Teleskop Horizontu událostí se chystá na černou díru  
V radioastronomii se schyluje k přelomovému pozorování černé díry. Podaří se virtuálnímu Teleskopu Horizontu událostí pozorovat to, co jsme ještě nikdy neviděli?
Simulace vzhledu černé díry. Kredit: Hotaka Shiokawa/CfA/Harvard.
Simulace vzhledu černé díry. Kredit: Hotaka Shiokawa/CfA/Harvard.

Mezinárodní tým radioastronomů se připravuje na historické pozorování, které by se mělo stát přelomem v dějinách astronomie, srovnatelným s nedávnou detekcí gravitačních vln gravitační observatoří aLIGO. Jejich cílem není nic menšího, nežli první přímé pozorování oblasti černé díry, v tomto případě objektu Sagittarius A*, supermasivní černé díry v samotném srdci Mléčné dráhy, která leží v souhvězdí Střelce.

 

Sheperd Doeleman. Kredit: CfA.
Sheperd Doeleman. Kredit: CfA.

Pozorovat černou díru ale není jen tak, i když její hmotnosti činí asi 4,4 miliony Sluncí. Odborníci si k tomu nachystali pozoruhodný Teleskop Horizontu událostí (anglicky Event Horizon Telescope). Je to vlastně globální síť devíti radioteleskopů na několika kontinentech, které dohromady fungují jako virtuální radioteleskop velikosti Země. K pozorování používá metodu astronomické interferometrie VLBI (Very Long Baseline Interferometry).


Bude to velké. Jak říká vedoucí projektu Sheperd Doeleman ze společného centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, práce na Teleskopu Horizontu událostí a jeho součástech probíhají už několik desetiletí. A teď se blíží šance, že konečně uvidíme až k samotnému horizontu událostí, tedy oblasti, která odděluje vnitřek černé díry se singularitou, kde neplatí známé fyzikální zákony, od okolního vesmíru.

 

gr A*, supermasivní černá díra v srdci Mléčné dráhy. Kredit: NASA.
gr A*, supermasivní černá díra v srdci Mléčné dráhy. Kredit: NASA.

Doeleman a jeho spolupracovníci doufají, že mezi letošním 5. a 15. dubnem uvidí na hranici černé díry. Samotnou černou díru pozorovat nemůžeme, protože jak je známo, černou díru nemůže opustit nic, ani elektromagnetické záření. Astronomům tedy nezbývá nic jiného, než pozorovat okolí horizontu událostí. Kosmický plyn a další materiál, který padá do supermasivní černé díry, nejprve krouží kolem horizontu událostí a vyzařuje při tom rádiové vlny. A tyto vlny by měl uvidět Teleskop Horizontu událostí.

 

Soustava radioteleskopů Teleskopu Horizontu událostí. Kredit: BBC.
Soustava radioteleskopů Teleskopu Horizontu událostí. Kredit: BBC.

Pomocí interferometrie VLBI lze zkombinovat data jednotlivých radioteleskopů sítě do jediného snímku. Čím dále od sebe tyto radioteleskopy jsou, tím vyšší je rozlišení výsledného snímku. Ten vznikne v observatoři MIT Haystack Observatory ve státě Massachusetts. Teleskop Horizontu událostí kombinuje snímky radioteleskopů ze Severní a Jižní Ameriky, Evropy a Jižního Pólu, čímž dosahuje naprosto unikátního rozlišení. Průměr supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy je totiž navzdory její ohromné hmotnosti pouhých 44 milionů kilometrů, což je méně, nežli vzdálenost planety Merkur od Slunce.


Supermasivní černá díra je od Země vzdálená 26 tisíc světelných let. V takové vzdálenosti je pro nás její horizont událostí asi tak nepatrný, jako kdybychom pozorovali cédéčko na povrchu Měsíce. Ale Teleskop Horizontu událostí to nejspíš zvládne. Z teorie relativity víme, jak by asi černá díra měla vypadat. Pokud najdeme něco jiného, tak nás čekají velké předělávky našeho pohledu na gravitaci. Co asi v dubnu uvidíme v srdci Mléčné dráhy?

Video:  Photographing our Galaxy's Black Hole


Video: The Event Horizon Telescope: Imaging and Time-Resolving a Black Hole


Literatura
IFL Science 17. 2. 2017, Wikipedia (Event Horizon Telescope).

Datum: 21.02.2017
Tisk článku

Pekelná díra Vzpoura - Anderson Kevin J., Herbert Brian
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 449 Kč
cena: 372 Kč
Pekelná díra Vzpoura
Anderson Kevin J., Herbert Brian
Související články:

Vábení stínů černých děr     Autor: Pavel Bakala (12.11.2015)
Teleskop Horizontu událostí odhalil magnetická pole supermasivní černé díry     Autor: Stanislav Mihulka (07.12.2015)
V srdci Mléčné dráhy máme tajuplný vesmírný urychlovač Pevatron     Autor: Stanislav Mihulka (19.03.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace