Miroslava Hromadová

Nejen, že se OSEL dostal až na oblohu, ale nyní má i přímo „hvězdný“, či spíše planetární doprovod.

Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.

Také Vás někdo upozornil na tento „mimořádný“ astronomický úkaz? Tato „marsovská kachna“ se už několik dnů toulá po českém internetu.

Pomocí radarového systému objevila sonda Cassini velmi přesvědčivý důkaz, že na Titanu existují uhlovodíková jezera. Tmavá místa, podobná pozemským jezerům, jsou rozmístěna v okolí Titanova severního pólu.

Inženýři a vědci MIT představili svou vizi pro budoucí výzkum Marsu: velké množství sond, každá o velikosti basebalového míče, které by byly rozmístěny po celém povrchu planety.

Letos ještě ne, ale v budoucnu by měl na oběžné dráze kolem Země vyrůst nafukovací „několikaposchoďový“ kosmický hotel.

Je objev unikátního „klubíčka“ důkazem pro vodík padající do shluků temné hmoty? A jsme přímými svědky velmi unikátního zrodu galaxie?

Zasazený přímo do srdce zbytku supernovy, ve vzdálenosti 10 000 světelných let, leží stelární objekt, jaký doposud astronomové v naší Galaxií nikdy neviděli.

Tři nové objekty, „zamčené“ na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj).

Mezinárodnímu týmu profesionálních a amatérských astronomů, kteří používají jednoduché přístroje pro sledování oblohy, se podařil mimořádný „úlovek“ - objevili exoplanetu.

Družice Cluster objevila „syčící“ kosmický prostor. Nad našimi hlavami, tam, kde se zemské magnetické pole setkává se stálým tokem plynu ze Slunce, jsou tisíce bublinek přehřátého plynu, které neustále vznikají a zanikají.

Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.

Masivní hvězdy - supernovy byly hlavní „továrnou na prach“ " už v době, kdy vznikala první generace hvězd, v době několik stovek miliónů let po Velkém třesku.

HST vůbec poprvé zachytil pětinásobný obraz vzdáleného kvasaru, který vytvořila gravitační čočka. Na snímku jsou i obrazy „vícenásobných“ galaxií a dokonce i supernova.

Zapomeňte na tradiční názory o formování planetárních systémů - nový výzkum pod vedením astronomů z Univerzitu v Torontu odhalil, že planetární „školky“ mohou existovat nejen kolem hvězd, ale také kolem objektů, které nejsou o mnoho větší než Jupiter. To předpokládá, že v miniaturní verzi sluneční soustavy mohou objekty obíhat kolem tělesa, které má hmotnost 100krát menší než naše Slunce.

Během posledních 5 let poskytly 3 vesmírné mise - Deep Impact, Deep Space 1 a Stardust - nebývalé informace o kometách. Ale spíše než aby vyjasnily pravou povahu komet, mnohdy poskytovaly protichůdné informace a před vědce stavěly stále nové otazníky.

Hvězdné vibrace umožnily astronomům uskutečnit první přímá měření stáří hvězd.

Přestože masopust už skončil, tak Spitzer Space Telescope pořídil snímky dvojice „tančících“ galaxií, které se oblékly na kosmický maškarní ples.

Podle astronomů těleso, toulající se ve sluneční soustavě, zachytil Neptun. Dostalo se na jeho oběžnou dráhu a stalo se jeho měsícem. Ale mechanismus, jak se to stalo, vysvětluje teprve teorie dynamiky tří těles. Triton musel putovat ve dvojici, ze které ho odtrhla gravitace planety Neptun.

Písečné duny neexistují jen na naší planetě. Astronomové je pozorovali také na Marsu a Venuši. Nyní do tohoto seznamu patří i Titan, největší Saturnův měsíc. A nedávné snímky největšího Saturnova měsíce ukázaly překvapující podobnost s některými pouštěmi na Zemi.

Astronomové mohou při důkladném studiu najít klíč k pochopení chování supernovy "chameleona". Viníkem se zdá být druhá hvězda v podvojné soustavě, která před závěrečným výbuchem ukradla supernově většinu jejího vodíku.

Objev nové cyklóny na Jupiteru může znamenat změnu klimatu této obří planety. Jedná se o jedinečnou událost, kdy astronomové mohou „zblízka“ sledovat vývoj 800 miliónů km vzdálené cyklóny.

Astronomové na základě získaných poznatků došli k závěru, že galaxie se narodily uvnitř shluků temné hmoty. Napozorovaná data z infračerveného spektrografu Spitzerova dalekohledu studovali ve vědeckém centru na Cornellově universitě.

Astronomové, pracující na Evropské jižní observatoři ESO, zveřejnili snímek „prázdného vesmíru“, který tvoří 300 miliónů pixelů.

Astronomové na observatoři Jodrell Bank objevili obří „most“ z metylalkoholu, sahající do vzdálenosti asi 463 miliard kilometrů, který obklopuje hvězdné „jesle“. Možná nám tento plynný oblak pomůže pochopit, jak se formuje většina velmi hmotných hvězd v naší Galaxii.

Mezinárodní tým vědců a inženýrů udělal další krok k dokončení světově ojedinělé neutrinové observatoře IceCube na jižním pólu Země.

Astronomové určili původ velmi neobvyklého a vzácného typu hvězd. Nová data ukazují, že tzv. extrémní heliové hvězdy, vznikly sloučením dvou bílých trpaslíků.

Američané se opět vracejí na Mars. Nejnovější sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila první zkušební snímky povrchu Marsu a poskytnula tak předpremiéru toho, co nás čeká na podzim, až bude zahájen hlavní vědecký program mise.

Mezinárodní tým astronomů při studiu několika desítek vzdálených galaxií zjistil, že galaxie měly před 6 miliardami let relativně stejné množství temné hmoty a hvězd, vztaženo k současnému množství hvězd v galaxiích.

Taky Vás vyděsil tento nadpis, který zcela popírá současné znalosti o soustavě Země-Měsíc? I když se jedná o oficiální zprávu Ruské akademie věd, tak k upoutání astronomů i veřejnosti o obyčejné „kosmetické“ vylepšení teorie vzniku Měsíce, použila metody bulvárních medií.

Nové počítačové modely naznačují, že typické železné meteority, o nichž se myslelo, že vznikly za Marsem, byly možná vytvořené blíže Slunci ze stejného materiálu jako vnitřní planety.

Ve středu 29. března 2006 bude u nás v poledne viditelné částečné zatmění Slunce.

Mezinárodní spolupráce umožnila astronomům objevit další "super-Zemi", která obíhá v chladných vnějších oblastech vzdálené planetární soustavy. Tato soustava v okolí červeného trpaslíka je od nás vzdálena asi 9000 světelných let. Planeta je 13krát hmotnější než Země a je to vůbec jedna z nejchladnějších planet, objevených mimo naši sluneční soustavu (teplota mínus 200°C).

Americká sonda Cassini (NASA) pravděpodobně našla důkaz kapalné vody v oblasti jižního pólu Saturnova malého měsíce Enceladus. Pokud se potvrdí existence vody na tělese, které by mělo být celé zmrzlé, pak to v planetární geologii otevře mnoho nových otázek.

Podle nového počítačového modelu, který přesně modeluje minulé sluneční cykly, bude v dalším cyklu sluneční aktivita až o 50% větší a proti očekávání začne o rok později.

Od konce února planeta Jupiter již nevypadá jako Kyklop s jedním krvavým okem – „Velkou rudou skvrnou“.

Dne 25. ledna 2006 byl zveřejněn první barevný snímek z meteorologické družice nové generace MSG-2.

Na ranní obloze můžeme v dalekohledu spatřit první kometu letošního roku, která nese označení C/2006 A1 (Pojmanski).

Astrofyzikové předpokládali, že Voyager 1 konečně odhalí tajemný zdroj anomálního kosmického záření. Místo toho se ukázalo, že předpoklady posledních 20. let jsou chybné.

Podle amerických astronomů nově objevené měsíce u Pluta pravděpodobně vznikly současně s Charonem při obřím impaktu. Měsíce, předběžně označené S/2005 P1 a S/2005 P2, byly objeveny HST v roce 2005 (Pluto v roce 1930, Charon v roce 1978).

Naše Galaxie (Mléčná dráha) je nenasytný kanibal, který hladově „hltá“ své galaktické sousedy.

Astronomové našli na snímku z kosmické observatoře Spitzer obrovské kosmické tornádo. Nachází se v oblasti, kde vznikají nové hvězdy.

Vědci z NASA a americké University v Marylandu jako první objevili vodní led přímo na povrchu kometárního jádra.

Malé „zkamenělé“ galaxie dovolí astronomům nahlédnout do nejranějšího vesmíru, do doby, kdy se začaly ve vesmíru tvořit první jasné objekty, kdy končil tzv. „temný věk“ (dark age), následovaný vznikem současného vesmíru.

V naší galaxii (mimo naši sluneční soustavu) objevil mezinárodní tým astronomů planetu nejvíce podobnou Zemi.

Astronomové z kalifornské university poskytují nové pohledy na masivní černou díru ve středu Mléčné dráhy a jejím okolí, protože poprvé určili dráhy hmotných mladých hvězd, které se nacházejí ve vzdálenosti jen několik světelných měsíců od zmíněné obrovské černé díry v centru naší Galaxie.

Naše Galaxie (Mléčná dráha) je zvlněná a vibruje, jako když se tluče na buben. Vyplývá to z detailního studia nové radiové mapy galaktického neutrálního vodíku.

Jasná hvězda Vega kolem své osy rotuje tak rychle, že v rovníkové oblasti je o několik tisíc stupňů chladnější než na pólech. Tento jev se nazvaná "gravitační ztemnění".

V neděli 15. ledna 2006 v dopoledních hodinách by mělo dojít k historické události - přistání návratového pouzdra sondy STARDUST se vzorky komety Wild 2 a s částečkami mezihvězdného prachu. „Okružní“ cesta sondy Stardust dlouhá 4,63 miliard kilometrů a trvající téměř 7 let, by měla skončit v 11 hodin 12 minut našeho času na území amerického státu Utah.

Opět zde máme astronomickou zimu. Ve středu 21.12. 2005 v 19 h 34 min 44 s Slunce vstoupilo do souhvězdí Kozoroha a nastal zimní slunovrat.