Proč Hawking tak spěchá s kolonizací dalších planet?  
Stephen Hawking se nechal slyšet, že lidstvo musí osídlit další planety nikoliv za tisíc let, jak se domníval před rokem, ale už za sto let. Jedině tak si prý zajistí přežití. Co k tomu Hawkinga vede?

 

Terraformovaný Mars. Kredit: Daein Ballard / Wikimedia Commons.
Terraformovaný Mars. Kredit: Daein Ballard / Wikimedia Commons.

Vědecká a mediální superstar v tom nejlepším smyslu slova, tedy Stephen Hawking, čas od času vypustí nějaké prohlášení, které se ani tak moc netýká jeho odborné specializace, ale osudů celého lidstva. Pravidelně budí velkou pozornost a obvykle i tučné kontroverze. Nakonec ale proč ne, podobné věci v dnešní době vypouští spousta lidí a Hawking je jedním z mála, kterým stojí za to dopřát sluchu.

 

 

Stephen Hawking (2006). Kredit: volně dostupné / Wikipedia.
Stephen Hawking (2006). Kredit: volně dostupné / Wikipedia.

Teď Hawking v nové sérii vědecké show BBC jménem Tomorrow´s World prohlásil, že lidstvo má pouhých sto let na to, aby osídlilo nejméně jednu další planetu. A zajistilo si tím své přežití. Astrobiolog a popularizátor Dirk Schulze-Makuch z Washingtonské Státní univerzity v Pullmanu to rozebral pro vědecky populární časopis a web New Scientist.


Zásadní otázkou totiž je, co vedlo Hawkinga k tomu, aby změnil názor? K téhle věci se totiž vyjádřil i loni s tím, že lidé mají na velký únikový plán asi tak tisíc let. Proč Hawking svůj odhad radikálně zkrátil? Dnešní svět je v některých ohledech jistě o poznání dramatičtější než loni a nepochybně je i celkově turbulentnější, než po vítězství Západu ve studené válce na konci devadesátých let. To jsou ale spíše jenom takové geopolitické pocity. Existují ke změně Hawkingova odhadu nějaké tvrdé vědecké důvody?

 

 

Megacatastrophes! Nine Strange Ways the World Could End
Megacatastrophes! Nine Strange Ways the World Could End

Vnější faktory v kosmickém prostoru se zdají být stále víceméně stejné. Slunce svítí a pokojně fúzuje vodík na hélium. Pravděpodobnost zásahu velkým meteoritem nebo kometou se nezvýšila, stejně jako pravděpodobnost nebezpečné exploze blízké supernovy. Inteligentní a tudíž nebezpečné civilizace nejsou nikde v dohledu, rádiové signály z vesmíru jsou stejně marné jako vždycky.

 


Čeho se tedy slavný fyzik obává? Jsou to snad nanotechnologie, které by podle představ science-fiction mohly proměnit Zemi v kupu slizu? Anebo vychytralé umělé inteligence, kterým science-fiction připisuje chuť vládnout planetě a z lidí udělat v nejlepším případě baterie? Schulze-Makuch a jeho kolega popularizátor vědy David Darling před pár lety sepsali knihu o nebezpečích pro lidstvo „Megacatastrophes! Nine Strange Ways the World Could End“, v níž hodnotí míru rizika vybraných hrozeb „katastrofometrem“. Podle jejich hodnocení představují největší riziko budoucí pandemie, především bakterie rezistentní na antibiotika a smrtící viry.

 

 

Začneme s kolonizací Měsíce? Kredit: NASA / Dennis M. Davidson.
Začneme s kolonizací Měsíce? Kredit: NASA / Dennis M. Davidson.

Na druhou stranu, dosavadní vývoj ukazuje, že pokud budeme dál rozumně financovat lékařský výzkum, tak se vlastně není moc čeho bát. Zvládáme to a je to jenom otázkou času a peněz.

Poslední dobou se objevuje spousta nového pesimismu kolem globálního oteplování. I v tomto případě je to ale spíše otázka času, peněz, a také politické vůle. Na obzoru se již rýsují technologie, které nám umožní přinejmenším tlumit následky emisí skleníkových plynů, pokud budeme chtít.

 


Když se to všechno sečte, od loňska se neobjevila žádná nová extrémní hrozba, která by do sto let mohla vést k zániku lidstva. Jsou tu jenom stávající hrozby, o nichž už víme. Když pomineme možnost, že si Hawking omylem smazal jednu nulu, a všelijaké spiklenecké bláznivosti, tak podle Schulze-Makucha Hawking možná jenom méně věří ochotě a schopnostem lidstva spravovat planetu Zemi s její unikátní biosférou.


Ať tak či onak, na osídlení dalších planet není ve skutečnosti nic špatného. Měli bychom se do toho pustit co nejdříve, z mnoha důvodů. Nejen kvůli snížení statistické pravděpodobnosti vyhynutí lidstva. Kolonizovat planety bude úžasné dobrodružství. Na své si přijde i věda, v planetárních naukách máme co dohánět. A bude to i velmi přínosné pro rozvoj nových technologií. Kolonizování nových světů přinese bezpočet problémů, které bude nutné vyřešit. A mnohá z těchto řešení se pak nepochybně uplatní i tady dole na Zemi.

Video:  Stephen Hawking: Humans Will Need To Leave Earth To Survive


Literatura
New Scientist 10. 5. 2017.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 12.05.2017
Tisk článku

Stephen Hawking - Jeho život a dílo - Fergusonová Kitty
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 319 Kč
Stephen Hawking - Jeho život a dílo
Fergusonová Kitty
Související články:

Zruší Stephen Hawking horizonty událostí?     Autor: Stanislav Mihulka (25.01.2014)
Hawking rozvířil obavy o umělou inteligenci     Autor: Stanislav Mihulka (06.12.2014)
Ukryjeme se před zvědavým pohledem mimozemšťanů pomocí laserů?     Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace