Jaroslav Petr

Společenské postavení nemá zdaleka vliv jen na finanční situaci. Odráží se dokonce i v našem zdraví. V jedné velké britské studii se prokázalo, že níže postavení státní úředníci trpí většími zdravotními problémy než jejich nadřízení, i když se od nich neliší životním stylem. Kudy z toho ven? Ignorovat společenskou hierarchii? To není tak lehké. Nejnovější výzkum vědců vedených Caroline Zinkovou z Ústředního ústavu pro duševní zdraví prokázal, že hodnocení lidí podle jejich pozice na společenském žebříčku máme zakódováno v mozku.

V lidském těle jsou místa, kde lze zjistit drobné „částečky“, které mají v průměru kolem 50 nanometrů (miliontin milimetru). Dostaly jméno nanobakterie. Na povrchu jsou kryty vápenatou skořápkou, ale uvnitř měly ukrývat vše, co potřebují k životu, dědičnou informaci nevyjímaje. Podle některých mikrobiologů představují nanobakterie nejmenší buněčné organismy.

Homo floresiensis nebyl dobrý chodec. S dlouhými chodidly připomínal klauna.

Ve Švýcarsku mají rostliny důstojnost garantovánu ústavním zákonem. Do vědce si lze na základě tohoto zákona beztrestně kopnout.

S rostoucí nadmořskou výškou ubývá ve vzduchu kyslíku a člověku se rychle krátí dech. Horolezci šplhající na vrcholky velehorských štítů bez kyslíkového přístroje o tom vědí své. Málokterého ale asi napadne, že v procesu aklimatizace, kterým se organismus přizpůsobuje námaze v řídkému vzduchu, sehrává klíčovou roli kůže.

Celý rok není po chřipce ani vidu ani slechu a přesto se každou zimu spolehlivě dostaví epidemie vyvolaná novými variantami virů. Nestane se, že by si někdy „vybrala volno“. Kde se skrývá chřipkový virus, když nás zrovna nenutí uléhat do postelí? Kam v nástupem jara zmizí? Přežívá někde v našem okolí a mění se na novou variantu? A nebo od nás zmizí nadobro a příští zimu máme co do činění s jeho nástupcem, který přišel bůhví odkud?

Homo floresiensis prý při chůzi podivně našlapoval. Aby ne, když ho čekalo vrtání stoličky M1 vlevo dole.

Biologové s trochou nadsázky říkají, že největším pohlavním orgánem je mozek.

Už se vám stalo, že vám kolega řekl: „Dojdi si na oběd, já to tady za tebe dodělám?“
U lidí je podobná nezištnost vzácná. U afrických pěvců timálií stračích je to normální.

Smrk, kterému s přezdívá „Vánoční stromek“, se ukázal jako nejstarší strom světa.

Zachumelené krmítko s početnou návštěvou nejrůznějších opeřenců má v idylických představách o zimě své nezastupitelné místo. Přezimující ptáci dostávají od lidí obrovské množství potravy. Jen ve Spojených státech a Velké Británii se ročně prodá půl milionu tun krmiva určeného pro přikrmování volně žijících ptáků. Jak citelný je tento zásah do přírody a jaké má následky? Odpověď na tuto otázku hledá tým britských biologů vedený Gillian Robbovou z Queen´s University v severoirském Belfastu.

Ozařování nádorů nemocnému pomáhá, protože ničí rakovinné buňky. Na druhé straně mu ale i škodí, protože postihuje zdravé tkáně, především slezinu, trávicí trakt a kostní dřeň. Tým vědců z Roswell Park Center Institute a soukromé biotechnologické společnosti Cleveland BioLabs v americkém Buffalu vedených Andrejem Gudkovem vyvinul lék, který skýtá před nežádoucími účinky ozařování účinnou ochranu.

Předpovídají díry v mracích nad Iránem zemětřesení na dva měsíce dopředu?

Mozek za nás rozhoduje sám a dá nám o svém úmyslu vědět až dodatečně.

Francouzští a němečtí vědci si zahráli na Peruna a pokusili se metat na krajinu v Novém Mexiku pomocí vysoce výkonného laseru hromy a blesky.

Hloupý Honza se rozdělil s kouzelným dědečkem o uzlík buchet, ale jeho vychytralejší bratři dědečkovi nedali nic. Pohádka se příčinou rozdílu v chování bratří nezabývá. Článek izraelských vědců zveřejněný časopisem Genes, Brain and Development dokazuje, že na tom, zda se chováme nezištně nebo sobecky se podílí varianty genu AVPR1.

Původce kapavky Neisseria gonorhoeae je nejsilnějším organismem světa.

Na kongresu Společnosti pro výzkum materiálů konaném na sklonku března v San Francisku představili vědci z Massachusetts Institute of Technology zařízení, které lze s mírnou nadsázkou označit na umělou buňku. Syntetizuje si vlastní geny a vyrábí podle jejich instrukcí bílkoviny.

Vědecký výbor Evropské agentury pro životní prostředí doporučil, aby Evropská unie provedla novou vědeckou studii ekologických přínosů a dopadů biopaliv. Cíl dosáhnout do roku 2020 v zemích EU desetiprocentní podíl biopaliv na pohonných hmotách pro dopravu by měl být přehodnocen.

Jeden z největších skandálů postihl slavný cyklistický závod Tour de France v roce 2006, kdy byl vítěz Floyd Landis dodatečně diskvalifikován za doping mužským pohlavním hormonem testosteronem. Nejnovější výsledky výzkumu švédských vědců dokazují, že někteří sportovci za pozitivní dopingový test na testosteron nemohou. A naopak. Jiní sportovci mohou testosteronem dopovat a odhalení stávajícími testy jim nehrozí.

Když děvčatům nastane puberta dříve, než by měla, mívá to následky. Předčasný nástup puberty, nezůstává u děvčat bez následků na zdraví.

Americké ministerstvo obrany odtajnilo zprávu o pokrocích ve výzkumu nových typů zbraní. Nemají nepřítele zabít. Pouze jej na nějakou dobu vyřadí z boje. Nad čím bádají američtí zbrojaři?

Kdyby ji vytvořili biologové v laboratoři, byla by to zrůdnost. Když ji stvoří evoluce, je to zázrak.

Padla další „hranice nemožného“ v oboru prionových chorob.Jehňata se mohou nakazit smrtícími priony s mlékem ovce trpící skrapií.

Tuberkulóza vyvolávaná bakterií Mycoplasma tuberculosis slaví děsivý comeback. Každou minutu na ni ve světě umírají čtyři lidé. Mnozí z původců tuberkulózy už odolávají antibiotikům a lékaři proti nim obtížně hledají obranu. K šíření tuberkulózy přispívá i to, že se šíří vzduchem podobně jako obyčejná rýma.

Zobákovité čelisti hlavonožců tvoří jeden z nejtvrdších a zároveň nejpevnějších organických materiálů, jaké jsme zatím v přírodě objevili.

Po nejstarších známých Američanech zbylo ..... Přesto přináší objev starého indiánského ..... zásadní zvrat v historii osídlení Ameriky.

Trio amerických vědců vzkazuje Mezinárodnímu panelu o změně klimatu: „Hrajete riskantní hru!“

Není spermie jako spermie. Samci některých živočišných druhů jsou vybaveni pohlavními buňkami hned dvou různých typů. Jedny spermie využívají tradičně k oplození. Úloha druhého typu spermií je nejasná. S jistotou víme jen to, že k početí potomků se nehodí.

Ksichtík bez vrásek si stále více lidí zajišťuje injekcemi botulotoxinu. Na mozek jim neleze jen posedlost hladkou tvářičkou, ale i samotný toxin.

Samice pávů si nevybírají samce s nejdelším a nejpestřejším peřím.

Mírný stres svědčí paměti a učení. K tomu závěru došla americká bioložka Jill Mateová z University of Chicago výzkumem na syslech.

Genetici vědí stále více o našich dědičných sklonech k chronickým onemocněním, jako jsou choroby srdce, cukrovka nebo rakovina. Od nových objevů na tomto poli si slibují zlepšení prevence chorob, jejich spolehlivější diagnostiku a v neposlední řadě i účinnější léčbu.

Zlomek lidské čelisti starý 1,2 milionu roků mění naše představy o pravěkém osídlení Evropy.

Nápad, jak pomoci nastávajícím matkám od vážných zdravotních potíží, dostal Seung Kim ze Stanfordovy university při léčbě nádorových onemocnění. Jeden z jeho pacientů trpěl vzácným typem vrozené rakoviny. Nemoc mu zasáhla slinivku a donutila k zběsilému množení buňky produkující inzulín. Koncentrace hormonu v těle pacienta prudce rostla. Kim si přitom vzpomněl na pacientky, které měly s produkcí inzulínu zcela opačné problémy. Příčinou nebyla rakovina ale těhotenství.

Aligátoři jsou vynikající plavci. Umějí se potopit i vynořit bez jediného šplouchnutí. Hladinu nezčeří, ani když se ve vodě obracejí na bok. Vděčí za to souhře svalů, které mění polohu plic v těle a posouvají tak aligátorovo těžiště. Když se chce aligátor ponořit, zatáhne plíce směrem k ocasu. Při vynoření je naopak vrací do původní polohy tím, že je natlačí dopředu. Pro elegantní otočku posouvá plíce ke straně těla.

Korejští vědci získali kočku, která ve tmě červeně svítí díky fluoreskujícímu proteinu vypůjčenému od korálovníku Discosoma.

Látce DEET daly vznik kruté zkušenosti amerických vojáků z bojů v tropických džunglích během druhé světové války. Ty přiměly armádní generály k tomu, aby si u chemiků objednali látku, která by od člověka komáry odpuzovala.

Zastánci člověka floréského vracejí úder. Po dvou vědeckých publikacích z minulého týdne, které dokazovaly, že „hobit“ byl defektní Homo sapiens, přicházejí vědci s důkazy o tom, že „hobit“ byl samotným druhem, který evolučně navazoval na člověka Homo habilis.

V přírodě mají starší sourozenci nad mladšími většinou navrch. Dříve narozená mláďata jsou větší a silnější. Díky tomu se domohou větší porce potravy a svůj náskok nad benjamínky dále zvyšují. Zatímco starší mláďata rostou jako z vody, jejich mladší sourozenci strádají. V krajních případech hynou nebo jsou dokonce silnějšími sourozenci ubiti. Jak se nyní ukázalo, neplatí to obecně.

Matky čelí o poznání nižšímu riziku rakoviny prsu než bezdětné ženy. Neplatí to však ve všech případech a některé ženy onemocní navzdory mateřství. Američtí vědci vedení Vijayakrishnanem Gadim z Fred Hutchinson Cancer Research Center v Seattlu našli pro tento fenomén celkem nečekané vysvětlení. Ženy jsou chráněny před rakovinou buňkami, které se do jejího organismu dostaly během těhotenství z plodu. Pokud se jim v těle buňky plodu neuchytí, zůstanou bez ochrany.

Když je larva ostnokožce Dendraster excentricus v nebezpečí, tak se naklonuje.

Diskuse o pravěkých „hobitech“ z ostrova Flores dostává nový impuls v podobě objevu ostatků trpasličích lidí, kteří žili před 1000 až 3000 roky na pacifickém ostrově Palau.

Náhrada drahých léků za laciné nemusí mít za následek jen finanční úsporu. Může zhoršit stav pacienta. Vyplývá to z výsledků výzkumu týmu amerického neuroekonoma Dana Arielyho z Duke University. Jeho provokativní studii zveřejnil přední lékařský časopis Journal of the American Medical Association.

Tým vedený Wolframem Rufem ze Scripps Research Institute v kalifornské La Jolla nyní odhalil základní mechanismy, které spouštějí otravu krve. Otevřel tak cestu k její účinnější léčbě.

Hned v několika zemích testuje švýcarská společnost Anecova zvláštní zařízení pro kultivaci lidských embryí při léčbě neplodnosti. Inkubátor v těle budoucí matky má vytvořit lidským zárodkům prostředí, které se co nejvíce podobá podmínkám při přirozeném početí.

Co v mládí naučíš, k stáru jako když najdeš. Platí to i pro housenky. Jejich zkušenosti může využívat i motýl.

Podle nové australské studie nepatří floréskému člověku postavení samostatného druhu. Má jít o jedince postižené nedostatečnou funkcí štítné žlázy.

Norští aktivisté zahájili kampaň, v které argumentují ekologickými výhodami konzumace velrybího masa.

Psi sdílejí s člověkem mechanismy vzniku některých nádorových onemocnění. Američtí genetici Jaime Modiano z University of Minnesota a Matthew Breen z North Carolina State University o tom referují ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Chromosome Research.