Ve vesmíru jsou nejméně 2 biliony galaxií  
Kolik je asi galaxií v našem vesmíru? K odhadům posloužily 3D mapy oblastí hlubokého vesmíru

 

Hubbleovo ultrahluboké pole. Kredit: NASA & ESA.
Hubbleovo ultrahluboké pole. Kredit: NASA & ESA.

Galaxie je skoro nepředstavitelná. Obsahuje miliony, miliardy hvězd, obvykle i obludnou supermasivní černou díru. Je to svět sám pro sebe. A galaxií je v našem vesmíru spousta. Odhadnout jejich počet není jednoduché, nějaká čísla se už ale objevují. Kolik by tedy mohlo být galaxií v celém našem vesmíru?


Nejnovější odhad nedávno nabídl mezinárodní tým odborníků, který vedl astrofyzik Christopher Conselice z Nottinghamské univerzity. Dospěli k názoru, že náš vesmír obsahuje nejméně 2 biliony galaxií (2 tisíce miliard), což je desetkrát více, než kolik teoreticky můžeme pozorovat se soudobými přístroji. Vědci se počtem galaxií ve vesmíru zabývají už docela dlouho. Podle dřívějších analýz snímků Hubbleova vesmírného dalekohledu je v dnes pozorovatelném vesmíru asi 100 až 200 miliard galaxií. Z toho vyplývá, že se současnými špičkovými technologiemi můžeme pozorovat tak asi jednu desetinu galaxií vesmíru. Ty zbývající galaxie uvidíme až s příštími generacemi teleskopů.

 

Chris Conselice. Kredit: University of Nottingham.
Chris Conselice. Kredit: University of Nottingham.

Conselice a jeho spolupracovníci použili snímky velmi hlubokého vesmíru z Hubbleova teleskopu i dalších zařízení, a přetvořili je do podoby 3D map. To jim poskytlo možnost odvodit hustotu galaxií ve vybraných oblastech vesmíru, z čehož poté badatelé dokázali určit, kolik galaxií jsme zatím nepozorovali. Postupovali přitom tak, že zjišťovali počty pozorovaných galaxií v různých obdobích historie vesmíru. Jejich studie se nedávno objevila v časopisu Astrophysical Journal.


Výsledky výzkumu ukazují, že když bylo vesmíru jen pár miliard let, tak v něm bylo desetkrát více galaxií na jednotku objemu, než je ve vesmíru dnes. V té době byly galaxie většinou malé, podobaly se trpasličím galaxiím, jaké dnes doprovázejí Mléčnou dráhu a další velké galaxie. Podle Conseliceho je to dost překvapivé a naznačuje to, že ve vesmíru zřejmě velmi často galaxie navzájem splývají, což vede ke snižování jejich počtu.

 

Trpasličí galaxie Leo A. Kredit: NASA / ESA / Hubble / Judy Schmidt, www.geckzilla.com.
Trpasličí galaxie Leo A. Kredit: NASA / ESA / Hubble / Judy Schmidt, www.geckzilla.com.

Nový odhad počtu galaxií ve vesmíru rovněž přispívá k hledání řešení takzvaného Olbersova neboli fotometrického paradoxu. Tento paradox říká, že ač by podle modelu statického nekonečného vesmíru měl být vesmír plný záření a tudíž jasný, tak je ve skutečnosti temný, jak potvrdí krátký pohled na noční oblohu v oblasti mimo zásadní světelné znečištění. Větší počet galaxií totiž znamená, že k temnotě vesmíru může přispívat častá absorpce UV záření vodíkem a opětovné vyzáření v blízce infračervené oblasti spektra.


Teď to každopádně vypadá, že velkou většinu galaxií ve vesmíru nevidíme. Jsou prostě příliš mále zřetelné a jsou příliš daleko. Velký počet neznámých galaxií bude podle Conseliceho dráždit zvědavost odborníků. Jaké asi jsou? Co zajímavého zjistíme, až k nimi dohlédneme pomocí příští generace teleskopů?

Video:  Our Universe Has Trillions of Galaxies, Hubble Study

 


Literatura
Royal Astronomical Society 24. 10. 2016, arXiv:1607.03909, Wikipedia (Olbers' paradox).

Datum: 17.01.2017
Tisk článku

Strážci galaxie Angela - Bendis Brian Michael
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 328 Kč
Strážci galaxie Angela
Bendis Brian Michael
Související články:

Kam se poděly trpasličí galaxie?     Autor: Stanislav Mihulka (04.02.2013)
Detekce atomů vodíku v rekordně vzdálených galaxiích     Autor: Vladimír Pecha (10.12.2014)
Nová nejvzdálenější galaxie ulovena Keckovou observatoří     Autor: Stanislav Mihulka (08.08.2015)



Diskuze:

nekonečno

Michal Hanko,2017-01-19 12:25:26

Pokud já vím, tak z hlediska současného poznání, a zejména důsledkem inflační teorie je, že Vesmír by měl být nekonečný. Proto s tím odhadem lze souhlasit: dva biliony jsou jistě menší než nekonečno. Jen se mi zdá, že jde o odhad docela úsměvně podceněný...

Odpovědět

smyčková kvantová gravitace

Stanislav Florian,2017-01-19 00:34:28

http://sciencemag.cz/uvod-do-smyckove-gravitace/
Prvotní vesmír se zhroutil do malého prostoru, nikoli singulárního bodu, kde se začaly uplatňovat kvantové jevy vedoucí k rozpínání vesmíru, který nyní pozorujeme. Vývoj vesmíru se tedy předsunul před Velký třesk. Cesta dozadu je cestou kupředu a k velkému sjednocení relativity, gravitace a kvantové fyziky. Možná.

Odpovědět

nic moc

Jakub Beneš,2017-01-18 21:50:18

taky vam to prijde tak nejak malo? :)

Odpovědět

Jedno je jisté

Milan Krnic,2017-01-17 20:00:28

Až k nimi dohlédneme pomocí příští generace teleskopů, zjistíme maximálně tak, jaké byly, plus mínus opomíjená chyba modelu.

Odpovědět

Bylo by to plýtvání místem....

Jaroslav Mrázek,2017-01-17 18:37:34

...být to jen pro lidstvo ....

Odpovědět


Re: Bylo by to plýtvání místem....

Antonín Hvízdal,2017-01-17 19:08:49

Lidstvo plýtvá téměř vším. Prozatím to vypadá, že i celým vesmírem.

Odpovědět


Re: Bylo by to plýtvání místem....

Jakub Matouš1,2017-01-17 22:33:29

Už jen velikost viditelného vesmíru je jasný důkaz, že Boha tak jak si jej monoteistická náboženství představují neexistuje. Pokud by existoval stvořitel vesmíru byli bychom pro něj důležitý asi jako atom na chlupu na ruce.

Odpovědět


JE temnou energií a temnou hmotou, které JSOU jako Viktor REALITA.

Josef Hrncirik,2017-01-18 07:51:47

Odpovědět


Re: Re: Bylo by to plýtvání místem....

Bohumír Tichánek,2017-01-18 10:08:58

- Pokud nás stvořil ze sebe, pak každý atom je mu známý. Mohl by snad tvořit z něčeho jiného?
- Počítač sleduje každý pixel předkládaných zážitků.
Také názor, že ve virtuální realitě lze vytvořit další, podřízenou:
http://www.osel.cz/9067-matematicky-vesmir-maxe-tegmarka.html
"---zda žijeme ve fyzickém nebo simulovaném vesmíru. Tvrzení, že v simulaci lze spouštět další simulace, tudíž na jednu „původní realitu“ připadá mnoho simulací a tudíž je pravděpodobnější, že žijeme v simulaci, není rozhodně bezproblémové."

Odpovědět


Re: Re: Re: Bylo by to plýtvání místem....

Jakub Matouš1,2017-01-19 00:02:22

Abyste věděl o všem co se ve vesmíru děje potřeboval by jste ještě jeden vesmír čistě na výpočty.
Další problém je čím víc máte informací tím hůř se rozhodujete, Aby jste došel k nějakému rozhodnutí musíte potlačit informační šum a z hlediska vesmíru jsme jím my.

Jinak nejlepší způsob jak ověřit zda žijeme v simulaci, je stvořit simulaci jejím cílem by bylo stvořit simulaci atak dále a dále. Dokud se nezhroutí ná mi vytvořená simulace nebo náš svět :)

Odpovědět


Pozerám sa na to s iného uhlu

Anton Matejov,2017-01-20 09:45:52

Naše počítače sú čoraz lepšie a veľmi rýchlo sa blížime k stvoreniu umelej inteligencie.
Čiže samo ľudstvo sa zahrá na Bohov - stvoriteľov!
Ale aj Elon Musk a Hawking varovali pred umelou inteligenciou, ktorá nás nemusí vôbec dobre pochopiť.Určite sa skôr či neskôr budú dožadovať väčších práv a emancipácii.
Varujú nás pred umelou inteligenciou aj nespočet autorov sci-fi.
Ľudstvo bude mať strach pred umelou inteligenciou a možno aj umelá inteligencia bude cítiť nebezpečenstva od ľudstva, aby sme ich len tak rýchlo nevypli,nenútili k otrockej práci a podobne.
Ako sa teda ľudia postavia k tomuto problému, aby neriskovali prevrat umelej inteligencie, poprípade vojny?
3 Asimové zákony robotiky stačiť nebudú,na internete sa objavili na danú tému veľa štúdii. Najlepšia a najekonomickejšia, najbezpečnejšia varianta bude, že im stvoríme ich vlastný digitálny vesmír - svet a skryjeme sa pred nimi.
Aby nás tak rýchlo nevyrátali, neodšpehovali, vložíme im možno desatoro prikázaní. Jedno z príkazaní bude...
2. Nespomenieš meno božie-ľudstvo nadarmo!
Tých lepších u ktorých dospejeme k názoru, že neohrozia ľudstvo možno reštartujeme do nové neba - nášho sveta!

Záver.
Ľudstvo, ako stvoritelia sa asi pred umelou inteligenciou s bezpečnostných ako aj iných dôvodov skryje!
Tak isto sa mohli pred ľudstvom skryť naši stvoritelia, alebo vyspelé mimozemské civilizácie.
V stredoveku bežali aj teórie, že Boh sa na nás proste vykašlal.
A prečo nie?
Cirkev a ľudia ktorí sa hrajú na výklad, ako stvoril Boh náš svet a ako si vysvetľuje spravodlivosť sa dopúšťajú veľkého hriechu, keď napríklad porušujú jedno s desatoro prikázaní... nespomenieš meno božie nadarmo! Historickí sa už veľa krát práve kvôli tomu spálili!

Fermiho paradox ...[Fermiho paradox je zjevný rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a tím, že není jakýkoliv důkaz o kontaktu s nimi.]
Vysvetľujem približne takto.
Aj vyspelé mimozemské civilizácie sa pred menej vyspelými civilizáciami proste skryli.
Veď čo by sme pýtali pri kontakte? Vyspelé technológie!
Ale ani naše veľmoci nedajú svoje jadrové technológie nejakému kmeňu v pralese! Veď čo dorábajú kvôli tomu napríklad s oveľa vyspelejším Iránom, Severnou Kóreou!
Ak by nám aj Boh alebo vyspeli mimozemšťania dali technológie, že napríklad takmer každý človek na našej zemi by disponoval s tovarom v sile niekoľkých jadrových náloži?
Čo na to rôzni diktátori, teroristi, mafie sebevrahovia a podobne?
Veď s vyspelými mimozemšťanmi, alebo Bohom by mohol ľudstvo zničiť. Ešte sme nedorástli vlastným usporiadaním, právom, zabezpečením na prevratné technológie!
Najviac energie vydáva ľudstvo samo pred sebou!
Máme na to napríklad: Armádu, vojny, úrady, súdy, políciu, tajných, cirkev, väzenia a podobne.
Skryť sa pred ľudstvom nemusí byť pre vyspelých mimozemšťanov, bohov až tak ťažké.
Veď ako horúčkovito dnes vyvíjajú naše podarené veľmoci Stealth techniky a rôzne plášte neviditeľnosti. Môžu sa maskovať aj niektorými prírodnými javmi.
Vyspelé civilizácie, alebo Boh k nám nemusia lietať na nejakých tanieroch s vysokým rizikom, energetickí s obrovskými nákladmi.
Možno nám ich umelá inteligencia rovno monitoruje Internet!
Nebol by to najekonomickejšie?
A nemusia od nás kupovať rôzne patenty, či vymieňať technológie a podobne. Z monitorovania nášho Internetu, médii, databáz si môžu urobiť kvalitní štúdie typu... Aké nebezpečenstvo pre nich ľudstvo predstavuje!
Veď ako nás horúčkovito špehujú naše podarené veľmoci? Veď o nás budu vedieť a archivovať viacej ako pripúšťame pri spovedi!
Prečo by mali byť vyspelí mimozemšťania alebo Boh iní?
Jedná vedkyňa už hľadala na Intenete ľudí z budúcnosti! Zatiaľ nenašla dôkazy na Intenete, že nám ostali nejaké stopy po ľuďoch z budúcnosti. A tak sa obrátila na všediacu americkú NSA so žiadosťou o pomoc, lebo oni majú oveľa lepšie vyhľadávacie softwéry!

Odpovědět


Re: Pozerám sa na to s iného uhlu

Jakub Matouš1,2017-01-21 21:33:09

Tak ono vůbec k střetu mezi lidmi a umělou inteligencí, s pokrokem v počítačů získáme možnost propojení mozku s počítačem, nebude brzo mezi lidmi a umělou inteligencí rozdíl. A tedy ani důvod k konfliktu.
Problém s Fermiho paradoxem je v tom že ve skutečnosti nejsme tak viditelný jak by se mohlo zdát náš radiový signál sice dorazil k tisícům hvězdám, ale je tak slabý že jej nikdo nedetekuje.
Kdyby se 20 světelných let od nás nacházela civilizace na stejným stupni vývoji tak bychom jí kvůli silnému vesmírnému šumu nevšimli. Takže s vzrůstem vzdálenosti je potřeba i růst technologie a ochoty hledat jiné civilizace. Nejlepší způsob jak kontaktovat cizí civilizaci je blikat na jejich planetu laserem a doufat že mají program jako Kepler.

Ve svém příspěvku nezpochybňuji existencí bohů, jen existenci boha který stvořil vesmír se středobodem v podobě člověka.

Odpovědět


Re: Re: Pozerám sa na to s iného uhlu

Anton Matejov,2017-01-22 06:52:42

Laserom je to asi príliš energetickí a časovo priestorovo náročne.
V rádiovej oblasti nás zas obmedzuje šum.
My predpokladáme a hľadáme vyspelejších mimozemšťanov. Teda mimozemšťanov čo sa vedia skontaktovať oveľa ekonomickejšie. Vyspelých mimozemšťanov ktorí nezanedbávajú svoju bezpečnosť, napríklad v blízky výbuch supernovy,alebo ich vlastnej hviezde dôjde palivo a podobne. Aj na nich asi platia rôzne hrozby, kataklizmy, vesmírne zákony.
Teda možno snímajú svoj priestor cez pokročilú neutrínovu astronómiu, cez ktorú ide oveľa skôr predpovedať napríklad výbuch supernovy.
Návrh na komunikáciu s inými vesmírnymi civilizáciami by mohol mať tento scenár.
Pošlú cez disk galaxie neutrínové signály, že v ich priestore nastane výbuch napríklad supernovy.
Iné civilizácie monitorujúce katastrofické scenary cez neutrína zachytia automatickí neutrínové signály o možnej explózii supernovy. Automatickí sa zamerajú na predpokladaný priestor.
Nezistia tam ale podmienky na výbuch supernovy. Začnú sa čudovať v čom ich detekcia zlyhala.
Zákonite dôjdu k záveru, že neutrínový signál naznačujúci výbuch supernovy je umelým signálom.
A kontakt medzi vesmírnymi civilizáciami je na svete!
Bolo by to nadviazanie kontaktu cez bezpečnosť,šírenie poplašnej správy (Veď šírenie poplašných správ je v našich štátoch dokonca trestné) a oveľa ekonomickejšie.
Spĺňalo by to podmienku, že nadväzujú kontakt s vyspelejšími vesmírnymi civilizáciami.
Možno komunikujú napríklad cez tmavú hmotu ak existuje. Veď tmavej energie je oveľa viac. Možnosti je oveľa viac.

K Fermimu paradoxu. Nejde len o signál. U mimozemských supercivilizáciach, alebo Bohov by sme mali registrovať aj nejaké umelé astrostavby. Tie sme zatiaľ nedetegovali.
Každá väčšia aktivita sa prejavuje teplom, teda v infračervenom spektre.
V sedemdesiatých rokoch sa naša generácia a armáda domievali,že protiraketovú obranu a rôzne štíty ide vyriešiť cez infračervené spektrum. Veď každý motor produkuje teplo. Aj tam sa našli možné techniky ako to ošialiť. Nástup stealth technik v dnešnej dobe znova oživil veľký záujem našich armád o detekciu cez infračervene spektrum. Ide aj o to že napríklad stíhačky už veľmi dobre registrujú radary, respektívne zameranie laserom. Ale nie sú zatiaľ techniky ako registrovať monitorovanie v infračervenom spektre.
Boli už nejaké pokusy hľadať mimozemšťanov infračervenými prehliadkami. Zatiaľ bez úspechu. V neutrínových prehliadkach a výstrahach sme v začiatkoch. Ale aj tam sme už výrazne pokročili. Cez také prehliadky lepšie pochopíme aj zloženie zemského jadra, iných planét.
Otvorili sme nedávno dokonca prehliadky v gravitačnom okne. Ale tam nepredpokladám, že nejaká supercivilizácia by zvládla gravitačnú komunikáciu. Ak aj áno určite by to bolo veľmi neekonomické.

Z astrostavieb možno máme prvý podozrivu hviezdu KIC 8462852 cez podivne zmeny jasnosti hviezdy. Link napríklad: http://www.exoplanety.cz/2016/10/26/obri-radioteleskop-bude-dnes-naslouchat-tajemne-hvezde-kic-8462852/
Aj naše Slnko nebude nekonečne poslúchať a je spočítané že do miliárd rokov a asi oveľa skôr zosilnie
na intenzite, že sa nám vyparia všetké oceány na Zemi. Ak nič nepodnikneme na Zemi nastane to biblické peklo podobné tomu skleníkovému peklu na Venuší, kde prší aj tekuté olovo. Zemi hrozia aj rôzne supererupcie zo slnka, otázka je len kedy. Zemi hrozí prepólovanie,život bude vtedy mimoriadne ohrozený. Otázka je len kedy. Ja navrhujem zostrojiť v libračnom bode L1 umele magnetické pole, ktoré by odkláňalo supererupcie zo Slnka mimo dráhu našej Zemi. Vyskúšať by sme to mohli v Marsovom libračnom bode. Lebo Mars ma len pozostatkové magnetické pole a naše expedície, osadníci môžu byť na Marse veľmi ohrození.
Takže ide predpokladať, že aj vyspelí mimozemšťania riešili podobné problémy pri svojej hviezde z bezpečnostného hľadiska vzhľadom na svoje ekosystémy.
Možno majú takú bezpečnostnú obranu, pole v svojich libračných bodoch. Možno z nejakých dôvodov musia odklánať napríklad kužel výbuchu supernov, lúče z pulzarov. To sa prejaví celkovo v mikrozábleskoch. Mikrozáblesky detegujeme a nevieme riadne vysvetliť.
Teda predpokladám, že vyspelé mimozemské civilizácie budu tvoriť svoje astrostavby z bezpečnostného hľadiska vzhľadom na svoje ekosystémy a nie z energetickej potreby. Preto asi zatiaľ zlyhali hľadania mimozemšťanov podľa Dysonových sfér v infračervenom spektre.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace