V hlubinách Enceladu jsou komplexní organické molekuly  
Dávno zaniklá sonda Cassini opět vlétla do headlinů médií po celém světě. Její přístroje detekovaly velké organické molekuly, které pocházejí z hlubin pod ledovým příkrovem měsíce Enceladu. Jakpak tam asi vznikly?

 

Vnitřek měsíce Enceladu. Kredit: NASA/JPL-Caltech/Space
Vnitřek měsíce Enceladu. Kredit: NASA/JPL-Caltech/Space

 

S ledovými měsíci Sluneční soustavy to bude ještě hodně zajímavé. Sotva se dozvíme novou pozoruhodnost o Europě, už je to zcela čerstvý průlomový objev z Enceladu. Planetární vědci vyčetli z dat hmotnostního spektrometru sondy NASA Cassini, že z prasklin v ledovém příkrovu Enceladu tryskají zrna ledu, která obsahují velké a komplexní molekuly organických látek. Prý jde o produkty chemických reakcí mezi kamenným jádrem tohoto Saturnova měsíce a teplou vodou jeho podpovrchového oceánu.

 

 

Christopher Glein. Kredit: SwRI.
Christopher Glein. Kredit: SwRI.

Specialista na chemii mimozemských oceánů Christopher Glein z institutu Southwest Research Institute (SwRI) v San Antoniu, Texas, a jeho spolupracovníci přiznávají, že je Enceladus opět dostal. Doposud se jim povedlo na Enceladu identifikovat jednoduché organické molekuly s pár atomy uhlíku – a už to bylo nesmírně zajímavé. Teď ale objevili organické molekuly s atomovou hmotností nad 200 daltonů, což už je docela jízda. Pro představu, taková kyselina acetylsalicylová, čili Aspirin, má molekulu s atomovou hmotností přibližně 180 daltonů.

 


Díky tomuto objevu, který v těchto dnech publikoval časopis Nature, se Enceladus stal druhým tělesem po planetě Zemi, o němž víme, že splňuje všechny základní požadavky pro výskyt života našeho typu zároveň.


Než sonda Cassini v září 2017 shořela v atmosféře Saturnu, tak nasbírala materiál z výtrysku, který mířil z hlubin Enceladu do vesmírného prostoru. Zařízení na palubě sondy Cosmic Dust Analyzer (CDA) a Ion and Neutral Mass Spectrometer (INMS) analyzovala jak tyto vzorky, tak i materiál ze Saturnova prstence E, který vzniká z takových výtrysků ledových zrn pocházejících právě z Enceladu.

 

Cassini u Saturnu. Kredit: NASA / JPL.
Cassini u Saturnu. Kredit: NASA / JPL.

Glein si pochvaluje, že sonda Cassini vlastně odhaluje tajuplný svět pod ledem Enceladu i po svém zániku. Zároveň poukazuje na to, jak je v planetárních vědách cenná týmová spolupráce. Operátoři experimentů CDA a INMS spojili síly a dohromady dosáhli hlubšího porozumění organické chemii podpovrchového oceánu Enceladu, než by bylo možné s jediným souborem dat.


V roce 2015 hmotnostní spektrometr INMS sondy Cassini detekoval ve výtryscích Enceladu molekulární vodík. Ten zřejmě vzniká při geochemických reakcích mezi vodou a horninami v hydrotermálním prostředí u dna podpovrchového oceánu. Zároveň by mohl být zdrojem chemické energie pro případné mikroby, pokud něco takového na Enceladu žije u zmíněných hydrotermálních vývěrů.

 


Podle Gleina jsou nové objevy na Enceladu velmi významné pro budoucí průzkumné mise. Teď už je prakticky bez debaty, že do ledových výtrysků Enceladu poletí další meziplanetární sondy. Budou vybaveny hmotnostními spektrometry s vysokým rozlišením, s nimiž bude možné zjistit, co jsou objevené organické látky vlastně zač. Glein rozumně varuje před unáhlenými závěry. Má ale také pravdu v tom, že teď můžeme počítat s možností biologické syntézy organických látek v hlubinách Enceladu. Snad se brzy dozvíme víc.

Video:  The potential for life within Enceladus after Cassini


Literatura
Southwest Research Institute 27. 6. 2018, Nature 558: 564–568.

Datum: 29.06.2018
Tisk článku

Hanka Kynychová Diář 2019 - Kynychová Hanka
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Hanka Kynychová Diář 2019
Kynychová Hanka
Související články:

Co ovládá výtrysky vody z tygřích pruhů Enceladu?     Autor: Stanislav Mihulka (07.08.2013)
Dvě tajemství Saturnových prstenců a královna Cassini     Autor: Vladimír Pecha (23.12.2013)
Jehla v kupce sena, aneb Cassini opět boduje     Autor: Dušan Majer (15.04.2016)



Diskuze:

Pavel Nedbal,2018-07-06 13:56:16

Vzhledem k velikosti Enceladu se jiný zdroj tepla, než slapy, nedá předpokládat. Ovšem slapové působení je závislé na excentricitě dráhy a toto působení má tendenci dráhu cirkularizovat, čímž slapové působení omezí (samozřejmě ještě budou dráhu rozhazovat ostatní měsíce, nejvíce asi Titan). Ale pokud by destabilizace byla dlouhotrvající a velká, tak by se Enceladus mohl dočkat i vyhození z oběžné dráhy Saturnu, nebo pádu do něj. Protože jak se zdá, Enceladus je na svém místě odedávna, vypadá to, že momentální silnější slapové síly (vedoucí k roztavení podpovrchového ledu) jsou jen epizodické, a většinu času je měsíček zmrzlý na kost. Jak by případné organismy tyto dlouhé "doby ledové" přečkávaly, nevím. V každém případě by se tam něco, co by si dokázalo k tomu citlivě "přičuchnout", mělo poslat. Bohužel k takovéto jednoúčelové akci se budou dost těžko shánět penízky. Asi přednost dostane Europa, ale kdo ví...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace