Na Titanu by mohla fungovat velká lidská kolonie  
Saturnův měsíc Titan je zvláštní svět. Podle nové analýzy ale nabízí několik zajímavých zdrojů, které by jednoho dne mohly pohánět velkou lidskou kolonii.
Uhlovodíkové moře Titanu Ligeia Mare. Kredit: ESA/NASA Acknowledgement: T. Cornet, ESA.
Uhlovodíkové moře Titanu Ligeia Mare. Kredit: ESA/NASA Acknowledgement: T. Cornet, ESA.

Titan je na první pohled divný, mimozemský. Přitom je ale v řadě ohledů překvapivě podobný Zemi, když si odmyslíme, že je to zmražený měsíc plynného obra s ikonickým prstencem. Titan má hustou atmosféru, která je sice žlutá, ale chrání povrchu měsíce před devastujícím kosmickým zářením. Také tam jsou na povrchu kapaliny, což je možné ve Sluneční soustavě vidět pouze na Zemi a právě na Titanu.

 

Pokud lidé jednoho dne na Titanu přistanou, a doufejme, že ano, tak si budou užívat pod žlutým nebem, brouzdat po dunách nebo posedávat na březích organických jezer. K tomu všemu ale budou potřebovat zázemí s energií, se spoustou energie. Titan je podle mínění specialistů slibným místem pro kolonizaci, takže by bylo fajn tam mít potřebnou energii k dispozici. Amanda Hendrix z Institutu planetárních věd a Yuk Yung z Caltechu to vzali vážně a analyzovali potenciální zdroje energie pro lidskou kolonii na Titanu.

 

Yuk L. Yung. Kredit: Caltech.
Yuk L. Yung. Kredit: Caltech.

Robotické průzkumníky, kteří v dohledné době dorazí na Titan, budou určitě pohánět radioizotopové generátory elektřiny. Lidé by se mohli zpočátku spolehnout na stejné zdroje energie a pak se pokusit vytěžit radioizotopy na Titanu. Bez průzkumu hornin na Titanu jsou to ale jenom pouhé dohady.


Už teď ale víme, že Titan nabízí jiné věci. Je tam například spousta snadno dostupného metanu. Díky tomu by se z Titanu mohla stát čerpací stanice pro kosmické lodě na cestě do vzdálených končin Sluneční soustavy. Saturnův měsíc by se časem mohl proměnit ve významné centrum pro civilizaci celého planetárního systému. Problém se spalováním uhlovodíků na Titanu je ale v tom, že tam schází použitelný kyslík.

 

Kraken Mare. Hrdlo Krakena zhruba uprostřed snímku. Kredit: NASA / JPL-Caltech / Agenzia Spaziale Italiana / USGS.
Kraken Mare. Hrdlo Krakena zhruba uprostřed snímku. Kredit: NASA / JPL-Caltech / Agenzia Spaziale Italiana / USGS.

S vodní nebo přesněji řečeno kapalinovou energií je to na Titanu také těžké. Prší tam nejspíš jenom velmi málo, kromě občasných prudkých záplav. Využití řek na Titanu by podle Hendrixové bylo technicky velmi náročné kvůli nepříznivému terénu. Mnohem slibnější je možnost zužitkovat energii přílivů, které na Titanu vyvolává mohutná gravitační síla Saturnu. Na Krakenově moři, největším uhlovodíkovém moři Titanu, se během dne výška hladiny změní asi o metr. Úžinou zvanou Hrdlo Krakena přitom proudí spousta kapaliny, což z ní dělá spolehlivý zdroj energie.

 

Titan v porovnání s Měsícem a Zemí. Kredit: NASA / Gregory H. Revera / NASA/JPL/Space Science Institute.
Titan v porovnání s Měsícem a Zemí. Kredit: NASA / Gregory H. Revera / NASA/JPL/Space Science Institute.

Jak je to s větrem? Na povrchu Titanu asi v nedávné minulosti pořádně foukalo, čemuž nasvědčují duny, které tam pozorujeme. Nemáme ale žádný důkaz, že tam fouká i dnes. Nicméně. mohutné vichry vanou ve svrchní atmosféře Titanu. Pokud by se tam kolonistům povedlo umístit turbíny, získají odtamtud asi desetkrát více energie nežli větrné turbíny na Zemi. Takové stroje jsou ale zatím mimo možnosti našich technologií.


Největší úspěch by podle Hendrixové a Yung mohli lidé na Titanu mít poměrně překvapivě se solární energií. Titan je sice desetkrát dál od Slunce než Země, dostává stokrát méně energie, a také má hustou atmosféru, obrovské solární panely by tam ale mohly zajistit energii pro miliony lidí. Místa je na Titanu dost. Vědci odhadli, že kdyby na desetině plochy Titanu vznikly solární farmy, tedy zhruba o stejné ploše jako Spojené státy, tak by poskytly energii pro 300 milionů kolonistů, shodou okolností asi jako pro obyvatele Spojených států. Údržba solárních farem by ovšem na Titanu nejspíš nebyla jednoduchou záležitostí.


Ani i s dostatečnými zdroji energie ale na Titanu nebude úplně snadné živobytí. Panuje tam šílený mráz, tlak 1,5 atmosféry a zároveň jenom sedmina pozemské gravitace. Kolonisté si tam budou připadat spíše jako potápěči ve zmrzlém oceánu než jako na povrchu měsíce. Přesto to ale bude nevšední dobrodružství. 

Video:  Titan Touchdown


Literatura
New Scientist 7. 7. 2017, arXiv:1707.00365.

Datum: 12.07.2017
Tisk článku

Star Trek Titan - Černý král - Mangels Andy
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 225 Kč
Star Trek Titan - Černý král
Mangels Andy
Související články:

Mohl by být na Titanu metanový život?     Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2015)
Mění se síla ledové krusty Titanu – a co to pro něj znamená?     Autor: Julie Nováková (13.11.2015)
Vědci NASA našli na Titanu „nemožné“ mraky – zase     Autor: Tomáš Kohout (28.09.2016)
Proč Hawking tak spěchá s kolonizací dalších planet?     Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace