Nejstarší známá rostlina  
Výzkumníci Švédského přírodopisného muzea našli v Indii fosilie, které jakoby z oka vypadly červené řase, z níž Japonci připravují suši. Na tom by ještě nebylo nic tak zarážejícího, kdyby onomu artefaktu nebylo 1,6 miliardy let. To totiž neznamená nic menšího, než že se v době, kdy jsme tu měli mít jen jednobuněčné „primitivy“, dávající v tom lepším případě vznik stromatolitům, na Zemi dařilo organismům podobným těm, jaké tu máme dnes. To zase bude vody na kreacionistický mlýn.
Tádž Mahal, symbol státu Uttarpradéš a celé Indie je považován za  jeden z nových sedmi divů světa. (Kredit: Dhirad, Wikipedia CC BY-SA 3.0)
Tádž Mahal, symbol státu Uttarpradéš a celé Indie je považován za jeden z nových sedmi divů světa. (Kredit: Dhirad, Wikipedia)

I když se artefakty z doby před 1 600 000 000 let dost obtížně interpretují, u nejstarší fosílie podobné rostlině je podobnost s dnešní červenou řasou natolik přesvědčivá, že tu s velkou pravděpodobností o mnohobuněčnou pravěkou řasu skutečně jde. Ty dnes sdružujeme ve společné skupině s rostlinami. Neméně zajímavým na tom všem je, že nález byl učiněn v oblasti, kde to nikdo nepředpokládal.

 

Ágra, známá též jako Rudá pevnost v Ágře. V době Mughalské říše zde sídlili tehdejší panovníci a řídili odtud celou zemi. Je rovněž součástí světového dědictví UNESCO. (Kredit: Hans A. Rosbach, Wikipedia, CC BY-SA 3.0 )
Ágra, známá též jako Rudá pevnost. V době Mughalské říše odtud řídili celou zemi. Je rovněž součástí dědictví UNESCO. (Kredit: Hans A. Rosbach, Wikipedia)

Oblast a město  Chitrakoot se nacházejí v centrální Indii. Na jihu státu Uttarpradéš. Místo máme  v povědomí jako nejlidnatější indický stát, kam se jezdí na dovolenou  za Tádž Mahalem a červenou Pevností. Díky švédské doktorandce se nyní tato úrodná oblast a centrum hinduismu zařadila mezi nejdůležitější paleontologické lokality, vydávající svědectví o nejstarších podobách pozemského života. Ze sedimentů se podařilo vydolovat dokonce dva druhy pravěkých řas. Oba nálezy mají anatomicky co do činění s dnešními ruduchy (Rhodophyta), neboli červenými řasami. Jedny jsou primitivnější vláknité, druhé laločnaté (baňatější) se složitější stavbou těla.

 

K nejstarším památkám na život patří stromatolity - dílo primitivních bakterií a sinic. Fotografie je ze Žraločí zátoky v Austrálii. (Kredit Paul Harrison, Wikipedia)
K nejstarším památkám na život patří stromatolity - dílo primitivních bakterií a sinic. Fotografie je ze Žraločí zátoky v Austrálii. (Kredit Paul Harrison, Wikipedia)

Stromatolity

Stromatolity jsou vápnité usazeniny, které za svůj vznik vděčí porostům bakterií a sinic v mělkých vodách. Zbytky kolonií stromatolitů přežívají až dodnes, např. u pobřeží Austrálie. Mikroorganismy, které se podílely na jejich tvorbě, patřily mezi první fotosyntetizující organismy a jejich zásluhou se atmosféra obohatila kyslíkem. Stromatolity patří mezi nejstarší zkameněliny z prekambrických usazenin.

 

Burgesské břidlice ve Skalistých horách v Britské Kolumbii se pyšnily výskytem nejstarších fosilií červených řas. Už to ale několik dnů neplatí. (Kredit: Mark A. Wilson
Burgesské břidlice ve Skalistých horách v Britské Kolumbii se pyšnily výskytem nejstarších fosilií červených řas. Už to ale několik dnů neplatí. (Kredit: Mark A. Wilson)

Těm nejstarším je okolo 3,5 – 3,7 miliard let. O horninách v Chitrkoot se původně myslelo, že jsou z období kambria a staré  540 milionů let.  Novou metodou  radiometrického datování se zjistilo, že jsou o miliardu letitější. Na stromatolitické horniny ani to není nic moc. Jenže  právě v těch se objevují fosilie vyšších organismů, než jsou bakterie a sinice. Dnes jim říkáme červené řasy. A na ty to už moc je.

Kámen porostlý červenou řasou Bangia (Kredit: SOA)
Kámen porostlý červenou řasou Bangia (Kredit: SOA)


Červené řasy

Se tradičně řadí do říše rostlin (obsahují chlorofyl).  I ony za svůj zvyk vděčí symbióze se sinicemi. Charakteristické pro řasy ale je, že nemají dvě obalové  membrány původem z endoplazmatického retikula. Právě to je už pro většinu dnešních eukaryot znakem typickým. Jako zásobní látku si červené řasy (ruduchy) tvoří škrob. Ten je svou stavbou podobný glykogenu, a proto se řasy používají na přípravu pokrmů. Polysacharidovou buněčnou stěnu si tyto organismy vyztužují celulózou.

Bangia je mnohobuněčný fotosyntetizující organismus – rostlina. (Kredit: SOA)
Bangia je mnohobuněčný fotosyntetizující organismus – rostlina. (Kredit: SOA)

O jejich starobylosti svědčí jejich rozmnožování. Zvládají to nepohlavně (monospórami) i pohlavně.  Samičí gameta je už větší, než ta samčí. Nějaké bičíkaté stádium, připomínající pohyblivou spermii, byste u nich ale hledali marně.

 

Fylogeneze

Až doteď se všude dočteme, že nejstarší zkameněliny vláknitých řas pocházejí z arktické Kanady a islandského Somerset. Tamní nálezy se jako ty indické rovněž nápadně podobají těm dnešním řasám (rodu Bangia). Jejich stáří je ale „jen“ 750 – 1250 milionů let. Nedávno se podobně vypadající zkamenělé řasy našly také v čínském Dou-šan-tuo. Ty ale nestojí ani za řeč. Je jim jen „pouhopouhých“ 570 milionů let.

 

A tak vypadá ve světelném mikroskopu (Kredit: Jan Kaštovský)
A tak vypadá ve světelném mikroskopu (Kredit: Jan Kaštovský)

Nynější nález řas v Indii je podstatně jiná káva. Nejen, že protagonistům by táhlo už na 160 milionů křížků, ale také, že o pravidelných kosodélníkových destičkách, které ve fosilizovaných buňkách objevil tomograf, si vědci myslí, že šlo o součást chloroplastů - organel uvnitř rostlinných buněk, kde probíhala fotosyntéza.

 

Z toho všeho vyplývá, že mnohobuněčný život, kterému říkáme „moderní“, se vyvinul mnohem dříve, než jak jsme si to v našich představách nalinkovali a jak se o tom v učených knihách píše.

 

Tak vypadá v elektronovém mikroskopu bangii podobná indická pra-řasa, které se dostalo názvu Rafatazmia. Pojmenována byla podle indického paleontologa Rafat Azmi, jehož paleontologické nálezy byly dlouho neprávem znevažovány.  (Kredit: Sallstedt et al.,2017)
Tak vypadá v elektronovém mikroskopu bangii podobná indická pra-řasa, které se dostalo názvu Rafatazmia. Pojmenována byla podle indického paleontologa Rafat Azmi, jehož paleontologické nálezy byly dlouho neprávem znevažovány. (Kredit: Sallstedt et al.,2017)

Dnes mezi červené řasy řadíme asi 5000 druhů. Řada z nich je sladkovodních. Daří se jim ale jen v čistých vodách. Třetí nejvodnatější řeka světa Ganga, z jejíhož údolí nynější nález pochází, je pro Indy elixírem života. Její břehy lemují gháty – posvátná místa označená lingamem, falickým symbolem představujícím Šivu. U těchto sestupových míst se lidé koupou, meditují, perou prádlo a nabírají užitkovou vodu. Do Gangy ale také plynou průmyslové a biologické splašky, a lidnatost krajiny  s posvátnými místy udělala své.

 

Geobioložka Therese Sallstedt: „Když jsem ve struktuře stromatolitu narazila na složitější a robustnější struktury, které na první pohled nebyly produktem bakterií ani jednobuněčných či vláknitých sinic, musela jsem třikrát dokola obejít budovu, než jsem se uklidnila a svému školiteli oznámila, co jsem právě objevila.“  (Foto: Johannes Lundberg, Naturhistoriska riksmuseet)
Geobioložka Therese Sallstedt: „Když jsem ve struktuře stromatolitu narazila na složitější a robustnější struktury, které na první pohled nebyly produktem bakterií ani jednobuněčných či vláknitých sinic, musela jsem třikrát dokola obejít budovu, než jsem se uklidnila a svému školiteli oznámila, co jsem právě objevila.“ (Foto: Johannes Lundberg, Naturhistoriska riksmuseet)

Biologicky vzdělanější část populace začíná mít s vkročením do špinavé vody problém.  I když zdravotníci už Gangu pasovali na nejznečištěnější řeku světa, pro věřící je  čištění jejích vod určených k očistě nemyslitelné a  i chemickou úpravou by voda přišla o své zázračné účinky. Proč se o tom zmiňujeme? Protože, jak už jsme předeslali, řasám se daří jen v čisté vodě, a tak za další miliardu let v tamních sedimentech nejspíš už nikdo žádné fosilie ruduch nenajde.

 

Miliardám let navzdory jsou na Rafanasii dobře patrné detaily, včetně přepážek na jejím vláknitém těle.  Kredit: Stefan Bengtson et al. 2017)
Miliardě let navzdory jsou na Rafanasii dobře patrné detaily, včetně přepážek na jejím vláknitém těle. Kredit: Stefan Bengtson et al. 2017)

Jak to tedy s životem na Zemi bylo a co na tom nález mění?

Na představě, že Země vznikla před asi 4,5 až 4,6 miliardami let, se nemění nic. Stejně tak zůstává v platnosti, že se život poprvé objevil asi před 3,7 až 4,2 miliardami let. U tohoto čísla ale je potřeba mít na mysli něco jako mořské bakterie. Tedy jednobuněčné organismy, které ještě neměly buněčné jádro.

Názor si ale nyní musíme změnit u velkých mnohobuněčných organismů, jakými jsou řasy a kterým říkáme eukaryotické organismy. Ty nejstarší z ruduch se měly objevit před 1,2 miliardou let. Takovou představu nám vnukly nálezy fosilií červených řas z vyhlášeného naleziště kanadské Arktidy. Nynějším indickým fosíliím je ale o čtyři sta milionů let více. Tím se staly rekordmankami hned dvakrát. Nejen že jsou nejstaršími řasami, ale také i nejstaršími "rostlinami", jejichž fosilie se nám do dnešních dnů zachovaly.

 

Snímek fosilie odpovídající stonku červené řasy pořízený tomografem (Synchrotron-Radiation X-ray Tomographic Microscopy).Obraz je elektronicky dobarven. Kredit: Stefan Bengtson et al. 2017)
Snímek fosilie odpovídající stonku červené řasy pořízený tomografem (Synchrotron-Radiation X-ray Tomographic Microscopy).Obraz je elektronicky dobarven. Kredit: Stefan Bengtson et al. 2017)

Rostliny, jak známo, mají klíčovou roli pro vyspělejší formy života a jejich vznik je spojován s tzv. dominovým efektem. V případě červených řas jde už o eukaryota, kam řadíme rostliny, houby a živočichy. Nynější nález nám dává jasně najevo, že první větve stromu života si musíme posunout dál do minulosti. A o pořádný kus! Téměř půl miliardy let.

 

Závěr

Za těmi nejvýznačnějšími paleontologickými artefakty se jezdilo do nehostinných míst. Ať už to byla Severní Amerika a burgesské břidlice, odkud je i strunatec Pikaia, nebo téměř neosídlená hornatina Tibetu v čínské provincii Jün-nan. Teď budou kroky hledačů fosilií směřovat do nejlidnatější oblasti světa - úrodného údolí řeky Gangy.

 

Literatura

Stefan Bengtson et al, Three-dimensional preservation of cellular and subcellular structures suggests 1.6 billion-year-old crown-group red algae, PLOS Biology (2017). DOI: 10.1371/journal.pbio.2000735

 

 


 

Poznámka redakce


Upozornění na aktuální akce

21. března 2017

Přednáška dr. Karoline Kjesrudové: Mary from European sources to indigenous adaptations

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy Vás srdečně zve na přednášky dr. Karoline Kjesrudové z Univerzity v Oslu, která na základě skandinávských písemných i vizuálních památek popíše, jak změny v pojetí Panny Marie souvisely se strategií církve i se změnami ve společnosti v průběhu středověku.V úterý 21. 3. se na FHS UK (U Kříže 8, Praha 5) v místnosti 2080 uskuteční přednáška s názvem Mary from European sources to indigenous adaptations.

22. března 2017

Přednáška dr. Karoline Kjesrudové: From the Mother of God to the Mother of Mary

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy Vás srdečně zve na přednášky dr. Karoline Kjesrudové z Univerzity v Oslu, která na základě skandinávských písemných i vizuálních památek popíše, jak změny v pojetí Panny Marie souvisely se strategií církve i se změnami ve společnosti v průběhu středověku.

Ve středu 22. 3. se na FF UK (Jana Palacha 2, Praha 1, místnost č. 104) uskuteční přednáška s názvem From the Mother of God to the Mother of Mary.

30. března – 1. dubna 2017

Konference k 20. výročí úmrtí Bohumila Hrabala

Fakulta humanitních studií UK srdečně zve na mezinárodní konferenci Schizofrenická historiografie. Literatura Bohumila Hrabala v dějinných zlomech krátkého 20. století, která se uskuteční v Nymburku na přelomu března a dubna.Konference se koná k 20. výročí úmrtí Bohumila Hrabala a zúčastní se jí řada specialistů na Hrabalovo dílo.

Datum: 20.03.2017
Tisk článku

Noční rasa - Barker Clive
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 196 Kč
Noční rasa
Barker Clive
Související články:

Nejstarší mnohobuněčný organismus, nebo pseudofosilie?     Autor: Dagmar Gregorová (01.07.2010)
Veliký virus řas překvapivě objeven v lidech     Autor: Stanislav Mihulka (24.11.2014)
Nejmenší živý organismus     Autor: Josef Pazdera (02.03.2015)
Podobá se to mořskému koníkovi, ale je to Phyllopteryx dewysea     Autor: Josef Pazdera (14.01.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace