Mikrořasou na makro-hladovění  
Masy nedostávají do pohybu jen válečné konflikty, ale i hlad. Podle OSN je podvyživených už více než 800 milionů a hovoří se o potravinové krizi. Do roku 2050 se má k celosvětovému stolu posadit další 2 až 3 miliardy nových strávníků. Migrace, které Evropa dnes čelí, nejspíš není nic proti tomu, co nás teprve čeká.
Mikrořasa (zde Haematococcus), za přítomnosti světla z vody a oxidu uhličitého produkuje kyslík a výživnou biomasu. (Kredit: Algaennovation, CC BY)
Mikrořasa (zde Haematococcus), za přítomnosti světla z vody a oxidu uhličitého produkuje kyslík a výživnou biomasu. (Kredit: Algaennovation, CC BY)

Naše „západní stravování“ vyžaduje velké množství půdy, vody a energetických zdrojů. Lesy postupně mizí a jsou nahrazovány zemědělskou půdou. Z velké míry k zajištění živočišné produkce. Hnojiva, která se aplikují při pěstování krmných obilovin a jiných plodin, znehodnocují půdu a mnohde se postupně vytváří biologicky „mrtvé zóny“. Takový stav se týká se již území ve více než 400 ústí řek. Jde o hospodaření, které je pro stále rostoucí celosvětovou populaci neudržitelné.   Důležitým zdrojem omega-3 mastných kyselin a esenciálních aminokyselin, jsou pro velkou část populace ryby. Jejich maso ale už mnohde představuje riziko konzumace těžkých kovů a toxických organických chemických látek. V případě mořských ryb to neplatí, ale většina oceánů už je lovena nadměrně nebo na maximální možné výši . 

Situaci se nedaří moc zlepšit ani akvakulturám produkujícím mořské živočichy. Rybí farmy, které se zdály být řešením, se potýkají s vážnými dopady na životní prostředí. Znečišťují okolní vody. To by nebylo ještě to nejhorší. Ukazují se být ale hrozbou pro volně žijící mořské tvory, na které se z umělých chovů přenášejí choroby a parazité. Jinak řečeno, tento druh hospodaření se zdravými populacemi ryb ve volné přírodě moc dohromady nejde. 

William Moomaw, spoluautor studie, environmentalista a klimatolog, absolvent Massachusetts Institute of Technology.  (Kredit: Tufts University)
William Moomaw,
spoluautor studie, environmentalista a klimatolog, absolvent Massachusetts Institute of Technology.
(Kredit: Tufts University)

Problém dostatku potravin, to není jen nasytit hladové kaloriemi, ale i vyváženou stravou s proteiny a dalšími nezbytnými látkami nutnými pro život. William Moomaw, hlavní autor tří IPCC zpráv, za něž instituce obdržela Nobelovu cenu míru, přichází s návrhem, jak problém hladovějjícího lidstva vyřešit -  kultivací mikroorganismů.  Nejde o myšlenku novou, podobných návrhů už bylo hodně, ale se všemi to zatím vždy dopadlo jako s předvolebními sliby.  K realizacím nedošlo kvůli malé stravitelnosti výsledného produktu, přítomnosti toxinů, či jiným zádrhelům. Tentokrát by tomu tak být nemělo. Projekt, pod nímž je kromě Američana Moomawa podepsán ještě Izraelec Asaf Tzachor,  je postaven na komerční velkovýrobě mořských mikrořas. Právě ty by měly zajistit základní lidské potřeby i krmiva pro zvířata a ryby. 

Nannochloropsis oculata (Kredit: Wikipedia, volné dílo)
Nannochloropsis oculata (Kredit: Wikipedia, volné dílo)

My, lidé, jsme odkázáni na příjem omega-3 mastných kyselin a nepostradatelných  aminokyselin. V chudých zemích je zajišťují ryby. V případě realizace navrhovaného programu velkovýroby mikrořas, by o nic strávníci nepřišli. Navrhované mořské řasy totiž produkují prakticky všechny látky jako ryby. Navrhovaným způsobem by se potřebné nutriční látky dostávaly na stůl jen v jiné podobě, s vynecháním mezistupně (zprostředkovatele) ryb. To by produkci živin, v porovnání s rybolovem a chovem ryb, výrazně zlevnilo a zefektivnilo. 

Navrhovaný projekt podpořily i výsledky krmných pokusů na potkanech. S mikrořasou je loni provedl jiný výzkumný tým -  Michael Kagan v Izraeli a  Ray Matulka v Orlandu (USA). Hlodavcům  dávali řasy každý den v dávce 10 mililitrů mikrořas na kilogram hmotnosti. Analýza moči, klinická chemie, hematologie, patologie a histopatologie u pokusných zvířat nezjistila, že by jim to nějak škodilo. Navrhovaná řasa Haematococcus se proto jeví být vhodným adeptem na budoucí výživu lidstva. 
Výhodou řas je, že se dají pěstovat ve sladké i mořské vodě. Jejich tělíčka v řádu mikrometrů zvládají vytvářet aminokyseliny, mastné kyseliny i vitamíny a  koncentrují i minerály, antioxidanty a sacharidy. Mikrořasa Nannochloropsis oculata, alias „Nanno“, se environmentalistům zdá být k tomu účelu zvláště vhodnou. Je totiž bohatá na omega-3 kyseliny. V sušině má okolo 40 % bílkovin a z nich jedna třetina obsahuje esenciální aminokyseliny a 6 % z toho jsou esenciální mastné kyseliny - eikosapentaenové, známé pod zkratkou EPA. A hlavně, vše je ve formě pro střevním trakt snadno využitelné.   

Chilské rybářské plavidlo se zhruba 400 tunami makrel. (Kredit: NOAA)
Chilské rybářské plavidlo se zhruba 400 tunami makrel. (Kredit: NOAA)

Z komerčního pohledu není takový byznys riskantním skokem do neznáma. Už dnes se v obchodech setkáváme s produkty asi stovky kmenů řas. Většinou zatím jen jako potravinovými doplňky, a nebo krmivy pro ryby.

Navrhovaná průmyslová výroba mikrobů by měla řadu výhod, mimo jiné, tzv. udržitelný způsob hospodaření. Řasy lze totiž  pěstovat v otevřených nádržích a to jak ve sladké, tak slané vodě. Zjednodušeně řečeno, stačí k tomu jen oxid uhličitý a sluneční svit. Alternativně mohou být řasy pěstovány v brakické vodě nebo mořské vodě v uzavřených průhledných trubkách nazývaných fotobioreaktory. S Nanno technologií v komerčním měřítku údajně již začali v Texasu, kde má jít o bazény s brakickou vodou obohacovanou o oxid uhličitý. 

Fotobioreaktor s řasami „krmený“ oxidem uhličitým a světlem. (Kredit: IGV Biotech, CC BY-SA)
Fotobioreaktor s řasami „krmený“ oxidem uhličitým a světlem. (Kredit: IGV Biotech, CC BY-SA)

Na Islandu se zase orientují na fotobioreaktory s vodou mořskou. I tam řasám přilepšují oxidem uhličitým. Island, na rozdíl od Texasu, má tu výhodu, že tam mohou využívat přebytečnou energii z geotermální elektrárny, a tak se rozhodli, že pro ně výhodnější sluneční světlo nahradit LED osvětlením. V porovnání s bazénovou produkcí má být výroba pomocí fotobioreaktorů perspektivnější. Má ještě menší požadavky na prostor. Bloky lze skládat na sebe jako LEGO i vertikálně. Tím, že jde o uzavřený systém, nemá provoz ztráty vody odpařováním.

Produkce esenciálních aminokyselin z pohledu potřeby sladké vody a roční produktivity a záboru půdy. (Kredit:  Průmyslová biotechnologie, CC BY-ND)
Produkce esenciálních aminokyselin z pohledu potřeby sladké vody a roční produktivity a záboru půdy. (Kredit: Průmyslová biotechnologie, CC BY-ND)

 

Jednou z charakteristik trvale udržitelného rozvoje, je množství produkce proteinů z jednotky plochy a kolik je k tomu potřeba vody. V porovnání se zvířaty a rostlinami si ve všech parametrech řasy stojí velmi dobře. Na produkci jednoho kilogramu esenciálních aminokyselin z hovězího masa je potřeba 148 000 litrů sladké vody a 125 čtverečních metrů úrodné půdy. Technologií Nanno v otevřeném bazénu s brakickou vodou se stejné množství (kilogram esenciálních aminokyselin) vyrobí s 20 litry sladké vody a záborem 1,6 čtverečního metru. Bonusem je, že může jít o prostor s půdou zcela neplodnou či neobdělávatelnou. Protikladem Nanno technologie je výroba bílkovin pěstováním rostlin. Taková produkce ale vyžaduje úrodnou  půdu a hodně vody. Mnohdy je rostlinná produkce dokonce méně efektivní, než chov zvířat na maso. Jako příklad se uvádí hrách.  Na jeho pěstování potřebujeme dvakrát tolik sladké vody a 6,5 ​​násobek plochy úrodné půdy, než když si k produkci aminokyselin zvolíme chov drůbeže.

 

Ve vodních ekosystémech, jako například ve Velkých jezerech, tvoří mikroskopické řasy základ potravních řetězců. (Kredit: Michigan Sea Grant)
Ve vodních ekosystémech, jako například ve Velkých jezerech, tvoří mikroskopické řasy základ potravních řetězců. (Kredit: Michigan Sea Grant)

S „Nanno“ (rozuměj Nannochloropsis oculata) se již na našich stolech setkat můžeme. Zatím většinou jen ve formě gelových kapslí, které jsou alternativou krilu, nebo rybího oleje. Pro mnohé se kapsle z krabičky nadepsané „omega-3“ staly každodenním zvykem, aniž by tušili, z čeho „to“ je. V práškové formě se již uvažuje s extraktem z řas, který by rozšířil nabídku v barech zdravé výživy. Produkty s řasami by se v začátcích měly začít objevovat také jako zdravé svačinky pro sportovce a v obohacených těstovinách v supermarketech. Kromě zmíněné Oculaty se již na trhu slušně zabydlely i řasy Spirulina a Chlorella. I ony se dají sehnat jako mouka z řas, případně jako čaj. Asi je zbytečné dodávat, že i jejich produkce je komerčně úspěšná.

K velké radosti dietologů se dnes šidí masné výrobky sójou, luštěninami a bramborovým škrobem. Takto nastavované masné alternativy lze vyrobit s 6,4 krát menšími nároky na sladkou vodu než v případě výrobku z poctivého hovězího masa. Nevýhodu těchto rostlinných masných alternativ je, že je na ně potřeba 2,2 krát více orné půdy. 
Nově navrhovaná alternativa alternativy (například burgry vyrobené z Nanno), snižuje potřebu plochy více než 75krát a potřebu sladké vody snižuje faktorem 7 400. Tvrdí se, že „řaso-hambáče“ jsou svou výživovou hodnotou srovnatelné s těmi z poctivého masa. 
Řasa, které se autoři věnovali z hlediska výživy, je zajímavá ještě něčím. V sušině jejích buněk je až 30 % oleje. Stačí si ale pohrát s jejím genomem a s obsahem dusíku v kultuře a v laboratorních podmínkách dokáže mít v sušině 60 až 70 procent oleje. Produkce bionafty mikrořasami by tak mohla pomoci vyřešit problémy alergiků v čase květu řepky, snížit aplikace pesticidů, herbicidů, zamezit úbytku humusu z opakovaného setí řepky a tím i snižování vláhové sorbční schopnosti půdy a s tím spojených problémů, jakými jsou například povodně.     

Závěr

My, kteří jsme v době privatizace, když se zhaslo, zůstali chvíli stát a teď stojíme opodál, si už nemusíme zoufat. Čas levných, chutných a výživných amarounů se rychle blíží.

 

 

Komentář osla

Musíme jen doufat, že Moomaw, vedoucí studie a vedoucí činovník IPCC hodnotících zpráv z dob takzvané hokejky a kdy byl klimatický panel oceněn Nobelovkou, se tentokrát nemýlí. Mohlo by se totiž stát, že večer bychom usínali s plnými žaludky, ale ráno se časem nemohli postavit na nohy. Tak totiž neslavně skončilo zkrmování kvasnic u skotu. Když se dojnicím dalo do žlabu hodně toho, co si kupujeme v lékárně jako Pangamin, tak po čase „odešly na nohy“. Pravda, u skotu se tehdy jednalo o kvasinky a ne o řasy. Ale jistá podobnost s mikro řasami tu je. Kvasinky také po nutriční stránce mají vše, co je k výživě potřeba. Jejich problém je v tom, že buňka obsahuje také deoxyribonukleovou kyselinu. Kvasinky a jiní mikrobi nemají tolik genů jako zvířata, ale v poměru velikosti (respektive malosti) buňky mají nukleotidů hodně. Nejde tu o to, že by konzumace genů byla škodlivá, ale o to, co je jejich základem – stavební kameny. V případě přílišné konzumace pyrimidinových a purinových dusíkatých bází, které jsou základem genetického kódu, totiž také platí, že všeho moc škodí.

 

Pakostnice neboli Dna od Jamese Gillraye z roku 1799
Pakostnice neboli Dna od Jamese Gillraye z roku 1799

Už naši předkové měli své zkušenosti se zvýšenou degradací purinů na kyselinu močovou. Vysoká koncentrace kyseliny močové v krvi vede ke krystalizaci  a drobné krystalky urátů pak dráždí okolní tkáně. Často jsou postiženy klouby a jejich zánět doprovází nesnesitelné bolesti. Ve finále se choroba projeví degenerací kloubů. Této veselosti se dříve říkalo pakostnice, a nebo také nemoc králů a bohatých.  Dnes to  odborně nazýváme  dnou. Jako možná příčina bývá uváděna vysoká konzumace masa a ryb. A právě v tom se může skrývat čertovo kopýtko konzumace mikrořas. V porovnání zkonzumovaného množství genetického materiálu, by na tom takové řaso-hambáče byly hůř, než ty tradiční z hovězího či drůbežího. A spolu s tím by narostlo i riziko plynoucí z vysoké produkce kyseliny močové a tvorby urátů. Na citované pokusy, které u potkanů nic negativního neprokázaly, bychom moc sázet neměli. Když se podíváme do metodiky, tak pokusná zvířata zmíněnými řasami tehdy krmili jen čtrnáct dnů!
Mikrořasy by se u lidí mohly snadno postarat o to, že z nemoci bohatých by rázem byla nemoc chudých. Jediným kladem projektu by pak bylo snad jen to, že kulhajících migrantů by se až na padesátou rovnoběžku moc nedostalo.  

Literatura

Michael L.Kagana, Ray A.Matulka.: „Safety assessment of the microalgae Nannochloropsis oculata“. Toxicology Reports. Volume 2, 2015, Pages 617-623.

Rodolfi L, et al.:"Microalgae for oil: strain selection, induction of lipid synthesis and outdoor mass cultivation in a low-cost photobioreactor". Biotechnol Bioeng. 102, 2008

Simionato D,et al.: „The response of Nannochloropsis gaditana to nitrogen starvation includes de novo biosynthesis of triacylglycerols, a decrease of chloroplast galactolipids, and reorganisation of the photosynthetic apparatus“. Eukaryotic Cell. 2013

William Moomaw, Asaf Tzachor.:  Micro solutions for a macro problem: How marine algae could help feed the world.The Conversation, 10. 2017

Datum: 27.10.2017
Tisk článku

Léčba onemocnění čelistního kloubu - kolektiv a Vladimír Machoň
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 186 Kč
cena: 158 Kč
Léčba onemocnění čelistního kloubu
kolektiv a Vladimír Machoň
Související články:

Zánět kloubů     Autor: Josef Pazdera (17.11.2002)
K rybě se sluší podávat bílé, diabetikovi červené     Autor: Josef Pazdera (16.10.2015)
Intenzivní chovatelství znamená více tuberkulózy     Autor: Josef Pazdera (30.11.2015)
Kukuřičná dieta dělá ze samiček kanibaly     Autor: Josef Pazdera (31.01.2017)



Diskuze:

Už nějakých 70 let v ČSSR/ČSR

Dalibor Štys,2017-11-01 18:54:28

i ve na spoustě míst ve světě se vyvíjejí metody jak kultivovat řasy na veliko. Bohužel běžné řasy se kultivují mnohem levněji v tropech. Zajímavé řasy, které produkují potenciální léčiva, zas nerostou naveliko. To berte jako sebekritiku, sám jsem na tomto problému utratil docela dost peněz, než mi to došlo. Věřil jsem starším a nedošlo mi, že za nějakých 50 let už by to někdo byl vyřešil nebo to nemá smysl.

Nejlepší řasová biotechnologie se jmenuje list. Buňky pěkně v pár vrstvách, řízený 02, CO2 i voda. řasová biotechnologie bude vždy o tolik dražší než zemědělství, že nebude žádným řešením. Podívejte se, co dokáže Izrael s minimem vody. Tím se inspirujme a neblbněme nikomu hlavu.

A přesvědčte lidi z jiných kultur ať se nemnoží jako králíci.

Odpovědět

Jan Balaban,2017-10-28 07:07:36

Škoda že sa nikto vedecky nezaoberá regulovaním hladu iným spôsobom, ako prejedaním.

Odpovědět

luštěniny a kuřecí maso

Florian Stanislav,2017-10-28 00:48:57

Článek :"Jako příklad se uvádí hrách. Na jeho pěstování potřebujeme dvakrát tolik sladké vody a 6,5 násobek plochy úrodné půdy, než když si k produkci aminokyselin zvolíme chov drůbeže."
Pokud je to pravda, tak vegetariánská výživa ze sojových bobů je ekologický omyl proti chovu drůbeže na maso, pokud se slepičí trus vrátí na pole.

Odpovědět


Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-28 22:39:03

Vysvětlovalo by to, proč se během historie živočišná výroba nevytratila jako neefektivní. Precejen pokud jde o bílkoviny (a imho to platí výhradně pro bílkoviny) tak kus masa nebo vejce budou vždycky nejlepší zdroj. Jinak drtivá většina dřiny na statku spočívá v péčí o zvířata a získávání potravy pro ně. Kdybychom byli vegetariáni nebo dokonce vegani, tak nám stačí zlomek výměry půdy, abychom se uživili. A práce by bylo míň a byla by nárazovější.

Odpovědět


Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-28 22:54:48

Ale i tak bych rád viděl výpočet, jak na to pan Pazdera přišel...

Odpovědět


Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Milan Krnic,2017-10-28 23:16:45

Obdobně bych chtěl vidět výpočet, podle kterého "Kdybychom byli vegetariáni nebo dokonce vegani, tak nám stačí zlomek výměry půdy, abychom se uživili"

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Alexandr Kostka,2017-10-28 23:56:39

I já. Vzhledem k tomu, že se naopak doporučuje jíst hodně zeleniny poři hubnutí, protože "neobsahuje žádné kalorie".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-29 08:22:27

Tak počítejte se mnou (v půl osmé ráno mi to moc nepočítá).
Člověk mojí tělesné konstituce bude potřebovat nějakých 3500kcal/den = 1277500kcal/rok. Když budu celou tuhle energetickou spotřebu chtít pokrýt pouze pšenicí (3445,9 kcal/kg), což můžu, gladiátoři taky jedli prakticky výhradně obilí a jací to byli pořezové, tak budu potřebovat 370,730 kg pšenice na rok.
Když budu chtít celou spotřebu pokrýt masem (vepřové průměrně 2538,15 kcal/kg), tak budu na rok potřebovat 503,319 kg masa. Už vidíme, že to je na váhu víc jak těch obilovin. Pojďme dál. Budu potřebovat to maso nejdřív nějak vyrobit. Maso vyrobím z prasete s výtěžností 80%. Uvnitř těch 80% jsou i kosti, ale dejme tomu že máme scifi prase, ze kterého jsme získali 80% masa. Takže na ten rok potřebuju 629.14kg živých prasat. Prase bude ideálně celý život žrát taky jenom obilí, jako ten gladiátor. Pokud bude mít konverzi krmiva 3kg obilí na 1kg přírustku prasete, tak na výrobu 629,14kg živých prasat budu potřebovat 1887,42kg pšenice. Pokud bude mít trochu reálnější konverzi 3,5 tak budu potřebovat 2201,99 kg pšenice.
Když budu ještě chvíli klovat do kalkulačky, tak vidím, že na kalorii z masa potřebuju zhruba 5-6 krát víc pšenice než na kalorii z pšenice. Tzn. musím obdělat 5-6 krát větší plochu.
Jinak co se týče vody, tak těch šest metrákových pašíků imho vypije 6krát víc vody než metrákovej já (když už tu byla řeč o vodě).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Milan Krnic,2017-10-29 10:47:25

Počítat s vámi není nutné, protože nesmyslně zobecňujete. Strava musí být komplexní. Zkuste žít tak, jako Vámi uvádění sci-fi gladiátoři, uvidíte sám.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-29 18:04:57

No tak pak nepočítejte se mnou ale počítejte sám. Na jakou plochu půdy vyjde rok stravování standardního (s masem a vejci dejme tomu obden, mléčnými výrobky denně) a na kolik vyjde rok stravování jako vegan?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-29 18:48:52

Aha, tak nemusíte počítat ani se mnou, ani sám, už to vypočítali jiní, drahně tomu let.

"Pro výpočet byl použit výsledek „Metody určení vyživovací plochy podle způsobu stravování“. V této metodě bylo zjištěno, že 2 ha zemědělské půdy uživí 50 vegansky se stravujících osob nebo 14 vegetariánů. Při konvenčním stravování je tomu pouze 1 člověk."

http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/34521/travencov%c3%a1_2015_dp.pdf?sequence=1&isAllowed=y

odkazující na tohle

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167880901001694

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Milan Krnic,2017-10-29 19:59:28

Bakalářská práce z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně je vskutku zajímavá. Baví mě, co dnes může u bakalářky projít, sebevíc se závěry souhlasím.
Odkazující na
"However, results are typical for the Dutch situation and cannot be used to derive land requirements for other populations"
A jsme zase u toho zobecňování.
Koukněte na nějaký veganský jídelníček, a schválně, co z toho na těch 2 ha pro 50 lidí v ČR vypěstujete.
Např. http://veganka.cz/co-ji-vegani-tydenni-jidelnicek-z-praxe/

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Martin Smatana,2017-10-29 20:53:57

Nie som odborník, ale dovolím si tvrdiť, že bielkoviny sú predovšetkým stavebná látka a počítať s nimi ako so zdrojom energie nie je šťastný nápad, aj keď na to máme metabolické dráhy. Oveľa vhodnejším zdrojom energie sú tuky. Možno by sa dalo zjednodušene napísať, že čím sa živíme, to pálime. Ak sa naučíme na cukry, prestaneme páliť tuk a zvyšný cukor dokonca premieňame na telesný tuk. Ak hladujeme s metabolizmom nastaveným na cukry, tak po vyčerpaní glykogénu nestrácame telesný tuk, ale svaly. Ak sa nastavíme na tuky, spotrebujeme možno menej jedla ako keď sme nastavení na cukry a navyše začneme páliť aj telesný tuk.

Ďalšia významná vec je to, že všetky spôsoby výroby rastlinnej potravy, pri ktorých dochádza k manipulácii s pôdou, k odstraňovaniu rastlinného krytu na niekoľko mesiacov a k vytváraniu veľkoplošných monokultúr bez hustého podrastu, zvyšujú riziko erózie, zvlášť na svahoch. Zrýchľuje sa tiež rozklad humusu, poškodzuje a ničí sa pôdna mikroflóra a tým dochádza k znižovaniu úrodnosti pôdy a poklesu výnosov. Maštaľný hnoj pomaly začína byť nedostatkovým tovarom a umelé hnojivá sú len krátkodobé riešenie.
Pastva, pokiaľ nie je nadmerná, pôdu nepoškodzuje. Ale videl som 30 centimetrov hlboké erózne ryhy na poliach s kukuricou aj s inými plodinami.

Odpovědět


Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Florian Stanislav,2017-10-29 00:22:21

Bývalo, že drtivá většina práce byla u zvířat. Krmil jsem o mnoha prázdninách dobytek, veškerá mechanizace vidle a ruční vozík. V článku je řeč o mase drůbežím a dnes tolik práce není, když krmení je dávkováno automatikou řízenou elektronicky. Podstatnou část krmení drůbeže může tvořit zrní a krmné směsi. S výnosy přepočtenými bílkoviny na hektar to vypadá přibližně takto:
http://user.mendelu.cz/xvaltyni/systemy/projekt/files/vynosy.html
Jestliže tedy pšenice má výnos 6 t/ha a obsah bílkovin asi 12%, pak hrách má 3,2 t/ha a obsah bílkovin asi 28%. Soja 2,5 t/ha a až 42 % bílkovin.Takže pšenice vychází výnosy na ha na bílkoviny nejhůř, nejlépe soja.
Vyrobit ze soji něco jedlého není zadarmo ani bez ekologických důsledků a živočišná výroba to zvládá od jak živa. Nároky počínaje vodou, půdou a prací na pěstování zeleniny jsou obrovské a výživa bílkovin z nich je mizivá.

Odpovědět


Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-29 08:42:38

Jenže "jídlo" není totéž co "bílkoviny". Pšenice vychází s bílkovinama nejhůř, ale zase má nejvyšší výnos. Pokud chci pokrýt svou denní potřebu energie (viz můj příspěvek výše), tak potřebuju na den zhruba 1,02 kilo pšenice. V tomhle množství pšenice budu mít 117,2g bílkovin. Pokud potřebuju řekněme 1g bílkovin ka kilo své váhy, tj. pokud vážím metrák tak 100g denně, tak mi to ta pšenice pohodlně pokryje.

Odpovědět


Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-29 08:51:30

Ještě jak píšete že dneska už té práce tolik není, protože je krmivo dávkováno automaticky. Mluvíme každý o něčem jiném. Já jsem měl na mysli klasické "prvorepublikové" hospodářství, kde si i to krmivo vypěstovali sami. Což pokud se článek týká chudých zemí postižených hladomorem, tak to bude jejich případ. Nepředpokládám že mají dost peněz na to, aby si krmivo prostě koupili už hotové.

Jinak v tom výpočtu nahoře jsem psal o masu vepřovém, protože prase jde krmit celoročně jádrem. U kuřecího to spočítat neumím, protože nevím, jaká by byla konverze krmiva, pokud bych místo doporučovaných směsí pro brojlery skrmoval taky jen tu pšenici. Pokud byste zjistili kolik to je, tak můžu výpočet předělat na kuřecí maso.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Milan Krnic,2017-10-29 10:58:48

"prase jde krmit celoročně jádrem" ... ovšem s jakým výsledkem.
http://naschov.cz/nejcastejsi-chyby-ve-vyzive-prasat-ve-vykrmu/
potažmo
http://web2.mendelu.cz/pcentrum/publikace/32_slozeni_ks_prasat.pdf

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-29 18:16:33

Jasně, takže nároky na výrobu vepřového jsou ještě vyšší než jsem počítal, protože k pšenici (6t/ha) se přidává ještě soja (2.5t/ha).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Milan Krnic,2017-10-29 20:22:47

Nejen soju. A tak to chodí i u lidí. Ono dosáhnout komplexní stravy je krapet složitější, než zobecnění na energii nebo bílkoviny obsažené v obilí a soje. A ani řasa tu dvojku nezachrání.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Florian Stanislav,2017-10-29 18:01:54

Článek píše o drůbežím masu, takže odbočka k vepřovému řeší náročnější vepřové.
Článek píše:
"Problém dostatku potravin, to není jen nasytit hladové kaloriemi, ale i vyváženou stravou s proteiny a dalšími nezbytnými látkami nutnými pro život. ..My, lidé, jsme odkázáni na příjem omega-3 mastných kyselin a nepostradatelných aminokyselin. Řasa, které se autoři věnovali z hlediska výživy, je zajímavá ještě něčím. V sušině jejích buněk je až 30 % oleje. "
Takže článek není přímo o hladu, ale hlavně o vyvážené výživě. V pšenici je tuku minimálně.
Vykalkulačkovat lze ledasco, ale není snadné něco prosadit, i kdyby to rozumné bylo.
Kdyby se peníze vynaložené v USA v souvislosti s nadváhou a obezitou přeměnily na jídlo, tak každý umírající hladem by měl na 40 hamburgerů denně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-29 18:13:15

Já nechci nic prosazovat, to aď si lidi rozhodnou sami co chcou jíst. Jenom si myslím, že člověk jedící přímo ty plodiny se bude stravovat efektivněji než člověk jedící zvířata jedící plodiny. Na každém tom stupni jsou nutně ztráty a maso (které člověk ke stravě nepotřebuje) přidává další stupeň a tím pádem další, poměrně razantní ztráty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Alexandr Kostka,2017-10-29 18:39:26

Než chov zvířat zničily velkochovy, tak to bylo trošičku jinak. Zemědělec vytahal brambory, přebral, prase dostalo malé a mizerné. A řepu. A pomyje. A šrot a spařené kopřivy. A padané ovoce atd. Prostě to co člověk nechtěl nebo nemohl, to dal praseti. A po podestýlání slámou naopak prase poskytlo fajn hnůj pro to pole. A fungovalo to. Ovšem máte pravdu, to co se děje dnes je dlouhodobě neudržitelné. Plodiny pěstované výhradně pro prase, obohacené třeba rybničním bahnem (má fosfor) vše je poháněno ropou a elektřinou, na pole se nevrací nic..

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Milan Krnic,2017-10-29 20:05:28

jedoucí (https://cs.wiktionary.org/wiki/j%C3%ADst)
Jak který člověk nepotřebuje maso. Člověk je obecně všežravec.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-29 18:21:09

Uznávám že můj výpočet je hodně zjednodušený. Ale pokud odhlédneme od vyvážené stravy a jde nám jen o holý život, tak myslím že je docela výstižný. Chtělo by to někoho se zemědělskou školou a zároveň vhledem do lidské výživy, aby nám tu uvedl minimální výměru nutnou pro standardního strávníka, vegetariána a vegana.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Florian Stanislav,2017-10-29 18:41:38

Článek není o vegetariánech a veganech, ale o tom, že lze uvažovat o plnohodnotné náhradě bílkovin a olejů včetně 3-omega nenasycených produkty z řas. A na mnohem menším prostoru, nebylo by třeba ničit přírodu a půdu chemizací. Pokud by lidstvo předem rozporovalo každý možný objev, tak pokrok by byl od dubového klacku k akátovému, který je lehčí a pevnější.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Jiří Novák,2017-10-29 18:59:52

Nerozporuji objev, ale poněkud neprozřetelně jsem prohlásil že "Kdybychom byli vegetariáni nebo dokonce vegani, tak nám stačí zlomek výměry půdy, abychom se uživili". Což se výše uvedeného článku skoro netýká, byla to spíše jakási poznámka ad margo. Náslodně pánové Krnic a Kostka požádali o předvedení výpočtu, jak jsem k tomu došel. Jakýsi výpočet - příliš zjednodušující - jsem předvedl, ovšem raději jsem měl vyhledat a odkázat něco serioznějšího. Což činím i výše: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/34521/travencov%c3%a1_2015_dp.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Florian Stanislav,2017-10-29 22:45:43

Váš odkaz :
http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/34521/travencov%c3%a1_2015_dp.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Ach, jo. Str.42, graf zdroj vlastní. Že prý veganské hospodaření Česka by uživilo celkem 102 milionů lidí. Tabulky vodní stopy nemají jednotky, zřejmě jsou to litry vody.
Bakalářská práce, kde autorka ani neví, jak se píše násobná předpona kilo =1000x.
Píše :"..doporučený denní příjem energie dospělého muže je 2 900 Kcal denně"
Na str.46 má dvě stejné tabulky jídla s kuřecím masem, jeden je všežravce a druhý vegan, oba 200 g kuřecího. To je pozoruhodná tabulka, když wikipedie říká o veganech :
"V praktické rovině se veganství projevuje odmítnutím konzumace masa, vajec, mléčných výrobků, medu a dalších zvířecích produktů ".
Zřejmě se předpokládá, že když vegan bude jíst maso, tak kuřecí. Ale zmýlil jsem se, str. 46 "pokud veganský jídelníček obsahuje DENNĚ 170 g NEUVAŘENÝCH luštěnin... ušetří se za týden proti všežravci 8 700 litů vody."
Str.47 " při veganské výživě od narození je možná úspora až 12 milionů litrů vody"
To jsou 2 objemy vody zadržené v rybníku Rožmberk. A k tomu 0,17 kg neuvařených luštenin denně za uvažovaných 70 let bude 4 343,5 kg nevařených luštenin. Práce neřeší ekologický dopad zvýšeného množství merkaptanů a plynů z luštenin.
Str. 44 "Z hlediska životního prostředí by bylo však nejvýhodnější, kdyby se zanechal například polovina zemědělské půdy a přešlo se na ekologické zemědělství. Strava by byla kvalitnější a dopad na životní prostředí minimální."
Škoda, že autorka neviděla jak vypadá tzv. zanechaná půda po 15 letech, bývalá pole, pak louky, pak pastviny nakonec opuštěné a rozryté prasaty a dnes 5 m vysoké nálety olší a bříz.
Myslel jsem, že škodí zemědělci z Václaváku, ale teď už i z UTB Zlín.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: luštěniny a kuřecí maso

Milan Krnic,2017-10-29 20:27:07

Právě, že kritika (rozpor) je přímo nutná. S těmi puriny je to zajímavé. Neméně pak s "ohromně rozsáhlým" dvoutýdenním testováním.

Odpovědět

Problém

Alexandr Kostka,2017-10-27 22:27:51

Problémem není to, že přibyde miliarda lidí. Problémem je, že přibyd miliarda lidí, kteří jediné co dělají jsou další lidi. Zato vykonávání jakékoliv práce odmítají. 60 let "pomoci Africe" tam vychovalo již třetí generaci takovýchto jedinců. A jediné čeho se dosáhlo, že se množí stále rychleji.

Odpovědět

Manna

Peter Kopriva,2017-10-27 21:10:30

Tuším už pred 3000 rokmi sa o podobný experiment ktosi pokúsil.
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Manna_Machine

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace