Vakcínou proti duševním strastem. Kredit: CU Boulder.

Zní to bláznivě. Když se dozvíte detaily, tak to zní ještě šíleněji. Ale podle všeho je to pravda. Na obzoru se rýsuje možnost, že bychom se mohli očkovat proti úzkosti. A proti depresím i dalším podobným stavům, které souvisejí s velmi špatnou náladou. Posttraumatickou stresovou poruchu nevyjímaje. Nejlepší na tom je, že za tohle všechno může půdní aktinobakterie z příbuzenstva tubery a lepry.

Christopher Lowry. Kredit: CU Boulder.

Vážně nejde o blouznění po divoké páteční party. Očkování proti úzkosti a spol. už má za sebou experimenty na stresovaných krysách. A funguje to, jak se lze dočíst ve studii, kterou publikoval časopis s příznačným názvem Brain, Behavior, and Immunity.

Dotyčnou zázračnou bakterií je Mycobacterium vaccae, tedy česky přeloženo mykobakterie kraví, což odkazuje na její objev v rakouských kravincích. Již v roce 2007 vyšlo najevo, že tahle bakterie z nějakého důvodu stimuluje jistou skupinu neuronů v mozku, což vede k nárůstu hladiny serotoninu. A serotonin, to je ten správný lék na stres, strach, úzkost a podobné věci. Už v roce 2007 myši krmené živými kravími mykobakteriemi běhaly úžasně rychle experimentálním bludištěm a byly mnohem méně úzkostné, než jejich kolegyně.

Mycobacterium vaccae pod mikroskopem. Kredit: CU Boulder.

Christopher Lowry z Coloradské univerzity v Boulderu a jeho tým chtěli zjistit, jak to vlastně tyhle mykobakterie dělají. Proto vpichovali krysím samcům směs s mykobakteriemi, vždy po týdnu, celkem třikrát. Tímto způsobem získali krysáky, kteří byli zřetelně mnohem víc v pohodě.

Matt Frank. Kredit: CU Boulder.

Když Lowry s kolegy proměřili proteiny v mozku studovaných krys osm dní po injekcích mykobakterií, tak zjistili, že mají podstatně zvýšenou hladinu protizánětlivého proteinu, cytokinu interleukin 4 (IL-4) – v oblasti hippokampu, kde mozek pracuje s náladami, úzkostmi a strachy. Pak tyto krysy očkované mykobakteriemi vystavili stresu a následně u nich naměřili méně než obvykle proteinu HMGB1, který souvisí se stresem a záněty v mozku, a zároveň větší množství glykoproteinového receptoru CD200R1, který pomáhá udržovat imunitní buňky v mozku v protizánětlivé „náladě“.

První autor studie Matthew Frank a jeho kolegové tak vlastně zjistilis, že bakterie Mycobacterium vaccae působí proti zánětlivým stavům v mozku. A tím právě vytvářejí pozorované psychologické efekty. Na stresu, úzkosti či depresi se totiž významně podílejí záněty v prostředí mozku. Pokud to bude fungovat i u lidí, tak by to mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro medicínu.

Frank, Lowry a jejich spolupracovníci doufají, že by se v dohledné budoucnosti mohly objevit „vakcíny“ proti stresu a úzkosti, založené na kravích mykobakteriích. Podávaly by se především lidem, u nichž hrozí velké riziko stresu, úzkosti nebo vyhoření. Těšit se tedy mohou vojáci, záchranáři, lékaři, učitelé a další profese, který každý den chodí se svojí kůží na trh a v práci riskují duševní zdraví.

Video:  Christopher Lowry – Associate Professor at University of Colorado Boulder


Literatura
University of Colorado, Boulder 6. 6. 2018, Brain, Behavior, and Immunity online 26. 5. 2018.