Zemský ráj to na pohled - dodatek  
O škatulkování. Reakce na příspěvky v diskusi.

Pro ty, kteří házejí celou zelenou bandu do jednoho pytle. Autor je členem Českého svazu ochránců přírody a v Záchranné stanici a Domě přírody Poodří v Bartošovicích, se zabývá převážně ekologickou výchovou. Návštěvníkům (hlavně dětem) povídá o zvířátkách a těm starším občas utrousí pár drobečků o krajině, o vodě, zemědělství a energetice. ZDE

 

O vodíku

Vodík by mohl být skvělým nosičem nebo akumulátorem energie, ale je zde jedno riziko, o kterém se sice málo mluví, ale které existuje.

Jak už bylo řečeno v diskuzi, vodík je velmi těkavý a snadno uniká nejrůznějšími netěsnostmi, při manipulaci nebo poruchách. U zemního plynu se ztráty při manipulaci odhadují na 10 – 15 %. ZDE U vodíku to může být podobné. S ohledem na nízkou hustotu stoupá vodík nahoru a může se podílet na poškozování ozónové vrstvy. ZDE Je dokonce uveden v seznamu látek schopných ovlivnit chemické a fyzikální vlastnosti ozonové vrstvy ve Vídeňské úmluvě o ochraně ozónové vrstvy. ZDE Při masovém nasazení „vodíkového hospodářství“ musíme počítat i s touto hrozbou. Další podrobnosti o „vodíkovém hospodářství“ najdete ZDE.

 

O fotovoltaice

Fotovoltaiku považuji v budoucnu za perspektivní zdroj energie, pokud dokážeme energii efektivně (levně, dlouhodobě) skladovat a znovu využívat. Nejlépe jako relativně malé, levné a lehké akumulátory s dlouhou životností (chemické nebo fyzikální - například superkapacitory), které bychom mohli přidat k jakkoli malé (velké) elektrárně. Taková technologie by však paradoxně nahrála jaderným elektrárnám. Bylo by totiž možné masové nasazené elektřiny skoro všude tam, kde se dnes používají spalovací motory. Mohli bychom na elektřinu převést skoro veškerou dopravu. (Alespoň pozemní) Ovšem budou nutné výkonné a hlavně spolehlivé zdroje.

 

Při nájezdu 10 000 km ročně a spotřebě 20 kWh/100km, budou pro jeden osobní automobil potřeba 2 MWh el. energie. V ČR je registrováno přes 5 miliónů osobních automobilů. ZDE Pokud by osobní elektromobily tvořily 60 % parku, potřebovali bychom 6 TWh, tj. téměř celý výkon jednoho bloku JE Temelín. Všechny automobilky to myslí s elektromobilitou vážně. ZDE Dokonce i kamionová doprava a zemědělství by bylo možné na elektrikou trakci převést. ZDE, ZDE a ZDE .

A připomínka pro ty, kteří se dívají nevraživě na naši závislost na dovozech paliv ze zahraničí (Ruska, apod.). Mohli bychom si pak říct: „Ať si tu ropu klidně nechají.“

 

O udržitelnost

V souvislosti s OZE se často mluví o „udržitelnosti“, avšak v mnoha textech propagujících OZE se uvádí, že například solární elektrárnu po skončení životnosti (po 20-30 letech) prostě rozebereme a můžeme na této ploše zase pěstovat potraviny. Cituji: „Zemědělská půda bude po skončení životnosti dočasné stavby elektrárny vrácena ke svému původnímu účelu.“ – konec citátu. ZDE. Nebo plantáž energetických plodin po 20 letech převedeme zpět na běžné zemědělské hospodaření. ZDE Znamená to, že za 20(30) let už energii nebudeme potřebovat? Nebo se přesuneme dál a zabereme pole někde jinde? Nevím!

 

O podpoře z veřejných prostředků

V souvislosti s plány na dostavbu JE Temelín a s požadavkem na vydání státních záruk, se objevila výhrada (dokonce ve formě tiskové zprávy) – cituji: “jaderná energetika, po více než 50 letech své existence, není schopna obstát v tržním prostředí.“ – konec citátu. ZDE a ZDE. Nebudu tady rozebírat stav „volného trhu s elektřinou“ v Evropě, který vlastně neexistuje. Ale zkusím rozebrat samotnou myšlenku.

Jestliže se nějaký obor rozvíjí dostatečně dlouho, (třeba 50 let) měl by být ve stavu, kdy je schopen se „udržet při životě“ sám a nepotřebuje žádnou podporu. To je přeci skvělý nápad! Pokud by někdo tohle zahrnul do metodiky, podle které se budou úředníci (poslanci) rozhodovat, zda obor podpoří či nikoli, jsem jednoznačně pro. Podívejme se z tohoto pohledu na některé zdroje energie.

První jaderná elektrárna byla spuštěna v Sovětském svazu v roce 1954. Je už to přes 60 let. ZDE Od první řízené štěpné reakce, kterou spustil Enrico Fermi se svou partou, už letos uplyne dokonce 75 let, takže podporu škrtáme. ZDE

Fotovoltaický jev je znám od druhé poloviny 19. století a první křemíkový článek byl vyroben v roce 1954. První praktické uplatnění bylo na satelitu Vanguard I vypuštěném v roce 1958. ZDE Je to tedy skoro 60 let a proto podporu škrtneme.

První větrná elektrárna stála v roce 1888 ZDE. Přitom jde vlastně pouze o speciální využití větrného motoru, něčeho, co lidé využívají stovky let k mletí obilí a čerpání vody. V Čechách stál větrný mlýn už ve 13. století a nejstarší doklady o mletí obilí pomocí větru, pocházejí z osady Moon u Alexandrie v Egyptě z období 2000 let př. n. l. ZDE Nevidím proto žádný důvod proč by se měl obor rozvíjející se 4000 let podporovat z veřejných prostředků.

Považuje-li někdo za nesmyslné podporovat jadernou energetiku („protože se rozvíjí přes 50 let“), co si máme myslet o nápadu podporovat spalování biomasy? Římané měli ve svých domech už před 2000 lety ústřední topení (spalovali biomasu), Egypťané o několik století dříve dokázali spalovat biomasu (slámu) natolik sofistikovaně, že mohli vytápět umělé líhně až na desítky tisíc vajec. Teplotu tedy dokázali udržovat s přesností +- 1°C. Jinak by se vajíčka nevylíhla. ZDE Čtenáři určitě znají Věstonickou Venuši. ZDE Jde o sošku z pálené hlíny z období 29 000 – 25 000 let př. n. l. Znamená to, že lovci mamutů na našem území byli schopni dosáhnout při spalování biomasy teplotu minimálně 1000°C. Jinak by hlínu nevypálili. ZDE No a my dnes musíme spalování biomasy dotovat, protože by „neobstála v tržním prostředí“.


O tarifech

V diskuzi padla výhrada vůči paní Vitáskové a celému jejímu úřadu kvůli údajně nespravedlivým tarifům. Chtěl bych se tady paní Vitáskové a celého úřadu zastat. Tarify ve skutečnosti odrážejí právě současné zvyšující se náklady na síťové služby. ZDE Někdo je musí zaplatit. Viz díl III. Jak to udělat, aby byly spravedlivé a zároveň motivovaly spotřebitele k úsporám nevím.


O ostrovních systémech

Na závěr bych chtěl požádat čtenáře o laskavost. Vyplňte prosím anonymní dotazník na téma Energetika. S výsledkem čtenáře OSLA samozřejmě seznámíme. Odkaz na dotazník: Co si myslíte o naší energetice?
Na závěr bych chtěl požádat čtenáře o laskavost.

Vyplňte prosím anonymní dotazník na téma Energetika.
S výsledkem Vás na Oslovi samozřejmě seznámíme.  Děkujeme.

Odkaz na dotazník:

Opakované tvrzení výhody obnovitelných zdrojů, je možnost provozovat malé ostrovní sítě. V principu to samozřejmě možné je. Pokud budeme bydlet na kopci, dům pokryjeme solárními panely, vedle postavíme větrník a celý suterén vyplníme akumulátory. S efektivitou to ale nemá nic společného. Ještě jednou se vrátím do ER pro ČR. V kapitole 3 je návrh na – cituji: „... posílení přenosové soustavy uvnitř Evropy i propojení se severní Afrikou,... . Jednou z podmínek jejich (tj. obnovitelných zdrojů – pozn. autora článku) efektivního využití je totiž možnost přenosu vyrobené elektřiny do míst s momentálně nepříznivými podmínkami. - konec citátu. ZDE Tyto věty vlastně říkají, že nejmenší efektivně využitelný ostrov, postavený na obnovitelných zdrojích, je větší než celá Evropa.

 

Zkuste si představit, jak by vypadala spotřeba nízkoenergetického (pasívního) domu v případě, že by majitelé měli elektromobil a ročně najezdili 10 000 km. Ročně by tedy spotřebovali 2 MWh, jen na provoz auta.

 

O energetické bezpečnosti

V diskuzi padlo upozornění na rizika, která pro OZE představují výkyvy počasí. Je to pravda. Už nahodilé výkyvy, ke kterým dochází i několikrát za století, by mohly mít na energetiku dramatické dopady. Sucho obdobné tomu z roku 1947 ZDE by postihlo nejen vodní elektrárny, ale vedlo by i k neúrodě, a tedy snížení produkce paliva pro energetické zdroje na biomasu. Podobně jako výkyvy klimatu v souvislosti s výbuchy sopek třeba tisíce kilometrů daleko. Viz zmiňovaný „rok bez léta“ 1816, způsobený výbuchem sopky Tambora v Indonésii, ZDE kdy byla postižena celá severní polokoule.

Autor: Jan Kašinský
Datum: 15.03.2017
Tisk článku

Kdo je kdo v české sociologii a příbuzných oborech - Kopecká Anna, Nešpor Zdeněk
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 420 Kč
cena: 352 Kč
Kdo je kdo v české sociologii a příbuzných oborech
Kopecká Anna, Nešpor Zdeněk
Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku     Autor: Vladimír Wagner (13.02.2017)
Zemský ráj to na pohled I     Autor: Jan Kašinský (03.03.2017)
Zemský ráj to na pohled II     Autor: Jan Kašinský (04.03.2017)
Zemský ráj to na pohled III     Autor: Jan Kašinský (06.03.2017)
Zemský ráj to na pohled IV     Autor: Jan Kašinský (09.03.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni