Velryby proti sauropodům  
…aneb Souboj titánů v reálu.

Není spravedlivé porovnávat gigantické tvory, které nadnáší voda, s těmi, kteří musejí tahat svoji ohromnou hmotnost po zemi. Nepřekvapí proto, že největším známým živočichem všech dob je právě kytovec. Pokud uznáme jako nejdůležitější míru velikosti tělesnou hmotnost, pak plejtvák obrovský s více než 150 metrickými tunami jednoduše nemá konkurenci. Zde dospělá samice ve srovnání s lidským potápěčem. Kredit: Kurzon, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Není spravedlivé porovnávat gigantické tvory, které nadnáší voda, s těmi, kteří musejí tahat svoji ohromnou hmotnost po zemi. Nepřekvapí proto, že největším známým živočichem všech dob je právě kytovec. Pokud uznáme jako nejdůležitější míru velikosti tělesnou hmotnost, pak plejtvák obrovský s více než 150 metrickými tunami jednoduše nemá konkurenci. Zde dospělá samice s potápěčem. Kredit: Kurzon, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Pokud píšete o dinosaurech, dříve nebo později se rozhodně nevyhnete velikostnímu porovnání obřích sauropodů s dnešními velrybami, či přesněji – kytovci. Ačkoliv totiž známe i kytovce dlouhé kolem 1,5 metru a vážící sotva 60 kilogramů, největší zástupci této skupiny mořských savců překonávají svými rozměry vše, co známe z živočišné říše na pevné zemi. I největší slon je pouhým trpaslíkem proti jen průměrně velkým jedincům některých plejtváků a pravých velryb. Jak si ale stojí největší druhy kytovců v porovnání s největšími známými sauropodními dinosaury? K tomuto tématu už jsem se na blogu rovněž dostal vícekrát, ať už to bylo při porovnání argentinosaura a plejtváka obrovského nebo při obecnějším článku, porovnávajícím rozměry největších sauropodů. Stále však byla řeč prakticky jen o největším druhu kytovců, tedy již zmíněné „modré velrybě“. Jak by si ale obří sauropodi vedli v porovnání s dalšími obřími druhy velryb, byť již poněkud menšími? Následuje jakási pomyslná velikostní tabulka největších známých kytovců a sauropodních dinosaurů (podstatný je přitom údaj o hmotnosti, nikoliv o celkové délce živočicha). Je však třeba mít na paměti, že zde nejsou zahrnuty všechny rody obřích sauropodů s hmotností nad 30 tun. Většina udávaných údajů je navíc spíše jen přibližná. Udávané rozměry sice pocházejí z důvěryhodných zdrojů, ale různé prameny se v tomto ohledu mohou do určité míry rozcházet.

 

Tabulka

 

 


 

S výjimkou obřího plejtváka obrovského a dvou dalších druhů kytovců neznáme žádného tvora, který by překonával hmotností obří sauropody. Ti jsou tak zdaleka největšími suchozemskými tvory všech dob a zároveň i celkově nejdelšími a nejvyššími živočichy v dějinách života na Zemi. Na snímku nově vystavený model kostry obřího patagotitana, který délkou přes 37 metrů překonává nejdelší známý exemplář „modré velryby“ o čtyři metry. Kredit: Zissoudisctrucker, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
S výjimkou obřího plejtváka obrovského a dvou dalších druhů kytovců neznáme žádného tvora, který by překonával hmotností obří sauropody. Ti jsou tak zdaleka největšími suchozemskými tvory všech dob a zároveň i celkově nejdelšími a nejvyššími živočichy v dějinách života na Zemi. Na snímku nově vystavený model kostry obřího patagotitana, který délkou přes 37 metrů překonává nejdelší známý exemplář „modré velryby“ o čtyři metry. Kredit: Zissoudisctrucker, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

1) Plejtvák obrovský: 173 až 199 tun; 30-33,6(?) metru (průměrně spíše 26 až 28 metrů a 100 až 150 tun)[1]

 

Bruhathkayosaurus matleyi: 139 až 157(?) tun; 40-45(?) metrů[2]

2) Velryba japonská: 135 tun; 21,3 metru (průměrně spíše 15 až 18 metrů a 50 až 80 tun)[3]

Amphicoelias fragillimus: 122(?) tun; 40-60(?) metrů[4]

3) Plejtvák myšok: 114 tun; 27,3(?) metru (průměrně spíše 18 až 20 metrů a 40 až 70 tun)[5]

4) Velryba černá: 106 tun; 18,5 metru (průměrně spíše 13 až 16 metrů a 40 až 70 tun)[6]

Argentinosaurus huinculensis: 73 až 96(?) tun; 30-37(?) metrů[7]

5) Velryba grónská: 75 až 100 tun; 18-21 metrů (průměrně spíše 14 až 18 metrů)[8]

6) Velryba jižní: 90 tun; 21,3(?) metru (průměrně spíše 15 až 18 metrů a 47 až 80 tun)[9]

7) Keporkak: 90(?) tun; 19-27(?) metrů (průměrně spíše 13 až 16 metrů a 25 až 40 tun)[10]

Patagotitan mayorum: 69 až 77 tun; 37 metrů[11]

Notocolossus gonzalezparejasi: 45 až 76 tun; 30(?) metrů[12]

Apatosaurus ajax: 32 až 73 tun; 23 až 30(?) metrů[13]

Podobně Puertasaurus reuili, Antarctosaurus“ giganteus, Futalognkosaurus dukei, Alamosaurus sanjuanensis nebo Mamenchisaurus sinocanadorum

8) Vorvaň: 57 tun; 20,5 metru (průměrně spíše 11 až 16 metrů a 15 až 40 tun)[14]

Sauroposeidon proteles: 40 až 60 tun; 32 metrů[15]

Drednoughtus schrani: 22 až 59 tun; 26 metrů[16]

Paralititan stromeri: 20 až 59 tun; 26 metrů[17]

Brachiosaurus altithorax: 23 až 58 tun; 26 metrů[18]

Camarasaurus supremus: 18 až 47 tun; 23 metrů[19]

9) Plejtvákovec šedý: 40 tun; 15 metrů (průměrně spíše 13 metrů a 15 až 30 tun)[20]

Supersaurus vivianae: 35 až 40 tun; 33 až 42(?) metrů[21]

10) Plejtvák sejval: 35 až 40 tun; 19,5 metru (průměrně spíše 14 až 17 metrů a 15 až 25 tun)[22]

Giraffatitan brancai: 23 až 40 tun, 22 metrů[23]

Diplodocus hallorum: 30 tun; 32 metrů[24]

11) Plejtvák Brydeův: 30 tun; 15,5 metru (průměrně spíše 11 až 13 metrů a 12 až 25 tun)[25]

 

Napsáno pro Dinosaurusblog a Osel.cz

 

 


 

Short Summary in English: The blue whale (Balaenoptera musculus) is the largest animal known to have ever lived. With the length of 30.5 to 33.6 meters it wasn’t the longest, as some sauropods attained larger sizes (up to 40 meters or more) but it is definitely the heaviest animal in history known so far. With maximum recorded weight of 173 tonnes (and probably reaching over 200 metric tonnes in largest individuals) it was much heavier than even the largest known sauropod dinosaurs (reaching „only“, perhaps, 80 to 100 tonnes).


 

[1] McClain C. R.; et al. (2015). Sizing ocean giants: patterns of intraspecific size variation in marine megafauna. PeerJ 3:e715 https://doi.org/10.7717/peerj.715

[2] Wedel, M. (2008). „SV-POW! showdown: sauropods vs whales.“ [Weblog] Sauropod Vertebra Picture of the Week.

[3] Omura, H., S. Ohsumi, K. N. Nemoto, K. Nasu, and T. Kasuya (1969). Black right whales in the North Pacific. Scientific Reports of the Whales Research Institute, Tokyo. 21:1-78.

[4] Carpenter, K. (2006). „Biggest of the big: a critical re-evaluation of the mega-sauropod Amphicoelias fragillimus.“ In Foster, J.R. and Lucas, S.G., eds., 2006, Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin 36: 131–138.

[5] Lockyer, C. (1978). „Growth and Energy Budgets of Large Baleen Whales from the Southern Hemisphere“. In Food and Agriculture Organization of the United Nations. Working Party on Marine Mammals. Mammals in the Seas: General papers and large cetaceans. Food & Agriculture Org. pp. 503–. ISBN 978-92-5-100513-2.

[6] http://au.whales.org/species-guide/north-atlantic-right-whale

[7] Sellers, W. I.; Margetts, L.; Coria, R. A. B.; Manning, P. L. (2013). Carrier, David, ed. „March of the Titans: The Locomotor Capabilities of Sauropod Dinosaurs“. PLoS ONE. 8 (10): e78733. doi:10.1371/journal.pone.0078733

[8] Rugh, David J.; Shelden, Kim E. W. (2008). „Bowhead Whale“. In Perrin, William F.; Würsig, Bernd; Thewissen, J. G. M. Encyclopedia of Marine Mammals (Second ed.). Academic Press. p. 131. ISBN 978-0-12-373553-9.

[9] http://au.whales.org/species-guide/southern-right-whale

[10] Vallarta Adventures (2014). Whale Watching Guide (Archivováno na webu Wayback Machine)

[11] Carballido, J. L.; et al. (2017). „A new giant titanosaur sheds light on body mass evolution among sauropod dinosaurs“. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 284 (1860): 20171219. doi:10.1098/rspb.2017.1219

[12] González Riga; et al. (2016). „A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot“. Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165

[13] Wedel, M. (2013). „A giant, skeletally immature individual of Apatosaurusfrom the Morrison Formation of Oklahoma“ (PDF). 61st Symposium on Vertebrate Palaeontology and Comparative Anatomy – Programme and Abstracts: 40–45.

[14] Whitehead, H. (2002). „Sperm whale Physeter macrocephalus„. In Perrin, W.; Würsig B.; Thewissen, J. Encyclopedia of Marine Mammals. Academic Press. pp. 1165–1172. ISBN 0-12-551340-2.

[15] Wedel, Mathew J.; Cifelli, R. L.; Sanders, R.. K. (2000). „Osteology, paleobiology, and relationships of the sauropod dinosaur Sauroposeidon (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 45: 343–3888.

[16] Bates, Karl T.; Falkingham, Peter L.; Macaulay, Sophie; Brassey, Charlotte; Maidment, Susannah C. R. (2015). „Downsizing a giant: re-evaluating Dreadnoughtus body mass“. Biology Letters. 11 (6): 20150215. doi:10.1098/rsbl.2015.0215

[17] Burness, G. P. and Flannery, T. (2001). „Dinosaurs, Dragonslayer, and Dwarfs: The Evolution of Maximal Body Size.“ Proceedings of the National Academy of Sciences, 98(25): 14518-14523.

[18] Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope’s rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full

[19] Foster, John (2007). Jurassic West: The Dinosaurs of the Morrison Formation and Their World. Indiana University Press. pp. 201, 248. ISBN 978-0-253-34870-8.

[20] Burnie D. and Wilson D.E. (eds.) (2005) Animal: The Definitive Visual Guide to the World’s Wildlife. DK Adult, ISBN 0789477645

[21] Lovelace, David M.; Hartman, Scott A.; Wahl, William R. (2007). „Morphology of a specimen of Supersaurus (Dinosauria, Sauropoda) from the Morrison Formation of Wyoming, and a re-evaluation of diplodocid phylogeny“. Arquivos do Museu Nacional. 65 (4): 527–544.

[22] S. L. Perry; D. P. DeMaster; G. K. Silber (1999). „Special Issue: The Great Whales: History and Status of Six Species Listed as Endangered Under the U.S. Endangered Species Act of 1973“. Marine Fisheries Review. 61 (1): 52–58.

[23] Benson, R. B. J.; et al. (2014). „Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage“. PLoS Biology. 12 (5): e1001853. doi:10.1371/journal.pbio.1001853

[24] http://www.skeletaldrawing.com/home/2013/06/the-biggest-of-big.html?rq=diplodocus

[25] Olsen, Ørjan (1913). „On the External Characters and Biology of Bryde’s Whale (Balaenoptera brydei), a new Rorqual from the Coast of South Africa“. Proc. Zool. Soc. Lond.: 1073–1090.

Datum: 10.07.2018
Tisk článku

Zábavný pravopis - Nováková Iva
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 175 Kč
cena: 164 Kč
Zábavný pravopis
Nováková Iva

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace