Kdo jsou vlci z pravěkých obrazáren?  
Skutečně zemědělství vzniklo kvůli chrámu, krávy byly původně určeny na oběti a vlci z paleolitických malbách jsou něco jako Vlk z Wall Streetu? A je nejstarším řemeslem vylupování hrobů?

Archeologie nám dává určitou představu nejen o hmotných památkách, ale i o myšlení lidí, kteří je vytvořili. Když najdeme pravěký obrázek slunce, můžeme si říkat, že tehdy bylo důležitým božstvem. U prvních dokladů pohřbů předpokládáme, že tehdy lidé nějak věřili v posmrtný život. Pochopitelně to tak být vůbec nemusí, konec konců i názory na pravěké pohřebnictví se různí; neandrtálské pohřby se dnes často zpochybňují, naopak ale ve španělské Atapuerce se pohřbívat začalo zřejmě už před nějakými 200 tisíci lety.

Nástěnné malby z Çatal Hüyüku – býk, jelen a lidé. (Foto Georges Jansoone – JoJan, Museum of Anatolian Civilizations, Ankara Turecko, CC BY-SA 3.0)
Nástěnné malby z Çatal Hüyüku – býk, jelen a lidé. (Foto Georges Jansoone – JoJan, Museum of Anatolian Civilizations, Ankara Turecko, CC BY-SA 3.0)

Spolehlivějším pramenem než archeologické nálezy jsou samozřejmě písemné památky, ty však máme k dispozici jen pro relativně krátké, nejmladší období dějin. Proto existuje i obor zvaný kognitivní archeologie, který se z archeologických nálezů pokouší vydedukovat něco o myslích dávných lidí. Jihoafrický archeolog David Lewis-Williams na to jde poměrně radikálně, jak se lze přesvědčit v jeho knihách Mysl v jeskyni a Uvnitř neolitické mysli.

 

Vědecké hypotézy, nebo báchorky?

Řada jeho tvrzení připomenou nám, kteří jsme ještě absolvovali dějepis před listopadem 1989, marxismus, Lewis-Williams ho ovšem staví v určitém ohledu na hlavu. Materiální pokrok podle něj spíše kopíroval změny ideologií a náboženství. Takže, když to brutálně zjednodušíme, to prý nebylo tak, že by si lidé ochočili krávy, aby si zajistili zdroj mléka a masa, a až poté je začali uctívat. Nene, soudí Lewis-Williams, nejprve je naopak uctívali, no a potom je začali chytat, protože vlastník „božstva“ tím samozřejmě demonstroval svoji moc a mohl si dělat nárok na nadvládu nad ostatními členy skupiny. Teprve později mělo někoho napadnout, že kráva se celkem hodí i pro zcela světské účely.

 

Williams vidí náboženství právě především jako prostředek sociální dominance (srovnejte s marxistickou charakteristikou náboženství jako opia pro lid; ale nakonec tohle dává smysl i z hlediska standardní evoluční biologie). Takže jeho další výklady se mnohdy nesou v podobném duchu: Různá zvířata v jeskyních z mladšího paleolitu Williams, tvrdí, nesymbolizují nutně kořist a lovecké rituály, ale spíše jsou odrazem společenských struktur – zase brutálně zjednodušeně, třeba vlci jsou šéfové a pronásledovaní býložravci tehdejší loseři, všemožní vyděděnci a tlupy, které prohrály, skutečné vlky znázorňují asi tolik jako Vlk z Wall Streetu. Rituály spojené s obrazárnami a uměním mladšího paleolitu byly také třeba prostředkem, jak si Homo sapiens sdělovali, že jsou něčím víc než neandrtálci, kteří podobné obřady nepraktikovali; je fakt, že dříve prezentovanému medvědímu kultu neandrtálců se už dnes moc nevěří, ale samozřejmě Williamsovy výklady působí poněkud jako vycucané z prstu. Už proto, že obrazárny mladšího paleolitu vznikaly dávno po vymření neandrtálců a nakonec se umění provozovalo všude, i tam, kde se Homo sapiens s žádným jiným druhem člověka nesetkali.

 

David Lewis-Williams při sestupu do jedné části jeskyně Chauvet. (Foto: Jean Clottes/Geoff Blundell, Wikipedia, CC BY-SA 3.0)
David Lewis-Williams při sestupu do jedné části jeskyně Chauvet. (Foto: Jean Clottes/Geoff Blundell, Wikipedia, CC BY-SA 3.0)

 

Mimochodem, jak se ukazuje výše, Williams se také značně odchyluje od marxistické představy nějaké dávné rovnostářské předtřídní společnosti. Kdepak, říká, to, že z dnešního pohledu byli tehdy všichni totálně chudí, neznamená vůbec, že by si byli rovni. Pro neolit předpokládá třeba existenci lidských obětí „těch dole“. Ono stejně, z pohledu evoluční psychologie je majetek spíše prostředkem v sexuální kompetici, nikoliv cílem sám o sobě. Tehdejší šéfové možná neměli jachty ani platinové kreditní karty, ovšem privilegovaný přístup k sexu jim náležel i bez toho.

 

Neolit a psychedelika

Ještě zpět ke vztahu mezi vývojem náboženství a ekonomicko-technologickými změnami. V případě počátku neolitu máme někdy tendenci si myslet, že zemědělství odstartovala změna podnebí – nebo ho alespoň umožnila. Pro Williamse ale lidé nejprve začali namísto jeskyň užívat pro náboženské účely stavby, které si sami vybudovali. Teprve odtud se měl vyvinout přístup aktivně měnit okolní prostředí, nespokojit se jen se sběrem planě rostoucího obilí, ale zkusit ho nějak aktivně měnit, šlechtit a sít. Proč že to? Protože tehdejší obyvatelé Göbekli Tepe na jihovýchodě Turecka chtěli být v neustálém kontaktu se svými božstvy, jednou postavený monumentální chrám šlo těžko stěhovat. Navíc se do něj začaly pořádat i jakési svaté poutě (to už, jak se zdá, si autor hypotézy ovšem úplně cucá z prstu), poutníky bylo třeba živit, pročež se začalo pěstovat obilí. Představu prý dokonce potvrzují genetické analýzy, pšenice byla poprvé domestikována asi někde zde. Je samozřejmě otázka, co to dokazuje…

(Konkurenční, neméně zábavná teorie, říká, že obilniny se začaly pěstovat kvůli pivu. Riziko smrti hladem by člověk byl ochoten podstoupit, kvůli tomu by se na poli nikdo nedřel, ale s vidinou toho, že se bude moct opít…)

Kognitivní vědy se obecně zabývají myslí ve smyslu poznávacích procesů. Lewis-Williams se v této souvislosti soustřeďuje i na změněné stavy vědomí, z nichž podle něj povstává i vlastní náboženství. Šéfové jsou ti, kteří si tyto stavy umí lépe navozovat a lépe o svých „nadpřirozených“ vlohách přesvědčují ostatní. Změněné stavy vědomí může vyvolat smyslová deprivace v jeskyni, dechové cvičení nebo samozřejmě i různé halucinogeny, což všechno mělo stát u počátku prvních kosmologií. Williams netvrdí, že tímto způsobem se člověku dostává nějakého „skutečného poznání“, distancuje se od hnutí jako hippies nebo new age. Generování různých fantaskních vizí je pro něj prostě vlastností mozku. Klade velký důraz na neurologická zkoumání, která jsou pro něj jádrem kognitivní archeologie vůbec; tím se však objevuje těžká otázka: protože lidé Homo sapiens ve všech kulturách mají mozky zhruba stejné, proč se náboženské projevy tak odlišují? Podobně jako na vnější prostředí budou samozřejmě i na vnitřní neuorologické podněty různí jednotlivci i různé kultury jako celek reagovat různě – což je jistě pravda, ale tvrzení celkem vágní.

Nevím nevím, zda zrovna třeba z malby v Altamiře toho lze seriózně vyčíst tolik, jak si představuje David Lewis-Williams. Jeho texty mi přijdou spíš jako kuriozita a nadsázka, ale snad alespoň zábavná. Nicméně bych byl nakloněn si (naivně realisticky) myslet, že vlci pronásledující tury na pravěké malbě jsou prostě vlky pronásledujícími tury, nikoliv důvtipnou symbolickou metaforou o pánech a kmánech.

 

Zdroj:

David Lewis-Williams: Mysl v jeskyni, Academia 2007

David Lewis-Williams: Uvnitř neolitické mysli, Academia 2009

 

Jak to bylo s nejstarším chrámem

Jak je ošidné zakládat rozsáhlé teorie jen na několika málo skutečnostech, ukazuje ovšem následující zjištění. V roce 2011 se objevila teorie, podle níž Göbekli Tepe vůbec nemuselo být chrámovou stavbou. Archeolog Ted Banning z University of Toronto došel k závěru, že místo bylo zřejmě trvale osídleno a probíhalo zde mletí obilí, příprava pokrmů, opracovávání pazourku a jiné každodenní úkony (což samozřejmě neznamená, že se zde současně nemohly uskutečňovat rituály).

 

Záhada prvních krav

Lewis-Williams soudí na základě uměleckých artefaktů, že k domestikaci skotu došlo v maloasijském Çatal Hüyüku. Mezinárodní vědecký tým (CNRS, National Museum of Natural History - Francie, University of Mainz – Německo, UCL – Velká Británie) došel ale v roce 2012 k závěru, že všechny domácí krávy jsou potomky asi jen 80 jedinců ochočených v Íránu. Krávy se podle všeho podařilo ochočit jen jednou, jsou to prostě zvířata silná (samci), s nimiž to není jen tak.

Abychom však Williamsovi nekřivdili; fakt, že se skot podařilo domestikovat jen jednou, ukazuje, že šlo o událost nějak netypickou, zvláštní. Williams ostatně netvrdí, že by s kultem byly spojeny veškeré domestikace, u koz a ovcí se celkem všichni shodují na ekonomické motivaci.

Pavlu Houserovi se podařilo sestavit sbírku kuriozit, zajímavostí, hypotéz, sporů i dedukcí – a hlavně dobré zábavy. Nakladatel: Nová vlna, počet stran: 370, 129 Kč. Podrobnosti zde. Koupit lze na Palmknihy a Kosmas.
Pavlu Houserovi se podařilo sestavit sbírku kuriozit, zajímavostí, hypotéz, sporů i dedukcí – a hlavně dobré zábavy. Nakladatel: Nová vlna, počet stran: 370, 129 Kč. Podrobnosti zde. Koupit lze na Palmknihy a Kosmas.

 

Nejstarší řemeslo

Existují zábavné, současně však už tisíckrát omleté debaty o tom, co se má nazývat nejstarším řemeslem. Pochopitelně záleží na tom, jak si řemeslo definujeme; mohli bychom to chápat třeba tak, že se jím provozovatel bezprostředně neživí, ale výsledky své práce směňuje. Takže sběr obilí ani lov mamuta řemeslem není, práce s pazourkem už ano – pokud pak příslušným oštěpem nebudete lovit, ale naopak lovecké nástroje poskytnete výměnou za jídlo.

Takže jaká byla nejstarší lidská „specializovaná činnost“? Jistě, za první řemeslo lze pokládat prostituci. Za potravu směňují sex už opice. Stejně tak dobře se ale nabízejí i jiné bonmoty. Nejstarším řemeslem mohlo být čarodějnictví – a nebo vykrádání hrobů. Záliba ve „starožitnostech“, která se postupně přetavila v archeologii, je dávného data.

Egyptští zloději, kteří riskovali život v pyramidách, nebyli zdaleka první. Ono totiž už v mladším paleolitu se toho v hrobech dalo najít celkem dost: V ruském Sungiru se například z doby kolem roku 30 000 př. n. l. dochovaly pohřby, kde bylo tělo chlapce pokryto téměř 5 000 korálky a co se týče počtu přiložených liščích zubů, pocházely z alespoň 63 lišek. Vedlejší dívčí hrob obsahoval korálky, k jejichž výrobě bylo tehdejší technologií třeba podle odhadu asi 3 500 hodin práce. Není divu, že už nejstarší mladopaleolitické hroby často nacházíme vyloupené... (Pohřby neandrtálců či ještě starších příslušníků rodu Homo pomiňme, to už bychom se zase dostali úplně jinam.)

 

Připraveno ve spolupráci s Sciencemag

Autor: Pavel Houser
Datum: 07.06.2017
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz