Co to vlastně na Harvardu vyrobili? Kredit: R. Dias, I. F. Silvera.

Odborný svět rozbouřila zpráva o tom, že se konečně podařilo vyrobit kovový vodík. Je to jako splněný sen. O vytvoření kovového vodíku vědci sní už od roku 1935, kdy teoretičtí fyzici předpověděli jeho existenci. Teoreticky to není zase tak složité. Stačí nesmírnou silou stlačit vodík a ten by měl vytvořit kovové skupenství – v němž by měl vést elektřinu, a také být supravodivým při pokojové teplotě. Kovový vodík by rovněž leccos prozradil planetárním vědcům o nitru plynných obrů, jako je například Jupiter. Takové planety by vlastně měly být plné kovového vodíku. Stručně řečeno, udělat kovový vodík by bylo cool.

Ranga Dias. Kredit: R. Dias.

Fyzici z Harvardu Ranga Dias a Isaac Silvera nedávno ohlásili, že se jim to skutečně povedlo. Že stlačili plynný vodík tak intenzivně, až vznikl kovový vodík. Už když ale loni v říjnu (2016) vyvěsili rukopis svého článku na serveru arXiv, tak se okamžitě setkali s kritikou. Definitivní verzi jejich publikace před pár dny zveřejnil časopis Science, ale podle skeptických vědců se v obsahu článku změnilo jen velmi málo. V tuto chvíli celá řada odborníků pochybuje o tom, že Dias a Silvera skutečně vytvořili kovový vodík.

Tým zpravodajství Nature News oslovil pět expertů a nikdo z nich nevěří, že to Dias a Silvera zvládli. Podle Paula Loubeyreho je zmíněná vědecká studie nepřesvědčivá. Jestli mají pochybovači pravdu, tak by se Dias se Silverou stali součástí dnes již dlouhé historie neúspěchů s kovovým vodíkem. Sami údajní autoři kovového vodíku ostatně přiznali, že raději hned publikovali své první pozorování, a až teď budou vytvořený materiál dále důkladněji testovat.

Isaac Silvera (vlevo). Kredit: Harvard University.

V posledních letech jsme svědky dalších a dalších pokusů o vytvoření kovového vodíku. Vědci po celém světě dramaticky drtí vodík v diamantových tyglících ohromnými tlaky, které přesahují tlak v samotném středu Země. Jenže zatím marně. Takové experimenty jsou dost choulostivé a velmi náchylné k chybám. Badatelům se už povedlo vytvořit nějaké materiály, nikdy ale zatím neprokázal, že to je poctivý, nefalšovaný a lesklý kovový vodík, který odráží světlo.

Údajný přechod průhledného plynného vodíku (vlevo) do podoby lesklého kovu (vpravo). Kredit: R. Dias, I. F. Silvera.

Dias a Silvera tvrdí, že stlačili vodík tak silně, jak se to ještě nikomu nepovedlo. Svou diamantovou nádržku na vodík umístili do kryostatu, díky němuž mohli ochladit stlačovaný vodík na teplotu těsně nad absolutní nulou. S pomocí ještě dalších technických vylepšení dokázali stlačit vodík tlakem 495 miliard pascalů (495 GPa). To je zhruba 5 milionů atmosfér. Podle Silvery se vzorek vodíku stal lesklým, což by mělo být důkazem vytvoření kovového vodíku.

Svět ale zůstává dost skeptický. Například podle geofyzika Alexandera Goncharova z Carnegie Institution for Science ve Washingtonu DC prý není vůbec jasné, že Dias se Silverou vyrobili kovový vodík. Goncharov se domnívá, že by to klidně mohl být oxid hliníku z experimentálního zařízení. Podle Paula Loubeyreho a řady dalších mají Dias a Silvera problémy s kalibrací přístrojů a přeceňují proto tlak, kterého v experimentu dosáhli. Oba vědci si ale stojí na svém a mají i podporu Harvardu. Kdo by ostatně nechtěl mí první kovový vodík v historii této planety?

Video: Making metallic hydrogen at Harvard

Video:  Kreslené vysvětlení principu od Amit Sengupta

Literatura
Nature News 26. 1. 2017, Science online 26. 1. 2017.