Vladimír Wagner

Nanodiamanty se po nalezení stále efektivnějších metod jejich produkce a modifikace jejich vlastností stávají velmi perspektivním materiálem pro budoucí aplikace. I proto se o nich stále více píše a někdy i v hodně přehnaných očekáváních. Podívejme se tedy na jejich potenciál realisticky.

Z bazénu třetího bloku elektrárny Fukušima I se už podařilo vyvézt přes polovinu palivových souborů. Převážení probíhá úspěšně a je velká šance, že se do března příštího roku podaří bazén vyklidit úplně. Je to jen jeden z nejviditelnějších úspěchů, kterých se v samotné elektrárně dosáhlo. Podívejme se tak na současný stav a pokrok, který za poslední půlrok nastal.

Pozorování srážky fotonu s fotonem se podařilo už dříve, na konferenci ICHEP 2020 se však prezentovaly výsledky prvního pozorování produkce dvojice intermediálních bosonů slabé interakce W během této srážky. I samotné pozorování srážky dvou fotonů, kdy se zapojuje pouze elektromagnetická interakce, je velmi náročné. Potvrzení predikce teorie elektroslabé interakce, že spolu bosony zprostředkující tyto interakce přímo interagují, je ještě daleko náročnější.

V laboratoři CERN neprobíhají pouze experimenty s využitím urychlovače LHC a vstřícných svazků s nejvyšší energií. Využívá se i urychlovač SPS, který slouží jako předurychlovač pro LHC. Jeho svazek dopadá na pevný terč a v reakcích urychlených protonů s jádry vzniká obrovské množství mezonů, jejichž vzácné rozpady jsou velmi zajímavým zdrojem informací o standardním modelem a možností hledat známky exotické fyziky za ním.

Na svou pouť k Marsu se vydal poslední z trojice pozemských průzkumníků. Po sondě ze Spojených arabských emirátů a čínské sondě se k rudé planetě vydalo i vozítko americké NASA Perseverance. Pokud jim budeme intenzivně držet palce, můžeme se v příštím roce i těch následujících těšit na řadu zajímavých informací o této planetě, která je asi nejzajímavější z hlediska potenciální pozemské kolonizace.

Stále více se blíží zlomové období z hlediska energetiky v našem regionu i celé Evropě. Je tak stále důležitější, aby se v Česku přistoupilo k radikálnějším krokům, které by umožnily přechod a modernizaci naší energetiky. Je však vidět, že se zatím nedaří nalézt shodu a realizovat potřebné konkrétní kroky.

V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout.

V Evropě už pomalu odeznívá první vlna pandemie a lze tak už udělat první srovnání různých strategií, kterými této výzvě čelily evropské státy. Podívejme se na některé typické příklady a jak podle dosavadního průběhu obstály.

Technologie, které by umožnily efektivní „spálení“ transuranů dokázaly dramaticky snížit objem radioaktivního odpadu. Jednou z možností jsou v tomto případě urychlovačem řízené transmutory. Podívejme se, jak daleko jsme v cestě za uskutečněním této možnosti.

V současné době byla dokončena budova, ve které bude termojaderný reaktor ITER, a bude možné přistoupit k instalování samotného tokamaku. Začne se tak sestavovat vakuová nádoba pro plazma, supravodivé magnety a další konstrukce tohoto zařízení. Využijme tento klíčový zlom ke shrnutí našich znalostí o možnosti využití termojaderné fúze.

Před nedávnem Michael Moore a Jeff Gibbs nabídli k volnému šíření svůj nový film. Stejně jako v předchozích případech, jde o velmi kontroverzní dílo. Tentokrát je ostrou kritikou ekologických aktivistických hnutí. Stejně jako u předchozích jeho filmů se budou názory různých lidí na „Planetů lidí“ diametrálně lišit, ale v každém případě stojí za zhlédnutí.

Už téměř dva měsíce žije Česko s koronavirovou pandemií. Je tak určitě zajímavé shrnout dosavadní zkušenosti a podívat se na možnosti dalšího vývoje. Je třeba zdůraznit, že naše znalosti vlastností viru jsou zatím velice omezené a predikce možné budoucnosti tak velmi nejisté.

V současnosti největší urychlovač LHC v laboratoři CERN oslavil v březnu 2020 deset let od začátku svého provozu. Zároveň odborná skupina, která pracuje na návrhu jeho následníka, uveřejnila podrobnější návrhy tohoto projektu. Je tak vhodný čas se podívat na výsledky, současnost i budoucnost urychlovačů v této laboratoři.

Myslím, že při snaze čelit pandemii nového koronaviru pomáhají nejen moderní technologie a špičkové vědecké poznatky, ale i zdánlivě primitivní postupy, které mohou s úspěchem uplatnit i velmi chudé komunity. A z tohoto hlediska může být pro svět inspirací i iniciativa „Česko šije roušky“.

V loňském roce se kolegům podařilo publikovat tři zajímavé práce o výsledcích zkoumání reakcí důležitých pro kosmologickou a hvězdnou produkci prvků. Využili přitom cyklotron Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řež a neutronové kanály na reaktoru v řežském areálu. Podívejme se tak, jak se jaderné reakce důležité pro astrofyziku zkoumají nejen ve zmíněném ústavu.

Nejen v poslední době se objevují názory, jak Čína tajila informace a včas nezasáhla proti epidemii nemoci COVID-19. Podle některých pak právě Čína může za současnou situaci v Evropě. Nelžeme si tím však do vlastní kapsy?

Současné deváté výročí havárie jaderné elektrárny Fukušima I proběhlo i v Japonsku ve stínu pandemie koronaviru. I v této zemi tak bylo letošní připomenutí tohoto výročí velice omezené. Podívejme se, jak to tam vypadá a jak pokročila likvidace následků havárie.

V materiálech protijaderných aktivistů se často objevuje argument, že se zatím nedokončila likvidace žádného vysloužilého jaderného reaktoru. To ovšem není pravda. Je tak zajímavé se podívat na reálnou situaci v této oblasti.

Rok 2019 znovu zvýraznil rozdíl ve vývoji jaderné energetiky v Rusku a Číně na jedné straně a Evropě a Spojených státech na straně druhé. V současné době je v provozu už 13 reaktorů III. generace, žádný však v Evropě nebo USA. Zatímco v Číně a Rusku se reaktory spouštějí, v Evropě a USA se zavírají.

Ve své nedávné přednášce na Kosmologické sekci ČAS představil Václav Vavryčuk obnovenou verzi hypotézy, že mikrovlnné záření ve vesmíru není reliktního původu, ale jde o tepelné záření mezigalaktického prachu. Podívejme se na tuto hypotézu v kontextu případného odpovídajícího kosmologického modelu a ve srovnání s modelem Velkého třesku.

Loňský i letošní rok lze označit za přelomový v likvidaci následků obou velkých havárii v jaderné energetice. Ve Fukušimě a Černobylu se postupně rozbíhá likvidace zničených elektráren. U Fukušimy se začaly vyvážet palivové soubory z třetího bloku a stanovil se přesný plán jejich vyvezení u bloku prvního a druhého. Připravuje se i první vytahování částí zničené aktivní zóny z druhého bloku. U Černobylu se po dokončení nového sarkofágu začala postupně otevírat zakázaná zóna nejen pro turisty. Zájem turistů hlavně ze zahraničí dramaticky zvýšil seriál HBO o havárii, který se těšil obrovskému zájmu.

Nedávno se na zemskou orbitu dostala družice CHEOPS, která je evropským příspěvkem k výzkumu exoplanet. Tato velice atraktivní a rychle se rozvíjející oblast astronomického výzkumu byla také letos oceněna Nobelovou cenou. Podívejme se na současnou situaci v tomto oboru.

V Akademii věd probíhá Týden vědy a techniky a prezentují se výsledky výzkumu. Řada přednášek se věnuje klimatickému vývoji, jeho rizikům a možnostem cesty k nízkoemisní energetice. Zúčastňují se jich mladí a svými dotazy a komentáři jasně ukazují, že jejich znalosti v těchto oblastech jsou hluboké. Na druhé straně jsem s dost zděšeným údivem sledoval vyjádření mluvčích iniciativy Univerzity za klima, která jasně ukazují, že ti mají o problematice znalosti minimální a spíše toto téma pouze zneužívají pro politický boj a prosazení svého ideologického pohledu.

Nejen jako ohlas na studentské hnutí se stále více v řadě velmi různorodých médií diskutuje o možnostech cesty k nízkoemisní energetice. Je důležité, aby se od diskuzí postupně dospělo k reálným krokům, které by umožnily postupnou efektivní a dostupnou náhradu fosilních zdrojů u nás, bez ohrožení sociální stability a životní úrovně.

Spektrometr KATRIN provedl na jaře tohoto roku první čtyřtýdenní „vážení“ neutrina. A i za tak krátký čas se mu podařilo snížit horní limitu na hmotnost této částice. Přesné určení vlastností této stále záhadné částice, hlavně pak hmotností, je klíčové pro pochopení počátku i vývoje našeho vesmíru a je i oknem do nové fyziky a teorií sjednocujících popis interakcí.

Indie se pokusila o přistání modulu na povrchu Měsíce, poprvé měly lidské přístroje měkce dosednout v blízkosti jižního pólu Měsíce. Přistávací modul Vikram se úspěšně oddělil od sondy Chandrayaan 2 a v pátek 6. září 2019 večer se pokusil přistát na měsíční povrch. Bohužel konečná fáze přistání nebyla úspěšná.

Gréta Thurnbergová dorazila na plachetnici do USA, kde se má v září zúčastnit klimatického summitu OSN. Vstříc jí vypluje sedmnáct plachetnic a účast této celebrity bude jedním z vrcholu tohoto setkání. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že směr, kterým se vydala jí symbolizovaná kampaň, není dobrý a ke zlepšení životního prostředí i snížení emisí nepřispěje.

Při srážkách extrémně urychlených těžkých jader vzniká velmi horká a hustá jaderná hmota. V neutronových hvězdách máme velmi hustou, ale studenou jadernou hmotu. Ovšem při srážkách dvou neutronových hvězd vzniká z této studené velmi horká jaderná hmota, tedy podobná té ze srážek urychlených těžkých jader.

V současné době se objevují první konkrétnější představy o složení a cílech české uhelné komise. Postupně se k tomuto tématu vyslovují různé organizace i jednotlivci. Je tak vhodná doba se podrobněji podívat na to, jak by mohla vypadat práce a výsledky komise a co bude muset řešit.

Od výbuchu při testech ve vojenském polygonu v Bílém moři již uplynulo více než týden. Přesto jsou informace o něm velice omezené. Nyní ohlásil Norský úřad pro jadernou bezpečnost zaznamenání stopového množství radioaktivního izotopu jódu. Ten sice s daným výbuchem souviset nemusí, ale i tak je zajímavou příležitostí si shrnout známé skutečnosti, které o události víme.

V současné době se lidstvo vrací na Měsíc. Zatím prostřednictvím automatů a v blízké době i kosmonauti. Zajímavé pro ně bude navštívit nejen nové oblasti, ale i místa dopadu nebo přistání předchozích automatických i lidských výprav. V tomto případě bude zvláště zajímavé prozkoumat odpad zanechaný na měsíčním povrchu a hledání potenciálních přeživších mikroorganismů.

Seriál Černobyl způsobil nebývalý zájem o havárii na této jaderné elektrárně a o zmíněnou oblast. Nejedná se o dokument, ale o umělecké filmové zobrazení, proto tam je přirozeně řada zjednodušení a odchylek od reality. Pokusme se o přehled těch nejpodstatnějších. V současné době předala Evropská banka pro obnovu a rozvoj nový sarkofág ukrajinské vládě. Podívejme se na postup revitalizace regionu, který tak nabývá stále konkrétnějších obrysů.

Na odvrácené straně Měsíce přistál čínský modul. Je to poprvé, kdy se to lidstvu povedlo. O přistání se pokusil první soukromý měsíční modul Beresheet izraelské neziskové organizace SpaceIL. Startuje indický měsíční modul. Své měsíční programy už realizuje nebo plánuje kromě zmíněné Číny a Indie řada států: USA, Rusko, Japonsko i evropská kosmická agentura ESA. K Měsíci se chystají i další soukromé přistávací moduly. Podívejme se, jak návrat lidí k Měsíci probíhá a co vše se plánuje.

Dvě družice s velmi významnou českou účastí budou vyneseny v pátek spolu s meteorologickým satelitem a další téměř čtyřicítkou malých zařízení na oběžnou dráhu okolo Země. První z nich je cubesat s názvem Lucky-7 pražské firmy SkyFox Labs a druhý pak cubesat Socrat, který nese unikátní české zařízení pro studium kosmického záření.

Pan Josef Patočka napsal v Deníku Referendum článek, který je inspirován seriálem Černobyl. Trochu paradoxem je, že i podle režiséra dané série není jeho dílo tolik o jaderné energetice, ale spíše o nutnosti neskrývat fakta, nezatajovat je, otevřeně diskutovat o všech hlediscích a to z různých pohledů. A právě toto poselství je určeno nejvíce právě takovým lidem, jako jsou v redakci Deníku Referendum.

V Číně zahájily testy za studena prvního referenčního bloku HPR1000 (Hualong One). Budování tohoto reaktoru probíhá v předstihu před plánem a i u ostatních bloků tohoto typu jde zatím výstavba velmi dobře. Zdá se, že by se HPR1000 mohl stát vlajkovou lodí Číny v oblasti reaktorů III. Generace.

Dne 1. dubna 2019 začal třetí běh experimentů LIGO a Virgo. Oba detektorové systémy jsou po vylepšení. To se projevilo zvýšenou frekvencí záznamů gravitačních vln. Mezi dvěma zachycenými případy uplyne průměrně méně než čtyři dny. Kromě dalšího pravděpodobného případu splynutí dvou neutronových hvězd se pravděpodobně pozorovalo i splynutí neutronové hvězdy a černé díry.

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Zelené organizace zveřejnily svou představu o složení a práci budoucí uhelné komise. Podívejme se na to, co lze vyčíst z jejich představ.

Nedávno se poprvé testovala produkce elektřiny z nového radioizotopového zdroje založeného na radionuklidu 241Am. Blížíme se tak k funkčnímu modelu. Lidstvu by se opět měla vrátit schopnost zajistit provoz sond a automatů za Jupiterem a v podmínkách lunární noci či marťanské písečné bouře a zimy.

Jedním z možných reaktorů, které by mohly být využity při výstavbě jaderných bloků u nás, jsou jihokorejské modely. Proto je zajímavé si připomenout historii i současný stav jaderné energetiky v této zemi. A její potenciál pro vývoz jaderných technologií.

Minulý týden jsem se zúčastnil diskuze mezi vědci a českými organizátory středoškolské stávky za klima. Pořádala ji organizace Paralelní polis v rámci cyklu Enviro meetup. Více než dvouhodinové moderované diskuze se zúčastnili tři středoškolští studenti a tři vědci.

V Německu jsou aktivity kolem studentských stávek za klima těmi nejrozsáhlejšími. Proto je zajímavé se podívat na nedávno zveřejněné konkrétní požadavky studentů.

Greta Thurnbergová si dovolila vyslovit se proti démonizování jaderné energetiky. Hlavně němečtí zelení aktivisté tak okamžitě vystartovali proti jejímu „jadernému lobbismu“.

Na stránkách řady médií se v souvislosti s probíhající stávkou za klima objevila celá řada příspěvků i diskuzí. Organizátoři stávky při ní vyhlásili, že do dvou týdnů očekávají jasnou reakci vlády. Mají však představu, jaká opatření po vládě požadují?

Na stránkách Greenpeace vyšel příspěvek jednoho z organizátorů české účasti ve „Stávce za klima“. V něm se přihlašuje k energetické vizi Greenpeace Energetická [r]evoluce a k jejich ekologickému aktivismu. Kdyby se ovšem nad energetickou koncepcí této organizace opravdu zamyslel a posoudil, k čemu jejich činnosti v oblasti snižování emisí reálně vedou, možná by zjistil, že by měl demonstrovat před jejich kanceláří.

Od obrovské cunami a havárie jaderné elektrárny Fukušima za chvíli uplyne už osm let. Největším úspěchem z poslední doby je první průzkum kusů ztuhlé taveniny ze zničené aktivní zóny. K vyklizení se připravuje bazén třetího bloku. Významně pokročila revitalizace zasažených oblastí a region se připravuje na Letní olympijské hry, které proběhnou v Tokiu v příštím roce.

Jedním z nejdůležitějších zdrojů, které ve svých energetických koncepcích pro Českou republiku předpokládají organizace Duha a Greenpeace, je využití biomasy. Je tak důležité se detailněji podívat na reálné možnosti tohoto zdroje.

Dnes se poprvé podařilo sáhnout si na části ztuhlé taveniny pod zničenou reaktorovou nádobou druhého bloku v jaderné elektrárně Fukušima I. Ukázalo se, že má pevnou konzistenci a bude možné ji snadněji vyjmout a zničený reaktor postupně zlikvidovat. Následovat by mělo vyjmutí vzorků taveniny jiným robotem ke konci roku.

Vývoj v Německu dost dramaticky mění názory českých zelených aktivistů na vývoj energetiky v Evropě. Velice pěkně je to vidět na nedávném článku publikovaném známým propagátorem fotovoltaiky a protijaderným bojovník Milanem Smržem.