Čína údajně testuje hypersonický zbraňový systém DF-17  
Pokud to není zpravodajská kachna, tak má Čína k dispozici první fungující hypersonický systém nové generace. Spojené státy mají co dohánět.

Raketový systém DF-16, jemuž je DF-17 údajně velmi podobný. Kredit: Tyg728 / Wikimedia Commons.
Raketový systém DF-16, jemuž je DF-17 údajně velmi podobný. Kredit: Tyg728 / Wikimedia Commons.

Armády světových mocností v současné době horečnatě vyvíjejí nové zbraňové systémy, které jsou založené na převratných technologiích. Není to jednoduché, ne vše se podaří, ale postupně se objevují první vlaštovky zbraní pro válčení, případně odstrašování, budoucnosti.


Čínský hypersonický kluzák podle čínské televize. Kredit: Shizhao / Wikimedia Commons.
Čínský hypersonický kluzák podle čínské televize. Kredit: Shizhao / Wikimedia Commons.

Časopis The Diplomat v těchto dnech získal od nejmenovaného zdroje z amerických výzvědných služeb informaci, že Čína během letošního podzimu zřejmě otestovala nový zbraňový systém, který zahrnuje hypersonickou zbraň. Mělo by jít o raketu označovanou jako Dong Feng (česky Východní vítr) 17, čili DF-17, která je navržena tak, aby hypersonickým útokem překonala existující systémy protivzdušné obrany. Pokud jsou tyto informace pravdivé, tak je raketa DF-17 prvním z přicházející generace hypersonických zbraňových systémů.


V podobných případech je rozhodně namístě výraz „pokud“. Ne, že bychom Číně nepřáli technologický pokrok v oblasti strategických zbraní, které nás ovšem samozřejmě teoreticky rovněž ohrožují. Potíž je v tom, že Čína je stále ještě mnohem více tajnůstkářskou autoritářskou říší nežli normálním nestydatě kapitalistickým tygrem. Světu Čína pouští jenom takové informace, jaké ona sama chce, a zahraniční odborníci mají jen omezené možnosti jejich prohlášení ověřovat. Hypersonický kluzák je sice hezký, ale jak by byl užitečný v ostré akci? Zatím těžko říct. V tomto odvětví mají některé země nápadné sklony přehánět.


Start rakety LM-2D z kosmodromu Ťiou-čchüan (2012). Kredit: Cristóbal Alvarado Minic / Wikimedia Commons.
Start rakety LM-2D z kosmodromu Ťiou-čchüan (2012). Kredit: Cristóbal Alvarado Minic / Wikimedia Commons.

Jednotky raketového vojska čínské (lidově osvobozenecké) armády poprvé otestovaly hotovou raketu DF-17 dne 1. listopadu a podruhé 15. listopadu. Zbraňový systém ještě předtím absolvoval několik experimentálních testů během svého vývoje v letech 2014 až 2016. Testy hotové rakety proběhly na kosmodromu Ťiou-čchüan (anglicky Jiuquan Space Launcher Center), který se nachází v poušti Gobi, na území čínského Vnitřního Mongolska. Během prvního testu prý hypersonický kluzák letěl po dobu 11 minut.


Čínská raketa dlouhého doletu DF-31A, na cestě z vojenské přehlídky. Kredit: IceUnshattered / Wikimedia Commons.
Čínská raketa dlouhého doletu DF-31A, na cestě z vojenské přehlídky. Kredit: IceUnshattered / Wikimedia Commons.

Raketa DF-17 by měla vstoupit do služby v čínské armádě zřejmě kolem roku 2020. Podle dostupných informací jde o balistickou střelu středního doletu, jejíž dosah by měl být asi 1 800 až 2 500 kilometrů. Raketa by měla být schopná nést hypersonický kluzák a nebo také manévrující návratové těleso (MARV, Maneuverable reentry vehicle), které autonomně sleduje určený cíl. Podle zpráv amerických zpravodajců je raketa DF-17 do značné míry založena na raketě krátkého doletu DF-16B, která je již rozmístěna u jednotek čínské armády.


Zatím není jasné, jaký hypersonický kluzák by raketa DF-17 měla nést. Čína například už delší dobu vyvíjí experimentální hypersonický kluzák DF-ZF, kterému v Pentagonu říkají WU-14. Má už za sebou několik testů a měl by být schopen dosahovat rychlostí mezi Mach 5 a Mach 10. Takový kluzák by měl dopravit na cíl jadernou pumu, ale mohl by být nasazen i pro přesný úder konvenční zbraní, například při útoku proti americkým letadlovým lodím. Podle dřívějších zpráv by takový kluzák mohla po nezbytných úpravách nést celá řada čínských raket, např. DF-21 nebo DF-31.


Protivzdušný raketový systém THAAD. Kredit: Ralph Scott/Missile Defense Agency/U.S. Department of Defense.
Protivzdušný raketový systém THAAD. Kredit: Ralph Scott/Missile Defense Agency/U.S. Department of Defense.

K čemu je vlastně hypersonický kluzák dobrý? Během útoku letí pod zorným polem, v němž dnes radary obvykle skenují akce balistických střel. Proto by v dnešní době bylo těžké se takovému útoku bránit. Kluzák ale má i své nevýhody. Když začne klesat na cíl, tak letí pomaleji než klasické hlavice balistických raket, a je tudíž zranitelnější.


Podle odborníků vlastně o zase tak velkou revoluci ve válčení v tomto případě nejde. Proti dobře vyzbrojené supermocnosti se špičkovým výzkumem a vývojem, jako jsou Spojené státy, nabízí systém, jako je DF-17, jenom velmi dočasné řešení. Lockheed Martin už od roku 2014 pro podobné situace připravuje novou verzi svého prozatím velmi úspěšného obranného systému THAAD-ER (Terminal High Altitude Area Defense – Extended Range). Ten by měl být schopen zastavit hypersonické kluzáky, jako je právě WU-14. Kromě toho američtí vývojáři usilovně pracují na laserech, railgunech a dalších zbraňových systémech, které by mohly čelit hypersonickému útoku.


Kdyby Čína šla do horkého konfliktu s USA, tak by podle analytiků zřejmě odpálila jak balistické střely, tak i hypersonické kluzáky, aby co nejvíce zaměstnala americkou protivzdušnou obranu. Úspěch takového úderu by ale podle všeho rozhodně nebyl jistý. Lepší vyhlídky by Čína s hypersonickými kluzáky měla pro technologicky slabšímu protivníkovi, jakým je v tuto chvíli například Indie.

Video:  China's reveals new video of hypersonic strike aircraft


Literatura

Popular Mechanics 28. 12. 2017.

Datum: 31.12.2017
Tisk článku

Umělá inteligence 6 - Mařík Vladimír, Štěpánková Olga, Lažanský Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 495 Kč
cena: 415 Kč
Umělá inteligence 6
Mařík Vladimír, Štěpánková Olga, Lažanský Jiří
Související články:

Vojenský kluzák letěl dvacetkrát rychleji než zvuk     Autor: Josef Pazdera (28.08.2011)
Bezpilotní letadlo US Air Force překonalo rychlost 5 Machů     Autor: Josef Pazdera (05.05.2013)
Umělá inteligence pátrá po raketových základnách v Číně     Autor: Stanislav Mihulka (03.12.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace