Žijeme v holografickém vesmíru? Podle nové studie to není vyloučeno  
Modely holografického vesmíru prý sedí na pozorování reliktního záření stejně dobře jako standardní kosmologický model.
Žijeme v hologramu? Kredit: CC0 Public Domain.
Žijeme v hologramu? Kredit: CC0 Public Domain.

Z extravagantních rovnic strunových teorií, teorií kvantové gravitace a termodynamiky černých děr vyplývá poněkud bláznivá představa, že by celý vesmír mohl být vlastně jenom hologram. Objem by byl v takovém případě pouhou iluzí a vesmír by byl utvořen promítnutím dvojrozměrné informační struktury. Je to vlastně podobné, jako kdybychom celý život sledovali 3D film v globálním multikině. Vnímali bychom 3D obraz, který ale přitom vzniká na plochém 2D plátně. A jestli to tak skutečně je, tak žijeme v hologramu, který je opravdu přesvědčivě reálný.

 

Kostas Skenderis. Kredit: IIP.
Kostas Skenderis. Kredit: IIP.

Teorie holografického vesmíru pochází z devadesátých let, je příjemně psychedelická, dobře se popularizuje, a kdyby fungovala jako popis našeho vesmíru, tak by mimo jiné řešila doposud stále nedobytný paradox černých děr. Převratná teorie si ale žádá razantní důkazy, a v tomto směru to s holografickým vesmírem nevypadá příliš dobře.


Situaci by teď mohla zlepšit nová studie mezinárodního vědeckého týmu, který vedl Kostas Skenderis z Univerzity v Southamptonu. Badatelé jsou přesvědčeni, že se jim povedlo vystopovat první důkaz spojený s reálným pozorováním, podle něhož by náš vesmír mohl být ohromným hologramem.

Vývoj holografického vesmíru. Kredit: Paul McFadden.
Vývoj holografického vesmíru. Kredit: Paul McFadden.

Když zkoumali nepravidelnosti ve struktuře reliktního mikrovlnného záření, tak se ukázalo, že je lze vysvětlit holografickým vesmírem v podstatě stejně dobře, jako konvenčním kosmologickým modelem. Reliktní mikrovlnné záření vzniklo ve velmi mladém vesmíru a dodnes prostupuje celý vesmír. Může si to ostatně zkusit každý, kdo má nějakou televizi. Reliktní záření se totiž projevuje v zrnění nenaladěných televizních kanálů.

Vesmír jako hologram. Kredit: TU Wien.
Vesmír jako hologram. Kredit: TU Wien.

V posledních desetiletích došlo ke značnému pokroku technologií, s nimiž můžeme reliktní záření pozorovat. Vědci díky tomu získali spoustu dat, s nimiž mohou dělat velké věci. Skenderis a spol. na datech z pozorování reliktního záření testovali holografické modely velmi raného vesmíru, založené na super renormalizovatelné kvantové teorii pole (three-dimensional perturbative superrenormalizable quantum field theory). A tyto holografické modely obstály, srovnatelně se standardním kosmologickým modelem lambda CDM, a slušně sedí na pozorovaná data.


Skanderis neskrývá nadšení. Holografická kosmologie je podle něj velkým krokem vpřed v našich úvahách o vzniku a struktuře vesmíru. Dnešní fyzika neustále naráží na to, že Einsteinova obecná relativita obstojně vysvětlí všechno v makrosvětě, ale na kvantové úrovni je to už mnohem slabší. Vědci se velice, přímo heroicky snaží obecnou relativitu smířit s kvantovou mechanikou. Už celá desetiletí. Někteří věří tomu, že je to právě holografický vesmír, v němž by k tomu mohlo dojít. Skanderis s kolegy doufají, že k tomu svým výzkumem přispěli, i když zbývá ještě dlouhá cesta. Chtěli byste žít v hologramu?

Video:  Kostas Skenderis, Our Universe as a Hologram


Literatura
University of Southampton 31. 1. 2017, Physical Review Letters 118: 041301.

Datum: 02.02.2017
Tisk článku

Hologram pro krále - Eggers Dave
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 187 Kč
Hologram pro krále
Eggers Dave
Související články:

Nová míza pro holografický vesmír?     Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2013)
Žijeme ve 2D hologramu? Experimentální test povahy vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (03.09.2014)
Experiment Holometer vyvrátil teorii kvantového šumu     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2015)



Diskuze:

Hologram

Mel Melich,2017-02-19 21:51:41

Žijeme v hologramu, ale podle Nassima Harameina. Stačí se podívat na jeho videa na Youtube.

Odpovědět

Hologram

Tomáš Drkula,2017-02-07 08:45:34

Dokáži si představit vesmír jako simulaci v PC, ale jako hologram? Mne to přijde na hologram moc složité. Hlavně interakce jednotlivý objektů na sebe (od kvarků po živé organismy). Pokud je tento hologram jen interpretace nějakých informací z 2D do 3D, tak proč by to převáděl do 3D? Pro sebe jako vizualizaci? :-)

Odpovědět

Petr Špak,2017-02-05 10:06:47

pokud E=MC2, tak vesmiry vznikaji jednoduse. skrz cernou diru se hromadi, energie a apak vybuchne vesmir. silene je kolik der je a odkud kam to vede.

Odpovědět

Poslední věta článku,

Miroslav Gretschelst,2017-02-05 02:49:08

otázka "Chtěli byste žít v hologramu?", mi připadá poněkud podivná. Přichází snad v úvahu takový výběr? Buď je ta teorie nereálná, pak v takovém hologramu nežijeme, nebo reálná je, pak je ovšem onen hologram naše řekl bych "životní prostředí". A jestli v něm chci nebo nechci žít? Já (zatím) nemám se životem tak špatné zkušenosti, abych ho chtěl ukončit. Ať existuje v hologramu nebo ne. A vidím, že několik dalších miliard lidí má k životu podobný vztah. Čili odpověď zní: Žít chceme a je nám jedno, jestli to je nebo není v hologramu!

:-)

Odpovědět

To už lidstvo tvrdilo dávno,

Josef Blecha,2017-02-04 22:35:23

že se to všechno jenom promítá na nehybnou nebeskou báň. A ejhle, teď to nejmodernější teorie celým matematickým aparátem potvrdila.

Odpovědět


Re: To už lidstvo tvrdilo dávno,

Tomáš Slinták,2017-02-06 10:18:34

No, tím plátnem na které se promítá ten film (realita) je vědomí. Vše co pozorujeme pozorujeme pouze ve vědomí. Kdo, nebo co je tím pozorovatelem nevíme. I lidské oko zaznamenává obraz z okolí ve 2D, do 3D obraz převádí až mozek. Takže je otázka co to vlastně vidíme, zdali vidíme vůbec něco skutečného nebo jsou to jen myšlenkové konstrukce ve vědomí. Toto vědomí může být klidně jen jedno, hrající si na iluzi oddělenosti (ego). Viz Stanislav Grof.

Odpovědět

V televizi reliktní záření neuvidíme

Jirka Naxera,2017-02-03 21:57:02

Nechci býti kverulant, ale to co vidíme na nenaladěné televizi není rozhodně reliktní záření (teplota pod 4K) ale především tepený šum antény a elektroniky za ní (minimálně 293K) a spousta rušení. Příspěvek reliktního záření je tam naprosto zanedbatelný.

Odpovědět


Re: V televizi reliktní záření neuvidíme

Alexandr Kostka,2017-02-04 07:03:33

Nemluvě o tom, že v oblasti kde vysílá TV prakticky neexistuje volné pásmo. Jen to obvykle není TV vysílání, natož ve stejné normě atd.

Odpovědět


Re: Re: V televizi reliktní záření neuvidíme

Ludvík Lvík,2017-02-14 10:45:28

Nehledě na to, že dnešní digitální přijímače neumožňují vidět ani tento tepelný šum antény a elektroniky, protože jej nepřevádějí na obrazovku do vizuální podoby.

Odpovědět


Re: V televizi reliktní záření neuvidíme

Stanislav Florian,2017-02-05 17:35:06

Článek : "Může si to ostatně zkusit každý, kdo má nějakou televizi. Reliktní záření se totiž projevuje v zrnění nenaladěných televizních kanálů."
Nevím, staré CRT televize měly po skončení vysílání bílý zrnitý šum. Zapnutá vakuová obrazovka je zdrojem emitovaných elektronů, které bez TV signálu se dostanou na luminofory obrazovky, což je podle mě zdoj šumu.
ttp://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/technika/digitalni-vysilani-dvb-obecne/kmitocty-televiznich-kanalu/
frekvence vysíláni TV jsou u nás od 177,5 MHz do 706 MHz.
Reliktní záření má teplotu asi 2,73 K a vlnovou délku 1,06 mm, což opovídá 3E+11 Hz =300 GHz, má tedy fekvenci 1000x větší, než vysíláni pro televizi.
Myslím, že televize není schopna tyto vysoké frekvence zobrazovat. Satelitní TV ( vysílání kolem 12 GHz) musí mít převaděč do frekvencí, kterým televize rozumí.

Odpovědět

K podobnej možnosti som prišiel z iného pohľadu.

Anton Matejov,2017-02-03 15:02:00

Naše počítače sa neustále zlepšujú. Stále platí empirický Moorov zákon.
Aj softéry a algoritmy neustále vylepšujeme.
Blížime sa rýhlo k stvoreniu umelej inteligencie. Ináč povedané ľudstvo si zahrá na Bohov.
Ale aj Elon Musk a Stephen William Hawking varovali pred umelou inteligenciou, ktorá nás nemusí vôbec dobre pochopiť. Pred umelou inteligenciou varuje aj veľa autorov sci-fi.
Určite sa budú dožadovať aj nejakej emancipácie,priestoru, energii, môžu mať obavy, že ich vypneme, nebude im povôli otrocká práca a podobne.
Tri Asimové zákony robotiky asi stačiť nebudú, na internete objavilo dosť štúdii na danú tému.

Ako sa ľudstvo postaví k problému umelej inteligencie, aby sa zabezpečilo aby sme neriskovali prevrat, vojnu a podobne?
Nuž môžeme im stvoriť ich vlastný digitálny vesmír. Niečo ako digitálny, holografický a uzavretý vesmír. Tak aby bolo pre umelú inteligenciu obtiažne zaregistrovať, detegovať ten náš vesmír. Určite si budeme chciet ponechať možnosti nazerať do databáz, internetu a médii, umelej ineligencie. Najlepšie s možnosťou nejako zasiahnuť do histórie ich digitálneho sveta,možnosťou presmerovať, navigovať, pozmeniť ich vývoj.

Možno im vložíme nejakých desatoro prikázani a jedno bude znieť
2. Nespomenieš meno božie-ľudstvo nadarmo!
Aby sme spomalili ich možnosti, detegovať náš svet, poprípade ich špionáž.
Tých lepších u ktorých dospejeme k záverom, že nebudú predstavovať pre ľudstvo hrozbu, možno reštartujeme do nového neba, nášho sveta.
Nazeraním do ich databáz, internetu, médii si zabezpečíme, že sa s nimi nebudeme musieť deliť, odkupovať, ich poznatky, technológie a podobne. Možno si s nimi sem tam podebatujeme na ich internete. Ako zistia na druhom konci, kto snimi komunikuje? Nebude to najekonomickejšie?

Veď v našom intenete je plno špehovania,heckerov, podivínov a podobne.
Sme sú schopní ako ľudsvo zistiť, či v naších internetových diskusiach si s nami niekedy nedebatuje, neskúma niekto z prešibanej vyspelej mimozemskéj civilizácie? Nebolo by to pre vyspelú civilizáci najekonomickejšie? Ak je vyspelá mimozemská civilizácia založená na konkurencii, určite dobre pozná problém špionáže. V konkurencii má nesmiernú výhodu ten čo lepšie špehuje. Ochvíľu budú o nás vedieť a archivovať naše podarené špehovacie veľmoci viacej, ako pripúšťame pri spovedí. Americká NSA údajne okolo 2013 monitorovala a archivovala
6 miliárd mobilov denne a desiatky miliárd aktivít na internete mesačne. Aký stav je dnes?

Fenriho paradox by som vysvetľoval, že vyspelé mimozemské civilizácie sa pred nami skryli.
V stredoveku bežali aj teórie že Boh sa na nás proste vykašlal. Naše podarené veľmoci horučkovito vyvýjajú stealth techniky, rôzne plášte neviditeľnosti, maskovania.
Veď čo by sme asi pýtali pri kontakte s vyspelými civilizáciami? Vyspelé technológie! Alebo ich doslova odšpehovali. Ale ani naše podarené veľmoci nedajú svoje napríklad jadrové technológie nejakému kmeňu v pralese. Čo dorabajú kvôli tomu s civilizovanejším Iránom, Severnou Kóreou?
Prestavte si že by nám aj dali vyspelé technologie, že takmer každý človek na Zemi by vlastnil rôzny tovar v sile niekoľkých jadrových bômb? Čo na to rôzni diktátori, mafie, sebevrahovia, náboženský fanatici a podobne. Veď by to bol rýchlo náš zánik. Ešte sme nedorástli právom, zabezpečením medzi sebou na nové prevratné technológie. Učíme sa zatiaľ žiť so zbraňami hromadného ničenia. Najviac energie ľudstvo vydáva na ochranu pred samými ľudmi na rôzných stuňoch zoskupení. Máme na to políciu, súdy,úrady,náboženstvo, politikov,tajne služby, armádu, vojny,vezenia a podobne.

Bude teda záležať aké vstupy zvonku, dáme umelej inteligencie. Bez patričných zmyslov, senzorov nemôže dobre umelá inteligencia detegovať náš svet, vesmír. Určite im prinajmenšom nedáme všetké naše poznatky kvôli vlastnej bezpečnosti. Aby to bolo pre nich realistické stvoríme im možno neajaký holografický digitálny vesmír.
Ak existuje možnosť, že ľudstvo môže určitým spôsobom stvoriť umelej inteligencie holografický digitálny vesmír, tak potom tiež existuje aj možnosť, že samé ľudstvo žije v holografickom vesmíre.

Odpovědět


Už jste to někdy zkoušel

Josef Blecha,2017-02-04 22:32:58

léčit?

Odpovědět


Re: K podobnej možnosti som prišiel z iného pohľadu.

Petr Špak,2017-02-05 09:54:39

nesmysly. umelou inteligenci bysme ovladali my. kdyz nas nasere resetujeme jim bios. pokud jsme my tou stvorenou umelou inteligenci , tak tu chybi to cemu slouzime. pokud teda nejsme jenom pocitacem co ma odpovedet na otazku vesmiru tak vubec.

Odpovědět


Re: K podobnej možnosti som prišiel z iného pohľadu.

Ivana Abcd,2017-02-07 06:48:28

Keď tak, tak Fermiho paradox... :)

Odpovědět

hmmmm dobré intelektuální cvičení

Marcel Brokát,2017-02-03 14:41:32

ale spíš to na mně působí dojmem přání otcem myšlenky, i když vlastně diracovi z rovnic taky vycházela antihmota a ona je.... tak třeba se zadaří
Ovšem jak do toho zapadám já, když se vnímám jako prostorově významný prvek a jak se holograficky realizují fyzikální zákony je mně záhadou...

Odpovědět


Re: hmmmm dobré intelektuální cvičení

Tomáš Slinták,2017-02-06 10:28:25

Možná se "problém" vyřeší když změníte pohled na svoje Já. Možná že žádné osobní (ego) Já neexistuje. Vše může být iluze (myšlenka) v jednom universálním vědomí, kterým jste i Vy. Toto vědomí sní o oddělenosti, hraje si na osoby. Možná je to sen o bytostech který sní vesmír sám. Tedy otázka jak do toho zapadám Já už nemá smysl, protože jako osoba neexistujete, je to iluze :)

Odpovědět

Nesmysl

Josef Šoltes,2017-02-03 12:06:09

Ty teorie o holografickém a simulovaném vesmíru a kdesi cosi jsou sice fascinující, ale jsou dobré tak akorát pro pobavení za dlouhých nocí, kdy se člověk nudí. Pro nás to totiž neznamená žádný rozdíl. Je naprosto nepodstatné, jestli naše civilizace existuje ve skutečném prostoru či v holografickém prostoru. Jaký je rozdíl mezi tím, jestli žijete v realitě nebo v simulaci, když nedokážete poznat rozdíl? Vůbec žádný.

Odpovědět


Re: Nesmysl

Jaroslav Pešek,2017-02-03 12:40:38

Máte v tom trochu guláš. To, že je vesmír holografický, neznamená, že je simulovaný. A co myslíte tím skutečný nebo holgrafický? Kdyby byl vesmír holografický, tak by pořád byl skutečný.

Odpovědět


Re: Re: Nesmysl

Marek Dendes,2017-02-03 15:47:12

To je sice pravda, na druhej strane v kontexte dalsi veci suvisiacich s teoriou simulacie je to dalsi nepriami naznak ze by to tak naozaj mohlo byt. Vsetko do seba cim dalej tym viac zacina zapadat ...

Odpovědět


Re: Nesmysl

Jakub Preclík,2017-02-03 19:44:29

Podle me to vedeni dela ten rozdil. Stejne jako ho udelalo uz mnohokrat v historii, kdy se zdalo, ze vse potrebne je uz obeveno. Vedet je podle me o moc vic nez nevedet. Nikdy bych se neodvazil postavit tak zavaznou vec, jako podstatu vlastni existence pouze na uroven zabavy pro dlouhe noci. Rovnez bych se bal delat jakekoli zavery na zaklade popularizacniho clanku a jakychsi predstav takto vyvolanych a nasledne je zverejnil jako danou vec.

Odpovědět


Re: Nesmysl

Petros Pd,2017-02-03 21:15:23

Rozdíl je především v tom že pokud je náš svět simulovaný, nemusí být vše tak ortodoxně podřízeno zákonům a mohou se dít i věci které by v nesimulovaném vesmíru byly zázrak či nesmysl. "Skutečný" vesmír, tak jak ho vědci vyprojektovali je příliš nudný,omezený a nesmyslný.

Odpovědět

Jako, že žijeme

Michal Vojtíšek,2017-02-03 11:10:20

Uvnitř černý díry naruby.?

Odpovědět


Re: Jako, že žijeme

Karel Rabl,2017-02-03 21:57:30

Mám stejný názor ale, vlastně máte pravdu protože před horizontem událostí nemůže nic uniknout možná tak nějaké informace ve formě gravitačních vln generované Hawkinovým zářením.Takže ano uvnitř černé díry urychlení na rychlost světla, kdy energie + - vytváří fluktulace v čase který vytváří prostor z něhož se vytváří "hmota"(energie promítaná ze čtvrtého rozměru) život a člověk.Vše se mohlo vyvinout samovolně nebo s informacemi(třeba o živé hmotě) mimo černou díru(vesmír) pomocí vypařování černých děr.

Odpovědět

Ze dvou možností

Bohumír Tichánek,2017-02-03 08:44:11

Vesmír - hologram může mít větší pravděpodobnost, že mu vládnou zákony mnoha druhů.
K tomu výběr ze dvou možností. Vesmír 2D:
1) Daný rovnou předáváním zážitků do vědomí, čirá informatika. Například rovnou v geometrii perspektivního rozložení hmotných informací.
2) Vytvořený lineárním rozložením 2D hmoty, obrazu. A teprve tuto hmotný tvor vnímá svými smysly. Má je vytvořené stejnou hmotou, kterou vyhodnocuje.
- Bod (1) by výpočetně vyhodnocoval bez matematických iracionalit - spíš výhoda, nebo naopak?

Odpovědět


Re: Ze dvou možností

František Luft,2017-02-03 09:43:23

Není mi to jasné. Mám zkušenost s hologramem, který vnímám reálnýma očima a mozkem. V případě holografického vesmíru, kde je hranice mezi hologramem a realitou? My ostatní lidé, kromě autora teorie jsme pro něj také hologram? Pro koho tedy psal tu publikaci?

Odpovědět


Re: Re: Ze dvou možností

Pája Vašků,2017-02-03 11:42:12

S naším světelným hologramem to bude asi jen analogie. Zatímco ten tvoří světelnou iluzi, vesmírný hologram tvoří z průmětů "strun" všechny "reálné" kvantové částice a prostor, či co. A klidně to vše může být třeba i na 2D povrchu nějaké černé díry (která je taky hologram z nějakého nadřazeného holografického vesmíru?) :D A co že se náš vesmír mění a rozpíná? To se tam ty struny nějak "hemží" nebo je ovlivňuje ta černí díra, co se zrovna vypařuje nebo roste? Ale zas by to třeba mohlo nějak vysvětlit provázané entaglované částice, a nebo že ty nejzákladnější částice jsou jen chomáčky nějaké energie a sil uvnitř kterých nic není.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ze dvou možností

František Luft,2017-02-03 13:18:38

Tak díky, že vím jak je to asi myšleno.

Odpovědět


Re: Re: Ze dvou možností

Tomáš Slinták,2017-02-06 10:37:20

My ale nikdy nevidíme svět, věsmír, hmotu přímo. Světlo zachycené očima se chemickým procesem přeměňuje v mozku na informaci a z té je utvářen mozkem jakýsi obraz. Tedy my vidíme až nějakou obrazovou interpretaci kterou předhazuje mozek Vám jako vědomí (Vědomí = Já). Defakto vydíme myšlenky, ne to co je skutečně "tam venku" před našima očima. Tedy ve vědomí může vznikat klidně celý vesmír i s "Vaším" tělem.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace