Vladimír Wagner

Neutrina. Přilétají k nám z různých vesmírných zdrojů, ale i z vnitra naší planety, nebo je produkujeme v reaktorech a urychlovačích.

První zprávou je, že 29. listopadu urychlovač LHC poprvé urychloval protony a po půlnoci dalšího dne dosáhl nového světového rekordu, když o „chlup“ překonal stávající rekord urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab (USA). Druhá se týká první publikace s fyzikálními výsledky urychlovače LHC, která byla vypracována na základě analýzy dat získaných při předchozích testech srážení protonů za nižších energií týmem experimentu ALICE.

Nemají žádný elektrický náboj, téměř žádnou hmotnost, přesto jsou tyto částice superdůležité.

Uplynuly jen tři dny od okamžiku, kdy jsem čtenáře Osla mohl informovat o opětném spuštění urychlovače LHC a opětné cirkulaci protonových svazků v něm. A nyní mohu přijít s další dobrou zprávou. Po velmi krátké době se podařilo vyladit obíhání svazků protonů v obou směrech a prodloužit dobu udržení svazku do té míry, že se mohlo přikročit k ladění srážek svazků v místech jednotlivých experimentů.

V pátek (20. listopadu) večer se tedy podařilo provést svazky protonů celou dráhou samotného LHC. A v deset hodin tak více než po roce zase obíhaly protony v největším urychlovači na světě.

Experiment CLOUD má studovat vliv kosmického záření na tvorbu oblačnosti a tím i klima.

V současné době se do další fáze posunuje tendr na výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín s opcí na případnou dodávku dalších tří bloků ve Střední Evropě. Těmi se s největší pravděpodobností mají na mysli pátý blok pro jadernou elektrárnu Dukovany a dva nové bloky v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice na Slovensku. I ve světovém měřítku jde o velmi velkou zakázku. Lze tedy předpokládat značný zájem téměř všech firem pracujících v tomto oboru. Proto nabízíme podrobnější přehled jaderných reaktorů, které by mohly být do tendru přihlášeny. V každém případě by se mělo jednat o nejmodernější reaktory generace III+

V srpnu oznámila organizace NASA, že hmotnostní spektrometr AMS-02 (Alpha Mass Spectrometer), který má studovat hlavně výskyt antihmoty ve vesmíru, dopraví na vesmírnou stanici ISS let raketoplánu STS-134 v roce 2010. Bude to předposlední, nebo možná i poslední let raketoplánů vůbec.

Událost, která proběhla nedaleko místa odpočinku rabína Löwa, zapadá do oslav letošního čtyřstého výročí jeho úmrtí. V podzemí budovy patřící Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT obživl tokamak Golem, který bude pomáhat jejím studentů vnikat to podstaty chování horkého plazmatu a jeho využití při cestě za energií z termojaderné fúze.

Dráhu australského meteoritu pocházejícího z pásu mezi planetami Mars a Jupiter, odhalila síť automatických bolidových kamer. Kamery jsou dílem našich vědců z Astronomického ústavu Akademie věd a české firmy Space Devices.

Právě před rokem jsem pro Osla napsal článek o výsledcích, které se dosáhly na urychlovači Tevatron. Ten je před spuštěním urychlovače LHC zařízením umožňujícím dosáhnout největších energií srážky protonů (přesněji protonu a antiprotonu) na světě. V té době jsem předpokládal, že v tomto roce už bude urychlovač LHC pracovat a pomalu začne přebírat od Tevatronu štafetu.

V době čtyřicátého výročí přistání lidí na Měsíci je dobré si připomenout, že i čeští vědci se podíleli na zkoumání vzorků měsíčních hornin získaných výpravami v rámci projektu Apollo i automatickými stanicemi Luna.

Doposud nejtěžší oficiálně potvrzený prvek, jehož název by měl připomínat význam práce Mikuláše Kopernika, se na výsluní prvenství pravděpodobně dlouho neohřeje. Na jeho pozice útoči další chemický prvek s protonovým číslem 113. A ten následující, „stočtrnáctý“, již taky nepatří jenom mezi teoreticky předpokládané.

Padající hvězdy jsou jednou z nejkrásnějších ozdob noční oblohy. Nejčastěji si jich běžní lidé všimnou v srpnu, kdy je v činnosti meteorický roj Perseidy. Někdy se objeví meteor tak jasný, že přesvítí měsíc a občas dokonce zazáří tak jasně, že jej náhodní svědci nepřehlédnou ani na denní obloze ve společnosti slunce. Světelná stopa, která vzniká při vniknutí tělesa z vesmíru do zemské atmosféry se označuje jako meteor. V případě velmi jasného meteoru mluvíme o bolidu. Někdy se dokonce stane, že v případě velmi jasného bolidu dopadnou zbytky vesmírného tělesa až na zemský povrch. Těmto kamenům se říká meteority.

Jak se lstí může dostat i pomalý iont přes hradby vytvořené elektrickými silami okolo jádra a jak to lze využít pro studium jaderných reakcí důležitých pro pochopení života hvězd.

aneb jak se získávají a zkoumají supertěžké prvky.

„Základními nositeli vědy a výzkumu musí být vysoké školy v těsné součinnosti s aplikační sférou. Požadujeme optimalizovat působnost Akademie věd ČR a postupný přechod vybraných pracovišť AV, zejména v oblasti technických a přírodních věd na vysoké školy, především tam, kde tyto vysoké školy mají vysoký potenciál spolupráce s aplikační sférou.“ˇ

V nedávné době slavil sedmdesátiny náš význačný částicový teoretický fyzik Jiří Niederle. Na oslavu tohoto výročí se v Praze konala minikonference, na kterou byl pozván i Alvaro De Rujúla. Jedná se o teoretického částicového fyzika s názory pro astrofyzikální komunitu možná někdy trochu kontroverzními.

53 reaktorů s celkovým výkonem 46,236 GWe.

Indie má jen velmi omezené zásoby uranu. Navíc byla dlouhá léta vyloučena z mezinárodního obchodu s jadernými technologiemi a surovinami. Má však velké zásoby thoria.

Zhruba za měsíc by měl mít celosvětovou premiéru film Andělé a démoni, který natočil Ron Howard podle bestselleru Dana Browna. Producentem filmu je firma Sony Pictures a u nás jej uvede firma Falcon. Kromě Toma Hankse hraje jednu z hlavních rolí ve filmu i laboratoř CERN a antihmota. To je tak příležitost si připomenout, jak se ve skutečnosti antihmota třeba i v laboratoři CERN připravuje a které ze situací zobrazených ve filmu jsou realistické.

Symetrie mají často klíčový význam pro pochopení zákonitostí, které ve fyzice platí. Mají například přímou souvislost se zákony zachování. Tak tomu je i ve světě atomových jader a elementárních částic. Kdyby však všude panovala dokonalá symetrie, byl by svět velice plochý a zmizela by většina jeho pestrosti. U objektů v makrosvětě pozorujeme řadu případů narušení symetrie. Nemáme nikdy levou polovinu obličeje stejnou jako pravou, srdce je daleko častěji v levé půlce těla. Narušení symetrií má obrovský význam nejen v případě objektů, ale i fyzikálních zákonitostí. A to platí i v mikrosvětě.

Po krizi s dodávkami plynu v posledních týdnech dojde pravděpodobně v řadě zemí k přehodnocení energetické koncepce. Dá se předpokládat, že se tyto změny budou týkat i postoje k jaderné energetice. Také Česká republika nutně potřebuje vypracovat svoji energetickou koncepci. Proto je myslím užitečné si shrnout informace o v současnosti budovaných i plánovaných jaderných reaktorech v Evropě.

Experiment AEGIS: Jakým zrychlením působí Země na hmotu a antihmotu a jaký je rozdíl mezi setrvačnou hmotností částic a antičástic?ˇ

Využití starých chemických měření oxidu uhličitého.

Příspěvek Evropy k měření skleníkových plynů.ˇ

Nedávno na Oslu vyšel článek o měření množství oxidu uhličitého na ostrově Mauno Loa, který je součástí Havajských ostrovů. Článek obsahuje řadu nejasností a nekorektností, takže mě to podnítilo k tomu, abych se na měření množství oxidu uhličitého a jeho výsledky podrobněji podíval.

Následky události jsou daleko větší, než se původně očekávalo.

V nedávné době jsem na Oslovi psal o jaderných zdrojích pro kosmické sondy. Zmiňoval jsem se také o vývoji nových radioizotopových zdrojů. Ty nahradí dosavadní modely, které se používaly na meziplanetárních sondách letících do vzdálených končin Sluneční soustavy. Jsou například na sondách Voyager, které se po průletu okolo velkých planet stále vzdalují od Slunce, sondě Cassini, která stále úspěšně pracuje u Saturnu nebo zásobují energií sondu New Horizons, která putuje k soustavě Pluta a Charonu. Právě u sondy New Horizons se starý typ radioizotopového článku použil naposledy a v současnosti se dokončuje vývoj nového modelu s označením MMRTG (Multi-Mission RTG).

„Odvážím se předpovědět, že metoda pro uvolnění fuzní energie kontrolovaným způsobem bude nalezena v průběhu příštích dvou desetiletí.“ H.J. Bhabha: zahajovací řeč první konference o mírovém využití atomové energie v roce 1955 „Avšak technické problémy, které je potřeba vyřešit, se zdají obrovské. S ohledem na ně řada fyziků neváhá označit problém za neřešitelný.“ R.F. Post: Rev. Mod. Phys 28, strana 338 z roku 1956

„ Když muži dosáhnou svého cíle, neměli by se vracet zpět.“ (Plutarchos)

Dnešní den (7. říjen 2008) byla udělena Nobelova cena za fyziku za rok 2008. Podělili se o ni tři fyzikové: Yoichiro Nambu (1921), Makoto Kobajaši (1944) a Tošihide Maskawa (1940).ˇ

Odpovědi na dvě nejčastější otázky veřejnosti a novinářů, týkající se projektu Large Hadron Collider (LHC).ˇ

Už dříve jsem psal, že spouštění urychlovače LHC nemusí být jednoduché a bez problémů. U tak komplikovaného a nového zařízení se to dá čekat a bohužel se větší problémy objevily teď.ˇ

Vývoj situace.

Jak se v současnosti největší urychlovač Tevatron vyrovnává s nastávající ztrátou prvenství?

V nedávných dnech se podařilo zase velice rázně postoupit v uvádění do provozu urychlovače LHC. Začalo vstřikování protonů z předurychlovače do samotného urychlovače...ˇ

„Kadmiové tyče se vysouvaly z pomocných reaktorů, magnetická čerpadla čerpala kapalný sodík do chladících hadic, pancíř zadních palub se zachvěl a současně slabý šramot uvnitř stěn prozradil, že pohyblivé kontrolní přístroje se už vydaly na mnohakilometrovou cestu … Celý kosmický koráb se naplnil šumem a pohybem … S. Lem: „Nepřemožitelný"

„Pouze budoucnost může rozhodnout, jestli jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“

Albert Einstein

O obavách veřejnosti ze spuštění urychlovače svědčí mnohé z diskuzí na internetu, nedávné žádosti o pozastavení spouštění LHC v rámci předběžného opatření, která byla podána u federálního soudu v Honolulu i využití tohoto tématu v cyklu televize BBC o možných koncích světa.

Jak se pomalu blíží spuštění největšího urychlovače LHC, roste napětí nejen mezi fyziky a techniky, kteří se na jeho budování podílejí. První protony by měly být do urychlovače vstřiknuty již příští měsíc, takže se podívejme na některé zajímavosti a úskalí spojené s tímto urychlovačem a jeho spouštěním.

aneb jak by mohla jaderná energetika vypadat zhruba za dvacet až čtyřicet let.

Jaké reaktory se staví teď a jaké se budou stavět v nejbližších desetiletích?

V současné době se dokončuje budování Střediska pro iontovou terapii nádorů na Klinice University v Heidelbergu. Na podzim se očekávají první pacienti. Ověřování této metody, které probíhalo v posledních deseti letech na urychlovači těžkých iontů v laboratoři GSI v Darmstadtu, jsem byl nadšeným divákem při svých pobytech v tomto ústavu. Proto bych chtěl čtenářům Osla tuto metodu i nové pracoviště přiblížit.

Úspěšně provozovaný rychlý reaktor BN-600 a budovaný reaktor BN-800 v Bělojarské jaderné elektrárně jsou na dobré cestě stát se počátkem intenzivního využití rychlých množivých reaktorů pro ekonomickou výrobu elektrické energie a startem efektivního využití veškerého potenciálu ukrytého v přírodním uranu.

V diskuzi k článku o vesmírném lovu antičástic a antijader vznikajících i z anihilace neutralina si jeden čtenář povzdychl, že se nemůže vyznat ve všech těch už potvrzených i hypotetických částicích, které se objevují ve fyzikálních článcích. Proto jsem se pokusil o jejich přehled. Kolegům se už dopředu omlouvám za přílišné zjednodušení a nepřesnosti a čtenářům za přílišnou složitost a malou čtivost.

Tentokrát už nejen lehké pozitrony ale antiprotony a těžší antijádra

„Ať jakkoli jsme zaujati dneškem, ať jakkoli jsme myšlenkami, city i činy zakotveni v přítomnosti, nic to nemění na faktu, že tvoříme pospolitost též s dědy a pradědy, jedna země a jedno dědictví nás pojí s lidmi dávno zpráchnivělými. Z mlhavých dálek věků se přes propast času klene most, jehož druhý pilíř tkví ve vzdálených dobách budoucích, a my po tom mostě kdesi uprostřed jdeme. Neseme si životem zkušenosti předchozích pokolení. Každý z nás v sobě chováme celá staletí, ba tisíciletí. A tak aniž si to uvědomujeme, jsme si blízko, velmi blízko s lidmi, které jsme nikdy nepoznali .“ Petr Hora: Toulky českou minulostí

„Někdy může přínos pouti plné překážek nahradit svým významem i nedosažený cíl.“