Nové důkazy: Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy  
Analýza železných meteoritů odhalila podrobnosti o vzniku a nejstarším období Sluneční soustavy. Jupiter vznikl velmi brzy a ovlivnil další vývoj soustavy.
Jupiter je největší, nejtěžší a také nejstarší. Kredit: LLNL.
Jupiter je největší, nejtěžší a také nejstarší. Kredit: LLNL.

Když z rotujícího mračna kosmického plynu a prachu před čtyřmi a půl miliardami let vznikalo naše Slunce, tak se spolu s ním v protoplanetárním disku utvářely i planety. Jak se ale zdá, zřejmě nevznikly všechny ve stejnou dobu.

 

Mezinárodní tým vědců, tvrdí, že plynný obr Jupiter je nejen největší a nejtěžší, ale také nejstarší planetou Sluneční soustavy. Dřívější vědecké studie naznačovaly, že Jupiter vznikl hodně brzy. Až doposud ale nikdo přesněji neurčil, kdy k tomu mohlo dojít.

Thomas Kruijer. Kredit: WWU Münster.
Thomas Kruijer. Kredit: WWU Münster.

Badatelé z amerických laboratoří Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii a institutu Institut für Planetologie v německém Münsteru to vyčetli z obsahu izotopů wolframu a molybdenu v železných meteoritech. Zjistili totiž, že tyto meteority pocházejí ze dvou různých kosmických mračen, která se lišila svým složením. Tato mračna zůstávala navzájem oddělená mezi 1 milionem let a 3-4 miliony let po vzniku Sluneční soustavy.

 

Podle vedoucího výzkumu planetologa Thomase Kruijera je pro existenci takových dvou mračen kosmického materiálu nejvíce pravděpodobným vysvětlením vznik planety Jupiter, v jehož důsledku se v protoplanetárním disku rané Sluneční soustavy vytvořila velká mezera, která bránila promíchávání materiálu mezi dvěma částmi původního disku. Z toho vyplývá, že Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy.

Lawrence Livermore National Laboratory
Lawrence Livermore National Laboratory

 

Kruijer a jeho spolupracovníci odhadují, že do 1 milionu let po vzniku Sluneční soustavy se utvořilo pevné jádro Jupiteru, jehož hmota odpovídala asi 20 Zemím. Do 3-4 milionů let od vzniku Sluneční soustavy pak Jupiter narostl do hmotnosti asi 50 Zemí. V dnešní době přitom Jupiter váží tolik jako 318 Zemí.

 

Protoplanetární disk. Kredit: ESO/L. Calçada.
Protoplanetární disk. Kredit: ESO/L. Calçada.

Rychle vzniklý Jupiter fungoval na počátku Sluneční soustavy jako účinná bariéra proti transportu materiálu do vnitřní části soustavy. To by mohlo alespoň z části vysvětlit, proč ve Sluneční soustavě nejsou žádné superzemě, i když jsou jinak v planetárních systémech běžné.

 

Když ve Sluneční soustavě vznikl tak veliký a těžký plynný obr, mělo to zásadní důsledky pro další vývoj Sluneční soustavy. Proto je tak důležité vědět s co největší přesností, kdy k tomu došlo. Kruijer zdůrazňuje, že na rozdíl od vnitřních planet a těles Sluneční soustavy nemáme k dispozici žádný materiál, který by pocházel z planety Jupiter. Proto vědci použili k určení data narození Jupiteru izotopy ze železných meteoritů. Sice nejsou z Jupiteru, pocházejí ale z doby, kdy Jupiter vznikal.


Většina meteoritů, které známe, pochází z těles v Hlavním pásu planetek, který se rozprostírá mezi Marsem a Jupiterem. Tato tělesa ale původně zřejmě vznikala v mnohem širším rozsahu vzdáleností od Slunce. Dokazuje to různé chemické a izotopové složení meteoritů, a také modely gravitačního působení plynných obrů na menší tělesa. 

Literatura
Lawrence Livermore National Laboratory 12. 6. 2017, PNAS online 12. 6. 2017.

Datum: 15.06.2017
Tisk článku

Související články:

Pozemská voda je starší než Slunce     Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2014)
Exoplaneta obklopená záhadným gigantickým prstencem     Autor: Petr Kubala (29.01.2015)
Řádil Jupiter v mladé Sluneční soustavě jako smyslů zbavený?     Autor: Stanislav Mihulka (30.03.2015)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz