Tak už je to tady: Čína staví terminátora  
Před půl rokem se v článku o superpočítačích na Oslovi psalo: „Čína kraluje žebříčku nejrychlejších superpočítačů už 7. rok“.
Čínský superpočítač Sunway TaihuLight je v čele žebříčku TOP500. Sídlí v Národním superpočítačovém centru ve městě Wu-si, západně od Šanghaje.
Čínský superpočítač Sunway TaihuLight je v čele žebříčku TOP500. Sídlí v Národním superpočítačovém centru ve městě Wu-si, západně od Šanghaje.

Soudruhům v Číně už ale přestává stačit, že jejich nejvýkonnější superpočítač je více než 5x výkonnější než nejvýkonnější počítač USA a tak si do následující pětiletky do roku 2020 naplánovali, že překonají svůj výkon z předchozí pětiletky z roku 2010 rovnou 200 krát.

 

Druhý v pořadí je čínský Tianhe-2. Kredit: O01326 / Wikimedia Commons.
Druhý v pořadí je čínský Tianhe-2. Kredit: O01326 / Wikimedia Commons.

Tento plánovaný drobek má zvládnout exaflopy. Pro ty, kteří nekoukají celý život do počítače, by stálo za to objasnit, že FLOP - floating point operation (per sec), je takový fetiš, kterým si superpočítačové velmoci poměřují, která ho má většího. Je to poněkud přezíravé k mikropočítačům, které nemají instrukce k počítání s desetinnými čísly, kde raději rychlost uvádíme v MIPS (mega instructions per sec). Rozdíl je pouze ve specializaci procesorů, co do výkonu vyjadřuje MIPS zhruba totéž, zo mega FLOPs. Teda až na tu strašidelnou předponu exa, která značí milion milionů mega FLOPs. Pokud vás zajímá srovnání, můžete si změřit výkon vašeho stroje například programem Sandra (ke stažení zde).

 

Pětkrát menší výkonnost odsunula americký Titan až na "bronz".  Kredit: Oak Ridge National Laboratory.
Pětkrát menší výkonnost odsunula americký Titan až na "bronz". Kredit: Oak Ridge National Laboratory.

Současný nejrychlejší čínský superpočítač mající přes deset milionů jader má být překonán desetinásobně. Leckterého scifistu pak napadne, že Číňané snad staví terminátora. Podíváme-li se na věc z pohledu čisté kvantity, pak lidský mozek má prý něco kolem 100 miliard neuronů. Současné procesory obyčejných počítačů mají jednotky miliard tranzistorů. Zatímco tranzistory v procesorech fungují hlavně jako spínače mající funkcí blízko k bipolárním neuronům s jedním axonem a jedním dendritem, v kortikálních neuronech tvořívají desítky tisíc synapsí, což posouvá složitost o čtyři řády výše. Současný čínský superpočítač s 40.960 uzly, každý o 5,4 miliardě tranzistorů už ale obsahuje řádově téměř tolik tranzistorových spojení, kolik je synapsí v lidském mozku.

 

Nový čínský počítač má překonat ten současný nejrychlejší desetinásobně!
Nový čínský počítač má překonat ten současný nejrychlejší desetinásobně!

Jednou z hlavních překážek k terminátorovi je odvod tepla: výkon dnešních superpočítačů je řádově 10.000 žehliček (10 kž), což je podstatně více než u člověka (100 mž) a hlavní důvod, proč jsou superpočítače ve specializovaných barácích a ne v krabici od bot (velikostně srovnatelná s lidskou hlavou).

 

Soutěž v pokeru mezi počítačem Libratus a čtyřmi nejlepšími profesionálními hráči pokeru na světě: Jason Les, Dong Kim, Daniel McAulay a Jimmy Chou.
Soutěž v pokeru mezi počítačem Libratus a čtyřmi nejlepšími profesionálními hráči pokeru na světě: Jason Les, Dong Kim, Daniel McAulay a Jimmy Chou.

Nakonec ty FLOPy nejsou až tak určující pro myšlenkové operace: dnes jsou výkony superpočítačů a nejlepších šachistů zhruba srovnatelné, přestože člověk provádí něco kolem 1 FLOP za pár sekund, a to ještě jak kdy. Náš mozek nemá a nepotřebuje tyto specializované instrukce.

 

Šachové stroje vyhodnocují tisíce až miliony tahů za sekundu. Člověk vyhodnotí nejvýše 10 tahů za sekundu. Počítačové vyhodnocení tahu je sice na nižší úrovni, ale hrubou silou se dokázaly člověku vyrovnat.

Přestože tedy v Číně velmi pravděpodobně neplánují konstrukci terminátora, je jen otázkou času, než počítače člověka přechytračí. Zatím přes padesát let podivuhodně přesně platí Moorův zákon: pravidlo, že každých 18 měsíců se počet tranzistorů integrovatelných do čipu zdvojnásobuje. Tisícinásobného navýšení tedy dosahujeme zhruba každých 15 let. Kolem roku 2035 tedy nejspíš budeme mít stroje s tisícem tranzistorů na každou synapsi v lidském mozku. Bude to jako hrubá síla stačit na porážku lidského myšlení? Možná. Už dnes si počítače troufají na blafování: tento týden superpočítač Bridges vyzývá čtyři profesionální hráče na poker.  

Turnaj umělé a lidské inteligence začal 11. ledna a 19 dnů bude ještě pokračovat. Hraje se o 200 000 dolarů (aby prý lidská část turnaje byla motivována stroj porazit). V době vkládání článku mírně vedl počítač. Přímý přenos můžete sledovat zde:

 

Autor: Jan Turoň
Datum: 19.01.2017
Tisk článku

Související články:

Jsme na prahu zvyšování inteligence?     Autor: Josef Pazdera (04.01.2004)
Učenlivé stroje dalším krokem ke skutečné umělé inteligenci     Autor: Jan Zikmund (11.01.2014)
Hawking rozvířil obavy o umělou inteligenci     Autor: Stanislav Mihulka (06.12.2014)
Příchod „hloupé“ umělé inteligence     Autor: Jan Špaček (06.02.2015)
Vyřeší nejpalčivější problémy světa davová superinteligence?     Autor: Stanislav Mihulka (02.01.2016)
Umělá inteligence autonomního automobilu se stala řidičem     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2016)
Čína kraluje žebříčku nejrychlejších superpočítačů už 7. rok     Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2016)
Letecká bojová umělá inteligence si natřela na chleba taktické experty     Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2016)
Úsvit kvantové komunikace díky Číně     Autor: Dušan Majer (18.08.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace