Vladimír Wagner

„Tento rok nastupuji na vysokou školu, bohužel ještě nevím kam. Chtěl bych se zeptat, jaké uplatnění bych měl jako jaderný fyzik - v České Republice, v zahraničí. Jaké jsou možnosti podílet se na projektech jako jsou tokamak Castor, nebo urychlovače typu LHC v laboratoři CERN. Jaká je vlastně budoucnost jaderné fyziky? Nepochybně je v ní budoucnost získávání energie, četl jsem ale odhady, že tokamaky budou použitelné zhruba až za 50 let.“ (letošní maturant)

Aneb jak získat laserové záření gama, když ještě gama laser udělat neumíme.

Aneb podrobně o produkci pozitronů v centrální oblasti Galaxie, záření gama a sondě INTEGRAL.

Kapitán tam zapsal své měření, vypočetl podle chronometru zeměpisnou délku a ještě ji překontroloval dříve změřenými hodinovými úhly. Potom mi řekl: „Pane Aronnaxi, jsme na 137 stupních 15 minutách západní délky.“<br />
Jules Verne: Dvacet tisíc mil pod mořem.

Příprava spuštění urychlovače LHC je ve finiši. Letos se to rozjede.

Budeme mít dostatek energie?

„Metastabilní“ koexistence vázaného systému částice a antičástice je stále exotika.

Další krok ve vývoji terčů pro intenzivní produkci neutronů a možná i na cestě k efektivní jaderné energetice s minimem radioaktivního odpadu.

„Obrázek, který jsme nastínili, není zdaleka jistý. Stále ještě neznáme přesnou formulaci teorie strun – na rozdíl od obecné relativity, kde máme precizní rovnice založené na dobře známých základních principech, jsou přesné rovnice teorie strun stále nejasné a důležité fyzikální koncepty nejspíš ještě čekají na objevení.“
(Raphael Bousso a Joseph Polchinski)