V jižním Peru našli fosilii pravelryby, byla zubatá a nohatá  
Velryby to v životě neměly lehké. Aby se z nich stali savci, musely nejprve vylézt z vody. Až už byly pokryty srstí, měly ušní boltce a chodily po čtyřech, tak si to zase rozmyslely a vrátily se do vody. Nyní vědci jednoho jejich prapředka vykopali. Fosilie je stará 36,4 milionu let a vypovídá o dnešních plejtvácích, keporkacích i velrybách grónských, zajímavý příběh.
Místo nálezu fosilie pánev Pisco v jižním Peru je stratigraficky podrobně zmapována.  (Kredit: Claudio Di Celma, 2015)
Místo nálezu fosilie pánev Pisco v Peru je stratigraficky podrobně zmapována. (Kredit: Claudio Di Celma, 2015)

Dnes se největší z největších gigantů na Zemi živí planktonem. Cedí ho přes kostice. V žádném případě tu ale nejde o zuby. Jsou to keratinové výrůstky, spíše takové vlasy. Jen nejsou kulaté, ale rostou jako plátky z okraje horní čelisti. A právě tyto filtry velrybí prapředek neměl. Měl ještě zubiska, kterými se v případě potřeby dokázal kolem sebe pořádně ohánět.

Anatomové se už nějakou dobu spolu s genetiky začínají shodovat na tom, že kytovce už nadále nebudou vést jako samostatný řád. Mají toho totiž hodně společného se sudokopytníky. Například stavbu placenty a žaludku, složení proteinů krevního séra i mateřského mléka a stejně tak podobnost chromozomální. Ponovu z nich fylogeneticky udělali skupinu sudokopytníků.

Začátek vykopávek něčeho, co se později ukázalo být kostrou  pravelryby. (Kredit: Giovanni Bianucci)
Začátek vykopávek něčeho, co se později ukázalo být kostrou  pravelryby. (Kredit: Giovanni Bianucci)

Nyní nalezený exemplář velrybího spolku pochází z jižního Peru, lokality Pisco. Stal se nejstarším známým členem  kosticovitých (latinsky mysticeti).  Má sice zuby, ale v porovnání s těmi dnešními to byl prcek. Na délku měřil jen něco mezi 3,75-4 metry. Jinak řečeno, eocenní velryba byla menší než kterýkoli z jejích dnes žijících příbuzných. 

I když šlo o dravce živícího se rybami, tvar lebky vede vědce k závěru, že jde o exemplář z přelomové doby. Kdy docházelo ke speciaci - rozštěpení kytovců na kosticovce (velryby, plejtváci) a ozubené (kosatky, delfíni, vorvani,…). Lebeční proporce svědčí o tom, že zvíře mělo jakýsi lalok. Také postavení zubů se u něj začalo měnit. Spíše šlo o jakýsi „sací bagr“.

Paleontologové z Muzea v Limě a Paříže s poněkud zimrmanovským tvrzením: „Tam uvnitř vidíte část kostry tvora Mystacodon selenensis.“   (Kredit: Giovanni Bianucci)
Paleontologové z Muzea v Limě a Paříže s poněkud cimrmanovským tvrzením: „Tam uvnitř vidíte část kostry tvora Mystacodon selenensis.“   (Kredit: Giovanni Bianucci)

Předchůdci velryb se ponořovali ne proto, aby kořist ve vodě honili a zakusovali se do ní, ale aby ji do své tlamy „nasály“. Podle ichtyologů tudíž měli i jiný jídelníček. Byly to vlastně velryby rybožravé.

 

Takový kosticový hřeben, jaký mají dnešní velryby, ty pravěké ještě neměly. (Kredit: Anon at NOAA Fisheries Service)
Takový kosticový hřeben, jaký mají dnešní velryby, ty pravěké ještě neměly. (Kredit: Anon at NOAA Fisheries Service)


Také fosilizovaná pánev nalezeného tvora poskytla překvapení. Mystacodon, jak se tvoru odborně říká, měl dokonce zadní končetiny. Pravda, byly drobné, ale kosti v nich byly spojeny pomocí kloubů a končetiny vyčnívaly od těla do strany. Takže to, laicky řečeno, byly „nohaté  velryby“. Těm dnešním už po zadních končetinách zbylo jen několik titěrných kloubně nespojených kůstek. Také už nevyčnívají z těla a kůstky nemají ani kontakt s páteří. To, že nalezený velrybí předek nohy ještě měl, poněkud mění představu, jak rychle se nefunkčních a překážejících rudimentů velryby zbavovaly.

Ilustrace tvora Mystacodon selenensis, který kdysi brázdil pobřežní vody dnešního Peru. Credit: Alberto Gennari
Ilustrace tvora Mystacodon selenensis, který kdysi brázdil pobřežní vody dnešního Peru. (Kredit: Alberto Gennari)

U končetin si evoluce dávala na čas. Nešlo jí to tak rychle, jak se dosud předpokládalo.

 

 

 


Literatura

Current Biology, Lambert et al.: "Earliest Mysticete from the Late Eocene of Peru Sheds New Light on the Origin of Baleen Whales"

http://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(17)30435-9 ,

DOI: 10.1016/j.cub.2017.04.026

Autor: Josef Pazdera
Datum: 14.05.2017
Tisk článku

Kameny, minerály, fosilie - Rüterová Martina
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 189 Kč
cena: 160 Kč
Kameny, minerály, fosilie
Rüterová Martina
Související články:

Naši předci měli chapadla     Autor: Josef Pazdera (28.04.2015)
Sekli se paleontologové o miliardu?     Autor: Josef Pazdera (20.05.2016)
Výzkum ptáků straní představě, že dinosauři byli málomluvní     Autor: Josef Pazdera (13.07.2016)
Proč mají želvy krunýř?     Autor: Josef Pazdera (18.07.2016)
Z „červeného genu“ vědci vyčetli, že dinosauři viděli barevně     Autor: Josef Pazdera (08.08.2016)
Proč je panda velká černobílá?     Autor: Josef Pazdera (07.03.2017)
Žirafí krk vrací úder     Autor: Pavel Houser (11.03.2017)



Diskuze:

To se mi nezdá.

Jaroslav Pešek,2017-06-08 05:45:27

To se mi nezdá. Nejsou náhodou zadní ocasní plochy pozůstatky končetin? To by pak měl 6 končetin.

Odpovědět

Hlavně že ještě k tomu

Josef Blecha,2017-05-18 12:37:46

nebyla kulatá a chlupatá, to by ji v té vodě brzdilo.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace