Jaroslav Petr

Čím měřit úspěchy vědecké kariéry? Slávou? Penězi? Nebo radostí z objevování? Stále častěji se ozývají hlasy, že úspěšnost vědce lze vyjádřit tzv. Hirschovým indexem.

Jako dva kámoši, kteří se vydávají na hon, se chová muréna a kanic. Vyrážejí společně a co uteče jednomu, to dopadne druhý.

Schvalovací proces nového geneticky modifikovaného bramboru Amflora vyšlechtěného koncernem BASF zřejmě skončí úspěchem brzy na jaře. Zástupci BASF Plant Sciences předpokládají, že brambor získaný metodami genového inženýrství bude možné pěstovat už v roce 2007. Amflora je určena jako surovina pro nepotravinářské technologie k výrobě amylopektinu.

Probiotika. Někdo na ně vsází, jiný je považuje za šarlatánství. Nyní byla zveřejněna jedna z prvních skutečně důkladných studií, která si vzala na paškál základní principy účinku probiotik a prověřila je na molekulární úrovni.

Čím jsi plodnější, tím víc máš synů. Tak zní v kostce jelení krédo. Vliv kondice laní na pohlaví potomků je dlouho znám. Vliv kondice a plodnosti jelenů na pohlaví zplozených kolouchů je překvapením.

Žluté, zelené nebo červené? Jaké jablko máte raději? A co takhle modré? Objev australských vědců slibuje, že si šlechtitelé budou moci vybírat u nových odrůd podle barevné škály.

Objev, za který se bude udělovat letošní Nobelova cena za fyziologii a medicínu, je příslibem pro léčbu prionových chorob.

Podobnost Alzheimerovy choroby s prionovými onemocněními vyvolává obavy. Experimenty je potvrzují.

Biologové a lékaři už umějí ledacos. Někdo je za to velebí, jiný by jim urazil ruce v lokti. Co s tím? Kudy z toho ven? Odpověď na tuto otázku hledá nový pořad Českého rozhlasu Leonardo.

Kmenové buňky, které by mohly mít v popisu práce tvorbu kompletního srdce, objevili němečtí a američtí biologové.

Některé druhy hmyzu projevují překvapivou schopnost přizpůsobit se toxickým látkám, kterými se jim brání jejich rostlinné oběti.

Neandrtálci se lišili od člověka druhu Homo sapiens pouhým půl procentem dědičné informace, i když měli za sebou více než půl milionu roků samostatného vývoje. Vyplývá to z analýz DNA izolované z kosti neandrtálského člověka staré 38 tisíc let.

Jako velký příslib pro rolníky třetího světa se jeví nový bavlník, který díky genetické modifikaci postrádá svůj hlavní toxin.

Dvě mutace genu pro hemaglutinin H5 stačí, aby se virus H5N1 mohl vesele pustit do lidských buněk.

Měli jsme tři druhy trpasličích lemurů. Díky americké zooložce Suzanne Alonzové nám zbyl jen jeden.

Po šimpanzích a mangabejích se mezi hostiteli virů, které stály u vzniku AIDS, objevily i gorily.

Bílkoviny z dinosauřích kostí by mohly vyprávět evoluční story druhohorních ještěrů místo DNA, která se zřejmě ve fosíliích nedochovala.

Topořivá tělesa našli američtí anatomové v zobáku plameňáka karibského.

„Zlatý stafylokok“ Styphylococcus aureus rozhodně není žádné „zlatíčko“. Přeborník v rezistenci k antibiotikům vyvolává závažné infekce, jež často končí smrtí. Vývoj vakcíny slibuje účinnější zbraň než antibiotika.

„Nouzové řešení“, které mělo pacientům pomoci překlenout kritické období při čekání na transplantaci srdce, dovolí nemocnému srdečnímu svalu, aby se uzdravil.

Po zprávách i tajích včelího genomu se objevila záplava výsledků výzkumu, které se věnují obyčejům a osudu hmyzích opylovačů.

Vážné onemocnění kloubů se zdá být z celosvětového hlediska na ústupu, ale stále ještě trápí miliony lidí. Nejnovější výzkum naznačuje, že revmatoidní artritidu může vyvolat nedokonalé odstraňování „odpadní“ DNA z těla.

„Život včel je jako kouzelná studna: Čím více z ní čerpáte, tím více vám toho nabízí.“ Slova Karla von Frische, který získal v roce 1973 za výzkum komunikace včel Nobelovu cenu, snad nikdy neplatila více než dnes, kdy mezinárodní vědecké konsorcium The Honey Bee Genome Sequencing Consortium zveřejnilo výsledky čtení dědičné informace včely medonosné (Apis mellifera). Díky genetikům z 90 institucí v USA, Austrálii, Německu, Švýcarsku, Brazílii, Japonsku, Belgii, Novém Zélandu, Izraeli, Dánsku, Francii, Velké Británii, Slovensku, Švédsku, Španělsku a Kanadě jsme do života včel nahlédli skutečně hluboko a objevili jsme netušený, z valné části nepoznaný svět.

Objev genu pro „křehké kosti“ znamená pokrok při odhalování týraných dětí.

Velký úspěch s velkým „ale“ zaznamenali vědci při léčbě Parkinsonovy choroby u laboratorních potkanů.

Není šílenec jako šílenec. A platí to i o kravách. Francouzští vědci došli k závěru, že možná máme ve stádech hned dvě různá „šílenství krav“. Jedno tu kolovalo odjakživa a nikdo si ho nevšímal. Druhé jsme si pořídili zkrmováním masokostní moučky.

Tandem amerických vědců představil prototyp umělé sítnice, která napodobuje základní funkce sítnice savčího oka.

Antibiotikum siomycin A navozuje buněčnou smrt u nádorových buněk, ale na zdravé buňky nijak nepůsobí.

Proti hovězímu šílenství a dalším spongiformním encefalopatiím budeme zřejmě očkovat.

Zablokování jediného enzymu zastavuje množení buněk nádoru tlustého střeva.

Kombinace dvou léků navozuje překvapivě dokonalé zhojení rány v srdečním svalu i postiženém infarktem.

„Zlobiví hoši z Clevelandu“ popírají na stránkách prestižního vědeckého časopisu jednu „nezpochybnitelnou pravdu“ o viru HIV.

Rypoš lysý by se neměl podle nejnovějších výzkumů dožívat vysokého věku. Tento ignorant to ale neví a v poklidu se dožívá třicítky.

Ve dvanácti letech byl u toho, když jeho otec ve Stockholmu přebíral Nobelovu cenu za objevy týkající se syntézy deoxyribonukleové a ribonukleové kyseliny. V šedesáti si pojede pro svou vlastní „nobelovku“. Americký strukturní biolog Roger Kornberg ze Stanford University dostal letošní Nobelovu cenu za chemii za zásadní příspěvek k poznání molekulárních základů transkripce u eukaryotních organismů.

Fenomén RNA interference se neobjevuje na Oslu poprvé. Věnujeme se mu celkem pravidelně. Tentokrát má náš příspěvek slavnostní ráz. Za objev RNA i nterference byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu za rok 2006.

Divoký tur kuprej – národní zvíře Kambodže- je potomek uprchlých domácích kříženců.

Antidepresivum Prozac je schopno vážně narušit reprodukci sladkovodních mlžů. Do vody se dostává z moči lidí léčených na duševní deprese.

Bažina uprostřed plantáží cukrové třtiny vydává svědectví o konci „blbouna nejapného“.

Během několika generací našli havajští cvrčci účinnou taktiku proti nebezpečnému vetřelci a vydali se tak na cestu do záhuby.

Tým vědců z university v Newcastlu vedený Miodragem Stojkovičem našel poněkud překvapivé řešení pro etické získávání embryonálních kmenových buněk. Použil embrya, která jsou už mrtvá.

Drobný mravenec Linepithema humile patří ke zdatným cestovatelům. Z argentinsko-brazilské domoviny se rozšířil po celém světě. Všude jsou s ním problémy.

Šanci na vyléčení 200 milionů pacientů s cukrovkou druhého typu přináší výzkum amerických vědců.

Mezinárodní tým vedený Pierem Purin z Burnham Institute v kalifornské La Jolla dosáhl u myšího modelu Duchenneovy svalové dystrofie překvapivého léčebného efektu pomocí inhibitorů deacetyláz. Výsledky jejich experientů přináší prestižní lékařský měsíčník Nature Medicine.

Pacienty s roztroušenou sklerózou by mohl uchránit před těžšími následky jejich onemocnění nikotinamid.

Satelitní snímky z 23. až 25. srpna 2006 poprvé odhalily dramatické uvolnění ledové masy na sever od Špicberků. Nečekaná a náhlá změna v mořském zalednění postihla plochu o rozloze Britských ostrovů a sahala až do oblasti severního zeměpisného pólu.

Nanovlákno s navázanými řetězci molekul heparinu podporuje regeneraci krevních kapilár.

Na výročním zasedání American Chemical Society konaném v San Francisku představili vědci ze Stanfordovy university nový materiál, který je příslibem pro tvorbu umělé rohovky. Hydrogel nesoucí označení Duoptix váže stejné množství vody, jaké obsahují tkáně. Vodě vděčí přibližně za 80% své hmotnosti.

Světová zdravotnická organizace upozornila počátkem září roku 2006 na narůstající problém rezistence u původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis.

Člověk si namnožil gen MGC8902. Má jej bezmála padesát kopií, zatímco šimpanzi jich stačí deset. Funkci genu halí tajemství. O to více prostoru máme pro spekulace, že se právě tento gen podílelna evolučním vzestupu člověka.

Jak udělat z embrya embryonální kmenové buňky a přitom embryo nezničit a nepopudit pravověrné křesťany? To je problém, který řeší někteří biologové, aby vybředli ze slepé uličky, do které biomedicíncký výzkum zavedla politika – především ta severoamerická. Japonci nabízejí řešení – vytvořit embryonální kmenové buňky bez embrya, pouhou „převýchovou“ buněk odebraných z dospělého těla.