Kde sídlí sny?  
Případ ženy, kterou mozková mrtvice připravila o sny, rozšířil naše znalosti o fungování lidského mozku.


Vědecký časopis Annals of Neurology přináší popis případu třiasedmdesátileté Švýcarky, kterou následky lehké mozkové mrtvice přechodně připravily o sny. Je zajímavé, že pacientka vyhledala lékařskou pomoc nejdříve s úplně jinými potížemi – trpěla velmi živými sny a halucinacemi, při kterých nebyla schopna rozeznat, jestli spí nebo bdí. Do péče ji dostal lékař curyšské universitní kliniky Claudio Bassetti a to bylo bezesporu velké štěstí, protože Bassetti se nemocné věnoval s nevšední péčí a podrobil ji všem možným vyšetřením. Díky tomu mohl detailně zdokumentovat následnou ztrátu snů, která pacientku postihla na několik měsíců. Už dříve byly popsány případy, kdy si pacienti na ztrátu snů stěžovali, ale nikdy nebylo jisté, zda tento stav není důsledkem například poruch paměti, kdy pacient sice sny má, ale nepamatuje si je. V tomto případě byla pacientka podrobena i vyšetření v laboratoři zařízené na sledování spánku – o ztrátě snů u ní nemohlo být pochyb.
Vyšetření mozku odhalilo, že pacientka má dočasně narušenu funkci zrakové kůry v týlním laloku mozku. Mnozí neurologové pochybují, že právě tam sny vznikají. Spíše je tato oblast zodpovědná za jejich „promítání“. Vlastní „generátor“ snů by měl podle všeho sídlit v čelním laloku mozku, v oblastech důležitých pro motivaci a emoce.
Za nejpozoruhodnější považují na případu „nesnící“ Švýcarky fakt, že kromě ztráty snů netrpěla žádným dalším narušením duševních funkcí. Neměla postiženu paměť, pozornost nebo zrakovou představivost. Jediný problém představovaly halucinace v počáteční fázi onemocnění.
„Vyvozuji z toho závěr, že přinejmenším v dospělosti nemají sny pro správné funkce mozku žádný význam. Sny jsou důsledkem mentální aktivity spícího mozku, ale nemají svou vlastní funkci,“ říká Bassetti.
Žena netrpěla dokonce ani změnami ve REM-fázi spánku, kdy spíme jen lehce a kdy se nám zdají sny. Sny a REM-spánek mají zřejmě jiné mechanismy vzniku a jsou zajišťovány jinými mozkovými centry. Podle Bassettiho je význam snů a REM-spánku pro dospělého člověka poněkud nadhodnocován. Zdaleka ne všichni odborníci s ním souhlasí. Mnozí poukazují na fakt, že z výsledků studie vyplývá, že žena trpěla během spánku zvýšeným počtem krátkých procitnutí. Zdá se, že sny by mohly mít ochranný účinek na náš spánek.

Upozornění: Pokud máte pocit, že procházíte stejným procesem jako zmíněná pacientka – nejprve si nejste jisti, jestli spíte či bdíte, a následně přijdete o všechny sny i iluze – nemusíte chvátat k lékaři. Váš duševní stav zřejmě není důsledkem mozkové mrtvice. S vysokou pravděpodobností je vyvolán tím, že žijete v České republice a nikoli ve Švýcarsku.

spánek

Není na to si pospat – i když se vám třeba zrovna nic nezdá.

Bassetti

Švýcarský neurolog Caludio Bassetti je přesvědčen, že v dospělosti už sny nepotřebujeme.


Datum: 13.09.2004 01:13
Tisk článku


Diskuze:

Co si o tom myslíte ostatní??

Václav Gerla,2007-03-21 17:49:57

Co si o tom myslíte ostatní??

Odpovědět

Myslim, ze jsou sny dulezite po cely zivot..

Václav Gerla,2007-03-21 17:48:48

S vetou, ze sny nemaji pro dospeleho cloveka vyznam mirne nesouhlasim. Myslim, ze lide cely zivot neco resi a ze to co nevyresi pres den, resi prave ve snech.. obcas se pak muze stat, ze jim problem nad kterym bez vysledku prosedeli cely predchozi den, prijde najednou lehce resitelny.

Dale si myslim, ze lze sny pouzit ke spouste aktivitam, jako je hledani smyslu zivota, zjisteni prichazejici nemoci apod. Ve snu jsme senzibilnejsi a muzeme vnimat jemnejsi energie.

Vaclav Gerla
http://zivotni-energie.cz/

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace