Dagmar Gregorová

Čeští vědci publikovali v časopisu Science článek, v němž popisují dosud neznámý způsob obrany jihoamerických termitů.

Američtí vědci kombinací silikonu a živé tkáně z potkaního srdce stvořili umělou medúzu. To, co se zatím jeví jako výsledek zábavného „pokus-ničení“, bude možná mít zářivou budoucnost. I proto je jejich stvoření přihlášeno jako patent.

Vědcům se podařilo nahrát tajemné tiché bzučení, šumění a praskání, které někdy doprovázejí intenzivní polární záři.

Bůh, náš otec, pro chování
deset nám dal přikázání,
ale církev, naše máť,
zkrátila je v jedno: „Plať!“
(Karel Havlíček Borovský 1853)

Jan Esper: „Zjistili jsme, že odhady historických teplot pro dobu římskou a středověk byly příliš nízké. Tyto závěry jsou důležité také z hlediska klimatické strategie (climate policy), protože budou ovlivňovat způsob, jak v kontextu minulých teplých období nahlížíme na současné klimatické změny.“

Výsledky výzkumů se NASA snaží veřejnosti přiblížit stále modernější formou. O studii, která popisuje způsob, jak najít magnetické portály vznikající a zanikající mezi magnetosférou Slunce a Země, informuje pomocí videa.

Když opomeneme imaginární pojem „duše“, pak vysoký intelekt je to, co z nás dělá výjimečné tvory schopné do jisté míry vzdorovat přírodním zákonitostem a přizpůsobovat životní prostředí svým potřebám. Protože víme, jak snížení poznávacích a paměťových schopností degraduje jinak zdravou osobnost, se zájmem sledujeme informace o možnosti prevence nebo léčby neurologických onemocnění. V lékárnách bychom našli dlouhou řadu ne právě levných přípravků, jež našemu mozku slibují nesplnitelné. S nadějnou zprávou ale nyní přicházejí kanadští vědci, kteří dokázali pomocí běžného léku přesvědčit kmenové buňky, nacházející se přirozeně v mozku, k proměně v neurony. Pokusné myšky po třítýdenní terapii „zchytřely“.

O netradiční koncepci malého osobního letadla s kolmým startem i přistáním, které by prý v průběhu deseti let mohlo prorazit na trh. Jeho konstruktéři dokonce uvažují o pohonu výlučně elektrickou energii z nabíjecích baterií – samozřejmě, když budou vhodné k mání.

Světlo putující vesmírným časoprostorem přineslo pozemským astronomům nečekaný obraz s novou vzrušující tajenkou.

Rčení, že všechno zlé je k něčemu dobré, může platit i naopak. Větrné elektrárny okolní přírodu sice neznečišťují, přesto mají vážný ekologický dopad, jehož řešení s rychle rostoucím počtem velkých turbín začíná být urgentní.

I ve 21. století inženýři čerpají inspiraci z nevysychajícího zřídla přírody.

Dokazování síly a vytváření hierarchie ve své skupině tím, že protivníci do sebe vrážejí hlavami, není jen výsadou beranů a kozlů. Američtí biologové se stali svědky podobných soubojů i u známého druhu ryb, které sice ničí zdravé korály, ale pomáhají vytvářet písčité pláže.

Japonští vědci potvrdili domněnku, že někdy před 1240 lety Zemi zasáhla velmi intenzivní sprška kosmických ionizovaných částic s vysokou energií. Jejich nová měření upřesnila, že tomuto útoku byla naše planeta vystavena v roce 774.

NASA plánuje odběr vzorků z půlkilometrového asteroidu. Vědci jeho dráhu měřili po několik let s takovou přesností, že jim to umožnilo zjistit, jaký vliv na pohyb tělesa má pohlcování slunečního světla a jeho znovuvyzařování v infračervené oblasti spektra. Tento Jarkovského efekt, teoreticky předpovězen před více než stoletím, byl měřením poprvé prokázán teprve před devíti lety.

...ptají se finští vědci a odpovídají, že ano. Podle mnohých egyptologů oko boha Hora představovalo Slunce. Archeologicky cenný papyrus, známý jako Káhirský kalendář, ale zmiňuje, že oko opakovaně svůj pokojný výraz na mění rozhněvaný, což má pak neblahý vliv na život lidí. Zobrazují se v této tři tisíce let staré mystické představě cyklické změny jasnosti zářivého Algolu?

Vědecká metoda se snaží vysvětlit přírodní jevy reprodukovatelným způsobem, čili tak, aby se závěry daly opakovanými výzkumy potvrdit nebo vyvrátit. To je jeden ze základních atributů vědy. Lze tedy tvrdit, že výsledky, které verifikovat nelze, do vědy nepatří. Časopis Nature uveřejnil článek, v němž britský vědecký žurnalista Ed Yong poukazuje na problém, který si podmanil psychologii a projevuje se výrazným nárůstem falešně pozitivních výsledků. Situace je vážná, přesto pravděpodobně vidíme jenom vrchol pomyslného ledovce.

Pro existenci většiny forem pozemského života je kyslík nezbytný. Dýchání má ale i vedlejší negativní účinky. Již u pradávných organismů se vyvinul mechanismus chránící buňky před oxidačním stresem. Kupodivu se v něm ukrývá i jednoduché soukolí prvních biologických cirkadiálních hodin, které tikají v našich tělech dodnes.

Již ani oblast působení slunečního větru a magnetického pole naší hvězdy není, jako (podle představ) bývala.

Astronomové Vestu znají přes dvě stě let. Přesto sonda Dawn z nízké oběžné dráhy posílá snímky a data z měření, která přinášejí nová překvapení a vyvolávají nadšení.

Němečtí výzkumníci pomocí moderní litografické metody a plastu přetvořili matematicko-fyzikální model trojrozměrné struktury do metamateriálu, jehož mechanické vlastnosti připomínají kapalinu. V oblasti akustiky by mohl vyvolat malou revoluci.

O pravověrném muslimu, jenž ukrýval paměťové médium s hříšným videem. I v tomto případě však účel posvětil prostředky.

Texaští neurobiologové na základě svých studií předpokládají, že receptor pro navigaci podle magnetického pole mají ptáci ve vnitřním uchu.

... jak se doposud předpokládalo. Sloučeniny železa, jež měly pomáhat ptákům orientovat se podle geomagnetického pole, patří makrofágům, a ne výběžkům neuronů.

se narodil na severozápadu Číny, v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Ovečka Peng-Peng se nevyvinula z oplozené samičí pohlavní buňky – vajíčka, nýbrž z jeho bezjaderné části sloučené v laboratoři s geneticky upravenou tělní buňkou. Jde o efektivnější, jednodušší a levnější metodu, než jakou byla naklonovaná známá Dolly. Či se nám to v EU libí, nebo ne, klonování bude v živočišní výrobě hrát stále důležitější roli a nám se může naskytnout pohled na koncová světla uhánějícího biotechnologického vlaku.

Američtí vědci provedli experiment, v němž se uměle vytvořená nestabilní jádra izotopu berylia rozpadala velmi netypickým způsobem, při proměně uvolňovala přechodně existující částice složené ze dvou neutronů – dineutrony.

Krátce po desátých narozeninách Envisatu se s ním nedaří navázat spojení.

Richard Lee Norris si bude zvykat na svůj obraz v zrcadle, který je z velké části cizí.

Nejnovější číslo renomovaného časopisu Science, který Americká asociace pro vědecký pokrok vydává již 132 let, nabízí článek, v němž slovenští a španělští fyzikové představují prototyp magnetického pláště neviditelnosti. Má tvar dutého válečku a v homogenním magnetickém poli je pro měřící přístroj v podstatě neviditelný. Princip, podle něhož byt vytvořen, umožňuje utajit i pole permanentního magnetu schovaného uvnitř takového úkrytu.

I tato novinka z vědy začíná obvyklým slovním spojením „američtí vědci objevili“, a pokračuje tím, že v tomto případě jde o nový způsob, jak zjistit, co se ukrývá v prostoru, do něhož přímo nevidíme.