Od gravitačních vln až k editaci genomů: Úchvatné příběhy vědy roku 2016  
Ať už byl uplynulý rok jakýkoliv, na jeho ohromující vědecké úspěchy nezapomeneme.
V útrobách detektoru LIGO. Kredit: Caltech / MIT / LIGO Lab.
V útrobách detektoru LIGO. Kredit: Caltech / MIT / LIGO Lab.

Pro řadu lidí byl rok 2016 tím nejhorším za dlouhou dobu. Na OSLU to ale rozhodně nevidíme tak černě. Loňský rok byl bezpochyby pořádně divoký, plný bláznivých zvratů, tíživých porážek i skvělých úspěchů. Chceme na něj vzpomínat co nejlépe a vlastně to ani není tak těžké. Shodneme se totiž s Wall Street Journalem, že pro vědu byl rok 2016 přes některé dílčí neúspěchy rokem parádním. Jak to vidí jejich autorka Daniela Hernandez?

Poetika gravitačních vln. Kredit: LIGO, NSF, Aurore Simonnet (Sonoma State U.).
Poetika gravitačních vln. Kredit: LIGO, NSF, Aurore Simonnet (Sonoma State U.).

 

Gravitační vlny

Událostí roku je pro mnohé, zcela bez debaty, únorové ohlášení detekce vytoužených gravitačních vln. Experiment Advanced LIGO dokázal to, po čem fyzici snili dlouhá desetiletí. Poprvé v historii zachytil gravitační vlny a potvrdil tím, že nejde o dávno předpovězený přelud. Pozorování gravitačních vln, které se rozběhly vesmírem po srážce dvou černých děr hvězdných velikostí, asi před miliardou let, má ale mnohem širší důsledky. Jde vlastně o vůbec první přímé potvrzení existence černých děr a také zrození celého nového oboru gravitační astronomie. První měsíce od objevu se ukazuje, že se máme na co těšit, a že s gravitační astronomií rozhodně nebude nuda.

 

 

CRISPR. Kredit: Stephen Dixon / MIT.
CRISPR. Kredit: Stephen Dixon / MIT.

Editování genů

Mnozí čekali, že rok 2016 bude rokem genomového editoru CRISPR. A měli pravdu. Původně bakteriální imunitní mechanismus CRISPR se stal luxusním nástrojem pro genetické inženýry. Teď z nich jsou genetičtí editoři. Genomový editor nabízí úžasné možnosti, a také zisky. Každý týden se v souvislosti s CRISPRem dozvídáme o nových objevech či aplikacích. Už víme o řadě alternativ a vylepšení, které z CRISPRu udělají ještě lepší vychytávku. V Číně už testují CRISPR v léčbě pacientů v terminální fázi rakoviny, Západ si bude muset ujasnit, jestli si cení více etiky nebo lidských životů. Investoři lijí spoustu peněz do genetických firem jako smyslů zbavení, a neméně zběsile zuří právní bitvy kolem patentů a intelektuálního vlastnictví CRISPRu.

AlphaGo poráží Lee Sedola. Kredit: Google.
AlphaGo poráží Lee Sedola. Kredit: Google.

 

Umělá inteligence

V roce 2016 přicházeli roboti a drony, kam se jen člověk podíval. Objevují se ve skladištích, továrnách, nákupních centrech i při doručování zásilek. Armádní inteligence deklasují nejlepší vojenské taktiky, Googlovská inteligence AlphaGo zase porazila světového velmistra ve hře go. Experti přitom až doteď říkali, že hra go je mimo možnosti superpočítačů, protože do značné míry závisí na intuici. Zjevně se mýlili. Stále ještě nevíme, jak funguje lidská inteligence, takže ji ani nemůžeme v celé šíři věrohodně napodobit. Vyvíjíme ale zajímavé alternativy inteligence, které nám mohou být velice užitečné.


Klimatické dohadování

Právě uplynulý rok se stal svědkem dvou významných mezinárodních počinů, které se snaží pozitivně ovlivnit složité předivo klimatu. Spojené státy a Čína formálně přijali Pařížskou dohodu, která je dalším pokračováním snah omezit emise skleníkových plynů. Když smlouvu ratifikovali největší producenti skleníkových plynů, tedy země jako USA, Čína nebo Indie, tak brzy došlo k naplnění předběžných podmínek a smlouva 4. listopadu vstoupila v platnost. O něco později 200 zemí podepsalo dohodu, podle které do roku 2019 upustí od používání fluorovaných uhlovodíků (HFC). Firmy, jichž se to týká, už pracují na alternativních řešeních.

 

Tání pólů

Jak se dalo čekat, póly tají. Hladina oceánu, která je poslední statisíce let hluboko pod dlouhodobým průměrem bude mít tendenci stoupat. Lidé na pobřeží by s tím měli počítat. Usedavé nářky nepomohou, lepším řešením bude vyvíjet technologie, s nimiž budeme důstojně čelit pohybům hladiny oceánu. Nejsme druhem ufňukánků, ale filutů, tak toho využijme. Roztávání ledovců také není jenom hrozbou, ale i příležitostí. O Arktidu je stále větší zájem a pro všechny by bylo lepší, kdyby se tam více angažovali vědci nežli vojáci.


Zklamání v biomedicíně

Lékařský technologiím se nevyhýbaly oslnivé úspěchy ani deprimující porážky. Velká zklamání přinesl výzkum Alzheimerovy choroby, která postihuje stále více seniorů. Selhal připravovaný lék farmaceutické společnosti Eli Lilly & Co., který byl založen na protilátce. Otazníky jsou kolem léčby společnosti Biogen, která cílí amyloidní plaky, vznikající při Alzheimerovi. Neúspěchem skončil i vývoj léku společnosti TauRx Pharmaceuticals Ltd, který se zaměřoval na alzheimerovský protein tau. Špatně to vypadá rovněž se společností Theranos, která budí velké kontroverze v testování krevních vzorků.


Nezřízené dopování

Vědecké úspěchy plnými doušky využívá doping, a také mezinárodní boj proti němu. Byla to věda, kdo spolu s odvážnými whistleblowery přispěl k poodhalení obludného systému státního dopingu Sovětského svazu, který nadále provozuje jeho pohrobek. Podle nedávné zprávy Světové antidopingové agentury v něm byli zapojeny stovky a nejspíš i tisíce atletů. Jak to u dopingu bývá, poskytuje uživatelům velké výhody, a rovněž značně ohrožuje jejich zdraví.


Pád Rosetty

Rosetta a kometa. Kredit: ESA/ATG medialab; ESA/Rosetta/Navcam.
Rosetta a kometa. Kredit: ESA/ATG medialab; ESA/Rosetta/Navcam.

Evropská sonda Rosetta narazila do komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Nebyla to ale žádná katastrofa, nýbrž řízené finále napínavé kosmické mise a ohromující úspěch. Rosetta letěla ke kometě 10 let a pak kolem komety dva roky obíhala. Na povrch komety vsadila stokilový modul Philae, který sice nepřistál zcela podle představ operátorů, ale vědecký program z větší části splnil. Celá mise Rosetty přinesla cenné a překvapivé objevy, počínaje bizarním tvarem komety, až po detekci plynného kyslíku v oblaku, který obklopuje kometu.

 

 

Viry zika na povrchu buňky. Kredit: David Goodsell / PNAS blog.
Viry zika na povrchu buňky. Kredit: David Goodsell / PNAS blog.

 

Zika na výsluní

Rok 2016 byl také v nemalé míře rokem viru zika, alespoň pokud jde o vědecké a zdravotnické zpravodajství. Většina podezření, která vědci o viru zika měli, se potvrdila. Přenáší se komáry i sexem. Infekce ziky závažně ohrožuje těhotenství, zejména na jeho počátku. Dramaticky poškozuje plod a vyvolává děsivou mikrocefalii. Nicméně, opět se ukázalo, že infekce vážně nebudou tím, co smaže lidstvo z povrchu zemského. V laboratořích vznikají sofistikované vakcíny, genetičtí inženýři vyrábějí důmyslně upravené komáry, kteří omezují šíření vlastních invazních populací. Světová zdravotnická organizace před pár týdny prohlásila, že zika, i když je stále zákeřná, už nepředstavuje globální ohrožení.


Literatura
Wall Street Journal 30. 12. 2016.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 01.01.2017
Tisk článku

Zázrak v plechovce - Payne C.D.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 278 Kč
cena: 239 Kč
Zázrak v plechovce
Payne C.D.
Související články:

Deset osobností ve vědě 2013 podle Nature     Autor: Stanislav Mihulka (27.12.2013)
Co nás čeká ve vědě roku 2015?     Autor: Stanislav Mihulka (06.01.2015)
Jaká bude věda v roce 2016?     Autor: Stanislav Mihulka (03.01.2016)



Diskuze:

c?

george osmek,2017-01-05 08:41:25

Bola už potvrdená rýchlosť šírenia gravitačných vĺn?

Odpovědět

Pochvala

Ivan Čech,2017-01-02 18:09:57

Pěkně udělaný souhrn. I když by se toho našlo asi více (např. zahájení výroby Procházkových superbaterií?), ale aspoň takto. Časem se ukáže, jak vše dopadne.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni