Věřící se rozhodují intuitivněji  
„Negativní korelace mezi racionalitou a religiozitou má kořeny v upřednostňování intuitivních reakcí zejména, když intuice a logika jsou v protikladu“ – zní název článku Richarda E. Dawse a Adama Hampshira z Laboratoře výpočetního, poznávacího a klinického zobrazování mozku londýnské Královské univerzity, kteří se rozhodli prověřit tvrzení: „Je dobře prokázáno, že religiozita nepřímo úměrně koreluje s inteligencí“. Výsledky zveřejnili v časopisu Frontiers in Psychology.
První autor článku, Richard E. Daws. Kredit: The Computational, Cognitive and Clinical Neuroimaging Laboratory, Imperial College London
První autor článku, Richard E. Daws. Kredit: The Computational, Cognitive and Clinical Neuroimaging Laboratory, Imperial College London

Klikněte na stránku renomovaného britského centra pro výzkum mozku Cambridge brain sciences, Těch dvanáct on-line testů na ni zobrazených si můžete vyzkoušet i sami. Pravděpodobně přihlášení mailem je nevyhnutné, odměnou však bude výsledek, jenž Vás porovná s podobnými odvážlivci, kteří neodolali. Systém Vás pak bude motivovat k pravidelnému namáhání mozkových závitů, můžete tedy zkusit, jestli i takovéto cvičení zlepšuje kondici. Tu mentální. Navzdor jednoduchému zadání, testy nejsou lehké – běží čas a každou správnou odpovědí se zvyšuje obtížnost. Méně odvážným se nabízí možnost alespoň na videu shlédnout, jak některé z úkolů hbitě řeší ten, co již má něco natrénováno.

 

Poskytne někdy nějaká zobrazovací metoda odpověď, proč někteří neochvějně věří v nadpřirozeno, jiným jsou takové představy nepřijatelné? Co se stane v mozku při konverzi z věřícího na ateistu a naopak?
Poskytne někdy nějaká zobrazovací metoda odpověď, proč někteří neochvějně věří v nadpřirozeno, jiným jsou takové představy nepřijatelné? Co se stane v mozku při konverzi z věřícího na ateistu a naopak?

Velice podobným dvanácti testům způsobem „napoprvé naostro“ byly on-line vystaveny tisíce dobrovolníků přihlášených přes internet, reagující tak na výzvy zveřejněné na sociálních sítích i v mediích. Vědci uskutečnili dva rozsáhlé průzkumy, první koncem roku 2010 a druhý začátkem roku 2013. Kromě mentálních schopností se u přihlášených zjišťovaly údaje jako věk, země původu, dosažené vzdělání a další socioekonomické informace včetně míry religiozity. Nešlo ani tak o příslušnost k nějaké církvi (mnohé si novorozeně bez rozhodovacího práva připíšou na základě vůli rodičů), ale o skutečný názor. Díky tomu vědci mohli vytvořit tři základní podskupiny testovaných: 1/ skutečně neochvějně věřící, jimiž necloumají pochybnosti, 2/ agnostici, kteří si myslí, že o existenci boha nelze rozhodnout a k náboženským dogmatům se staví povětšinou skepticky, 3/ bezbožní ateisté.

 

Bratři Christopher Hitchens (1949 – 2011), novinář … a přesvědčený ateista a Peter Hitchens (nar. 1951), také novinář … a přesvědčený křesťan. Oba napsali několik knih. Christopher proti náboženství, Peter za jeho obranu. Před deseti lety se na půdě michiganského Hauensteinova centra potkali ve slovním souboji o válce v Iráku a o náboženství.
Bratři Christopher Hitchens (1949 – 2011), novinář … a přesvědčený ateista a Peter Hitchens (nar. 1951), také novinář … a přesvědčený křesťan. Oba napsali několik knih. Christopher proti náboženství, Peter na jeho obranu. Před deseti lety se na půdě michiganského Hauensteinova centra potkali ve slovním souboji (ZDE) o válce v Iráku a o náboženství.

Asi tušíte, jaké korelace vědce zajímali. Ověřovali již několika průzkumy naznačenou hypotézu, že inteligence a míra religiozity jsou nepřímo úměrné. I když první práce na toto téma byly zveřejněny před devadesáti lety a po roce 2000 se celá řada studií zabývala tím, jaký vztah má sklon věřit v nadpřirozené božstvo k různým mentálním schopnostem, v současnosti byli výzkumníci nuceni žádat etické komise o schválení. V Británii i v americkém Ohiu byli úspěšní. Kdo ví, jak by se žádostí dopadli v Česku…  
První z obou studií poskytla výsledky od 44 780 lidí, z nichž 12 576 se označilo za silně věřící, 14 018 za agnostiky a 18 186 za ateisty. Průměrný věk ve všech podskupinách se pohyboval kolem 30 let. Do druhé studie se zapojilo 18 455 lidí, z nichž 10 876 se přihlásilo k pevné víře, 2 612 k agnostickému „co já vím“ a 4 967 k ateizmu. Spolu tedy 63 235 účastníků. Na tak velkém souboru již lze statistické hrátky odpovědně využít na hledání souvislosti mezi religiozitou a kognitivní výkonností a testovat nezávislost tohoto vztahu od vlivu různých sociodemografických faktorů.

 

A co naznačují výsledky? Ve schopnosti rychle se zorientovat, pochopit slovní instrukce, logicky uvažovat, rychle plánovat správné postupy, nebo posoudit prostorové změny, v tom všem byli ateisté o něco lepší než věřící. Nejmenší rozdíl byl u úkolů využívajících krátkodobou pracovní paměť a dedukci (třeba hledání souvislostí a rozdílů mezi obrazci), největší pak v testech založených na konfliktu intuice a racionálního úsudku, například na rychlé správné reakci při rozporu zrakového vjemu a slovní informace (double trouble brain test). Analýza výsledků obou studií potvrdila dávněji známý, a nakonec i celkem logický poznatek, že, statisticky vzato, čím jsou lidé více náchylní k náboženské víře, čím snadněji přijmou neověřitelná dogmata jako nezpochybnitelná fakta, tím víc se v rozhodování spoléhají na intuici než na racionální úsudek.


Pro zájemce o podrobné, statistickými metodami zpracované výsledky je dostupný celý článek i s doplňkovými materiály. Místo zdlouhavých popisů nabízíme graf dokumentující hlavní závěry (upraveno podle Daws Richard E., Hampshire Adam: The Negative Relationship between Reasoning and Religiosity Is Underpinned by a Bias for Intuitive Responses Specifically When Intuition and Logic Are in Conflict, Frontiers in Psychology vol. 8, 2017):



Zdroj

Daws Richard E., Hampshire Adam (The Computational, Cognitive and Clinical Neuroimaging Laboratory, Imperial College London, London, United Kingdom): The Negative Relationship between Reasoning and Religiosity Is Underpinned by a Bias for Intuitive Responses Specifically When Intuition and Logic Are in Conflict,  Frontiers in Psychology, vol.8, 2017, DOI=10.3389/fpsyg.2017.02191 URL=https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fpsyg.2017.02191

Datum: 08.05.2018
Tisk článku

302 Found

Found

The document has moved here.


Apache/2.4.18 (Ubuntu) Server at knihy.abz.cz Port 80
"> -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní:  Kč
cena:  Kč
302 Found

Found

The document has moved here.


Apache/2.4.18 (Ubuntu) Server at knihy.abz.cz Port 80
" style="color:#5599bb;font-weight:bold;">


Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace