Kim a jeho Hwasong-12. Kredit: Youtube.

Jak si celý svět všiml, zlobivý Kimův režim dědičné komunistické monarchie v pondělí 28. srpna odpálil raketu středního doletu, která přeletěla přes Japonsko. Ponecháme-li stranou dohady o tom, kde vzal Kim potřebné technologie a zázračně tím urychlil vývoj raket o dlouhé roky, tak je zajímavé, že vystřelená raketa doletěla až do svého cíle, tedy do oceánu za Japonskem.

Dolet raket Hwasong-12. Kredit: VictorAnyakin / Wikimedia Commons.

Kim tentokrát odpálil pokročilou jednostupňovou raketu Hwasong-12 z mezinárodního letiště Sunan nedaleko Pchjongjangu, pravděpodobně z mobilního odpalovacího zařízení. Hwasong-12 svým vzhledem nezapře sovětskou balistickou raketu pro ponorky R-27 Zyb ze šedesátých let, ze které byla odvozena. Měla by mít dolet zhruba 3 700 až 6 000 kilometrů. Šlo o druhý úspěšný let této rakety po třech neúspěšných a ve skutečnosti první, který se uskutečnil na normální balistické dráze. Raketa přeletěla japonský ostrov Hokkaidó s maximální výškou letu 550 km a doletem 2 700 km. Raketa se před dopadem do Tichého oceánu rozlomila na tři kusy, ale není jasné, zda to byl či nebyl úmysl.

Odpálení rakety systému Aegis BDM raketovým křižníkem USS Lake Erie v roce 2005. Kredit: US Navy.

Přestože kolem Severní Koreje létají velmi silná prohlášení a tvíty a americký ministr obrany Jim Mattis jednoznačně pohrozil, že cokoliv severokorejského poletí směrem na Guam či Ameriku, bude sestřeleno, raketa přežila. Ani americké ani japonské či další jednotky ji nesestřelily. Raketa přitom čistě teoreticky mohla nést jadernou hlavici a její cíl nebyl známý. Otázkou je, proč k sestřelu nedošlo?

Trump se po přeletu rakety zachoval v podstatě stejně jako předešlí američtí prezidenti, kteří museli reagovat na akce bláznivého severokorejského režimu. Vyhrožoval tím, že jsou na stole všechny představitelné možnosti. Pentagon ale očividně není ochotný použít některé z možností, které se vyloženě nabízejí, například sestřelit severokorejskou raketu v prostoru mimo zemskou atmosféru antiraketou odpálenou z lodi se systémem Aegis BMD.

Spojené státy mají v tuto chvíli celkem 33 lodí vybavených obranným systémem proti balistickým raketám krátkého a středního doletu Aegis Ballistic Missile Defense System. Jsou to některé raketové křižníky třídy Ticonderoga a některé raketové torpédoborce třídy Arleigh Burke. Z těchto lodí by teď 16 mělo být v prostoru Tichého oceánu.

USPACOM.

Proč tedy žádná z lodí severokorejskou raketu nezničila? Pacifické velitelství USPACOM zareagovalo prohlášením, že Severoamerické velitelství protivzdušné obrany NORAD vyhodnotilo odpálení rakety s tím, že nepředstavuje riziko pro severní Ameriku. Jak se zdá, silné řeči na zničení rakety severokorejského režimu nestačily.

Podle odborníků by ale každopádně případné sestřelení takové rakety bylo problematické. Antirakety systému Aegis BDM jsou navrženy tak, aby balistickou raketu zlikvidovaly v nejvyšším bodě jejího letu. Spojené státy už sice předvedly, že jejich technologie tohle dovedou, výsledky testů ale nejsou úplně přesvědčivé. Mezi lednem 2002 a letošním 30. srpnem (2017) uskutečnily americké jednotky celkem 38 testů obrany proti raketám středního doletu. Z nich bylo úspěšných 30. Podle Pentagonu je problém hlavně v tom, že realistické testování této obrany je velmi složité, náročné a hlavně velmi drahé.

Americká agentura protiraketové obrany MDA (Missile Defense Agency) letos uskutečnila 2 testy nejnovějšího typu antirakety proti raketám středního doletu SM-3 IIA. Jeden se povedl, druhý nikoliv (prý kvůli lidské chybě), takže jejich úspěšnost je teď padesátiprocentní. Což není právě oslnivé.

Akce protiraketového kompletu THAAD. Kredit: US Army.

Další faktor, které americké velení nepochybně zvažuje, je i to, že Severní Korea hrozí válkou, pokud jim někdo raketu sestřelí. Kim a jemu podobní neustále lžou a blafují, takže není snadné odhadnout, nakolik jsou takové řeči míněné vážně. Pokud by ale nastala situace, že by raketa Severní Koreje ohrozila území amerických spojenců nebo samotných USA, tak budou mít v Pentagonu horké chvilky. A to bude zřejmě při téměř každém příštím startu podobné rakety se Severní Koreje.

Za současného stavu technologií by velmi zajímavým řešením pro podobné situace mohly být drony vybavené silnými 140 kW lasery, které by byly schopné ve větších počtech po dlouhou dobu kroužit ve výškách kolem 19 kilometrů, a číhat na odpálení severokorejské rakety Agentura protiraketové obrany MDA právě na takovém programu začala zhruba před měsícem pracovat. Strážné laserové drony by byly schopné zničit rakety bez větších problémů záhy po startu, v relativně malé výšce. Potíž je v tom, že při současném tempu podobných projektů se byť i jen počáteční testy dají očekávat nejdříve kolem roku 2023. Do té doby si budeme muset vystačit s raketovými loděmi, pozemními systémy protiraketové obrany, jako je THAAD, a především se silnými nervy.

Klíčové samozřejmě je, o co Kimovi a jeho nohsledům se zápisníčky vlastně jde. Všichni sází na to, že se jadernými zbraněmi vlastně chtějí chránit před vojenským zásahem okolního světa. Jenomže ten Kimovi stejně asi nehrozí, pokud ovšem nehodlá napadnout Kuvajt. Kdo by stál o zdevastvanou zemi s 25 miliony lidských trosek? Takže, co bude dál?

Video:  Moment North Korea fired missile over Japan


Literatura
Defense One 29. 8. 2017.