Cesta do kontejnmentu druhého bloku je pro robota připravena  
Příprava cesty robota do kontejnmentu druhého bloku narazila na celou řadu problémů a překážek. Nyní už je však připravena a navíc první pohled kamery, kterou se tam podařilo zasunout, ukázala, že by mohl získat celou řadu zajímavých informací, včetně polohy části zbytků zničené aktivní zóny.

V předchozích článcích o Fukušimě byly popsán problémy se zajištěním přístupu k místu, které se dá využít pro proniknutí robota do kontejnmentu druhého bloku. Nejdříve bylo potřeba odstranit předměty, které sem popadaly a zabraňovaly přístupu. Bylo nutné provést intenzivní dekontaminaci a instalovat stínění, které absorbuje záření. Poté mohl speciální robot vyvrtat přístupový otvor a instalovat vstupní zařízení se speciálním ventilem, který zajišťuje zachování těsnosti a hermetičnosti prostor uvnitř.

Vrtací automat, který umožnil vybudovat pro robota vstupní zařízení (zdroj TEPCO)
Vrtací automat, který umožnil vybudovat pro robota vstupní zařízení (zdroj TEPCO)
Dokončená sestava pro vstup robota do kontejnmentu musí obsahovat i dostatečně efektivní stínění (zdroj TEPCO).
Dokončená sestava pro vstup robota do kontejnmentu musí obsahovat i dostatečně efektivní stínění (zdroj TEPCO).

Zvolený vstup umožňuje dosáhnout nejen vnitřních prostor kontejnmentu, ale zajišťuje přístup i do vnitřních prostor podstavce, do kterého je usazena reaktorová nádoba. Je tak možné zkontrolovat spodní část nádoby s mechanismy pro ovládání kontrolních tyčí a také dno pod reaktorovou nádobou, kam by v případě protavení jejího dna dopadla tavenina vzniklá z paliva a dalších součástí aktivní zóny. Cesta, která se pro robota připravuje, je ukázána na schématu. Nejdříve se potrubím dostane stěnou kontejnmentu k rampě, která spojuje okraj kontejnmentu s vstupem do vnitřních částí podstavce. Zde se dostane na roštovou podlážku, která mu umožní pohyb a průzkum prostor pod reaktorovou nádobou.

 

Před robotem se však stejnou cestou vydala kamera a systém připomínající endoskop. Při prvním pokusu se však narazilo na překážku v potrubí, kterým se měl robot dostat do vnitřních částí kontejnmentu. Zároveň se zjistila poškození potrubí, proto se rozhodlo o zasunutí trubky o dostatečném vnitřním průměru pro robota a dostatečně malém vnějším průměru pro zasunutí do původního potrubí.

Schéma připravované cesty pro robota, který má prozkoumat vnitřní prostory kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).
Schéma připravované cesty pro robota, který má prozkoumat vnitřní prostory kontejnmentu druhého bloku
(zdroj TEPCO).
Skupina pracující na zasunutí trubky do potrubí přímo u vybudovaného přístupu k potrubí (zdroj TEPCO).
Skupina pracující na zasunutí trubky do potrubí přímo u vybudovaného přístupu k potrubí (zdroj TEPCO).

Práce prováděla jednak skupina přímo v prostorách, kde se zasouvala trubka. Ta musela vzít v úvahu poměrně vysokou radiaci v daném místě a pobyt zde příslušně omezovat. Další skupina byla na velícím stanovišti v daném bloku a ovládání využívaných automatů pak bylo možné na dálku z řídícího střediska v hlavní administrativní budově. Ve čtvrtek se podařilo prostrčit trubku a připravit podmínky pro další zasunutí a využití kamery pro podrobnější studium vnitřních prostor kontejnmentu. Samotný průběh pronikání dlouhé trubky s kamerou do potrubí je z pohledu zasouvané trubky na tomto videu:

 

 

V pondělí 30. ledna 2017 pak bylo možné zasunout kameru až k otvoru do podstavce, který nese reaktorovou nádobu a podívat se zespodu na zařízení pro ovládání kontrolních tyčí pod reaktorovou nádobou. A také na opačnou stranu dolů na roštovou podlážku pod reaktorovou nádobou. Získaly se tak první obrázky z těchto míst. Na nich jsou vidět poměrně dobře různé komponenty a části zařízení ovládající kontrolní tyče. Vypadají sice značně poškozené, nedá se však říci, že by to byla dramatická devastace. Roštová podlaha spodní plošiny je na některých místech sice dost zkorodovaná, ale ještě v dobrém stavu. Na jiných je však naopak silně zdevastovaná a rošt zde dokonce úplně chybí. To by mohlo ukazovat, že se sem mohla dostat tavenina. Stupeň poškození je důležitý pro možnost pohybu robota, který se bude muset po rampě dostat dovnitř a pohybovat se právě po této roštové plošině.

Velící stanoviště v budově druhého bloku (zdroj TEPCO).
Velící stanoviště v budově druhého bloku (zdroj TEPCO).
Řídící centrum v hlavní administrativní budově (zdroj TEPCO).
Řídící centrum v hlavní administrativní budově (zdroj TEPCO).

Na některých místech je vidět černý materiál, který by zde neměl být. Otázka jeho původu je sice otevřená, ale mohlo by jít případně i o části ztuhlé taveniny, která se protavila z aktivní zóny. Odkud se tento materiál vzal a jeho zdroj bude muset vyřešit až robot. Pro jeho využití je nejdůležitější, aby na rampě a uvnitř podstavce nebyly překážky, které by mu bránily v pohybu, a snížilo se tak riziko poškození. Velkou výzvou pak bude velmi intenzivní radiace, která zde panuje. Dávkový příkon dosahuje hodnot až desítky Sievertů za hodinu. Výborné by bylo, kdyby se robot dostal až k přístupu do suterénu podstavce a připravil cestu k prozkoumání, jestli se tam nenahromadila část roztavené aktivní zóny.

Shrňme si ještě na závěr, čeho se zatím podařilo dosáhnout. Připravila se cesta pro robota do vnitřních prostor kontejnmentu až do nitra podstavce pod reaktorovou nádobou. Ukázalo se, že zařízení pro ovládání kontrolních tyčí a řada dalších komponent zůstala na původních místech. Jsou vidět značná poškození a změny na roštu podlážky, která umožňuje přístup k tomuto zařízení. Pozorují se místa, kde uvnitř podstavce kape voda.

Velmi důležité je, že během celé akce nedošlo k narušení těsnosti kontejnmentu, nedošlo ke změnám teplot reaktorové nádoby i kontejnmentu a efektivity jejich chlazení. Zároveň nedošlo k úniku radioaktivních látek a ´byla zachována hermetičnost vnitřních prostor kontejnmentu.

Záběry budou velice pečlivě analyzovány, aby se zjistilo, zda se zde může robot bezpečně pohybovat a bude možné jej využít. Pokud bude vše v pořádku, měl by se robot dovnitř kontejnmentu dostat už začátkem února.

Příklady záběrů a jejich umístění v prostoru. CRD je zařízení pro ovládání kontrolních tyčí. (zdroj TEPCO).
Příklady záběrů a jejich umístění v prostoru. CRD je zařízení pro ovládání kontrolních tyčí. (zdroj TEPCO).
Jeden z podrobnějších snímků roštu a kusů materiálů (zdroj TEPCO).
Jeden z podrobnějších snímků roštu a kusů materiálů (zdroj TEPCO).

Poznámky

Zájemci mohou podrobnější informace najít na těchto stránkách:

http://photo.tepco.co.jp/en/date/2017/201701-e/170126-01e.html

http://photo.tepco.co.jp/en/date/2017/201701-e/170130-01e.html

Podrobněji pak celkově o havárii ve Fukušimě, jejich následcích a práci na jejich likvidaci v knize Fukušma I poté.

Datum: 30.01.2017
Tisk článku

Osli a jejich chov - Hafner Marisa
 
 
cena původní: 280 Kč
cena: 241 Kč
Osli a jejich chov
Hafner Marisa
Související články:

Radiace z Fukušimy zamořila celý Tichý oceán...     Autor: Vladimír Wagner (15.12.2016)
Jaderná energetika na prahu roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (04.01.2017)
Fukušima I na počátku roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (24.01.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace