Jako much: V Mléčné dráze je možná až 100 milionů černých děr  
V naší Galaxii je 100 až 400 miliard hvězd. A podle nového výzkum na pár tisíc hvězd připadá jedna černá díra. Mléčná dráha je plná tichých monster hvězdné velikosti.

 

Ne každá černá díra je takhle pěkně viditelná. Kredit: NASA / CXC / M. Weiss.
Ne každá černá díra je takhle pěkně viditelná. Kredit: NASA / CXC / M. Weiss.

 

Černé díry jsou jako modly moderního věku. Výjimečné, záhadné, děsivé a zároveň vzrušující. Nevytvořily je sice dávná božstva, ale nezkrotné rovnice Einsteinovy obecné relativity, co na tom ale sejde. V každé černé díře podle všeho sedí singularita, tedy věc, co se vzpíná fyzikálním zákonům i našemu chápání. Otázkou ale je, kolik černých děr vlastně existuje.

 

 

James Bullock vlevo, Oliver Elbert vpravo. Kredit: Steven Zylius / UCI.
James Bullock vlevo, Oliver Elbert vpravo. Kredit: Steven Zylius / UCI.

Vědci americké Kalifornské univerzity v Irvine v nové studii tvrdí, že černých děr je spousta. Vlastně jich v Mléčné dráze máme mnohem víc, než jsme si mysleli. Kolem nás je možná až 100 milionů černých děr hvězdných velikostí. Student Oliver Elbert a jeho spolupracovníci to odhadli při statistickém průzkumu výskytu černých děr různých velikostí.


Jejich výzkum, který publikoval časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, vlastně začal dnes již legendární detekcí gravitační vln na gravitační observatoři LIGO. Gravitační observatoř před rokem a půl zachytila vlny, které rozvířilo splynutí dvou černých děr o hmotnosti přibližně 30 Sluncí.


Podle spoluautora výzkumu Jamese Bullocka je bez debaty, že detekce prvních gravitačních vln, která znamenala cenné potvrzení Einstenovy obecné relativity, byla hvězdným úspěchem. Pravděpodobně to byl největší vědecký objev počátku 21. století. Jenže když vyprchaly emoce, tak přišly zajímavé otázky. Když splynuly dvě černé díry, každá o velikosti 30 Sluncí, jak časté vlastně jsou černé díry různé velikosti ve vesmíru? A jak často splývají? Vědci totiž doposud předpokládali, že většina černých děr, které vznikají zhroucením hvězdy, mají zhruba hmotnost našeho Slunce.

 

Mléčná dráha. Plná černých děr. Kredit: R. Hurt / NASA / JPL.
Mléčná dráha. Plná černých děr. Kredit: R. Hurt / NASA / JPL.

Elbert a jeho tým se tomu rozhodli přijít na kloub. Vyšli z modelů vývoje populací hvězd ve vesmíru. Zohlednili přitom, jak hvězdy postupně vznikají a zase zanikají, přičemž obohacují kosmický materiál o těžší prvky. Nakonec byli schopni odhadnout, kolik černých děr by mohlo být v té které galaxii. Velké galaxie hostí starší hvězdy a stejně tak hostí i starší černé díry. V Mléčné dráze by to podle nich mohlo být až zmíněných 100 milionů černých děr.

Stanice observatoře LIGO. Kredit: LIGO.
Stanice observatoře LIGO. Kredit: LIGO.

 

Většina z těchto černých děr se podle všeho nijak zvlášť neprojevuje. Jen tak si tiše sedí v kosmické prázdnotě. Občas nějaké z nich splynou, což teď už můžeme zachytit s přístroji gravitačních observatoří. Pokud jsou úvahy Elbertova týmu a dalších fyziků správné, tak bychom v dohledné době měli detekovat gravitační vlny ze splynutí černých děr třeba až o velikosti 50 Sluncí.

Literatura:

UCI News 7. 8. 2017, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society online 2. 8. 2017.

Datum: 11.08.2017
Tisk článku

Gravitace - Clegg Brian
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 325 Kč
cena: 276 Kč
Gravitace
Clegg Brian
Související články:

Co když černé díry nejsou brutální zabijáci, ale poklidní tvůrci hologramů?     Autor: Stanislav Mihulka (19.06.2015)
Mimořádná zpráva: Projekt LIGO ulovil gravitační vlny!     Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2016)
Vítejte ve věku gravitační astronomie     Autor: Stanislav Mihulka (12.02.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace