézy:
- Jednotlivé hvězdy se nepřekrývají, pak ale musí hvězdy z jiných vesmírů gravitačně působit na odlišných místech, včetně našeho mezihvězdného prostoru (náhodně, například 500AU od Slunce). To by ale znamenalo značné gravitační narušení všech oběžných drah planet v naší i v jiných hvězdných soustavách. Nic takového nepozorujeme. Vysvětlete.
- Galaxie z jiných vesmírů jsou taky náhodně kdekoliv, tedy včetně mezigalaktického prostoru našeho vesmíru. Takové objekty, stejně jako galaxie v našem vesmíru, budou způsobovat mimo jiné gravitační čočkování. Přestože máme k dispozici už řadu přehlídek oblohy, které gravitační čočkování odhalují, nic takového se nepozorovalo. Vysvětlete.
- Gravitační síla je podle vaší hypotézy slabá proto, že působí do více rozměrů, než jsou naše tři. Máme ale dostatečně ověřeno, že gravitační síla klesá se čtvercem vzdálenosti, tedy Fg ~ 1/r^2, což odpovídá trojrozměrnému prostoru. V případě více rozměrů by se tak celková gravitační síla přepočtená ze všech rozměrů se vzdáleností absurdně zvyšovala. Rovnice by tedy měla mít ve jmenovateli něco jako r^n, kde n je počet rozměrů -1. Nic takového nepozorujeme. Vysvětlete a navrhněte novou, správnou rovnici.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Richard Palkovac,2017-01-04 04:11:10

Dakujem Vam za podrobnu kritiku a urcite Vam do konca tohoto tyzdna, na tomto mieste, podrobne odpoviem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problem sucasnej kozmologie.

Richard Palkovac,2017-01-06 11:39:43

Tu je moja odpoveď.

Váš text :
„Píšete, samozřejmě bez podložením čímkoliv, že temná hmota je ve skutečnosti projev gravitačního působení objektů z jiných vesmírů. Ty jiné vesmíry mají podobné rozložení hmoty jako ten náš. Nemůžou mít úplně stejné, ale náhodně rozdělené do galaxií a jiných útvarů, že? Z toho vyvozujete (na trochu jiném místě), že je vysoce nepravděpodobné, aby hvězdy z jiných vesmírů byly na stejném místě jako Slunce, zato u galaxií se to stane s vyšší pravděpodobností, takže gravitační zesílení nepozorujeme ve Sluneční soustavě, ale v soustavě galaxií ano. Nesouhlasím, vesmíry jsou na galaktických rozměrech řidší než na hvězdných, takže ta pravděpodobnost je opačná, ale dejme tomu.“

Moja odpoveď :
Vaša úvaha je nesprávna, pretože vôbec nezohľadňuje multidimenzionálne gravitačné pôsobenie, ktoré je základným predpokladom mojej úvahy a našej debaty (bez toho to nedáva zmysel) pri vývoji vesmíru. Po veľkom tresku, vznikli vesmíry vo viacerých dimenziách. Po inflačnej fáze, došlo k zhlukovaniu hmoty. Ak ale predpokladáme multidimenzionálne gravitačné pôsobenie, toto zhlukovanie neprebieha oddelene v jednotlivých vesmíroch, ale v gravitačnej súčinnosti. Takže preto píšem vo svojej úvahe, že „za našou“ galaxiou sú pravdepodobne ďalšie galaxie v iných vesmíroch. Možno by bolo lepšie používať termín „gravitačne príbuzné miesto“.

Prečo ale na gravitačne príbuznom mieste nášho Slnka, nie sú iné hviezdy v iných vesmíroch ? Je to jednoducho preto, lebo hviezda ma zanedbatelný vplyv (prakticky žiadny) na tvar galaxie a usporiadanie ostatných hviezd v nej. Hviezda jednoducho musí byť tam a pohybovať sa tak, ako to určuje galaxia ako celok. Toto platí rovnako aj vo vzťahu galaxia – skupina galaxií , pokiaľ nejaká galaxia nie je neporovnateľne väčšia ako ostatné. V tom prípade môže tá veľká (napríklad naša) byť určujúcou v pohybe ostatných.

Toto by mohlo vytvoriť zaujímavú nasledovnú konštrukciu. Naša galaxia je veľká. Na jej gravitačne príbuznom mieste, vo vesmíre v inej dimenzii sa môžu nachádzať malé galaxie, ktoré obiehajú okolo spoločného ťažiska. Tamojší kozmológ sa čuduje, že prečo sa tie malé galaxie v jeho vesmíre nerozletia do kozmu, veď predsa nemajú dostatok hmotnosti aby sa udržali na takých obežných dráhach. Tunajší kozmológ sa zase čuduje, že prečo sa naša galaxia nerozletí a musí si primyslieť „obruč“ gravitačného pôsobenia tmavej hmoty.

Multidimenzionálny kozmológ ale vidí, že gravitačne príbuzné miesto našej galaxie sa nachádza v ťažisku, okolo ktorého obiehajú tie malé galaxie a tú „obruč“ gravitačného pôsobenia okolo našej galaxie vytvára gravitácia tých malých.


Váš text :
„Takže co nám NUTNĚ plyne z vaší hypotézy:
- Jednotlivé hvězdy se nepřekrývají, pak ale musí hvězdy z jiných vesmírů gravitačně působit na odlišných místech, včetně našeho mezihvězdného prostoru (náhodně, například 500AU od Slunce). To by ale znamenalo značné gravitační narušení všech oběžných drah planet v naší i v jiných hvězdných soustavách. Nic takového nepozorujeme. Vysvětlete.“

Moja odpoveď:
Vaša vyvodenie dôsledkov je nesprávne. Dalo by sa to vysvetliť napríklad zrážkou dvoch galaxií, napríklad našej a galaxie v Andromede, ku ktorej niekedy v budúcnosti asi aj dôjde. Pri tejto zrážke dôjde pri makroskopickom pohľade na galaxie k revolučným zmenám v ich tvare (nezostane „kameň na kameni“) , ale pre nás , našu Slnečnú sústavu sa nič podstatné nezmení. Žiadna zmena pohybu planét, nič. Celá naša Slnečná sústava bude padať voľným pádom ako predtým, síce už niekam inam, ale so sústavou to neurobí nič. Jedine, že by sme mali veľkú smolu a nejaká hviezdna sústava z tej druhej galaxie by si to namierila priamo cez našu. Pravdepodobnosť toho , je ale strašne malá.

S týmto súvisí ešte jedna vec. Teórie multivesmírov väčšinou predpokladajú nekonečné množstvo vesmírov, majú na to dobrý dôvod ja viem. Ja tomu neverím a myslím si , že počet dimenzií je síce nekonečný , ale počet vesmírov je konečný. Aj keby ale bolo tých vesmírov nekonečne veľa, pre multidimenzionálne gravitačné pôsobenie (vysvetlenie tmavej hmoty) sú relevantné len tie vesmíry, ktoré u z hľadiska gravitačného pôsobenia k nášmu vesmíru blízko. Predpokladám totiž, že medzi vesmírmi z rôznych dimenzií, je z gravitačného pohľadu rôzna vzdialenosť.


Váš text :
„Galaxie z jiných vesmírů jsou taky náhodně kdekoliv, tedy včetně mezigalaktického prostoru našeho vesmíru. Takové objekty, stejně jako galaxie v našem vesmíru, budou způsobovat mimo jiné gravitační čočkování. Přestože máme k dispozici už řadu přehlídek oblohy, které gravitační čočkování odhalují, nic takového se nepozorovalo. Vysvětlete.“

Moja odpoveď :
Táto Vaśa úvaha je tiež nesprávna z dôvodu, ktorý som vysvetlil hned na začiatku.

Váš text :
„ Gravitační síla je podle vaší hypotézy slabá proto, že působí do více rozměrů, než jsou naše tři. Máme ale dostatečně ověřeno, že gravitační síla klesá se čtvercem vzdálenosti, tedy Fg ~ 1/r^2, což odpovídá trojrozměrnému prostoru. V případě více rozměrů by se tak celková gravitační síla přepočtená ze všech rozměrů se vzdáleností absurdně zvyšovala. Rovnice by tedy měla mít ve jmenovateli něco jako r^n, kde n je počet rozměrů -1. Nic takového nepozorujeme. Vysvětlete a navrhněte novou, správnou rovnici.“

Moja odpoveď:
To, že gravitačná sila je slabá, je predpoklad, východisko mojej úvahy, nie predmet. Tento predpoklad(hypotéza) je už dávnejšie všeobecne známy, nie je to moja myšlienka.
To, že gravitačná sila klesá so štvorcom vzdialenosti máme overené na úrovní hviezdnej sústavy a v mojej úvahe tomu nič neprotirečí.

Odpovědět

Superkavitace

Pavel Psenak,2016-12-30 11:48:38

Tento poznatek by mohl podpořit moji oblíbenou představu, že temná hmota by mohly být částice s tak extrémní hybností, že tak jako například kulka vystřelená velkou rychlostí z kulometu superkavituje ve vodním prostředí ve vlastní kompletně uzavřené bublině a místo po náhodné křivce se pohybuje přímo rovně, tak tyto extrémně hybné částice by mohly takto superkavitovat vakuem nebo rovnou časoprostorem ve vlastní uzavřené od okolního vakua nebo časoprostoru oddělené bublině lokálního spíše fyzikálního než čistě geometrického mimoprostoru . Jestli se tyto objekty pohybují hyperrelativistickou (limitně podsvětelnou) nebo nadsvětelnou rychlostí by byla možná jen vedlejší záležitost.

Tyto bubliny lokálního mimoprostoru by pak s okolním prostředím téměř neintereagovaly,
a naopak z okolního prostředí by byly těžko pozorovatelné, natož pak jejich vnitřní struktura. Možná by byly zaregistrovatelné jen jako jakási porucha nebo vzruch v časoprostoru (vakuu).

Pokud by tyto bubliny z nějakého důvodu zkolabovaly, ejhle temná hmota by se náhle, tak jako Venuše z mořské pěny zjevila před nedočkavými zraky pozorovatelů a detektory jejich aparatur. Ke zkolabování by mohlo docházet v případě, že by se dvě či více bublin skrývajících temnou hmotu srazilo s příhodnou energií a pod příhodným úhlem, případně, že by se bublina srazila příhodnou energií pod příhodným úhlem s částicí běžné hmoty. Pokud by se nesrazila, tak tu je ještě možnost, že bublina po eonech své existence ztratí tolik ze své hybnosti a energie, že nebude už "mít sílu" na superkavitování časoprostorem a v procesu snad trochu podobném vypaření černé díry vysublimuje a částice, která od počátku své životní pouti byla uzavřena ve svém lokálním mimoprostoru se "jakoby náhle" zmaterializuje jako běžná hmota. Toto by mohly být procesy, které mohou dělat z temné (ve skutečnosti skutečně skryté) hmoty běžnou viditelnou hmotu a způsobit, tak že podíl temné hmoty v pozorovatelném Vesmíru bude s časem klesat.

A perlička nakonec už opravdu pro pobavení. Pokud by se připustilo, že (téměř) každá (elementární) částice, která se pohybuje rychlostí řádově alespoň desetitisíce (možná i jen tisíce) kilometrů za sekundu má tendenci "tak trochu" superkavitovat časoprostorem (vakuem), tím způsobem, že namísto kompletní uzavřené bubliny vznikne jen doprovodný vzruch v časoprostoru (vakuu), bylo by možno se ptát jestli by toto nemohla být příčina duality částice a vlnění. Každý dostatečně hybná částice (objekt) může v časoprostoru (vakuu) vygenerovat související doprovodný vzruch, který lze interpretovat jako vlnění nedělitelně spojené s touto částicí.

Odpovědět


Re: Superkavitace

Karel Rabl,2016-12-31 14:17:45

Mám podobný názor jako je Váš. S tím rozdílem že jako ne fyzik si myslím že zpomalení z té vaší super kavitace lze promítnout do obou směrů a základ pro nás je rychlost světla.Už Einstein prohlásil že při rychlosti světla se čas pro tuto energii zastaví, jakmile se ale energii zastaví čas co se s touto částicí stane pro jednu část pohybující se o něco rychleji či pomaleji vůči rychlosti světla si myslím že se stává tmavá energie, která vytváří prostor a z tohoto prostoru kondenzuje hmota, možná lehčí než vodík(tmavá hmota) při dalším "zpomalení" k rychlosti světla se tato hmota zkondenzuje na vodík a pak už běží normální fyzika tak jak ji známe.Samozřejmě bez BIG BANGU.

Odpovědět


Re: Re: Superkavitace

Pavel Psenak,2017-01-02 15:03:07

Bohužel nejsem fyzik, tak že jsem ve svém příspěvku mohl pouze prezentovat sadu jednoduchých (doufám, že ne úplně bezduchých) laických tezí na téma hydrodynamika aplikovaná v jiných fyzikálních oborech (stačil jsem zaznamenat, že v mnoha fyzikálních oborech je to dnes celkem IN), v tomto případě v exotické částicové fyzice s přesahem do kosmologie a s případným dopadem do Obecné teorie relativity, která by pokud by na těchto tezích bylo něco pravdy mohla být i zbourána nebo by musela být ještě podstatně zobecněna,tak že ty části jejího aparátu vycházející z neeuklidovské geometrie by se nahradily či spíše rozšířily o vhodné části aparátu hydrodynamiky, konkrétně těch zabývajících se kavitací a superkavitací.

Odpovědět

chyby "měření"

Milan Krnic,2016-12-30 10:25:31

Kriticky k tématu temné hmoty zde:
Temná hmota - Michal Křížek (Seminář KS ČAS a JČMF 4.10.2013)
https://www.youtube.com/watch?v=avoo9UlFj5U
Tak ale trpaslíky taky nikdo neviděl, ale nejspíš existují, protože bez nich nejde vysvětlit podivné ztrácení věcí.

Odpovědět


Re: chyby "měření"

Richard Palkovac,2016-12-30 12:24:03

Podla mojho nazoru, nieco na tej temnej hmote bude. Pokial je to gravitacne posobenie vesmirov z inych dimenzii (o com som ja presvedceny) tak je logicke , ze aj tie vesmiry sa rozpinaju a teda temnej hmoty (jej gravitacneho posobenia)bude stale ubudat.

Odpovědět


Re: Re: chyby "měření"

Milan Krnic,2016-12-30 13:15:16

Temná hmota vychází z chybných výpočtů postavených na chybných předpokladech (viz kritika panem profesorem Křížkem).
Pravděpodobnější mi přijde, že různé její uchopení vychází z podstaty mnohých psychologických jevů, které mimo jiné vedou k tomu, že nedokážeme (resp. ze své pozice ani nemůžeme) říct, že zdaleka nevíme, protože zatím nemáme dostatek znalostí.
Zajímavé je, že ač je temná hmota označovaná za vědeckou hypotézu, podmínky vědecké hypotézy nesplňuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: chyby "měření"

Richard Palkovac,2016-12-30 15:19:09

Tmava hmota, ako taka, bola vedeckou hypotezou v dobach Zwickyho a Rubinovej , dnes je uz sucastou nasho kozmologickeho modelu. Vedeckou hypotezou nie je ona sama, ale to, co ju tvori.

Kritickym nazorom pana prof. Krizka drzim samozrejme palce a zdielam plne jeho skepsu v moznosti spocitat vesmir ako celok, alebo jeho velke casti, matematicky, ale gravitacnemu posobeniu tmavej hmoty verim uz aj preto, lebo podla mojej predstavy multivesmirov je jej posobenie nevyhnutne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: chyby "měření"

Milan Krnic,2016-12-30 16:05:58

Z dnešního pohledu, např. vzhledem z definici hypotézy na wiki (https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypot%C3%A9za), nebyla vědeckou hypotézou ani tehdy (je samozřejmě otázka, jaká byla definice hypotézy před 80 lety).
Ovšem rozporuplně dle stejného zdroje (https://cs.wikipedia.org/wiki/Temn%C3%A1_hmota) to hypotéza je ("označení hypotetické formy hmoty").
Věřit samozřejmě můžeme čemu chceme, to není věda, a nemá to smysl řešit.

Odpovědět


Re: chyby "měření"

Stanislav Florian,2016-12-30 18:51:07

RNDr.Wagner, komplexní přednáška pro KS o temné hmotě.
https://www.youtube.com/watch?v=Y8WPDq3kNYI

Odpovědět


Re: Re: chyby "měření"

Milan Krnic,2016-12-30 19:50:03

Váš odkaz míří na přednášku profesora Kulhánka - Temná energie (aktuálnější jeho přednášky na kanálu LLionTV).
Přednáška RNDr. Vladimíra Wagnera, CSc., o temné hmotě je zde: https://www.youtube.com/watch?v=gJjd6kpRxQo

Odpovědět


Re: Re: Re: chyby "měření"

Milan Krnic,2016-12-30 20:09:58

Osobně myslím, že pro pokrok abychom potřebovali sérii pozorovacích aparatur v ohromných vzdálenostech od sebe. Sci-fi.

Odpovědět


Re: Re: Re: chyby "měření"

Stanislav Florian,2016-12-30 22:22:42

Ano,
https://www.youtube.com/watch?v=gJjd6kpRxQo
je hodinová Wagnerova přednáška.
Díky, chtěl jsem dát původně odkazy oba a pak jsem smazal ten pravý. Pokud si tu přednášku někdo poslechne, těžko bude psát, že temná hmota nesplňuje podmínky hypotézy. Splňuje a je doložena mnoha fakty ( třeba gravitační čočkování), které bez temné hmoty lze těžko vysvětlit. Závěr přednášky, naznačuje, že temná hmota je tzv. chladná a složená z částic, které zatím neznáme.
K vesmíru více dimenzí, který trvale propaguje p.Palkovac, tato přednáška neukazuje. Problém kosmologie není multivesmír, ale to, že si kdekdo myslí, že jí rozumí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: chyby "měření"

Josef Pazdera,2016-12-30 23:47:07

Hlásím: Wagnerova přednáška doplněna! Nenapadlo mne to ji přihodit :(

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: chyby "měření"

Milan Krnic,2016-12-30 23:54:07

Mnoha fakty ... a co základ? ... gravitace se šíří nekonečnou rychlostí, platí věta o virálu, atp., jak zmiňuje ve své přednášce pan profesor Křížek. Hypotéza se neskládá z hypotéz.
Tím samozřejmě tento konstrukt nezatracuji, ba si velmi cením vývoje, který snaha o jeho průzkum přináší. Ostatně jinak to být nemůže (kauzalita ... kdy zda by opuštění tohoto konstruktu a přechod jinam bylo pro vývoj lepší, nebo horší, nelze determinovat, tedy po tom ani nevolám).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: chyby "měření"

Milan Krnic,2016-12-31 00:02:34

* gravitační interakce

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: chyby "měření"

Milan Krnic,2016-12-31 08:36:18

A ne virálu, ale viriálu. Omlouvám se.
Ono i to gravitační čočkování počítáme podle modelu, a tedy výstup není fakt, ale pouze nějaké neurčité přiblížení reality.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: chyby "měření"

N. K.,2017-01-02 13:42:21

Tento a mnoho jiných oborů lidské činnosti jsou natolik už zataženi do předchozí indoktrinace, že tak hluboké sebereflexe, která by přehodnotila "samotné základy", nemůže být již schopna. Tak jen staví na tom, že nekonečné (dez)interpretace zajišťují nějaký ty obživy a uznání pro některé. Není na tom politický, ideologický ani mediální zájem...si uvědomit vůbec nutnost takového přehodnocení...
Proto to sotva může udělat někdo "uvnitř" a "zevnitř" neboť je příliš zainteresován a taky už má v hlavě moc na...noo víte jak,)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chyby "měření"

Milan Krnic,2017-01-02 16:49:31

Vše má různé pohledy.
Z jednoho je to vědomě tak, jak píšete (souhlasím), a je to chyba.
Z jiného to tak je, uvědomuji si to, ale chyba to není, protože neustále jdeme dopředu, vývoj probíhá, a probíhají i opravy dříve za fakt braných záležitostí (na rychlo mě napadá cholesterol ve vejcích).
Pak mě napadá pohled víry, kdy z různých důvodů prostě věřím tomu, co mi někdo říká, protože jsem přesvědčený o tom, že to je pravda, a pohled 1 nebo 2 více méně neuvažuji.
No a třeba z dalšího pohledu, který zastávám já, ze to úplně jedno, protože tak, jak to je, to prostě musí být (kauzalita - vše má příčinu), ale nemá smysl propadat skepsi, ke které kauzalita vede, má smysl být šťastný, a tedy pohled 1 až 3 až cokoli, co komu vyhovuje (ač to vlastně z pohledu kauzality neovlivníme :-D ).
Víc pohledů mě nenapadá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chyby "měření"

N. K.,2017-01-03 08:31:53

Nesdílím takovýto "agnosticismus" - nemožnosti poznání. Ačkoli jste uvedl - a to mě zaujalo - že nedostatečný zřetel je na faktoru psychologických omezení a zkreslení (a nebrání v potaz).
Při dostatečné poctivosti to v lidských možnostech podle mého náoru je - ale právě ta poctivost sám k sobě - se nedostává - není v tom zájem (obživy pasoucí se na nějakém oboru od které se žádá, očekává a odměňuje akorát to, co "nové" smí stavět jen tak aby se to napasovalo (třebaže za pomoci obežliček dalších trpaslíků, které "vysvětlí" a umožní na již "vystavěných" struk-turách s nimi vnitřní konzistenci. Ale byť by bylo vše nakrásně vnitřně konzistentní - jako celek to nedává záruku, že celý odpovídá realitě.
Potíž vyvstává u "teoretických věd" jako "teoretická fyzika", "částicová fyzika", "teoretická kosmologie", atd. právě v teoretičnosti. Matematika (na kterou tak moc slyší a bez "důkazů skrze ni" naopak jsou ignoranští) nemůže nahradit exaktnost a uchopení (v přirozeném jazyce).

Kdyby se tak lidi netahali a nos...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: chyby "měření"

Milan Krnic,2017-01-03 16:39:59

Já bych rád, kdyby někdo dokázal, že existuje svobodná vůle. Pak by šlo hovořit i třeba o tom, co je v lidských možnostech. Zatím vše svědčí jen proti ní, namátkou: http://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13414-016-1159-7 )

Odpovědět

Hubblova konstanta

Rolo Karcol,2016-12-30 10:20:08

Len poznámka - podľa http://hubblesite.org/news_release/news/2016-17 boli merania z Plancku "prepočítané" a dávajú hodnotu 73,2 (km/s)/Mpc.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni