Zdeněk Kratochvíl

 

Fotka je z roku 2006 po návratu z ostrovního terénu.

 

 

Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).

Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.

Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméněwww.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.

 


Jen letmý náčrt mnohovrstevnaté struktury tohoto svátku od neolitu po současnost, s minimem duchovna. Nerad bych způsobil náboženskou válku.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 09.04.2020 04:16 1951x Diskuze: 5

Hérakleitos byl zbožný takovým způsobem, že kritizoval mnohé náboženské zvyky a vysmíval se náboženským potřebám mnoha lidí.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 03.04.2020 21:40 4556x Diskuze: 4

Konečně zásadní obrat v astrofyzice: Matematické modely, měření pozemních astronomických observatoří, družicová data o pohybu vzdálených hvězd a reliktním záření i data z LHC teď dávají jednotný smysl! Exkluzivní rozhovor o nové fyzice.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 01.04.2020 00:33 18867x Diskuze: 12

Jak je vůbec možné, že se v Řecku objevilo odcizení vůči reálnému světu, navíc strach z lidského těla, a časem i zásvětí? Ke standardnímu řeckému náboženství se to vůbec nehodí. Odkud se to vzalo? Kdo pokazil vstřícnost Řecka ke světu a tělesnosti? Můžeme najít záludného migranta a kazisvěta? Takhle jednoduché to není.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 29.03.2020 12:14 4740x Diskuze: 8

Teď popíšu jen obecný výkladový rastr: Čím se liší od křesťanství nebo islámu a čím od pomyslného průměru „typičtějších“ náboženství. K tomu obecný charakter řeckých bohů a bohyň, plus problémy s nekonzistencí mýtů a se zobrazováním.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 25.03.2020 18:38 6003x Diskuze: 14

Venuše v plném lesku, občas pohromadě s Měsícem a Plejádami, k tomu šance na další zajímavé úkazy.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 23.03.2020 00:09 6312x Diskuze: 5

Nejspíš se vyvinuly z dívčí iniciace do dospělosti, už v rané antice genderově i věkově zrovnoprávněné a vůbec demokratizované do jednoho z athénských státních kultů. Mantru zasvěcení tady ovšem nesdělím, mimo jiné proto, že ji neznám. Tip na význam však mám, i když jsem ho sám nevymyslel.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 20.03.2020 13:14 4790x Diskuze: 8

O krásném leč ošemetném slově toho bylo napsáno mnoho. Prý je jako žena krásná a moudrá, přesto občas nevyzpytná. Tak si to projdeme podle Detienna a taky v dalších souvislostech významů, od emočních po formální a zpátky.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 18.03.2020 02:37 7449x Diskuze: 46

S dějinami náboženství si rozumní lidé většinou moc neví rady, přitom by byla škoda tuhle tradiční součást religionistiky nezmínit. Napřed popíšu část problémů, ale místo řešení nabídnu jen stručný výčet reliktů starých náboženských tradic v naší kultuře, lhostejno zda křesťanské nebo ateistické.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 16.03.2020 00:44 23348x Diskuze: 16

Po úvodu o tom, co jsou Kyklady zač, zkusím letmo představit velice dávnou a nečekaně rozvinutou titěrnou civilizaci, po které nám zůstala řada velice pohledných artefaktů. Sice jim skoro nerozumíme, ale to nevadí. Jako zdroj výtvarné inspirace (přímo i nepřímo) i poetické inspirace (samozřejmě jen nepřímo) fungují. Silnému umění se nemusí teoreticky rozumět.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 10.03.2020 18:57 7932x Diskuze: 6

K poučení nebo zábavě nabízím pokračování oblíbených paradoxů megarské školy, neboť lid i část filosofů si to často žádá. Jenom si nejsem jistý, zda nejde o poučení zčásti spíše varovné a o zábavu dost podivnou.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 29.02.2020 12:53 9201x Diskuze: 7

Spíše jen představení pohlednějších nebo jinak zajímavých památečností z dob neolitu v egejském prostoru, převážně v dnešním Řecku.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 22.02.2020 01:25 5872x Diskuze: 3

Jeden Kréťan řekl, že všichni Kréťané stále lžou. Může to být pravda? Na jedné straně máme starý logický paradox, na druhé různá řešení: od fakticity přes věrnost původnímu žánru po formální. Co z toho je pravda?
Autor: Zdeněk Kratochvíl 11.02.2020 22:30 10052x Diskuze: 12

V tyto dny je při únosném počasí dobrá šance vidět Merkur i pouhým okem a stát se „šťastným astronomem“. Šance je tak od 5. do 12. až 15. února. Pokud ovšem počasí dopřeje. Úkaz sice není vzácný, ale tentokrát je Merkur pěkně zarámovaný mezi jasnou Venuší a barevným západním obzorem.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 04.02.2020 18:22 5478x Diskuze: 6

