Jaroslav Petr

Vědci se starají, aby nejvzácnější živočich světa přišel o zápis do Guinessovy knihy rekordů.

Smrtící injekce používaná k popravám ve Spojených státech není spolehlivou zárukou bezbolestné smrti. Mnohé oběti se udusí a jsou přitom při vědomí. Tuto alarmující zprávu zveřejnil americko-španělský tým vědců vedených Leonidasem Koniarisem v lékařském časopise PLoS Medicine.

Slabá čapí mláďata obrátila naruby vědecké teorie.

Pes, který se má naučit novému kousku, o svém úkolu přemýšlí. Dokazuje to zajímavý experiment vědců vedených Friederikou Rangeovou z university ve Vídni.

Máte žaludeční vředy? Jásejte, nebudete mít astma!

Nedávný objev masové produkce metanu rostlinami nebyl potvrzen nezávislými experimenty.

Migréna je peklo. Kdo si ji zažil, netřeba mu to vykládat. Kdo si ji nezažil, je zbytečné mu to vykládat. Skoro jako kdyby o migréně ani nestálo za to mluvit. V časopise Neurology ale vyšla studie o migréně, o které se hovoří hodně. Její závěry dokazují, že lidé trpící na migrény ke stáru ztrácejí méně na intelektu.

Legislativa EU, jež protlačuje používání bionafty, nepřispívá ke snížení globálního oteplení. Spíše naopak. Tvrdí to studie zveřejněná v Chemistry & Industry.

Auta poháněná etanolem mohou škodit našemu zdraví víc než auta jezdící na benzín.

Spolehlivý návod na to, jak zastavit neustálé ohřívání zemské atmosféry. Pilu do ruky a řezat a řezat a řezat…

Pavouci vylučují bílkovinu pavučiny v rozpustném stavu a pak ji mění na vlákno podivuhodných vlastností. Tajemství spřádání pavučiny odhalili němečtí vědci.

Brazilský filodendron si vydatně přitápí. Ohřát se k němu chodí brouci a platí za to opylením.

Dvojčata jsme ještě nedávno mívali jednovaječná a dvojvaječná. Ta první mají zcela totožnou dědičnou informaci, ta druhá jsou si geneticky podobná jako jacíkoli jiní vlastní sourozenci a sdílejí 50% genů. Teď tu máme třetí typ dvojčat. Jednovaječná, která se liší dědičnou informací. Sdílejí 75% genů.

Muž, který se dozví, že otcem jeho dětí je jeho bratr, asi zatouží vyříkat si pár věcí s vlastní manželkou a pak se pustit se sourozencem do toho, čemu se říká „bratrovražedný boj“. U kosmanů Kuhliových (Callithrix kuhlii) neznamená „bratrský“ potomek nutně nevěru družky, ani to, že by si bratři lezli do zelí.

Vrátí se morové rány? A budeme proti nim stejně bezbranní jako byli naši předci ve středověku?

Americký Úřad pro potraviny a léčiva schvaluje přístroj vyvinutý vědci z Massachusetts Institute of Technology a soukromou společností Myomo. Robotická ortéza pomáhá při rehabilitaci lidem ochrnutým po mozkové cévní příhodě.

Američtí vědci vedení Lenem Pennacchiem z kalifornské Lawrence Berkeley National Laboratory provedli velmi důkladný výzkum poměrně vzácných variant genů, které se mohou podílet na dědičných dispozicích k obezitě.

Před čtyřmi roky křižoval americký genetik Craig Venter na palubě jachty Sorcerer II ve vodách kolem Galapážských ostrovů. S odstupem 170 let plul ve stopách lodi Beagle, na které navštívil tuto oblast Charles Darwin.

Geneticky modifikované danio pruhované.

Tkáňové a orgánové inženýrství si připsalo na své konto další významný úspěch, když tým z japonského výzkumného centra RIKEN vedený Takeshim Watanabem úspěšně transplantoval myším uměle vytvořenou mízní uzlinu.

Donedávna znali lékaři asi 350 genů, jejichž poškození může u pacienta vyvolat rakovinu. Tušili, že zdaleka nejsou na konci pátrání pro genetických příčinách nádorových onemocnění. Přesto je zaskočilo, když tým vedený Michaelem Strattonem ze Sangerova Institutu v britské Cambridge připsal na seznam „genů pro rakovinu“ víc než stovku nových položek.

Gen p53 si vysloužil pro své schopnosti potlačovat nádorové bujení přezdívku „ochránce genomu“. Nyní se ukázalo, že jeho ochranná role proti zhoubnému melanomu zahrnuje i regulaci tvorby a distribuce kožního pigmentu melaninu.

Tým Marca Vermulsta z University of Washington v Seattlu zpochybnil teorii, podle které je stárnutí vyvoláno hromadícími se bodovými mutacemi mitochondriální DNA. Výsledky experimentů na myších, které bourají tradiční dogma, zveřejnil prestižní vědecký měsíčník Nature Genetics.

Vhodné vodící psy pro nevidomé budeme hledat pomocí genetických testů.

Gen PAX8 se ukázal jako spolehlivý molekulární marker některých typů nádorů ovarií. Tento objev vrhá nové světlo na mechanismus vzniku těchto nádorů. Zároveň otevírá nové možnosti pro léčbu.

Jako v pohádce o veliké řepě to může vypadat na polích a sadech, pokud se naplní vize inspirované nedávným objevem týmu vědců vedených Joanne Choryovou ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla.

Abychom neubližovali robotům a aby roboti neubližovali nám. To si klade za cíl charta tvořená korejskými odborníky.

Jestliže bůh – kmenový, křesťanský, muslimský, judaistický či ještě jiný – označí násilné chování za správné, začneme vidět o poznání ruději. I když na boha nevěříme.

Genetické analýzy odhalily, že naši předci měli ke gorilám skutečně blízko.

Gen určený původně pro produkci vajíček řídí chování včel.

Vážné onemocnění postihující matky krátce po porodu má zřejmě na svědomí rozklad hormonu prolaktinu.

Budeme s arterosklerózou a nedostatečným prokrvením orgánů bojovat pomocí embryonálních kmenových buněk?

Tok protonů v poraněné části těla navozuje regeneraci. Zatím jen u pulců.

Zastánci zdravého životního stylu pálí jouly v nejrůznějších posilovnách. Proč by měla jít tato energie pánu bohu do oken?

Přinejmenším „bezpečnější, než jsme si mysleli“, se ukázali být lososi geneticky modifikovaní tak, aby rostli jako z vody. Svůj růstový potenciál uplatní jen při odchovu v sádkách či akvakulturách. Ve volné přírodě nikoli.¨

Bez genové terapie by se mohl vrátit sluch lidem, kteří neslyší kvůli mutaci genu pro konexin 30.

V možnostech současného lidstva je zvýšit v lidské populaci výskyt variant genů, které zaručují vyšší fyzickou výkonnost a vytrvalost. Nebylo by to jen obnovení stavu, který vládl ještě před pár tisíciletími?

Posledním hitem velkých obchodních řetězců jsou „carbon friendly“ potraviny, které se nebudou dovážet přes půl světa, neb se na jejich dopravu spaluje až příliš mnoho fosilních paliv a do ovzduší se tak dostává zbytečně mnoho oxidu uhličitého. V Africe na to doplatí spousta rolníků.

Nákaza obyčejnou chřipkou způsobenou virem H1N1 může zvýšit odolnost lidí k ptačí chřipce. Stejně tak i očkování proti sezónním chřipkám.

Lidské kmenové buňky jsou s to vytvářet v poraněné míše neurony a synapse.

Ženatí mužové, neračte se čílit. Titulek platí pro švýcarské slavíky.

Můžou za naši tloušťku i látky znečišťující životní prostředí?

Konečně cíl pro vakcínu proti viru HIV. Vědci našli stabilní část povrchového proteinu, který je s to reagovat s protilátkami.

Nejsme výjimka. Stejně jako myším nebo potkanům i nám vzniká dnes a denně v mozku zástup nových nervových buněk. Tímto překvapivým výsledkem skončil výzkum týmu švédských a novozélandských neurobiologů.

Cesaremu a Lucrezii Borgiovým sourozenectví nebránilo v incestním vztahu. Ale co chcete od dětí, jejichž tatínkem byl bezskrupulozní papež Alexander VI.? Většinová společnost považuje za správné, aby si sourozenci pomáhali, jak mohou. Ale pohlavního styku a plození dětí by se měli vyvarovat. Leda Cosmidesová je přesvědčena, že ví, jak se sourozenci poznají a jak to ovlivní jejich vztahy.

Pět let se vědci marně honili za přízrakem zvaným multipotentní dospělé progenitorové buňky. Teď se ukázalo, že buňky zřejmě nejsou tak skvělé, jak se v roce 2002 zdálo.

Americká neuroložka razí kacířskou teorii.

Zcela nové léky na otravu botulotoxinem byly objeveny díky testům na myších.

Britským vědcům se na myším modelu zdařila reverze některých neurologických symptomů Rettova syndromu. Výsledky jejich výzkumu přinesl na svých stránkách vědecký časopis Science.

Dá se z obezity vyspat? Důkazů pro toto tvrzení přibývá.