Syntetičtí biologové chtějí přepsat lidský genom, aby odolával virům  
Lidské buňky, do kterých se nedostane žádný virus. To je nový cíl projektu přepisování DNA Genome Project–Write, který se netají svými ambicemi.
Genome Project–Write.
Genome Project–Write.

Projekt vládních agentur a soukromých společností syntetické biologie Genome Project–Write (GP-write) má velké plány. Nebo přesněji řečeno měl obrovské plány a teď se musel uskrovnit. Projekt, který sdružuje asi 200 odborníků z celého světa, na setkání v americkém Bostonu 1. května oznámil, že mění své priority.

 

George Church. Kredit: PGP scientist / Wikimedia Commons.
George Church. Kredit: PGP scientist / Wikimedia Commons.

Původně chtěli syntetizovat kompletní lidský genom, tedy zhruba 3 miliardy párů bází DNA. Pak se ukázalo, že navzdory svižnému pokroku v technologiích molekulární biologie, je takový úkol stále ještě prakticky nezvládnutelný. Proto se v projektu GP-write rozhodli, že přepíší lidský genom tak, aby byl rezistentní vůči virovým infekcím.

 

Není to nemožné. Ale ani jednoduché, to ani náhodou. Hlavní problém je momentálně v tom, že GP-write jsou na štíru s financováním. Přitom přepsání dlouhých pasáží lidské DNA přijde na stovky tisíc, ne-li miliony dolarů. Nemluvě o tom, že takový výzkum asi zabere dlouhé roky, možná celé desetiletí.

 

Jef Boeke. Kredit: J. Boeke.
Jef Boeke. Kredit: J. Boeke.

Proč se vlastně lidé projektu GP-write pouštějí do něčeho takového? Podle jednoho z vedoucích projektu, genetika kvasinek Jefa Boekeho z New York University, je důležité spustit projekt, který bude zahrnovat celou komunitu odborníků. Na vedení projektu se podílí také právnička biotechnologií Nancy Kelley a odborník na genomy z Harvardu George Church.

 

Nancy Kelley. Kredit: N. Kelley.
Nancy Kelley. Kredit: N. Kelley.

Odborníci hodnotí změnu zaměření projektu příznivě. Syntetický biolog Martin Fussenegger ze Spolkové vysoké technické školy ve švýcarském Curychu chválí, že se projekt zaměřil směrem k aplikacím a nikoliv jenom na samotnou syntézu DNA. Vylepšení DNA technologií ale stále zůstává jedním z klíčových cílů projektu.

 

Projekt GP-write podle všeho nehodlá stvořit superlidi, kteří by byli rezistentní vůči virovým infekcím. I když by něco takového nebylo k zahození. Jejich cílem jsou lidské buňky rezistentní vůči virům, které budou žít v buněčné kultuře. Takové buňky by mohly vyrábět vakcíny, protilátky a další biologické látky, aniž by hrozila kontaminace virovou infekcí.


Vědci projektu GP-write hodlají vyvíjet technologie, s nimiž bude možné pohotově přepisovat lidskou DNA. Projekt ultrabezpečných linií lidských buněk, na které mohou viry zapomenout, je pro něco takového velmi vhodný. Všechno samozřejmě záleží na financích. Nápad je to pozoruhodný, ale podle všeho se zatím neobjevil významný investor, který by do takového podniku vložil své peníze. Pokud se peníze najdou, tak by vědci chtěli navázat na výzkum Churchovy laboratoře, kde přepisovali genom bakterií E. coli tak, aby byly rezistentní vůči virům.

Video:  Overview of Project: From Reading to Writing Genomes


Video:  Scientists Synthesize First Functional "Designer" Chromosome in Yeast


Literatura
Nature News 1. 5. 2018.

Datum: 06.05.2018
Tisk článku

Energetická rovnováha organismu - Malachov Gennadij
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 358 Kč
cena: 315 Kč
Energetická rovnováha organismu
Malachov Gennadij
Související články:

Vědec s přezdívkou Bůh 2.0 představil nejmenší syntetickou buňku     Autor: Josef Pazdera (04.04.2016)
První stabilní polosyntetický organismus     Autor: Josef Pazdera (29.01.2017)
V USA poprvé editovali lidského pacienta, s Hunterovým syndromem     Autor: Stanislav Mihulka (17.11.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace