Pazourek e-kniha  
Nejstarší kulturní nerost aneb Kámen všech kamenů. (celou knihu je možné si stáhnout)

První vydání stejnojmenné publikace o pazourku Osel uveřejnil v roce 2014. O objevu norských souvků, jejichž výskyt se u nás dosud nepředpokládal, jsme psali v roce 2015. Spolupráce se Společností pro výzkum souvků v Hamburku, vedly k druhému vydání e-publikace o pazourku. Nové vydání má 78 stran (první 28) a 37 obrazových příloh.

 

Obsah:

Souvky jako svědci dob ledových

Pazourek, jeho rozšíření a původ

Fosilní záznamy v pazourku

Pazourek jako nástrojová surovina

Pazourek v moravskoslezských ledovcových sedimentech

Pazourkový listovitý pěstní klín z Polanky nad Odrou ve světle nejstarších památek přítomnosti člověka na Ostravsku

Neobvyklý pazourek z Cvilína (Šelenburku)

Lze zjistit původ suroviny pazourkových nástrojů?

Sbírky pazourků (souvků)

Aktivity v České republice v oblasti sbírání a výzkumu ledovcových souvků

 

 

Celá kniha ve formátu pdf je ke stažení zde (6,5 MB)

 

Ukázka několika obrázků z knihy


Autor: Aleš Uhlíř
Datum: 03.03.2017
Tisk článku

Pravopis a tvarosloví. - Brabcová Radoslava
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 98 Kč
cena: 87 Kč
Pravopis a tvarosloví.
Brabcová Radoslava

Diskuze:

pazurik

Bluke .,2017-03-08 13:25:49

Ďakujem autorovy, prečítané ... a pre mňa poučné

Odpovědět

Re: Re: Recenze e-knihy

Richard Pokorný,2017-03-06 08:19:00

Aby byla recenze objektivní, musel jsem text přečíst celý, to je jasné. Mou snahou není nikterak si "honit triko", jen jsem po přečtení celého textu cítil morální povinnost dát k němu svůj komentář.
Co se týče časopisu "Geschiebekunde Aktuell" - rozhodně nemám nic proti partám nadšenců, vždycky je fajn, když se sejdou lidé, kteří dané téma berou vážně. V Německu je sbírání pazourků, resp. souvků obecně, velmi rozšířeným koníčkem a sběratelská základna je tam hodně široká. V minulém příspěvku jsem GA srovnával s českým časopisem Minerál - a to bylo myšleno jako pochvala, nikoli kritika.
V čem ale pravdu (rovněž) nemáte, je jeho označení za "impaktový". Sorry, ale onen časopis IF opravdu nemá a nikdy neměl. Není registrován ani v databázi Web of Science, ani SCOPUS. To, že jej na svých stránkách uvádíte s IF=5 je fakt mimo :-D Podívejte se na InCites - celosvětově nejvýše hodnocený časopis s geologickou tématikou - "Geology" - má IF "pouze" 4,548. Není vtipné, že onen časopis německých pazourkářů má být podle Vás ještě kvalitnější? :-D :-D
A možná dokonce vím, jak tento Vás omyl vznikl, Když jsem si zkusil vygooglit spojení názvu časopisu v souvislosti s IF, našel jsem jakousi polskou stránku impactfactor.pl. Zde je v černé liště sice uvedeno "Impact Factor 5", ale milý pane kolego, to se jedná o hlavičku v tabulce, označující sloupec tzv. pětiletého IF", tedy IF hodnoceného za pětileté období. Jak si ale můžete všimnout, pod záhlavím tabulky nejsou uvedena žádná čísla - jak by taky mohl být, když GA opravdu impaktový není :-D

No a ohledně toho sumýše - nehledně na to, že jsem o chybnosti deterninace stále přesvědčen, musím uznat, že dle fotky se objektivní závěry moc nedají. Můhu seproto zeptat, kdo nález určoval? V Čechách mohu doporučit např. dr. Žítta z GU AV ČR, specialistu na ostnokožce. Pokud by se Vyše domněnka potvrdila, opět by se jednalo o velmi unikátní nález. Fosilních sumýšů opravdu není moc známo a z pazourků snad skoro žádný. Nicméně - opět - stále je to jen Vaše domněnka...

Odpovědět

Recenze e-knihy

Richard Pokorný,2017-03-04 15:36:57

Po přečtení zveřejněné e-knihy mám trochu smíšené pocity. Jeví se jako odborná publikace, ale styl, jakým je napsána, stejně jako prezentování informací v ní uvedených, je dost zvláštní.
Chápu, že se autor asi chtěl pochválit, ale několikastránkové pojednání o tom, kolik má jeho kniha stažení a kolik mají jeho webovky individuálních návštěv, vyznívá poněkud sebestředně.

Dále považuji za velmi nevyváženou volbu rozebíraných témat. Sporná je reprodukce nálezu ze štěrkopískovny v Srbské. Autor si stěžuje na nezájem všech specialistů a kapacit, takže nálezce byl nucen zveřejnit svá zjištění v renomovaném periodiku označovaném jako "Neviditelný pes" - pro nezasvěcené, jedná se o webový deník založený aurotem sci-fi Ondřejem Neffem, který by dle dnešní terminologie odpovídal jakémusi blogu...
Nechce se mi věřit, že pokud by opravdu šlo o fosilní kost, nepoprala by se o ní všechna muzea, neboť by se jednalo opravdu o unikát. Když jsme svého času našli na Šluknovsku otisk listu v pazourkové noduli (tehdy se jednalo max. o pátý světový nález rostliny v pazourcích), po jeho identifikaci byl okamžitě nález prozkoumán kolegy z Národního muzea a v tamním periodiku následně publikován.
I další nálezy prezentované v autorově publikaci by stály za revizi. Např. otisk sumýše na obr. 12 mi na první pohled připomíná spíše průřez korálem...

Dále, postrádám ´jakoukoli geografickou analýzu ve vztaku ke kvartérním glaciálům. Proč autor nnecitoval perfektně zpracovanou studii od Nývlta a kol. "Pleistocene Glaciations of Czechia"?

Chybí také info o paleontologii pazourků v severních Čechách. Přitom jen loklaity ve Fukovském výběžku jsou pro své nálezy více než unikátní.

No a úsměvné je též odkazování se na časopis "Geschiebekunde Aktuell". Nemůžu si pomoct, ale "impaktovaný" fakt není. Tím nechci říct, že nemusí obsahovat zajímavé informace - např. český časopis "Minerál" impaktovaný také není a považuji ho za jeden z nejlepších tuzemských časopisů věnovaných sbírání minerálů. Tedy v souhrnu, onen německý časopis je nesporně zajímavý bulletin, vdávaný partou nadšenců, kteří sbírají pazourky, ale pod pojmem "impaktovaný" si představuji trochu něco jiného...

V souhrnu, z knihy jsem poněkud rozpačitý a nedokážu příliš dobře vymezit skupinu čtenářů, komu by mohla být určena. Rozhodně by jí však prospěla klasická recenze, která by text po obsahové stránce jistě výrazně vylepšila.

Odpovědět


Re: Recenze e-knihy

Aleš Uhlíř,2017-03-04 18:12:47

Máte velké nároky, když odkazování na německý časopis Geschiebekunde aktuell považujete za „úsměvné“ a časopis hodnotíte jako něco, co vydává „parta nadšenců“. Cituji ze zadní strany Ga 4/2015, kterou mám zrovna po ruce. Wissenschaftlicher Beirat: Prof. Dr. Michael Amler, Marburg (Sedimentärgeschiebe, Paläontologie), Dr. Jörg Ansorge, Horst b. Greifswald (Paläotologie, Insekten, Ur – und Frühgeschichte), Dr. René Hoffmann, Bochum (paläozoische Spuren, Ammonoideen), Dr. Björg Kröger, Helsinki (Paläozoische Riffe, Lithofazies des skandinavischen Paläozoikums), Prof. Dr. Reinhard Lampe, Graifswald (Quartärgeologie), Prof. Dr. Klaus-Dieter Meyer, Burgwedel-Oldhorst (Kristalline Geschiebe, Angewandte Geschiebekunde, Sedimentärgeschiebe), Dr. Karsten Obst, Greifswald (Kristalline Geschiebe und anstehendes Kristallin Skandinaviens). Samozřejmě jde o impaktovaný časopis.
Fosilie na neolitické pazourkové čepelce korál nejspíše nebude, korály v pazourcích jsou hojné a vypadají jinak (především ostré, zřetelně ohraničené kontury).Skelety sumýšů se v pazourku zachovávají zřídka, nejsou ale "zkřemenělé", uchovaly se v pazourku jako sloučeniny železa.
S tím pazourkem v kosti to je už tak, že o něj zájem nikde nebyl, ale co není - může být - separáty článku z GA jsem rozeslal s tím, kde ten pazourek s kostí je. A ticho po pěšině.
Člověk by neměl přeceňovat vlastní zájem, povolání a výsledky. Co je to, konec konců, celá geologie a paleontologie "proti slávě Boží"? Ani já to v té publikace nedělám. Chtěl jsem napsat čtivý text, a to snad vyšlo, když jste jej celý zdolal.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni