Jan Turoň

Textové terminály moderních OS mají výchozí délku řádků 80 znaků, kterou lze sice změnit, ale nedělá se to, protože mnoho programů s textovým výstupem s touto šířkou počítá. V dobách mých začátků programování v 90. letech bylo nepsaným zvykem alokovat pro krátké textové řetězce 80 bytů. Historie této magické osmdesátky sahá až do 20. let minulého století, kde děrné štítky IBM (de facto standard) používaly 80sloupcový formát. Je to tedy asi první počítačový standard, jehož aktivní používání překonává zhruba 100leté výročí.

Eliud Kipchoge 12.10.2019 po předloňském neúspěšném pokusu v Monze stáhnul maratonský čas pod psychologickou hranici 2 hodin časem 1:59:40. Tento čas však není uznán jako světový rekord, který drží tentýž Eliud časem 2:01:39 z Berlína 16.9.2018, přestože byly dodrženy podmínky IAAF co se trati týče: start a cíl nesmí být vzdáleny více než 50 % trati (eliminace vlivu větru do zad), celkové klesání nesmí být větší než 1 metr na kilometr (nesplňuje např. slavný Bostonský maraton). Pojďme se podívat na podmínky, za kterých Eliud dokázal tento čas:

Minulý týden vyšel na Oslovi článek „současná situace v exascale závodech je předběhnutí Aurory Frontierem, možná se do toho nečekaně vloží Čína“. Pojďme se na věc podívat podrobněji.

Před 20 lety se lidé začali děsit, že počítače začínají být chytřejší než člověk. Garry Kasparov tehdy podlehl Deep Blue. Letos nás ten stroj už děsit nemusí. Nevyhraje ani jedinou ze sta partií proti Alpha Zero.

Když se stiskne tlačítko mobilu, rozsvítí se LEDka. Ale když svítí hodinky, dějí se při tom mnohem zajímavější věci.

Před půl rokem se v článku o superpočítačích na Oslovi psalo: „Čína kraluje žebříčku nejrychlejších superpočítačů už 7. rok“.