:: OSEL.CZ :: - Větší lidské mozky upřednostňují centra myšlení
Větší lidské mozky upřednostňují centra myšlení  
Objemnější lidský mozek není lineárním zvětšením menšího. Některé oblasti se zvětší prokazatelně výrazněji než jiné. Vzor těchto změn není náhodný.

Alzheimerova choroba doslova ukusuje z lidského mozku a postupně připravuje  člověka o důležité kognitivní a později i motorické schopnosti. Mění povahu, radost, a zájem mění na úzkost a apatii. Dalo by se říct, že mu krade "duši". A je to nejrozšířenější neurodegenerativní onemocnění obírající lidi o hezký podzim života.
Alzheimerova choroba ukusuje z lidského mozku a postupně připravuje člověka o důležité kognitivní a později i motorické schopnosti. Ovlivňuje povahu, radost a zájem mění na úzkost a apatii. Dalo by se říct, že človeku krade "duši". Je tím nejrozšířenějším neurodegenerativním onemocněním obírajícím lidi o hezký podzim života.

Lidský – a vlastně nejen lidský – mozek nemá v námi prozkoumaném světě obdobu. Toto fascinující řídící centrum nelze přirovnat k ničemu, aby to vystihlo obrovskou škálu schopností, k níž má evolucí daný potenciál. Náš mozek rozhoduje o tom, čím jsme a jací jsme. Důkazem jsou následky poškození zapříčiněné například úrazem, rozsáhlejší mozkovou mrtvicí, nádorovým, či neurodegenerativním onemocněním. Dokáží člověka obrat o některé schopnosti nebo dovednosti, omezit například pohyb, či smyslové vnímání, ale postihnout i jeho osobnost, mysl a v nejhorších případech doslova připravit o „duši“ – vzpomínky, povahové rysy, racionální myšlení, kreativitu, empatii i některé emoce…

 

Armin Raznahan je vedoucí výzkumný pracovník amerického Národního ústavu duševního zdraví (National Institute of Mental Health - NIMH), kde šéfuje oddělení vývojové neurogenomiky. Získal doktorát na prestižní londýnské King´s College University, spolupracuje s významnými vědeckými i lékařskými institucemi. S několika americkými, kanadskými a britskými kolegy se pustil do zajímavého výzkumu, výsledky kterého zveřejnil koncem května časopis Science. Základní otázku, na kterou vědci hledali odpověď, lze zformulovat asi takto: Velikost mozku mezi jednotlivci stejného věku se může výrazně lišit – dr. Raznahan tvrdí, že rozdíl může být téměř dvojnásobný. Jde ale u těch větších mozků v porovnání s těmi menšími o stejnoměrné zvětšení všech oblastí, nebo lze najít obecně platný vzor různých změn?

Při  hledání odpovědi vědci využili téměř 3000 snímků magnetické rezonance získané v rámci dvou rozsáhlých průzkumných kampaní. Majitelé zkoumaných mozků byli vesměs mladí Američané ve věku od 5 do 25 let, přibližně polovina ženského pohlaví. To umožnilo sledovat změny i v průběhu dospívání.

Větší lidské mozky vykazují prokazatelně větší nárůst v oblastech mozkové kůry, v nichž se integrují a vyhodnocují informace z různých mozkových center (červená barva). K relativně menšímu nárůstu pak dochází ve  vývojově starších oblastech nižšího řádu o
Větší lidské mozky vykazují prokazatelně větší nárůst v oblastech mozkové kůry, v nichž se integrují a vyhodnocují informace z různých mozkových center (červená barva). K relativně menšímu nárůstu pak dochází ve vývojově starších oblastech nižšího řádu odpovědných za emoce, smyslové vnímání a motoriku (modrá barva). Kredit: NIMH Developmental Neurogenomics Unit

 

Analýza jednoznačně prokázala, že u větších mozků dochází k nerovnoměrnému nárůstu objemu různých oblastí vůči stejně „starým“, ale menším mozkům. Zajímavé, i když ne zcela nečekané, je to, že nejvíce se zvětšily evolučně mladé struktury, které z nás dělají po intelektuální stránce tak výjimečné pozemské tvory. Závěry studie lze stručně shrnout do tvrzení, že čím větší mozek jedinec má, tím zpravidla více dodatečné hmoty mu v porovnání se stejně starým jedincem přibylo v multifunkčních oblastech mozkové kůry – v zadně-postranní prefrontální, postranní spánkově-temenní a střední temenní části, jež jsou odpovědny za myšlení, shromažďování a vyhodnocení informací přicházejících od hierarchicky nižších, vývojově starších struktur řídících emoce, smyslové vnímání a motoriku. Právě ty se u větších mozků zvětšují relativně nejméně. Individuální vývoj tedy do velké míry kopíruje vzor evolučních změn.

Popsané nelineární objemové modifikace mozku jsou vzhledem na jeho pravou a levou hemisféru do velké míry symetrické a neliší se u lidí různého věku mezi 5. a 25. rokem života. A jsou u obou pohlaví stejné.

 

Nejde však jen o objem. Vědcům se podařilo prokázat, že nejvíc zvětšené oblasti mají i více neuronových spojů, a to logicky doprovází vyšší spotřeba energie a kyslíku. Tedy i geny řídící energetický metabolizmus jsou v těchto strukturách aktivnější. To je nákladný podnik a příroda nemá ve zvyku utrácet, pokud nemá jistou návratnosti investic.

 

Dr. Armin Raznahan, šéf oddělení vývojové neurogenomiky Národního ústavu duševního zdraví USA. Kredit: National Institute of Mental Health
Dr. Armin Raznahan, šéf oddělení vývojové neurogenomiky Národního ústavu duševního zdraví USA.
Kredit: National Institute of Mental Health

"Stejně jako zvětšení zahradní boudy na velikost obytného domu si vyžaduje různé části, zdá se, že i velké mozky primátů musí být sestaveny v různých poměrech," přirovnává Raznahan. "Do části, která propojuje informace, pak musí být i více investováno. To ale neznamená, že mít větší mozek je lepší. Naše závěry spíše vypovídají o různých organizačních potřebách větších a menších mozků."

 

Nové mapy mozkové kůry pomohou lépe posoudit patologické změny v mozcích lidí s určitými mentálními poruchami a pochopit vliv genů i prostředí na vyšší mentální funkce.

 

Dr. Armin Raznahan o výsledcích výskumu (v angličtině) zde.

Zdroj: Science

 

Česká videa o fungování lidského mozku:

Karel Kieslich: Jak mozek funguje. (Úvodní přednáška kurzu "Nervový systém" pro 2. ročník Všeobecného lékařství na 3. lékařské fakultě).

 

Jiří Horáček: Anatomická a funkční architektura mozku


 


Poznámka

 

Málokdo si vůbec někdy uvědomí, že je to mozek, který signálům z oka, vybuzeným zvenčí dopadajícími fotony různé energie, přiřazuje příslušný barevný vjem, jenž je naší interpretací reality. A vibracím ušního bubínku příslušný zvuk. Že je to mozek, co má na svědomí city i příjemné pocity z doteku, slova, hlasu…, že v mozku je ukrytý klíč k pojmům krása, štěstí, láska, dobro… ale i k jejich antonymům. Vlastně ke všem pojmům.

Inspirativní je šestidílná série popularizačních filmů The Brain amerického neurovědce ze Standfordovy university, Davida Eaglemana. Odvysílána poprvé v roce 2015 byla o rok později oceněn cenou Emmy.

 

V češtině je dostupná pod názvem Cesta do hlubin mozku:

1. díl: Co je skutečnost?

2. díl: Co nás dělá, kým jsme?

3. díl:  Kdo nás ovládá?

4. díl: Jak se rozhodujeme?

5. díl: Proč se vzájemně potřebujeme?

6 díl: Kým budeme?

Datum: 09.06.2018
Tisk článku

Trénujte si mozek 2 - Carter, Philip J., Russell, Kenneth A.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 211 Kč
Trénujte si mozek 2
Carter, Philip J., Russell, Kenneth A.
Související články:

Jak mozek mění naše sebe-vědomí     Autor: Dagmar Gregorová (14.02.2010)
Když mozek jinak vnímá svět     Autor: Dagmar Gregorová (04.05.2011)
Test pro matematické vlohy     Autor: Dagmar Gregorová (18.08.2011)
Soucit a milosrdenství jako dílo parazitů?     Autor: Josef Pazdera (02.02.2017)
Klotho by nás mohla zachovat fit a mysli otevřené     Autor: Josef Pazdera (12.08.2017)
Opicím s Parkinsonem kmenové buňky prospěly, na řadě jsou lidé     Autor: Josef Pazdera (06.09.2017)
Páchají stresovaní otcové na potomstvu zlo v podobě poškozených mozků?     Autor: Josef Pazdera (19.02.2018)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace