Simulace galaxie. Kredit: Yale.

V centru Mléčné dráhy sedí supermasivní černá díra o hmotnosti něco málo přes 4 miliony Sluncí. Je to takové dobromyslné monstrum, které si občas zařádí, ale většinou jenom tak podřimuje. Je od nás vzdálená 26 tisíc světelných let a na takovou dálku ji můžeme pozorovat, aniž by nás pronásledovala ve snech. Co kdyby ale tahle supermasivní černá díra nebyla v Mléčné dráze jediná?

"Spiderman" Michael Tremmel. Kredit: M. Tremmel.

Supermasivní černé díry obvykle obývají centra galaxií. Někdy se ale stává, že supermasivní černé díry cestují hostitelskou galaxií a dostávají se při tom do oblastí vzdálených od středu galaxie, jako jsou například galaktická hala. Astronomové předpokládají, že k tomu dochází, když splývají galaxie. Větší galaxie pozře menší galaxii a její supermasivní černá díra se pak pohybuje na oběžné dráze kolem centra galaktického predátora.

Sagittarius A*, supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy. Kredit: NASA.

Michael Tremmel z Yale a jeho tým prohnali simulacemi chování galaxií a supermasivních černých děr. Použili přitom novou pokročilou kosmologickou simulaci Romulus a s její pomocí odhadovali pohyb supermasivních černých děr v galaxiích přesněji, než to doposud bylo se simulačními programy možné. Nakonec dospěli k názoru, že v galaxiích o hmotnosti Mléčné dráhy by mělo být hned několik potulných supermasivních černých děr. Takové černé díry by se měly potulovat v galaxii několik miliard let. Výzkum Tremmelova týmu publikoval časopis Astrophysical Journal Letters.

To je dost zneklidňující informace. Jestli v Mléčné dráze skutečně jsou nějací sourozenci naší galaktické supermasivní černé díry, tak mohou být leckde. Pokud supermasivní černá díra nehltá ve velkém hmotu, tak není úplně snadné ji objevit. Podle badatelů jsou nejspíš mimo centrum galaxie, a také mimo galaktický disk. Tremmel zároveň jedním dechem mírní obavy. Prý je extrémně nepravděpodobné, že se nějaká taková potulná supermasivní černá díra mohla dostat tak blízko k nám, že by ovlivnila Sluneční soustavu. Podle výpočtů Tremmelova týmu by k takovému přiblížení mohlo dojít tak jednou za 100 miliard let. Což je asi sedminásobek dosavadního stáří našeho vesmíru, tak snad můžeme klidně spát.

Video:  Milky Way’s supermassive black hole may have ‘unseen’ siblings


Literatura
Yale 24. 4. 2018, Astrophysical Journal Letters 857: 2.