Vznik života v horkém jezírku. Kredit: McMaster University.

Poslední dobou se roztrhl pytel s exotickými hypotézami o vzniku života. Hledání počátku života to sice komplikuje, ale pěkná hypotéza není nikdy k zahození. Nedávno jsme viděli jaderné gejzíry poháněné uranem-235, a teď to jsou zase meteority v horkých jezírcích.

Ben K. D. Pearce. Kredit: B. K. D. Pearce.

Mají je na svědomí se svým týmem Ben K. D. Pearce a Ralph Pudritz z McMasterovy univerzity v kanadském Hamiltonu. Podle nich vznikl život někdy před 3,7 až 4,5 miliardy let, poté, co na Zem přilétly meteority s potřebnými látkami a dopadly do horkých jezírek. Výpočty Pearceho a Pudritzova týmu ukazují, že v takových jezírkách vznikly sebereplikující se molekuly RNA a s nimi i první genetický kód v historii života.

Další člen badatelského týmu, Thomas Henning z Max Planck Institutu pro astronomii zdůrazňuje, že pro pochopení vzniku života je nutné znát poměry na dávné Zemi před miliardami let. Takové informace může nabídnout astronomie, i když to není úplně snadné.

Horké jezírko z dnešních časů, Lassen Volcanic National Park, Kalifornie. Kredit: Ben K.D. Pearce, McMaster University

Badatelé využili poznatky astronomie, a také geologie, chemie, biologie i dalších disciplín. Horká jezírka (anglicky warm little ponds) vlastně představují vykřičený koncept ze samotných počátků moderní biologie, podle Pearceho a Pudritze by to ale mělo fungovat.

Ralph Pudritz. Kredit: Harvard University.

Pearce a Pudritz s kolegy spočítali, že podmínky nezbytné ke vzniku života mohly být v tisícovkách tehdejších horkých jezírek. Prý je to mnohem pravděpodobnější, že život vznikl v takovém jezírku, než u podmořského vulkanického kuřáku. Kuřáky jsou podle Pearceho a Pudritze sice atraktivní, ale jejich prostředí nevnímají jako to nejvhodnější ke vzniku života. Vznik sebereplikujících se molekul RNA podle nich umožnilo střídavě vlhké a suché prostředí, které si lze v případě mělkých jezírek obstojně představit.

Jejich výpočty rovněž vyloučily kosmický prach jako zdroj nukleotidů, nezbytných pro vznik nukleových kyselin. Kosmický prach sice může nést na svém povrchu ty správné látky, ale tímto způsobem by zřejmě nevznikla koncentrace nukleotidů, která by dostačovala ke spontánnímu vzniku nukleových kyselin a tím i života. Zato meteoritů bylo v časech mladé Sluneční soustavy požehnaně. Do horkých jezírek mohly padat tisíce a tisíce meteoritů, které přinášely základní stavební kameny pro vznik života.

Na první pohled by se mohlo zdát, že je v hypotézách o vzniku života pořádný zmatek. Ale hypotézy se postupně zlepšují, lecčemu už rozumíme a máme rámcovou představu o základních krocích, jimiž vznik pozemského života postupoval. Vsadili byste si horká jezírka s meteority anebo třeba na jaderné gejzíry?

Video:  Ralph Pudritz - "From First Stars to First Life"


Literatura
McMaster University 2. 10. 2017, PNAS online 26. 9. 2017.