Titulek není míněný jako provokace. Napřed to bude o prasatech podle Hérakleita, pak o jejich roli v řeckém náboženství a nakonec o kultu prasátka na Kykladách i jiných místech Egeidy v rané době bronzové. Vždyť prasátko je často přímo k sežrání.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 01.02.2020 17:47 4994x Diskuze: 0

Nemám v úmyslu nikoho přesvědčovat, aby přistoupil na skeptickou filosofickou pozici, vždyť sám si na ni spíš jenom velice rád hraju. Každopádně je to hodně užitečný nástroj v případě zmatku i v situaci hypertrofie všemožných „ismů“. A pro vědu je to možnost naprosto skvělá, možná i jediná.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 24.01.2020 06:17 8712x Diskuze: 21

Kdo chce aspoň nahlédnout, spatří zbytky antické vzdělanosti, propletené argumentací někdy překvapivě rozumnou, jindy spíš bizarní.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 14.01.2020 05:22 9595x Diskuze: 18

Nepříliš nápadný úkaz by měl být v případě slušného počasí vidět v pátek 10. ledna asi tak od 19:30 až 19:50 do 20:30 až 20:50. Za podívání nicméně stojí.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 07.01.2020 23:58 7163x Diskuze: 1

Osel je zvíře trpělivé, většinou moc nespěchá a vše zrale uváží. Není divu, že došel slávy i ve filosofii. Výtečným parťákem je jak při každodenní práci, tak ve svátek, projde lecjakou cestou i necestou. Přesto ho někteří lidi pomlouvají, nevděčníci jedni.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 30.12.2019 18:28 6561x Diskuze: 2

Tomuhle se říká ironie dějin: Nejvíc se u nás pije na svátek člověka, který se pokusil bujaré oslavy konce roku vymýtit. Podobných ironických zvratů je se sv. Silvestrem spojeno vícero, za některé z nich ani nemůže. Pak to bude o úlitbách vůči moci. Nakonec o Saturnovi pro útěchu.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 28.12.2019 12:03 6752x Diskuze: 10

Mírně trapná dekonstrukce vánoční legendy a málem i poetiky Vánoc, z nouze doplněná několika romantickými až sentimentálními obrazy pro potěchu duše.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 18.12.2019 19:32 11625x Diskuze: 37

Posměváček Lúkianos snad poprvé užívá obraz filosofické dekonstrukční práce s kladivem. Zatím s ním nebude rozbíjet ani šetrněji demontovat nějaké složité konstrukce, půjde jen o oddělování strusky od zlata. Nicméně je prvním z řady, která vede až třeba k Nietzschemu a Derridovi.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 11.12.2019 15:14 4316x Diskuze: 3

Několik poznámek o starších tradicích dětských her a taky o ochraně před nespravedlivými rozsudky.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 04.12.2019 19:59 6336x Diskuze: 3

Napadlo vás někdy, za kolik stojí pracovní síla filosofů? Lúkiana ano – a hned to popsal ve veselé karikatuře. Užitečnost jednotlivých filosofů ukazuje jako nanejvýš problematickou, avšak fungování trhu s nimi taky, protože moudrost se na trhu nenakupuje, i kdyby u některých filosofů zcela výjimečně byla. Lepší bude prodávat nějaké běžné zboží.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 29.11.2019 21:45 5837x Diskuze: 3

Aristotelés založil logiku tak důkladně, že to vystačilo skoro do začátku 20. století. Aristotelovu zoologii překonali až bezprostřední předchůdci Darwinovi. (Škoda, že si astronomii, fyziku a metafyziku nenechal od cesty.)
Autor: Zdeněk Kratochvíl 24.11.2019 21:25 7008x Diskuze: 12

Rozhodující větu Mélského dialogu pronáší před zničujícím útokem na malý neutrální stát velitel athénského loďstva: „Silní dělají, co mohou; slabí strpí, co musí.“ Známe to. Je tohle vůbec dialog?
Autor: Zdeněk Kratochvíl 20.11.2019 20:57 6376x Diskuze: 2

To docela dobře víme, v polovině 4. století před n. l., alespoň pokud máme na mysli Atlantidu jako Platónovo literární téma. Žádný starší pramen ani jiný doklad není. Přesto může být zábavné po zreferování Platónova popisu pátrat taky po jeho inspiracích, i když zrovna Platón je při své mohutné fantazii moc nepotřeboval. Nepodceňujme ho, ale nepodceňujme ani možné inspirační zdroje!
Autor: Zdeněk Kratochvíl 13.11.2019 13:46 13128x Diskuze: 35

Úkaz je to vzácný, zajímavý a přímo symbolicky poučný. Pouhým okem není vidět nic, normální člověk si vůbec ničeho nevšimne. Astronomové jsou ovšem v pohotovosti, nadšenci se kochají – a starosvětští ctitelé poetiky přírody a intelektu si užívají. Jako první tento úkaz pozoroval Pierrei Gassendi, velice inspirativní přírodovědec a filosof.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 08.11.2019 19:30 8096x Diskuze: 21

Oslava tohoto významného výročí je po pravdě řečeno trochu rozpačitá. Ne všichni se shodnou na tom, jak pozitivní událost to byla; navíc není úplně jisté, který měsíc to vlastně bylo. Kdo však zná dlouhé dějiny Platónovy Akadémie, ten chápe.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 05.11.2019 22:49 5923x Diskuze: 5

Řecké náboženství se sexu neštítí. Do řady kultů však sex nepatří, zatímco v jiných je ve více či méně explicitních podobách jejich základem. Je to podobně různé, jako je různá povaha jednotlivých řeckých bohů a bohyň, i povaha různých lidských situací.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 02.11.2019 10:37 8448x Diskuze: 3

Paiderastie je nejproblematičtější složkou antické řecké sexuality a současně výchovy dospívajících i jejich uvádění do společnosti. Právě toto spojení představuje největší problém. Další nejasností je, jak moc ostře ji odlišit od jakési limitované homosexuality. Jsme prostě dědicové platónské výchovné sublimace „od tělesnosti“ i emocí, ať se nám to líbí nebo ne.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 29.10.2019 14:22 10076x Diskuze: 5

Leckterá novodobá feministka by mohla leda tiše závidět, jak se už v minulých staletích některé řecké ženy dokázaly prosadit v tvrdě patriarchální společnosti, dokonce v roli velitelek pirátů, pardon, národně osvobozeneckého námořnictva. (Po úvodních rozpacích skončíme na obzvláštním ostrově Mykonu.)
Autor: Zdeněk Kratochvíl 24.10.2019 00:24 6088x Diskuze: 1

Řecké vázové malby zobrazují hodně otevřeně leccos, třeba i soulože mužů s hetérami, ale skutečné soukromí zůstává skryto.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 16.10.2019 22:31 17484x Diskuze: 5

Co je to filosofie? Možných odpovědí je mnoho a teď se zaměříme na ty, které najdeme u Platóna. Kupodivu půjde taky (a vlastně především) o sublimaci erotiky v podobě zvláštního obratu od „těla“ k „duši“, k „péči o duši“.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 11.10.2019 10:13 10869x Diskuze: 20

S Erótem si většinou nevíme rady, alespoň pokud o něm chceme mudrovat. To platí v mytologii i ve filosofii, přinejmenším ve starém Řecku, ale nejspíš nejenom tam a tehdy.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 08.10.2019 08:10 6408x Diskuze: 5

Symposium (řecky symposion) neboli pitka je jednou z důležitých složek antického společenského života. Má svá pravidla, krom zdatnosti v pití se při něm uplatní taky vzdělání a vtip. Jedno ze symposií se stalo literární kulisou Platónova stejnojmenného dialogu, a od té doby se s intelektuálským přeznačením symposií roztrhl pytel.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 02.10.2019 00:20 9665x Diskuze: 10

Filuta Platón se skrývá ve svém díle mimořádně umně. Zkusím ukázat iluze dialogu a pak několik Platónových motivů: lov na pravdu, ideje neboli druhy (taxony), geometrizaci světa. Skončím podobenstvím o jeskyni.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 28.09.2019 20:33 9565x Diskuze: 30

Teorií je ve vědě plno, dokonce i když se opravdu omezíme na vědu a vynecháme případy, kdy slovem teorie někdo označuje pouhý výmysl. Co odlišuje teorii od libovolného výmyslu? Teď se ale posuneme o dvě tisíciletí zpátky, k řecké theórii, která je zdrojem toho, čemu říkáme teorie. A pak o další tisíciletí a možná ještě o další dvě.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 18.09.2019 17:53 7322x Diskuze: 3

Hrdinský příběh Théseova plavba propojuje řadu míst a postav, ale také lidské a božské děje. Mladý Théseus se přidá mezi oběti Mínótaurovi, dopluje na Krétu, s pomocí princezny Ariadné Mínótaura zabije; prchá z Kréty přes Naxos, kde Ariadnu zapomene... Netuší, že je použitý hrdina, totiž ve sporu Dionýsa s Poseidónem o ostrov Naxos. Ve filosofii po něm zbyde paradox Théseova loď a pojem teorie.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 13.09.2019 08:26 7268x Diskuze: 4

Jak je tomu s identitou něčeho, co se proměňuje, třeba díky opravám, opakované výměně materiálu část po části? Čím je vlastně identita založená? Tradičním příkladem, přímo staronovým, je paradox zvaný Théseova loď. A jak je tomu s lidskou identitou?
Autor: Zdeněk Kratochvíl 09.09.2019 08:38 11287x Diskuze: 12

Můžeme se vůbec odvážit kritizovat Sókrata, mučedníka filosofie, vzor moudrosti a pro Platóna přímo typus filosofa? Můžeme. Jde o podezření, že zavedl představu celkového účelu ve světě, tedy (globální) teleologii, alias finalitu. Trocha účelnosti nemusí škodit, ale spoutání světa a všech přírodních dějů pod nadvládu celkového účelu (smyslu), to je jiná.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 06.09.2019 08:51 9196x Diskuze: 12

Antifón z Athén byl rozverně cynický komentátor lidského života a kritik Sókrata. Krom jiného tvrdil, že žádná geometrická tělesa neexistují jinak než v mysli některých geometrů. Jim na potvoru vymyslel řešení aproximace obvodu kruhu, které předjímá pozdější převratné dílo Archimédovo. To je kvadratura kruhu!
Autor: Zdeněk Kratochvíl 21.08.2019 01:03 9490x Diskuze: 8

Co je to mýtus? Kde ho potkáme? Až na výjimky se musíme smířit s tím, že řecké mýty potkáváme už použité, v lepším případě v tragédiích nebo ve výtvarném umění. Zvláštním problémem je přeznačování mýtů, tedy jejich druhotné použití k jiným cílům.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 15.08.2019 06:36 7368x Diskuze: 2

Atomy, to je konečně opravdická věda! Ano, ale pozor, antický atomismus má jen něco společného s tím naším novodobým. Společný je princip kompozicionality (skládačkovistosi). Kombinacemi atomů se ustavuje to, co vnímáme. Rozdílné je, že Démokritovy atomy nejsou empirické objekty. Jsou to kousky jakési skutečnosti samé, jejichž hemžení teprve zakládá něco smysly vnímatelného, včetně bohů.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 10.08.2019 21:38 6623x Diskuze: 3

Nejslavnější řecký lékař staré doby; někdo si ho spojuje se „čtyřmi šťávami“, ale to je až pozdější výklad pod vlivem Aristotela. Zajímavější je jeho upřednostnění přirozenosti před formálními naukami – a kvůli tomu i kritika filosofie. Přitom jde o nejstarší dochovaný výskyt slova filosofie! Přitom se ale inspiruje Anaximandrem a hlavně Hérakleitem.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 05.08.2019 13:08 5967x Diskuze: 5

Zdánlivý pohyb hvězdného nebe je působený rotací Země! Jenže Hiketás mluví taky o neviditelné Protizemi – a dokonce není úplně jasné ani to, jestli nejde o citát z řeči literární postavy, i když snad v dialogu, který mohl být dílem jen malinko pozdějšího a snad heliocentrického astronoma Hérakleida.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 30.07.2019 14:56 6864x Diskuze: 15

Antickými předchůdci muzeí jsou chrámy, neboť i přes četné modernizující přestavby uchovávaly velice stará výtvarná díla; trochu podobně jako mnohem později křesťanské kostely.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 26.07.2019 21:38 4265x Diskuze: 4

Nejracionálnější z pythagorejců, státník, matematik a mechanik, přítel Platóna, učitel Eudoxa. Matematika má umožnit poznání světa prostřednictvím „veličin“, ba dokonce zjednat spravedlnost v obci. Má prý i výchovnou roli.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 23.07.2019 20:56 5639x Diskuze: 5

V úterý 16. července večer nás čeká zatmění Měsíce, zhruba od 22 hodin do jedné v noci momentálního času. Pokud kdo nebyl dostatečně poučen, co všechno se při tom děje a jak se náležitě chovat, může si to doplnit třeba podle Plútarcha.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 14.07.2019 16:16 7515x Diskuze: 3

Pythagorás prý krom řady jiných zásvětních divností zavedl také význam čísel i mimo tržiště. Protože nejspíš nepsal, tak o tom nic rozumného nevíme. Snad šlo o to, že matematika může být použitá i v jiných oborech zkoumání. Naštěstí víme, jak o sto let později Filoláos matematizoval hudební harmonii a vyvodil z toho obecné přesvědčení o matematické povaze světa, neboť vše chápal jako spojení číselných poměrů a čehosi neurčitého. Navíc prý tvrdil, že Země obíhá kolem středu světa.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 10.07.2019 18:15 6498x Diskuze: 3















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace