Němečtí vědci spustili xenonové umělé Slunce  
V německém Juelichu mají ohromný lustr s xenonovými reflektory, který dovede vytvořit teplotu až 3 tisíce stupňů Celsia. Používají ho k experimentování s rozkladem vody na vodík a kyslík.

 

Synlight. Kredit: DLR.
Synlight. Kredit: DLR.

V Německu teď provozují největší umělé Slunce na světě. Před pár dny tam spustili zařízení, s nímž testují nové technologie výroby paliv šetrných vůči klimatu. Bohužel to zatím není fúzní reaktor, jak by někdo mohl čekat. Ve skutečnosti jde o ohromné svítidlo pojmenované „Synlight“, které se skládá ze 149 výkonných xenonových obloukových reflektorů. Taková světla se používají například v kinech, kde simulují přírodní sluneční září, která bývá v Německu nedostatkovým zbožím.

 

Příprava experimentu. Kredit: DLR.
Příprava experimentu. Kredit: DLR.

Zařízení v německém Juelichu, asi 30 kilometrů západně od Kolína nad Rýnem, mají na starosti vědci Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR). Když soustředí záři všech reflektorů na plošku o rozměrech 20 krát 20 centimetrů, tak tím dosáhnou záření, které odpovídá 10 000-násobku běžného množství slunečního záření, dopadajícího na plošku této velikosti. Takovým mohutným zářením vznikne výheň o teplotě až 3 tisíce stupňů Celsia. Vedoucí Institut pro solární výzkum Bernhard Hoffschmidt a jeho spolupracovníci pak v této výhni testují nové technologie pro výrobu vodíku.

 

Sídlo DLR v Berlíně. Kredit: Chmee2 / Wikimedia Commons.
Sídlo DLR v Berlíně. Kredit: Chmee2 / Wikimedia Commons.

Mnozí odborníci věří ve vodík jako v palivo budoucnosti. Když vodík spálíte, tak se přitom neuvolní žádná sloučenina uhlíku, nýbrž pouze vcelku oblíbená voda. S vodíkem to ale není úplně jednoduché.

Zařízení Synlight. Kredit: DLR.
Zařízení Synlight. Kredit: DLR.

Je to sice daleko nejběžnější prvek ve vesmíru, na Zemi je ovšem vodík jako prvek docela vzácný. Aby se mohl stát palivem, je ho nejprve nutné nějakým způsobem získat. Jednou z možností je rozložení molekul vody, čímž vznikne kyslík a vodík. Běžně se k tomu využívá elektrolýza vody, k čemuž je zapotřebí elektrický proud. Hoffschmidt s kolegy doufají, že se jim povede elektřinu z celého procesu vynechat tím, že použijí velké množství slunečního záření. Zařízení Synlight má v tuto chvíli výkon 350 kW.

Vodík je doopravdy výbušný. Kredit: Gus Pasquerella / Wikimedia Commons.
Vodík je doopravdy výbušný. Kredit: Gus Pasquerella / Wikimedia Commons.

 

Aby bylo možné tímto způsobem vyrábět elektřinu v průmyslovém měřítku, tak vědci budou muset pořídit ještě tak asi desetkrát vyšší výkon. Experti odhadují, že by to mohlo trvat tak asi jedno desetiletí, pokud takový výzkum najde oporu v průmyslu. Konečným cílem je samozřejmě využití solární energie. Postavit experiment Synlight přišlo daňové poplatníky asi na 3,5 milionů euro a k provozu po dobu 4 hodin spolyká tolik elektřiny, jako dům se čtyřčlennou rodinou za celý rok. Rozhodně by bylo lepší brát energii od Slunce.

 

Hoffschmidt připouští, že ani vodík není jako palivo zcela bez problémů. Mimo jiné je úžasně výbušný, jak by jistě dosvědčila nacistická vzducholoď Hindenburg. Zároveň lze ale vodík smíchat s oxidem uhelnatým z obnovitelných zdrojů, čímž by mohl vzniknout například šetrný kerosen pro leteckou dopravu. A zajímavých aplikací vodíků je pochopitelně mnohem víc.

Video :  Scientists Create Artificial Sun to Generate Clean Energy


Literatura
New Atlas 24. 3. 2017.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 29.03.2017
Tisk článku

RN Ni?a V. Rojo Cuadros -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 1249 Kč
cena: 1111 Kč
RN Ni?a V. Rojo Cuadros

Související články:

Nová termosolární megaelektrárna v Arizoně     Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2013)
Průlomový solární článek vyrábí palivo z oxidu uhličitého a slunečního záření     Autor: Stanislav Mihulka (02.08.2016)
Co nám současný podzim říká o možnostech německé Energiewende     Autor: Vladimír Wagner (11.11.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni