Dagmar Gregorová

Primáty, človeka nevynímajúc, žijú v skupinách s vybudovanou hierarchiou. Patriť k spoločenskej smotánke je príjemné a motivujúce. Nielen spoločnosť, ale aj samotný mozog odmeňuje vzostup, či trestá pád po spoločenskom rebríčku.

Projekt M aj robot R2 už žijú.

Spermie jsou drobní doručovatelé jednorázových genetických zásilek. Za nezdar jsou potrestáni zánikem bez následovníků. A tak se každá spermie snaží dorazit k cíli v první linii, poháněna motorem na protonové palivo.

Rivalové na poli jaderné fyziky: Evropa postavila za 9 miliard dolarů největší urychlovač LHC a doufá, že v něm uloví Higgsův boson. USA za 3,5 miliardy dolarů vybudovaly nejvýkonnější laserový systém s nadějí, že v něm zkrotí Golema jaderné fúze a časem zprovozní prototyp první fúzní elektrárny.

Známé dalekohledy včera urychleně měnily svůj pozorovací program a natáčely se do směru souhvězdí Štíra, aby získaly co nejvíc údajů o explozi snad nejznámější rekurentní novy U Sco.

V době podzimní rovnodennosti se na území Spojených států a jižní Kanady vypraví miliony nedávno narozených motýlů druhu monarcha stěhovavý na jedinou, jen částečně zpáteční cestu na jih, nebo jihovýchod. Slétají se do několika zimovišť vzdálených od svého rodiště někdy až 3 500 kilometrů. Jak vědí kdy a kam vyrazit? I po desetiletích výzkumu neznáme úplnou odpověď.

Těla našeho druhu Homo sapiens byla v průběhu evoluce nucena k fyzickým výkonům a strádání, které si my, co pravidelně hledíme na monitory, jen stěží dovedeme představit. Výkonný mozek nám umožnil zajistit si velkou míru pohodlí, ve kterém nám schází to, co bylo pro naše předky nevyhnutné a přirozené - pohyb. A tak se sami musíme zas a znovu přesvědčovat, že energií nazdařbůh plýtvající cvičení prospívá tělu i mozku.

Japonskí vedci predstavili nový hydrogél. V porovnaní so svojou konkurenciou je mnohonásobne pevnejší, tvarovateľný a navyše má zaujímavé samoregeneračné schopnosti. Výrobu vraj za tri minúty zvládne každá manželka doma v kuchyni. Ak má však tie správne prísady. Ponúkame recept.

V odborném časopisu Nature Physics němečtí vědci představili AMOSe, malého šestinohého robota. Na první pohled nic převratného, kdyby jeho velice jednoduchý elektronický „mozek“ nezvládal řešit překvapivé množství rozmanitých úkolů. Pohyby kybernetického brouka řídí metodou kontroly chaosu, jež umožňuje do značné míry autonomní chování, do kterého se promítají i nabyté zkušenosti.

Britským fyzikům se podařilo zkroutit speciální typ světelných paprsků do navzájem propletených smyček.

Aj Mars má svoje ročné obdobia. Niektoré nové snímky sprostredkované kamerami a teleskopom HiRISE na sonde Mars Reconnaissance Orbiter dokumentujú zmeny, ktoré na sever Marsu priniesla jar a na jeho južnú polovicu jeseň.

Časopis Nature Neuroscience zveřejnil studii amerických lékařů, která možná nabízí odpověď, proč lidi trpící migrénou jsou při jejích útocích světloplaší.

Dva američtí astronomové vytvořili počítačový model simulující vývoj různých typů galaxií. První výsledky pozoruhodně dobře souhlasí s realitou.

Japonská kosmická sonda Suzaku odhalila při výzkumu dvou mlhovin nikým nepozorované kulovité oblasti rozpínajícího se žhavého plazma, které i po tisíciletích nese stopy teplot 10 000 krát vyšších než jsou na povrchu Slunce.

Do katalógu extrasolárnych planét pribudla ďalšia kamenná „super-Zem“ HD156668b, druhá najmenšia v poradí tých, ktoré obiehajú okolo „normálnej“ hviezdy. Teoretické modely naznačujú, že iná, len o málo väčšia exoplanéta CoRoT-7b bola v období svojej ranej mladosti plynným obrom, podobným Saturnu.

Dnešní vydání časopisu Nature přináší výsledky výzkumu amerických vedců, kteří zrealizovali nápad jak pomocí různých barev světla regulovat mozkovou aktivitu. Zatím jenom u myší.

Spící sluníčko si zívlo. Probírá se? Ovlivní to klima?

Sonda Kepler v prvních šesti týdnech své činnosti objevila 5 exoplanet. Mají 4 až 16,5 krát větší průměr než Země, ale hustotu nižší než má voda. Ale i dva další pozorované objekty – snad také planety - představují záhadu. Jsou překvapivě jasné a horké.

Preparáty s výtažky listů Gingko biloba jsou v obchodu se zdravím velmi výhodným artiklem. Kdo by nechtěl mít lepší paměť? Pružnější mysl, chráněnou před následky stárnutí a hrozbou neurodegenerativních poruch? S účinky jinanu, které četné reklamy proklamují, to ale tak jednoznačné není. Ve výzkumu spojeném s větším byznysem se někdy stává, že výsledky nejednou závisí od toho, kdo studii financuje. Bilance je ale jednoznačná – práce podporované z veřejných a ne soukromých zdrojů a zveřejňované v renomovanějších odborných časopisech tvrdí: Jinan mentální zdraví starších lidí neovlivňuje.

Smrky, borovice, jedle – obětní symboly Vánoc. Pohleďme na ně s jistou úctou. Patří do třídy jehličnanů, která na Zemi existuje víc než dvakrát déle než naše třída savců a asi 60krát déle, než rod Homo. V buňce vánočního stromku je sedmkrát více DNA, než v lidské buňce.

V době, kdy se téma globálního oteplování vymanilo ze všech pout a stalo se dobře střeženým politickým nástrojem, hrozba ochlazení se jeví jako absurdní nesmysl. A přece. Známý kanadský deník National Post uveřejnil esej významného kanadského environmentalisty, novináře a spisovatele Lawrence Solomona, jehož názory jsou v protikladu s mainstreamem. Nabízíme překlad.

Alespoň tak zní vysvětlení amerických vědců z NASA. Kosmická sonda TIMED totiž zdokumentovala výrazný pokles teploty horních vrstev atmosféry.

...pravidelně a často, podlehne, podobně jako člověk, závislosti na alkoholu. Dvě americké bioložky podrobily octomilky dlouhé řadě experimentů, aby našly odpověď na otázku, v čem se ukrývá magická síla přitažlivosti jinak nechutného etanolu.

U většiny obratlovců se zdravý jedinec narodí buď jako sameček, nebo jako samička. Vědci experimenty na myších dokázali, že dospělé samičky nemusí mít jednoznačnou příslušnost ke svému něžnému pohlaví zcela zajištěnou. Závisí to od správné funkce Foxl2 genu po celou dobu jejich života.

Záhadná struktura na severním pólu Saturnu je jedním z cílů pro kamery sondy Cassini i pro vědecký výzkum astronomů NASA. Již téměř třicet let představuje známý obrovský útvar, do kterého by se naskládaly téměř 4 Země, tajenku, která vzdoruje vyluštění.

Ak niekomu pri téme klimatická zmena, či globálne otepľovanie stúpa adrenalín, je to pochopiteľné. Už dávno sa táto otázka vymanila z pút kritického a výlučne len pravdu hľadajúceho vedeckého bádania a stala sa nástrojom na presadzovanie osobných záujmov. Politických, ekonomických, kariérnych. Z výsledkov rôznych štúdií a najmä z klimatických modelov sa stala neprehľadná burza viac, či menej katastrofických scenárov. Ešte dlho potrvá, kým sa všetko vráti do racionálnych koľají. Len aby dovtedy všeobecne prezentované predstavy o tom, že za zmeny môže najmä ľudstvo a že je v našich silách beh klimatických dejín zvrátiť, neviedli k rozhodnutiam, ktoré budú mať vážnejšie následky, ako klimatické zmeny samotné.

Základním požadavkem kladeným na výsledky vědeckého výzkumu je možnost jejich verifikace, tedy potvrzení (aneb vyvrácení) jinými, nezávislými experimenty, nebo studiemi. To praví teorie, ale praxe v jednotlivých oblastech vědy dokazuje, že vedle sebe celé léta koexistují různé, navzájem protichůdné výsledky, jež jsou pak citovány podle toho, jak se komu hodí. A stále jde o výsledky „přísně vědecké“. Tento paradox žel není výjimečnou výsadou jenom současné globální oteplovací hysterie. Týká se i jiných hrozeb, nebo „hrozeb“. Například na otázku: Zvyšuje telefonování přes mobilní telefony riziko vzniku mozkových nádorů?, přibývají nové a nové, společností dobře přeplácené odpovědi. Ta nejnovější, ze Skandinávie, zní NE. Odpůrci však s nadějí čekají na výsledky další megastudie. Její případné ANO by bylo argumentem pro další a další „verifikace“.

… tak se může rozletět úplně celý a nezůstane po něm žádná černá díra. Již několik desetiletí je známý teoretický model supernovy, která rozmetá i jádro své původní supermasivní hvězdy. Jednoznačnější důkaz správnosti předpokladů však poskytla až supernova 2007bi. Odborný článek o jejím objevu uveřejňuje dnešní vydání časopisu Nature.

Sluneční erupce vyvolají v horkém plazmatu vlny, kterých amplituda, rychlost a energie jsou nepředstavitelné.

Ve světě nanorozměrů se dějí neobvyklé věci – můžete v něm vytvořit síto, které stíní víc, než celistvá folie bez perforace.

O zvláštních, i když běžných rybkách a jejich ještě zvláštnější formě rozmnožování, ve které hraje táta téměř mámu. A přitom některé své potomky živí a jinými se živí.

Po najväčšom urýchľovači Európa plánuje vybudovať aj najväčší pozemný optický ďalekohľad.

Dnes a zítra se uskuteční rekordní simultánní pozorování oblohy radioteleskopy na celém světě.

Mluvit a psát o významu lidské schopnosti mluvit a psát je zbytečné. Neplatí to ale pro hledání odpovědi na otázku jak se lidem dar řeči vyvinul. K snaze se dopátrat střípků poznání přispívají i výsledky výzkumu neurogenetiků z Kalifornské univerzity, které před několika dny uveřejnilo nejnovější vydání časopisu Nature.

Vlastný pohyb zdroja elektromagnetického žiarenia voči pozorovateľovi a rozpínanie vesmírneho priestoru ovplyvňujú svetlo rôznym spôsobom. Ako?

Náš vesmír je asi 13,7 miliárd rokov starý. Ale už po 600 miliónoch rokov od jeho zrodu v ňom zanikali prvé veľké hviezdy, ktoré sa v dramatických výbuchoch supernov menili na čierne diery.

To je v súčasnosti spornou otázkou. Pred piatimi mesiacmi len niekoľko antropológov pochybovalo, že neobyčajne dobre zachovalá, 47 miliónov rokov stará fosília mladej samičky primáta, ktorú vedci familiárne pomenovali Ida a odborne Darwinius masillae, patrí našej dávnej priamej príbuznej. Výsledky novej štúdie sa ju však snažia premiestniť na vyschnutú vetvu vývojového stromu života. Rozvíja sa zaujímavá a podnetná vedecká diskusia.

Americká sonda IBEX (Interstellar Boundary Explorer) odhalila úzký pás zvýšené hustoty energetických neutrálních atomů, který na hranicích Sluneční soustavy vytváří téměř uzavřený kruh. V tomto pruhu bylo detekováno třikrát více neutrálních atomů, než v jiných oblastech mezihvězdného rozhraní. Objev představuje pro astrofyziky novou výzvu.

Izraelští vědci vytvořili z biomolekul (řetězců DNA a enzymů) systém, který se podobně jako počítač dokáže pomocí algoritmů matematické logiky dopracovat k správné odpovědi.

Ani milióny let odděleného vývoje primátů a člověka nesmazaly podobnosti v projevech mateřské lásky.

Takmer štvormesačný projekt LCROSS - Lunar CRater Observation and Sensing Satellite sa zavŕšil cieleným nárazom palivového raketového stupňa a následne aj samotnej výskumnej sondy do dna mesačného kráteru Cabeus. Energia dopadu vyše dvojtonového telesa, letiaceho rýchlosťou 9 000 km/h mala vyvrhnúť obrovský oblak prachu a úlomkov hornín až do výšky okolo 10 km. Skutočnosť však bola prekvapujúco iná.

Díky lidské zvídavosti dnes na dně měsíčního kráteru Cabeus vzniknou dvě nové jámy.

Vědci prozkoumali, jak se oxidovaná forma cholesterolu – oxysterol - podílí na tvorbě nervových buněk a tyto poznatky hodlají využít na in-vitro kultivaci neuronů, které produkují dopamin. Nabízí se tak vskutku reálná šance na léčbu neurodegenerativních nemocí, zejména Parkinsona.

Ve čtvrtek, 1. října 2009 byly v Sandersově aule Harvardské university slavnostně vyhlášeny letošní Ig–Nobelovy ceny. Je to již 19. ročník oceňování svérázných vědeckých výzkumů, které tvoří jakýsi protiklad těm vážným, vznešeným, převratným „nobelovským“. Nakonec prý Ig je zkratka latinského ignobilis – nevznešený. 3. října prezentovali letošní hrdí laureáti své netradiční výzkumné práce na známem MITu (Massachusetts Institute of Technology). A takovou možnost hned tak někdo nemá.

Ardi žila před 4,4 miliony let. Tedy 1,2 milionu let před Lucy a je zřejmě také její „pratetou“. Obě byly nalezeny v Afarské pánvi v Etiopii. Jde o nejstarší známý mezičlánek ve vývoji od společného předka se šimpanzem k dnešnímu člověku.

Při této otázce asi mnohým přijde na mysl pohyb, nebo cvičení. Odpověď je správná, ale jen částečně. O některých biologických příčinách stárnutí svalů a úpadku jejich regeneračních schopností, ale i o naději, kterou nabízejí nové vědecké poznatky, vypovídají výsledky výzkumu amerických a dánských biologů.

Vidieť svet akosi inak, mať výnimočnú predstavivosť, fantáziu, nachádzať netradičné riešenia, mať množstvo prekvapujúcich, až geniálnych nápadov. Ale zároveň neovládateľne skĺzavať do temných priepastí duševných porúch, znepokojovať okolie netypickým správaním. Mnohých nadpriemerne kreatívnych ľudí charakterizujú tieto, akoby protikladné prejavy osobnosti. Podľa výskumu maďarského vedca môže ísť o dve strany tej istej genetickej mince. Jednou jej stranou sa platí za to, čo druhá strana dáva.

Ostrov stability není žádná bezpečná dovolenková destinace, ani místo s dokonalou ekologickou rovnováhou, ale oblast v Mendělejově periodické tabulce. Izotopům supertěžkých radioaktivních prvků, které tento ostrov obývají, teorie předpovídají mnohem delší životnost, než jejich sousedům z okolního „moře nestability“. Laboratoře jaderného výzkumu se snaží ostrov stability postupně dobývat a polapit samotného krále sídlícího uprostřed – jádro prvku s dvojnásobně magickými čísly: protonovým 114 a neutronovým 184.

Známé vědecké centrum, Švýcarský federální technický institut v Curychu, se musí vypořádat s nepříjemnou aférou. Výzkumnému týmu jednoho z jeho čelných představitelů dokázali falšování výsledků.

Na oběžné dráze kolem Země již deset let krouží vesmírný teleskop Chandra. Mapuje oblohu v rentgenovém spektru záření a vidí to, co dalekohledy snímající viditelné světlo nevidí. Namísto dortu k desetiletému výročí vědci „upekli“ ze snímků detailní pohled do centra naší Galaxie.