Vítejte v hybridní ZOO: Vědci vytvořili první chiméry mezi lidmi a prasaty  
Lidské chiméry nemají strašit malé děti, ale zachraňovat životy náhradními orgány a testováním nových léků.
Pozoruhodný myšopotkan. Kredit: Wu et al. (2017), Cell.
Pozoruhodný myšopotkan. Kredit: Wu et al. (2017), Cell.

Nebudeme chodit kolem horké kaše. Nebudeme mudrovat o Frankensteinovi a nebudeme ani přivolávat konec světa. Jsou tu chiméry mezi lidmi a prasaty, i další chiméry – a je to paráda. Vývojový biolog Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salkova institutu biologických věd v kalifornské La Jolle a jeho početný mezinárodní tým v těchto dnech publikovali první recenzovanou vědeckou studii o vytvoření hybridních zárodků z člověka a prasete. Tyto chiméry nebudou děsit spořádané občany, ale časem jim zachrání život, když nebudou mít k dispozici vhodné orgány k transplantacím.

 

Juan Carlos Izpisua Belmonte. Kredit: Salk Institute.
Juan Carlos Izpisua Belmonte. Kredit: Salk Institute.

Jak Belmonte a spol. uvádějí v časopise Cell, s chimérami to rozjeli ve velkém. Kromě člověkoprasat také pracují na člověkokravách a myšopotkanech. Není divu, náhradní orgány jsou ostře sledované téma. A jejich chiméry jistě budou velmi prospěšné i při testování nových léků nebo pro výzkum zárodečného vývoje.


Jak udělat takové člověkoprase nebo člověkokrávu? Teoreticky to je vlastně docela jednoduché. Stačí si sehnat pluripotentní kmenové buňky, tedy takové, z nichž může vzniknout téměř každá tělní buňka, a pak je vpravit do raného zárodku druhého druhu. Cizí buňky se pak rozlezou po zárodku a vznikne pozoruhodná chiméra. Zní to jednoduše. Časem vyšlo najevo, že vytvořit životaschopná embrya chimér není úplně jednoduché. Jenže teď žijeme v době raketového rozvoje sofistikovaných molekulárních technologií. A je to znát. Belmonte s kolegy použili maximálně trendy genomový editor CRISPR a jeho pomocí vypínali geny, které v zárodcích příjemce kmenových buněk zodpovídají za tvorbu vybraných orgánů. A embryím nezbylo nic jiného, než si tyto orgány vyrobit z dodaných kmenových buněk cizího původu.


Vědci nejprve začali s myšími embryi. Vypnuli jim příslušné geny CRISPRem, vpíchli do nich kmenové buňky z potkanů a embrya nakonec vložili do dělohy myší matky. Tímto způsobem vytvořili myšopotkaní chiméry, které vypadají jak myši, ale některé jejich orgány tvoří z naprosté většiny buňky potkanů. Myšopotkaní chiméry se normálně narodily a prožily stejně dlouhý a hodnotný život, jako běžné laboratorní myši.

 

Jacob Hanna. Kredit: The Bruce and Ruth Rappaport Foundation.
Jacob Hanna. Kredit: The Bruce and Ruth Rappaport Foundation.

Po úspěšném stvoření myšopotkanů se vědci pustili do chimér mezi mnohem vzdálenějšími druhy savců – lidmi a prasaty. Během výzkumu vpíchli lidské pluripotentní kmenové buňky, které si označili pěkně viditelným zeleným fluorescenčním proteinem, do více než 1 400 prasečích embryí. Belmonte a spol. nechali člověkoprasata vyvíjet několik týdnů a pak je zlikvidovali, poněkud ironicky v souladu s etickými předpisy. Podle badatelů člověkoprasata obsahovala maximálně 1 lidskou buňku na 100 tisíc prasečích, což zase není nijak zvlášť mnoho.


Jak na revoluční výzkum reagují odborníci?

Salk Institute.
Salk Institute.

Vývojový biolog Jacob Hanna z Weizmannova institutu věd v izraelském Rehovotu neskrývá nadšení. Je to prý nesmírně důležité, a také vzrušující. Sám je prý mimořádně zvědavý na to, jestli lidské buňky v chimérách mají normální strukturu DNA a expresi genů. Naopak specialista na kmenové buňky Hiromitsu Nakauchi ze Stanfordu v Kalifornii je spíše zklamán tím, že ve vytvořených chimérách bylo tak málo lidských buněk. Podle něj šlo sice o dobrý pokus, výsledek ale prý působí dojmem neúspěchu. K plnohodnotným chimérám asi ještě zbývá urazit pořádný kus cesty. Nakauchi ví, o čem mluví. Jeho tým dělá na člověkoovcích, a zatím se jim to moc nedaří.


Pokud se ale povede dovést výzkum lidských chimér do zdárného konce, tak to přinese revoluci v transplantační medicíně. Až bude někdo potřebovat náhradní orgán, tak mu prostě odeberou kmenové buňky a vypěstují člověkoprase nebo podobnou chiméru, která se pak stane dárcem potřebného orgánu. Pacientovi tím vrátí zdraví a v nejednom případě i zachrání život.

New findings highlight promise of chimeric organisms for science and medicine


Modeling Human Disease - Juan-Carlos Izpisua Belmonte, Salk Institute for Biological Studies



Literatura
Nature News 26. 1. 2017, Cell 168: 473–486.e15.

Datum: 27.01.2017
Tisk článku

Související články:

Šest v jednom aneb návod na výrobu chimerických primátů     Autor: Josef Pazdera (06.01.2012)
Miniledviny z lidských kmenových buněk     Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2013)
Lidská embrya ještě nikdy nebyla ve zkumavce tak dlouho     Autor: Jan Nevoral (09.06.2016)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz