Nová syntetická forma zlata je lepší a zlatější, než přírodní verze  
Přírodní zlato je krásně zlaté a také hodně odolné. Mikrokrystaly z pece indického týmu jsou ale ještě více zlaté a ještě odolnější. Neporadí si s nimi ani rtuť, ani hyperkoncetrovaná lučavka královská.

 

Krystaly čistého zlata. Kredit: Alchemist-hp / Wikimedia Commons.
Krystaly čistého zlata. Kredit: Alchemist-hp / Wikimedia Commons.

Osudy zlata jsou fascinující. Jak se zdá, většina zlata ve vesmíru vzniká při extrémních srážkách neutronových hvězd. Vesmírný zlatý prach se pak před necelými 5 miliardami let stal součástí rodící se planety Země a prostřednictvím série geologických procesů se nakonec zlato ocitlo na zemském povrchu, kde od nepaměti dráždí náš druh až k nepříčetnosti. Zlato je vzácné, jak na Zemi, tak i ve vesmíru, kde odborníci odhadují, že na jeden atom zlata připadá asi 300 miliard atomů vodíku.

 

 

Giridhar Kulkarni. Kredit: Centre for Nano and Soft Matter Sciences.
Giridhar Kulkarni. Kredit: Centre for Nano and Soft Matter Sciences.


Zlato má pozoruhodné vlastnosti a je užitečné v mnoha ohledech, nejen pokud jde o šperky. Tým indických chemiků a inženýrů, které vedl Giridhar Kulkarni z centra Centre for Nano and Soft Matter Sciences v Bengalúru, pomocí teoretických výpočtů a experimentů stvořil novou doposud neznámou formu zlata, která přírodní zlato v řadě ohledů předčí.

 


Není tajemství, že zlato je nejlépe kujným kovem ze všech. Také velmi silně odráží infračervené, červené a žluté světlo, zatímco absorbuje světlo nižších vlnových délek, tedy modré. Podobně se chová z ostatních prvků jediné cesium. Zlato je také ušlechtilým kovem, takže zdatně odolává korozi a oxidaci na vzduchu. To znamená, že zlato zůstává zlaté po celá tisíciletí, bez povlaku rzi, což by o sobě mohl říci jenom málokterý kov.

 

Čerstvě připravená lučavka královská. Kredit: Thejohnnler / Wikimedia Commons.
Čerstvě připravená lučavka královská. Kredit: Thejohnnler / Wikimedia Commons.


Jak tedy udělat zlato, které by bylo zlatější než zlaté? Chtělo to moderní alchymii. Kulkarniho tým vzal chlorid zlata a vložil ho do pece, kde ho badatelé pekli s tetraoktylamonium bromidem hodinu a půl při teplotě 220 °C. Tímto způsobem vznikly mikrokrystaly čistého zlata, které mají pozoruhodné vlastnosti.

 


Navzdory tomu, že je zlato ušlechtilým kovem, ho přece jenom některé chemikálie dovedou ohrozit. Slavná je v tomto směru královská voda „aqua regia“, známá jako lučavka královská. Je to nepříliš stálá směs koncentrované kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové. Stejně tak zlato reaguje se rtutí, se kterou vytváří kapalný amalgám zlata. Reakce se rtutí se přitom využívá při těžbě zlata.


Jenomže nově vytvořené mikrokrystaly zlata indického týmu jsou oproti přírodnímu zlatu zjevně mnohem odolnější. I když Kulkarni s kolegy použili hyperkoncentrovanou lučavku královskou, tak to mikrokrystaly ustály. Rovněž byly netečné vůči rtuti a také vůči mědi. Vše nasvědčuje tomu, že nová forma zlata je výjimečně chemicky stálá. Podle indických vědců k tomu zřejmě přispívá protáhlý tvar mikrokrystalů, což prý vedlo ke zvláštnímu uspořádání elektronů v krystalové mřížce. Zlato je možná ušlechtilý kov, ale zlato z laboratoře centra v Bengalúru je očividně ještě ušlechtilejší.

Video: Where does gold come from? - David Lunney


Video: Gold Aqua regia dissolving. Chloroauric acid. gold refining recovery. Pure gold precipitate.


Literatura
IFL Science 5. 7. 2018, Angewandte Chemie online 30. 5. 2018.

Datum: 07.07.2018
Tisk článku

Peníze a zlato - Revenda Zbyněk
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
Peníze a zlato
Revenda Zbyněk
Související články:

Bakterie Cupriavidus metallidurans mineralizuje zlato     Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2009)
Co takhle biozlato?     Autor: Josef Pazdera (11.02.2013)
Všechno zlato světa nejspíš pochází ze srážek neutronových hvězd     Autor: Stanislav Mihulka (22.07.2013)
Galaktický zlatý důl objasňuje původ nejtěžších prvků vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2016)
Nově objevená slitina titanu se zlatem je mnohem tvrdší než běžné oceli     Autor: Stanislav Mihulka (23.07.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace