V Británii došlo ke změně legislativy. Odborníci nyní budou moci ženám při asistované reprodukci embrya selektovat na dědičnou formu rakoviny. Legislativní opatření je považováno za průlom v přístupu k prevenci před vážnými chorobami.
Dědičné polypy
Dědičná adenomatozní polypoza (FAP) je syndrom, který vede k tomu, že se v tlustém střevě vytvoří stovky až tisíce polypů. Začnou se tvořit okolo 16 roku věku (s rozpětím 7- 36 let). Přičemž ve věku 35 let má 95% osob s nemocí FAP, polypy. Polypy jsou sice nezhoubné, ale to platí jen do určité doby. Dříve nebo později, u všech takto postižených osob, dojde k vývinu rakoviny tlustého střeva. Jediným řešením je operativní odstranění střeva. Průměrný věk osob, při kterém dochází k vývinu rakoviny, je 39 let (rozpětí je 34-43 let). Bohužel ani po preventivním odstranění tlustého střeva není ještě vyhráno. Polypy se často začnou vyskytovat i v jiných částech zažívacího traktu, například na dvanácterníku a nádorem jsou ohroženy i další tkáně, kosti nevyjímaje. I když má choroba řadu projevů, je řízena jen jedním genem s dominantním účinkem.
Protože se choroba FAB u postižených vytváří až po dosažení jejich pohlavního věku, gen pro tento druh rakoviny se v populaci stále udržuje. Pokud se u některého u rodičů choroba vyskytne, má dítě 50 procentní pravděpodobnost, že poškozený gen zdědí. Jinak řečeno, rodič předává poškozený gen na polovinu všech svých potomků a ty potom zemřou na rakovinu.
Prenatalní diagnostika
S postupem poznání viníka choroby - genu APC (chromosomální oblast 5q21-q22) vznikla možnost provádět na něj testy. Test ukáže, zda je gen poškozený a zda zplozený potomek bude, nebo nebude chorobou v pozdějším věku postižen.
U přirozených početí lze provést amniocentézu (napíchnutí plodových obalů), a odsát malé množství plodové tekutiny. Z buněk plodu, které v tekutině plavou, lze zjistit, jak na tom plod se zmíněným genem APC je.
Pokud matka takové vyšetření podstoupí (není pro ní samotnou ale ani pro jejího potomka bez rizika), může mít jasno v šestnácti až osmnácti týdnech po početí.
Existuje i jiná možnost, že se odhodlá k zákroku, při kterém se z placenty vyřízne kousek choriového klku. Buňky choriových klků se vytváří z oplodněného vajíčka a jsou tedy geneticky shodné s buňkami plodu. Z buněk choria lze také vyšetření na genetickou vadu provést. Při tomto přístupu se matka výsledek doví již desátý až dvanáctý týden po početí, ale ani punkce choriových klků dutou jehlou není pro matku a plod bez rizika.
Je-li výsledek testů nepříznivý, může se matka rozhodnout pro přerušení těhotenství. To, že interupce nebo nucený potrat je pro většinu žen traumatizující, není třeba rozvádět.
Alternativa
Pokrok v molekulárně genetických metodách a asistované reprodukci postoupil natolik, že tato vyšetření lze provést ještě předtím, než žena otěhotní. Princip spočívá v tom, že pokud je některý z rodičů nositelem dědičné choroby, lze vajíčko matky oplodnit ve zkumavce a nechat jej nějakou dobu vyvíjet v laboratoři. Jakmile se vajíčko začne dělit a naroste do určitého počtu buněk, neuškodí mu, když mu jich pár odloupnete. Na odloupnutých buňkách (teoreticky by stačila i jedna buňka) lze u embrya (připomeňme si, že mu hrozí 50% riziko, že zdědilo vadný gen), provést test. Je-li vše v pořádku a test neprokáže přítomnost poškozeného genu, vloží se embryo matce do dělohy. Matka má záruku, že na svého potomka přenesla zdravou část genu a že nebude potřeba provádět interupci a že její potomek bude bez polypů. Rakovina se u něj, až bude starší, nevyvine.
Prenatalní versus pre-implantační
Zatímco testy prenatální diagnostiky (před narozením), které jsou založeny na principu získání vzorků amniocentézou a nebo punkcí choriového klku, jsou legální a běžně se u rizikových osob provádějí, testy na embryích byly až do tohoto pondělka zakázány.
Lobistická skupina vystupující proti zásahům na embryích nastavila legislativu tak, že lékař, který by chtěl takový test provést, se vystavoval riziku, že přijde o diplom. Trvalo dlouho, než se početně silnou část anglické veřejnosti, brojící proti jakýmkoliv zákrokům na embryích, podařilo odsunout z mocenských pozic a než se zákaz změnil. Úplně ale vyhráno není. Část volební základny, která raději nechává vystavovat ženy nebezpečí infekce a tím i potratu zdravých potomků, je stále dost početná. A tak vzniklo šalamounské řešení - povolení k provádění testů na přítomnost genu pro rakovinu (FAP), získali základě dekretu vládního Úřadu pro reprodukci a embryologii (Human Fertilisation and Embryology Authority - HFEA), pouze lékaři z londýnské University College.
Je to prolomení myšlení, tak jak píše tisk?
Povolení pro provádění pre-implantační diagnostiky genů projevujících se v pozdějším věku, se vztahuje jen na dědičnou adenomatozní polypozu (FAP). To, že povolení bylo uděleno je úspěchem, nicméně se týká pouze jediného pracoviště a jen na jednu konkrétní chorobu.
Opatření nic nevypovídá o tom, jak to bude s možností testovat embrya na geny BRCA1 a BRCA2, jejichž nositelky podléhají karcinomu prsu 80 krát častěji. Není ani jasné, zda bude povoleno testovat gen na retinoblastom, jehož všechny nositele čeká utrpení v podobě očního nádoru,...
Část veřejnosti se k tomuto právě vydanému povolení, staví velmi odmítavě. Zaznívají hlasy, že povolení bylo vydáno v rozporu s lékařskou etikou. Ojedinělé nejsou ani argumenty těžkého kalibru – že se tím otevírá cesta směrem k "výrobě dětí na objednávku".
Je víc než jisté, že politici budou nuceni hlas této části voličstva respektovat.
Euroskeptik si asi pomyslí něco v tom smyslu, že to tady ke škodě maminek i jejich ratolestí, pre-implantační diagnostika nebude mít jednoduché. Optimista se utvrdí v přesvědčení, že odborníci na PGD (pre-implantation genetic diagnosis), se v rámci globalizace uplatní i jinde.
Prameny: FAP (Familial Adenomatous Polyposis)
eMedicine Journal
http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99996605
Diskuze:
